|
|
Tam a zpátky mezi vědou a realitou: Matematické modelování v úlohách s přírodovědným kontextem (didaktický experiment)
Šmíd Ridzoňová, Ráchel ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Vondrová, Naďa (oponent)
Matematické modelování je součástí zaměření vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace v Rámcovém vzdělávacím programu a zároveň tématem, jemuž se hojně věnují zahraniční studie. V českém výzkumu se mu ovšem nedostává velké pozornosti. Cílem diplomové práce je představit pojem českým čtenářům a vyzkoušet propojení matematického modelování s přírodovědnými tématy a realizaci modelovacích úloh v 5. ročníku základní školy. Matematické modelování je představeno jako řešitelský proces komplexní úlohy s reálným kontextem v krocích (0) uchopení úlohy, (1) tvorba reálného modelu, (2) matematizace, (3) matematické operace, (4) interpretace výsledku a (5) validace řešení. Dále je popsána kompetence k modelování, modelovací úloha a vztah k problematice slovních úloh. Zvolený kvalitativní výzkum metodou didaktických experimentů zkoumá uplatnění holistického a analytického přístupu k výuce, identifikuje obtížné kroky modelování pro žáky 5. ročníku a přináší poznatky k mezipředmětovým vztahům a organizačním formám ve výuce modelování. Výsledky výzkumu pozitivně ukázaly, že zařazení modelovacích úloh do běžné výuky a jejich propojení s přírodovědnými tématy je možné, ale přináší nové výzvy pro učitele. Kromě práce ve skupinách a strategických intervencí učitele se jako přínosná prokázala také celotřídní...
|
|
|
Číslo jako veličina v prostředí Vláčky v 1. a 2. ročníku ZŠ
Nachtmannová, Iveta ; Slezáková, Jana (vedoucí práce) ; Havlíčková, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na úlohy z prostředí Vláčky, jakožto jedno z izolovaných prostředí v matematice prvního stupně základních škol vyučované podle rozpracované metodiky pana prof. RNDr. Milana Hejného, CSc.. V teoretické části diplomové práce jsou objasněny principy a pojetí Hejného metodiky, důležitost izolovaných prostředí v průběhu budování představ přirozeného čísla u dětí v 1. a |2. ročníku základní školy, je vyzdviženo prostředí Vláčky jako propedeutické prostředí podstatné pro další vzdělávání dle této metody a seznamuje s manipulativní pomůckou pro toto prostředí nezbytnou, s Cuisenairovými hranoly. V teoretické části vysvětleno, které úlohy slouží k zavedení prostředí do vyučování, jsou zde objasněny důležité pojmy tohoto prostředí, popsány jednotlivé typy úloh a jejich gradace, návaznost tohoto prostředí na 3. až 5. ročník ZŠ, a v neposlední řadě jsou zde shromážděny podobné úlohy z různých pracovních sešitů, které se výše uvedenou metodikou nezabývají. Cílem praktické části bylo ověření srozumitelnosti formulací v zadání, prozkoumání žákovských řešitelských strategií a potíží, které se při řešení úloh mohou vyskytnout. Součástí praktické části diplomové práce jsou rovněž popsané vybrané typy úloh, rozbor žákovských řešitelských strategií, snaha o objasnění vzniklých obtíží a...
