|
|
The role of stem and progenitor cells in regeneration of hematopoietic tissue
Faltusová, Kateřina ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Hofer, Michal (oponent) ; Filipp, Dominik (oponent)
Regenerace tkáně je komplexní řízený proces závislý na buňkách s potenciálem obnovit buněčnou stavbu tkáně a její funkci, jakož i na řídících faktorech z tkáňového mikroprostředí. Krvetvorná tkáň má velkou schopnost regenerace, která je přičítána přítomnosti kmenových buněk. Regenerace silně poškozené dospělé krvetvorné tkáně je však prozkoumána jen částečně, a důraz na klíčovou úlohu kmenových buněk může zastírat poznání jiných významných mechanismů regenerace. Krvetvorná tkáň přitom poskytuje unikátní možnost poznání tkáňové regenerace díky její známé buněčné hierarchii, existenci pokročilých výzkumných metod včetně možnosti její transplantace, a také dobře definovaným embryonálním, fetálním a dospělým vývojovým fázím. Embryonální/fetální krvetvorba a regenerující dospělá krvetvorba spolu sdílejí potřebu zvyšování populací progenitorových a kmenových buněk při současné potřebě stálého zvyšování tvorby zralých krevních buněk. Analyzovali jsme dospělou krvetvornou tkáň myší po jejím submyeloablativním poškození ionizujícím zářením (6 Gy). Použitou dávku celotělového záření přežije jen velmi málo buněk s kapacitou rekonstituce (regenerace) hematopoezy. Zaměřili jsme se na období intenzivní regenerace charakterizované obnovenou masivní produkcí zralých krevních buněk a souběžnou expanzí nezralých krvetvorných...
|
|
| |
|
|
Bioindikátory zánětu, oxidačního a nitračního stresu u potkana kmene Wistar po celotělovém a lokálním ozáření plic
Nagy, Andrea ; Chládek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hofer, Michal (oponent) ; Štětina, Rudolf (oponent)
5 2 SOUHRN Bioindikátory zánětu, oxidačního a nitračního stresu u potkana kmene Wistar po celotělovém a lokálním ozáření plic Úvod Radiační pneumonitida a fibróza limitují intenzitu radioterapie, zvyšují morbiditu a zhoršují kvalitu života nemocných s nádory plic a prsu, či Hodgkinovou nemocí. Radiační pneumonitida je akutní zánětlivá reakce, která ustupuje spontánně nebo po léčbě kortikosteroidy.Při jejím vzniku se významně uplatňují volné radikály. V závislosti na dávcevyvolávají lipoperoxidaci, poškození DNA, aktivaci proapoptotických dějů a změny aktivity enzymů. Na zánětlivé reakci iniciovanévolnými radikály se podílejí především epiteliální buňky a buňky zánětu, které uvolňují řadu cytokinů (TNF-α, IL-1, IL-6, TGF-β, aj.). Radiační fibróza plic se rozvíjí jako pozdní následek radioterapie (> 3 měsíce). Může vyústit do chronické respirační insuficience a způsobit smrt. Makroskopickým nálezem je proliferace fibroblastů, ukládání kolagenu a destrukce plicního parenchymu. Cíle práce a použité metody Předložená prácese zaměřila na změny v metabolické dráze arginin-oxid dusnatý vyvolané v dýchacích cestách a v jiných částech organismu ionizujícím gama zářením a to v časné fázi (do 72 h) a ve fázi radiační pneumonitidy (7 týdnů) po celotělové expozici i lokálním ozařování hrudníku potkana Wistar. Byly...
