|
|
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuze s Tomášem Akvinským
Severa, Miroslav ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Heider, Daniel (oponent) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent)
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuse s Tomášem Akvinským Mgr. Miroslav Severa Abstrakt: Disertační práce pojednává o dvou důležitých tématech, kterými se zabýval Tomáš Akvinský v návaznosti na averroistickou kontroverzi, která v Paříži vypukla v druhé polovině třináctého století. Jedná se o spory o věčnost světa a jednotu intelektu. Autor disertační práce hájí názor, že řešení otázky věčnosti světa předložené Tomášem Akvinským je bližší postoji heterodoxních mistru, než nauce některých pravověrných teologů. Heterodoxní nauka o jediném rozumu je však Tomášem Akvinským přesvědčivě vyvrácena. Nauka Tomáše Akvinského tedy nemusí vždy tvořit nesmiřitelný protiklad vůči mínění heterodoxních mistru, jak je to některými autory popisováno. Předložená dizertace se těmito dvěma tématy zabývá také na pozadí cenzurních dokumentu vydaných Pařížským biskupem Tempierem v letech 1270 a 1277. Třebaže jsou heterodoxní mistři svobodných umění v jejich filosofování silně ovlivněni Arabským filosofem Averroem, tak jejich názor na vztah fides a ratio je odlišný. Averroes říká, v případě konfliktu mezi rozumem a zjevením musí zjevení ustoupit a je třeba hledat alegorický výklad Písma. Heterodoxní mistři svobodných umění na druhou stranu hájí názor, že v případě, že nastane tento typ sporu, má zjevení přednost,...
|
|
|
Suárezova metafyzika. Od pojmu jsoucna přes transcendentální jednotu k druhům transcendentální jednoty
Heider, Daniel ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Herold, Vilém (oponent) ; Mráz, Milan (oponent)
Cílem disertační práce je představit metafyziku předního zástupce tzv. druhé scholastiky Františka Suáreze (1548-1617), a to v jejích systematických počátcích. Tyto počátky představují čtyři základní témata, která figurují v názvech jednotlivých oddílů této práce: Předmět a povaha metafyziky, pojem jsoucna, transcendentálie a transcendentální jednota, a druhy transcendentální jednoty. V I. oddíle se autor věnuje především koncepci předmětu metafyziky, který je tím, co vymezuje povahu Suárezovy metafyziky jako takové. Ontologická povaha metafyziky je dána tvrzením, že předmětem metafyziky je jsoucno, nakolik je jsoucnem reálným. Takto ontologicky vymezený formální předmět metafyziky souvisí s aristotelskou abstrakcí třetího stupně, podle níž specifikem metafyzického zkoumání je abstrakce od veškeré látky co do bytí. Autor ukazuje, že právě prostřednictvím tohoto momentu metafyzik přistupuje ke svému formálnímu předmětu. Tento přístup, který ve svých různých aplikacích implikuje odlišný typ abstrakce, však nemá za důsledek disciplinární rozštěpení metafyziky. Pojem reálného jsoucna, respektive pojem reálné esence, se stává hlavním tématem II. oddílu. Rozlišuje se tu dvojí kontext dané problematiky, totiž kontext formální a kontext obsahový. V rámci okruhu obsahového autor tvrdí, že pojem reálné esence...
|
|
|
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuze s Tomášem Akvinským
Severa, Miroslav ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Heider, Daniel (oponent) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent)
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuse s Tomášem Akvinským Mgr. Miroslav Severa Abstrakt: Disertační práce pojednává o dvou důležitých tématech, kterými se zabýval Tomáš Akvinský v návaznosti na averroistickou kontroverzi, která v Paříži vypukla v druhé polovině třináctého století. Jedná se o spory o věčnost světa a jednotu intelektu. Autor disertační práce hájí názor, že řešení otázky věčnosti světa předložené Tomášem Akvinským je bližší postoji heterodoxních mistru, než nauce některých pravověrných teologů. Heterodoxní nauka o jediném rozumu je však Tomášem Akvinským přesvědčivě vyvrácena. Nauka Tomáše Akvinského tedy nemusí vždy tvořit nesmiřitelný protiklad vůči mínění heterodoxních mistru, jak je to některými autory popisováno. Předložená dizertace se těmito dvěma tématy zabývá také na pozadí cenzurních dokumentu vydaných Pařížským biskupem Tempierem v letech 1270 a 1277. Třebaže jsou heterodoxní mistři svobodných umění v jejich filosofování silně ovlivněni Arabským filosofem Averroem, tak jejich názor na vztah fides a ratio je odlišný. Averroes říká, v případě konfliktu mezi rozumem a zjevením musí zjevení ustoupit a je třeba hledat alegorický výklad Písma. Heterodoxní mistři svobodných umění na druhou stranu hájí názor, že v případě, že nastane tento typ sporu, má zjevení přednost,...
