|
|
Otázky a otázkové věty v češtině
Dřímal, Jakub ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Hošnová, Eva (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat systém otázek a otázkových vět v češtině. Otázka je zde vymezena jako výpověď s interogativní funkcí. V první kapitole hledám pozici otázek mezi ostatními druhy komunikačních funkcí. Od hlavní funkce otázek (interogativní) a distinktivních formálních prostředků otázkových vět (např. antikadence v otázce zjišťovací nebo otázkové slovo v otázce doplňovacD lze odlišit funkce vedlejší, jako je vyjádření očekávání určité odpovědi, údivu apod., které mohou být formálně signalizovány např. slovosledem, negací nebo částicemi; zkoumám složité vztahy mezi podstatnými i vedlejšími formálními prostředky otázek a jejich funkcemi. Zabývám se také otázkami, které nemají otázkovou formu, a otázkovými větami, které neplní interogativní funkci. Ve druhé části práce jsou teoretické poznatky aplikovány při analýze otázek v televizních debatách. Výklad je tak rozšířen o informace o specifických podobách a využití interogativních výpovědí v autentickém dialogu.
|
|
|
Porovnání stylu vědeckých a popularizačních textů
Benediktová, Soňa ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Hošnová, Eva (oponent)
V dnešní době stále vzrůstá význam odborného sdělování. Prvky odborného stylu pronikají do ostatních stylových oblastí a zároveň dochází s rozvojem věd ke vzniku stále více specializovaných vědeckých oborů. S růstem úlohy vzdělání a věd ve společnosti roste i zájem o publikace popularizační!, které mají poznatky vědy zpřístupnit širšímu publiku, a to srozumitelnou a atraktivní formou. Vychází velké množství popularizujících knih a pro úplnost dodejme, že popularizace má své místo i v televizi a rozhlase. Ačkoli se styl popularizační v posledních desetiletích značně rozvíjí, není mu v odborné literatuře věnován adekvátní prostor. Pozornost jazykovědy je soustředěna spíše na vývoj a proměny vyjadřování vědeckého a charakteristiky popularizačního stylu jsou víceméně rozptýleny v souhrnných pracích stylistických či v pojednáních o odborném stylu obecně. Prací zaměřených na popularizační styl existuje minimum. Pokusili jsme se tedy touto prací přispět k podrobnějšímu poznání prostředků textů popularizačních a zároveň také prostředků textů vědeckých jejich vzájemným porovnáním. Styl popularizační a styl vědecký jsou dva protipóly v rámci odborného stylu, je tedy zajímavé položit si otázku: jaké jsou shody a rozdíly ve zpracování téže problematiky v textech stylu vědeckého a stylu popularizačního? Jak se ve volbě...
|
|
|
Vliv valence predikátového slovesa na slovosledné uspořádání adverbiálií
Rysová, Kateřina ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Hošnová, Eva (oponent)
Cílem práce je ověřit bezpříznakové pořadí vybraných kontextově nezapojených adverbiálií (volných slovesných doplnění) v češtině v závislosti zejména na jejich valenčnosti, sémantice, formě, délce a typu výpovědi, v níž se nacházejí. Výsledky práce byly získány na základě jazykové analýzy více než 1 700 výpovědí z dat Pražského závislostního korpusu. Ukázalo se, že faktor slovesné valence se do bezpříznakového slovosledného pořadí adverbiálií promítá silněji než vliv jejich sémantiky (příslušnosti k sémantické kategorii, např. místa, času, způsobu apod.). V základním slovosledu stojí v češtině nejprve nevalenční (fakultativní) kontextově nezapojená adverbiália, až po nich valenční (obligatorní). O pořadí nevalenčních (nevětně vyjádřených) adverbiálií rozhoduje jejich sémantika. Valenční kontextově nezapojená adverbiália mají oproti nevalenčním také zřetelně silnější tendenci vyskytovat se v roli vlastního rématu v aktuálním členění. Nevalenční kontextově nezapojená adverbiália se přitom vyskytují jak v antepozici, tak v postpozici, valenční v postpozici. Podobně jako valenční adverbiália vystupuje ve slovosledu však i nevalenční adverbiále vyjadřující směr (kam). Na postavení kontextově nezapojeného adverbiália ve slovosledu má částečně vliv i jeho forma (nevalenční adverbia bývají častěji než nevalenční...