|
|
|
Transplantace kostní dřeně příjemcům s regenerující krvetvorbou: účinnost transplantace a stav regenerující kostní dřeně
Forgáčová, Katarína ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Vávrová, Jiřina (oponent) ; Hofer, Michal (oponent)
(Czech) Kmenové buňky krvetvorné tkáně (dále kmenové buňky) mají schopnost sebeobnovy i schopnost diferenciace. Kmenové buňky, které přežijí poškození krvetvorné tkáně, nebo které jsou transplantovány jedinci s poškozenou nebo zcela zničenou krvetvornou tkání, mohou krvetvorbu obnovit a udržovat ji po dlouhou dobu. V této práci jsme studovali důsledek poškození krvetvorné tkáně různými dávkami ionizujícího záření na účinnost přihojení intravenózně transplantovaných krvetvorbu obnovujících dárcových buněk, buněk progenitorových (STRCs) a buněk kmenových (LTRCs). Použili jsme kongenní linie pokusných myší, lišící se antigeny CD45.1 a CD45.2 přítomnými na krevních buňkách, k vypracování citlivé metody, která umožňuje určit množství kmenových buněk v poškozené krvetvorné tkáni. Spočívá ve stanovení úrovně chimerismu v krvi a v kostní dřeni, který je výsledkem transplantace známého množství kostní dřeně od kongenního dárce pokusným myším s poškozenou krvetvornou tkání. Metodu jsme použili ke sledování regenerace populací buněk obnovujících poškozenou krvetvorbu, včetně buněk kmenových, po subletálním ozáření myší dávkou 6 Gy nebo po jejich ozáření dávkou letální (9 Gy) spojenou s transplantací syngenní kostní dřeně. Současně jsme, v případě subletálního ozáření, vyšetřili schopnost regenerující kostní...
|
|
|
Změny vybraných proteinů v reakci na genotoxický stres
Ćmielová, Jana ; Řezáčová, Martina (vedoucí práce) ; Hofer, Michal (oponent) ; Šinkorová, Zuzana (oponent)
Souhrn Mesenchymální kmenové buňky kostní dřeně, zubní pulpy a periodontálního ligamenta jsou buňky s vysokým proliferačním potenciálem a schopností sebeobnovy srovnatelnou s jinými kmenovými buňkami. Vzhledem ke schopnosti diferencovat do různých buněčných typů a poměrně snadné dostupnosti představují slibný nástroj pro využití v buněčné terapii. Na druhou stranu ovšem tyto buňky dlouhodobě přetrvávají v organismu a při poškození jejich genetické výbavy hrozí kumulace buněk s mutovaným genomem. Proto je nutné tyto buňky charakterizovat v podmínkách působení genotoxického stresu. Jedním ze stresorů poškozujících DNA, je ionizující záření, které v buňkách navozuje zástavu buněčného cyklu spojenou s reparací poškození nebo indukci apoptózy. Cílem práce je sledovat vliv ionizujícího záření na mesenchymální kmenové buňky kostní dřeně, zubní pulpy a periodontálního ligamenta a odpověď těchto buněk na ionizující záření po inhibici ATM kinasy, která je u somatických buněk považovaná za klíčovou molekulu signalizující poškození DNA, zejména dvouvláknové zlomy. Studovali jsme molekulární mechanismy indukce apoptózy a reakce na poškození DNA vyvolané ionizujícím zářením u mesenchymálních kmenových buněk izolovaných z kostní dřeně, zubní pulpy a periodontálního ligamenta. Hlavním výsledkem naší práce je zjištění, že...
|
|
|
Primární řasinka a její význam v reakci buněk na expozici ionizujícímu záření a cytostatikům.
Filipová, Alžběta ; Řezáčová, Martina (vedoucí práce) ; Hampl, Aleš (oponent) ; Hofer, Michal (oponent)
Primární řasinka a její význam v reakci buněk na expozici ionizujícímu záření a cytostatikům. Ionizující záření, metabolický stres vyvolaný hladověním a genotoxický stres působí na buňky v několika úrovních. Ovlivňují cytoskeletální stabilitu a morfologii buňky a způsobují poškození DNA - jednovláknovými anebo dvouvláknovými zlomy. Pro buňku jsou nejkritičtější zlomy dvouvláknové. Jestliže dojde k poškození DNA, dochází k zástavě buněčného cyklu a k reparaci poškození. Pokud toto poškození není opraveno, nastává buněčná smrt apoptózou, mitotická katastrofa nebo senescence. Primární řasinky jsou mikrotubulární organely, které působí jako fyzikálně-chemické senzory a jejich biologické funkce zahrnují vnímání extracelulárního prostředí, regulaci organogeneze a buněčnou polaritu. Primární řasinky jsou dynamicky regulovány během progrese buněčného cyklu. Dnes je již dobře známo, že porucha nebo ztráta primární řasinky vede k rozvoji ciliopathií a dalších civilizačních onemocnění, do kterých můžeme zařadit kardiovaskulární onemocnění, artrózu a v neposlední řadě nádorová onemocnění. V současné době se také uvádí, že dočasná přítomnost a tvorba primární řasinky je nezbytná pro reparaci poškození některých typů buněk. Tato práce je zaměřena na hodnocení změn primární řasinky vyvolaných působením ionizujícího...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.