|
|
|
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuze s Tomášem Akvinským
Severa, Miroslav ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent) ; Heider, Daniel (oponent)
Disertacní práce pojednává o dvou duležitých tématech, kterými se zabýval Tomáš Akvinský v návaznosti na averroistickou kontroverzi, která v Paríži vypukla v druhé polovine trináctého století. Jedná se o spory o vecnost sveta a jednotu intelektu. Autor disertacní práce hájí názor, že rešení otázky vecnosti sveta predložené Tomášem Akvinským je bližší postoji heterodoxních mistru, než nauce nekterých pravoverných teologu. Heterodoxní nauka o jediném rozumu je však Tomášem Akvinským presvedcive vyvrácena. Nauka Tomáše Akvinského tedy nemusí vždy tvorit nesmiritelný protiklad vuci mínení heterodoxních mistru, jak je to nekterými autory popisováno. Predložená dizertace se temito dvema tématy zabývá také na pozadí cenzurních dokumentu vydaných Parížským biskupem Tempierem v letech 1270 a 1277. Trebaže jsou heterodoxní mistri svobodných umení v jejich filosofování silne ovlivneni Arabským filosofem Averroem, tak jejich názor na vztah fides a ratio je odlišný. Averroes ríká, v prípade konfliktu mezi rozumem a zjevením musí zjevení ustoupit a je treba hledat alegorický výklad Písma. Heterodoxní mistri svobodných umení na druhou stranu hájí názor, že v prípade, že nastane tento typ sporu, má zjevení prednost, protože nám odhaluje pravdy, které presahují prirozené schopnosti chápání lidského rozumu. Ve zjevení se nám...
|
|
|
Suárezova metafyzika. Od pojmu jsoucna přes transcendentální jednotu k druhům transcendentální jednoty
Heider, Daniel ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Herold, Vilém (oponent) ; Mráz, Milan (oponent)
Cílem disertační práce je představit metafyziku předního zástupce tzv. druhé scholastiky Františka Suáreze (1548-1617), a to v jejích systematických počátcích. Tyto počátky představují čtyři základní témata, která figurují v názvech jednotlivých oddílů této práce: Předmět a povaha metafyziky, pojem jsoucna, transcendentálie a transcendentální jednota, a druhy transcendentální jednoty. V I. oddíle se autor věnuje především koncepci předmětu metafyziky, který je tím, co vymezuje povahu Suárezovy metafyziky jako takové. Ontologická povaha metafyziky je dána tvrzením, že předmětem metafyziky je jsoucno, nakolik je jsoucnem reálným. Takto ontologicky vymezený formální předmět metafyziky souvisí s aristotelskou abstrakcí třetího stupně, podle níž specifikem metafyzického zkoumání je abstrakce od veškeré látky co do bytí. Autor ukazuje, že právě prostřednictvím tohoto momentu metafyzik přistupuje ke svému formálnímu předmětu. Tento přístup, který ve svých různých aplikacích implikuje odlišný typ abstrakce, však nemá za důsledek disciplinární rozštěpení metafyziky. Pojem reálného jsoucna, respektive pojem reálné esence, se stává hlavním tématem II. oddílu. Rozlišuje se tu dvojí kontext dané problematiky, totiž kontext formální a kontext obsahový. V rámci okruhu obsahového autor tvrdí, že pojem reálné esence...
|
|
| |
|
|
Suárez o transcendentálním Jednu a Mnohém
Heider, Daniel
Příspěvek analyzuje Suárezovu koncepci transcendentální jednoty a mnohosti v jeho Metafyzických disputacích. Vychází z Aristotelovy aporie, podle níž jsoucno na straně jedné je konvertibilní s jedním, na straně druhé však je jeho hlavním dělícím členem. Ve studii je představeno Suárezovo řešení, které do značné míry čerpá ze scotistické metafyziky.
|
|
| |
host ::
RSS.