|
|
|
Popis spojovacích prostředků v mluvnických pracích od 2. poloviny 20. století
Doleželová, Barbora ; Hošnová, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá popisem a vymezením spojek a spojkových výrazů v současných českých mluvnických pracích a slovnících. Teoretická část práce je věnována vymezení pojmů jako je spojka, spojka jednoduchá, spojka složená, spojka jednoslovná, spojka víceslovná, spojka dvojitá, spojka opakovaná, spojka primární, spojka sekundární, spojka rozštěpená, spojka vícedílná, spojka různovětná, spojkové sousloví, spojení s korelátem, komplexní víceslovná jednotka, spojkový výraz, kombinovaný spojkový výraz, spojkový výraz dvojčlenný, spojkový výraz vícedílný opakovaný, spojkový výraz vícedílný různoslovný, dvojitý spojovací výraz, výraz binární jednoslovný, výraz binární různoslovný z hlediska jednotlivých mluvnických prací. Druhá část práce je zaměřena na popis jednotlivých víceslovných spojkových výrazů. Repertoár těchto výrazů je tvořen víceslovnými výrazy, které uvádí Mluvnice češtiny 2 (1987, s. 225 - 227). Stranou jsou ponechány spojky jednoslovné a korelativa. Posuzování jednotlivých spojkových víceslovných výrazů je založeno na kritériích konjunkcionalizace, která popsala E. Hošnová ve své práci Studie z vývoje novočeské syntaxe (2005). Cílem je určit, které výrazy se staly spojkami stabilizovanými, které jsou teprve v procesu konjunkcionalizace a které výrazy vůbec nelze hodnotit jako spojkové. Součástí...
|
|
|
Vícejazyčnost v próze K. M. Čapka Choda
Klímová, Ivana ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Hošnová, Eva (oponent)
Tato práce se věnuje tématu vícejazyčnosti v prózách českého spisovatele přelomu 19. a 20. století Karla Matěje Čapka Choda. Ukazuje různé způsoby práce s cizojazyčnými prvky, ať se již vyskytují v replikách postav či v pásmu vypravěče, a popisuje různé funkce těchto prvků (funkce charakterizační, dokumentační, atmosférotvorná aj.). Pozornost je zaměřena také na způsoby překládání cizojazyčných pasáží. Práce vychází z odborných publikací zabývajících se tímto fenoménem, především z monografie P. Mareše "Also, nazdar!"
|
|
|
Problematika kondenzace při překladu z ruštiny do češtiny
Ligay, Inga ; Hošnová, Eva (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice kondenzace při překladu z ruštiny do češtiny a popisuje prostředky pomocí kterých se tento proces uskutečňuje. V práci jsou vyjmenovány a popsány jednotlivé kondenzační prostředky jak v češtině, tak i v ruštině. Pod pojmem kondenzace se rozumí to, že se komunikačního cíle dosahuje transformací věty, i když takto vytvořená eliptická věta, ztrácí původní dynamismus. Kondenzace se podobá větě, ale po formální stránce ji sotva lze za větu považovat, protože jí chybí přísudkové sloveso. Cílem kondenzace je umístění většího množství informačních hodnot do rámce jedné věty. V následující kapitole je prohloubenější popis jednoho z typů kondenzačních prostředků - přechodníkových konstrukcí a jejich překladu do češtiny, které se zdají být nejvíce zajímavé z hlediska daného tématu. Pro lepší pochopení tématu v praktické části diplomové praci se uvádějí příklady z ruské literatury, a přesněji kapitoly z románu M. Bulgakova a z díla V. Šklovského a jejich překlady do češtiny. Příklady ukazují vyskytnutí kondenzačních prostředků v ruštině a jednotky kterými se nahrazují při překladu do češtiny.
|
|
|
Zachycení koordinace v závislostním popisu: se zvláštním zřetelem ke koordinaci nestejných kategorií
Šindlerová, Jana ; Panevová, Jarmila (vedoucí práce) ; Hošnová, Eva (oponent)
V této práci JSOU zkoumány možnosti zachycování konstrukcí s koordinací tzv. nestejných kategorií. Za nestejné kategorie jsou ve zvoleném teoretickém rámci, funkčním generativním popisu, považovány nestejné sémantické hodnoty jednotlivých uzlů v syntaktickém stromě, tzv. funktory. Autorka navrhuje omezující pravidla, která podchycují podmínky gramatičnosti koordinace nestejných kategorií. Tato pravidla jsou založena na vztahu konjunktů k argumentové struktuře jejich řídícího slovesa. Podstatou těchto pravidel je fakt, že koordinace argumentové a adjunkční pozice generuje za všech okolností negramatické struktury. Na základě těchto pravidel se navrhuje, které případy je možno zachycovat jako koordinaci členskou a které jako koordinaci na úrovni slovesa. V souvislosti s cíli práce se autorka pokouší také o vlastní třídění koordinačních konstrukcí na základě valenčních charakteristik koordinovaných pozic. Práce si klade za cíl vyvrátit vžitý názor, že není možné definovat pravidla pro tvoření gramatických typů koordinace nestejných kategorií.
