|
|
Performance maskulinity v prostředí českého extrémního metalu
Hradecká, Anna Marie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se metodou reflexivní etnografie zabývá otázkou performance maskulinity v prostředí českého extrémního metalu (konkrétně se zaměřuji na brutal death metal a spřízněné subžánry). Participanty brutal death metalové subkultury v pozici účinkujících i publika jsou až na ojedinělé výjimky muži. Zásadními estetickými kritérii jsou zde brutalita, tvrdost, extrémnost a další hodnoty, jež - jak se v průběhu výzkumu potvrzuje - se participantům pojí s uceleným souborem představ o určitém ideálu dominantního mužství. O dosažení těchto hodnot v co možná největší míře je usilováno jak volbou konkrétních hudebních prostředků a námětů skladeb, tak také ve vizuální stylizaci hudebníků i publika, v jejich aktech jednání a v ustálených pohybech a tancích během hudební produkce. Na základě analýzy tohoto souboru hodnot i způsobů jejich manifestace si kladu otázku, jakými přesnými charakteristikami oplývá ona maskulinní identita, jež je v dané subkultuře performována. Ze svého výzkumu usuzuji, že je to 1) vzájemná spřízněnost s ostatními účastníky, dále 2) síla ve smyslu schopnosti agresivního útoku i vlastní odolnosti a 3) syrovost, nekultivovanost a tudíž "autentičnost". Ukazuje se také, že v dané subkultuře převládá esencialistický genderový diskurz, kde ony výše zmíněné charakteristiky...
|
|
|
Performance maskulinity v prostředí českého extrémního metalu
Hradecká, Anna Marie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se metodou reflexivní etnografie zabývá otázkou performance maskulinity v prostředí českého extrémního metalu (konkrétně se zaměřuji na brutal death metal a spřízněné subžánry). Participanty brutal death metalové subkultury v pozici účinkujících i publika jsou až na ojedinělé výjimky muži. Zásadními estetickými kritérii jsou zde brutalita, tvrdost, extrémnost a další hodnoty, jež - jak se v průběhu výzkumu potvrzuje - se participantům pojí s uceleným souborem představ o určitém ideálu dominantního mužství. O dosažení těchto hodnot v co možná největší míře je usilováno jak volbou konkrétních hudebních prostředků a námětů skladeb, tak také ve vizuální stylizaci hudebníků i publika, v jejich aktech jednání a v ustálených pohybech a tancích během hudební produkce. Na základě analýzy tohoto souboru hodnot i způsobů jejich manifestace si kladu otázku, jakými přesnými charakteristikami oplývá ona maskulinní identita, jež je v dané subkultuře performována. Ze svého výzkumu usuzuji, že je to 1) vzájemná spřízněnost s ostatními účastníky, dále 2) síla ve smyslu schopnosti agresivního útoku i vlastní odolnosti a 3) syrovost, nekultivovanost a tudíž "autentičnost". Ukazuje se také, že v dané subkultuře převládá esencialistický genderový diskurz, kde ony výše zmíněné charakteristiky...
|
|
|
Studie Mirka Očadlíka Žena v české hudbě v kontextu sborníku Česká žena v dějinách národa (1940)
Hradecká, Anna Marie ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Bakalářská práce kriticky zpracovává téma dobového diskurzu o postavení a uplatnění žen v české hudbě, jak jej formuloval Mirko Očadlík ve studii Žena v české hudbě, jež vyšla ve sborníku Česká žena v dějinách národa (1940). Kritické poznatky v práci se opírají o teoretické uvažování z oblasti feministické muzikologie (kritika hudebního kánonu západoevropské hudební tradice), feministické kulturní antropologie a feministické filozofie. Téma nabízí řadu dalších otázek vhodných k budoucímu bádání a rovněž přispívá k diskusi o chápání postavení žen v české hudbě.
|
host ::
RSS.