|
|
Syntax próz Bohumila Hrabala
Hobstová, Alžběta ; Hošnová, Eva (vedoucí práce) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Tato práce se zabývá syntaxí Hrabalových próz z diachronního hlediska. Zaměřuje se na odchylky od současné české normy a zkoumá, zda se v Hrabalově tvorbě vyskytují již od počátku nebo až později a kdy. Pro větší přehlednost jsem rozdělila Hrabalovu tvorbu do tří tvůrčích etap - od roku 1963, kdy vyšla první Hrabalova kniha povídek Perlička na dně, do začátku sedmdesátých let; léta sedmdesátá a osmdesátá; období mezi roky 1989 - 1993. První část práce vychází ze statistické analýzy. Z každé tvůrčí etapy jsem analyzovala ukázku o rozsahu 3000 slova výsledky porovnala mezi sebou. Na základě tohoto srovnání jsem zjistila, že k největší změně v užití jednotlivých syntaktických jevů došlo mezi prvním a druhým obdobím. Výrazně se výrazně prodloužily větné i souvětné celky. Tím se zároveň snížil počet větných celků ve zkoumaných ukázkách. Proměnila se složitost souvětí, což se projevilo se výrazným nárůstem počtu vět v souvětí. Od druhého období také začala převažovat souvětí složitá s vysokým stupněm rozvití jednotlivých souvětí. Zjištěné výsledky jsem dále porovnala s údaji, které uvádí M. Těšitelová v knize Kvantitativní charakteristika současné češtiny. Ukázalo se, že se syntaktické charakteristiky ukázek druhé a třetí tvůrčí etapy liší od údajů, které zjistila M. Těšitelová. Jednalo se zejména o neobvykle...
|
|
|
Syntax próz Bohumila Hrabala
Hobstová, Alžběta ; Zikánová, Šárka (oponent) ; Hošnová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá syntaxí Hrabalových próz z diachronního hlediska. Zaměřuje se na odchylky od současné české normy a zkoumá, zda se v Hrabalově tvorbě vyskytují již od počátku nebo až později a kdy. Pro větší přehlednost jsem rozdělila Hrabalovu tvorbu do tří tvůrčích etap - od roku 1963, kdy vyšla první Hrabalova kniha povídek Perlička na dně, do začátku sedmdesátých let; léta sedmdesátá a osmdesátá; období mezi roky 1989 - 1993. První část práce vychází ze statistické analýzy. Z každé tvůrčí etapy jsem analyzovala ukázku o rozsahu 3000 slova výsledky porovnala mezi sebou. Na základě tohoto srovnání jsem zjistila, že k největší změně v užití jednotlivých syntaktických jevů došlo mezi prvním a druhým obdobím. Výrazně se výrazně prodloužily větné i souvětné celky. Tím se zároveň snížil počet větných celků ve zkoumaných ukázkách. Proměnila se složitost souvětí, což se projevilo se výrazným nárůstem počtu vět v souvětí. Od druhého období také začala převažovat souvětí složitá s vysokým stupněm rozvití jednotlivých souvětí. Zjištěné výsledky jsem dále porovnala s údaji, které uvádí M. Těšitelová v knize Kvantitativní charakteristika současné češtiny. Ukázalo se, že se syntaktické charakteristiky ukázek druhé a třetí tvůrčí etapy liší od údajů, které zjistila M. Těšitelová. Jednalo se zejména o neobvykle...
|
host ::
RSS.