|
|
|
Koheze a koherence v reklamních textech
Přerostová, Barbora ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Hošnová, Eva (oponent)
Práce se zabývá kohezí a koherencí textů tištěné reklamy. V první části se věnuje reklamě jakožto specifickému diskurzu dnešní doby ajejímu popisu. Druhá kapitola je zaměřena na text, jeho kohezi a koherenci a přístupy k nim. Zabývá se jejich definováním. Podrobněji přibližuje prostředky řazené ke koherenci jako jsou kontext, téma, presupozice a inference, i prostředky náležející ke kohezi textu (substituce, deixe, opakování). Samostatná kapitola je věnována obecným principům vztahů meZI textem a obrazem v reklamních komunikátech. Praktická část vychází z interpretační analýzy zvolených reklamních kampaní. Zaměřuje se především na vztahy obrazu a textu a vztahy mezi jednotlivými textovými částmi.
|
|
|
Syntax právních textů z diachronního hlediska
Frausová, Lenka ; Hošnová, Eva (vedoucí práce) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Cílem této práce je popsat ze syntaktického hlediska vývojové tendence v oblasti právních textů v období od r. 1918 do současnosti. Analyzovali jsme soubor 9 textů v celkovém rozsahu 27000 slov podle zásad M. Těšitelové a kol. Právní texty jsou v českých stylistikách chápány buď v rámci stylu právně-administrativního, nebo jako specifické komunikáty stylu odborného. Náš výzkum poukazuje na to, že byl právní text stylově vyhraněn už na počátku zkoumaného období. Jedná se o komplexní styl založený na funkci teoreticky odborné, prakticky odborné a direktivní. V syntaktické stavbě jsme zkoumali vývoj délky věty jako predikační jednotky (v textech C oproti textům A dochází k prodloužení o 1,4 slova). Zjistili jsme rozdíl v délce věty mezi naším výzkumem a výzkumem E. Hošnové. Délka věty jako predikační jednotky v našich textech A je delší o 0,6 slova. Důvody rozdílné délky věty mohou být dva: Vliv na tuto hodnotu může mít nesourodost výzkumů (E. Hošnová se zabývá vědeckými texty z let 1877-1905). Nebo může tato hodnota vypovídat o charakteristickém stylovém vyčlenění již na počátku námi zkoumaného období. Dále jsme zkoumali vývoj délky věty jako predikační jednotky ve větě jednoduché, souvětí souřadném a podřadném. Ve větě jednoduché jsme zkoumali vliv počtu jednočlenných vět na průměrnou délku věty jako...
|
|
|
Syntax próz Bohumila Hrabala
Hobstová, Alžběta ; Hošnová, Eva (vedoucí práce) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Tato práce se zabývá syntaxí Hrabalových próz z diachronního hlediska. Zaměřuje se na odchylky od současné české normy a zkoumá, zda se v Hrabalově tvorbě vyskytují již od počátku nebo až později a kdy. Pro větší přehlednost jsem rozdělila Hrabalovu tvorbu do tří tvůrčích etap - od roku 1963, kdy vyšla první Hrabalova kniha povídek Perlička na dně, do začátku sedmdesátých let; léta sedmdesátá a osmdesátá; období mezi roky 1989 - 1993. První část práce vychází ze statistické analýzy. Z každé tvůrčí etapy jsem analyzovala ukázku o rozsahu 3000 slova výsledky porovnala mezi sebou. Na základě tohoto srovnání jsem zjistila, že k největší změně v užití jednotlivých syntaktických jevů došlo mezi prvním a druhým obdobím. Výrazně se výrazně prodloužily větné i souvětné celky. Tím se zároveň snížil počet větných celků ve zkoumaných ukázkách. Proměnila se složitost souvětí, což se projevilo se výrazným nárůstem počtu vět v souvětí. Od druhého období také začala převažovat souvětí složitá s vysokým stupněm rozvití jednotlivých souvětí. Zjištěné výsledky jsem dále porovnala s údaji, které uvádí M. Těšitelová v knize Kvantitativní charakteristika současné češtiny. Ukázalo se, že se syntaktické charakteristiky ukázek druhé a třetí tvůrčí etapy liší od údajů, které zjistila M. Těšitelová. Jednalo se zejména o neobvykle...
|
host ::
RSS.