|
|
|
Příprava na školní matematiku prostřednictvím aktivit inspirovaných díly výtvarníka Zdeňka Sýkory
Tydlitátová, Lucie ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Havlíčková, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá propojením předmatematické gramotnosti s výtvarnou výchovou v mateřské škole. Práce navazuje na podobné aktivity vhodné pro základní školu, avšak scénáře a jejich realizace v praxi plně respektují specifika předškolního věku. Tomu jsou přizpůsobeny jak techniky, tak materiál, podobně jako mluva. Aktivity propojující předmatematickou gramotnost a výtvarné umění jsou zasazeny do specifické didaktické struktury. Práce má tři hlavní části. Teoretická část se zabývá oblastmi, o které se opírá praktická část: motorický a kognitivní vývoj dítěte předškolního věku, stručný životopis výtvarníka Zdeňka Sýkory, předmatematická gramotnost. Metodologická část vymezuje cíle, úkoly a metody zpracování úkolu bakalářské práce, je založena na akčním výzkumu s prvky kvalitativního výzkumu. Praktická část obsahuje scénáře a popis jejich realizace, evidenci sledovaných jevů a jejich analýzu s oporou o přímé pozorování, videozáznam a reflexi s postreflexí. V prostředí mateřské školy byly sledovány děti ve věku 5 let a 7 měsíců až 6 let a 7 měsíců. Na základě dílčích závěrů jsou navrženy drobné úpravy ve scénáři, které jsou doplněné didaktickými doporučeními pro případné využití popsaných aktivit. Aktivity se opírají o dvě výtvarná díla Zdeňka Sýkory, z pohledu předmatematické gramotnosti...
|
|
|
Matematika 1. ročníku hmatem, sluchem, čichem, chutí a zrakem
Michková, Žaneta ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Kvaszová, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím smyslů - zraku, čichu, chuti, sluchu a hmatu v hodinách matematiky. Cílem práce je nabídnout pedagogům soubor netradičních aktivit sloužících převážně k upevnění nebo procvičení, ale i porozumění učivu matematiky 1. ročníku ZŠ s přesahy do předmětů prvouky, tělesné výchovy, hudební výchovy, českého jazyka - psaní, čtení. Teoretická část popisuje psychologický vývoj žáků mladšího školního věku se zaměřením na jednotlivé smysly a jejich použití v hodinách matematiky. Aktivity korespondují s platnou legislativou školství ČR a jejími dokumenty. Závěr teoretické části je věnován jednomu ze způsobů učení - hře a jejímu významu. Praktická část obsahuje soubor aktivit do hodin matematiky zaměřených primárně na využití jednoho smyslu - hmatu, sluchu, čichu, chuti a zraku. Aktivity obsahují: popisy činnosti, přípravy, pomůcky, průběh, vyhodnocení a modifikace, u některých aktivit je i pracovní list. Soubor aktivit činnostního charakteru je tvořen v souladu s výstupy a cíli RVP a souborem klíčových kompetenci.
|
|
|
Mapování metody pokus-omyl při řešení úloh ze strukturálního prostředí Pavučiny a Výstaviště
Kučerová, Lucie ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Jirotková, Darina (oponent)
Cílem této diplomové práce je sledovat a popsat použití strategie pokus - omyl ve dvou didaktických prostředích z Hejného metody u žáků v druhém a třetím ročníku základní školy, kteří jsou vzděláváni běžnou metodou výuky matematiky. Teoretická část se zabývá vymezením heuristických strategií, její klasifikací a bližším popisem některých vybraných heuristických strategií. Klíčová kapitola se věnuje popisu strategie pokus - omyl a jejímu zařazení mezi řešitelské strategie. Dále se zabývá problematickým postojem učitelů i širší veřejnosti k této strategii. Na závěr kapitoly jsou zařazeny výhody jejího použití při řešení matematických úloh. Další kapitoly se zabývají prací s chybou, experimentem dítěte nejen ve výuce a navazují tak na kapitolu 1.3. Kapitola 1.7 popisuje Hejného metodu výuky matematiky a didaktická prostředí, se kterými tato metoda pracuje a která jsou důležitá pro praktickou část. Na závěr teoretické části vymezuji rozložení učiva v druhém a třetím ročníku, které ovlivňují přístupy žáků k řešení. V praktické části jsou využity výzkumné metody nestrukturovaného pozorování a metody verbálních výpovědí, které společně nejlépe sledovaly výzkumný cíl. V praktické části byly realizované dva pilotní výzkumy a jeden finální výzkum. Nejprve byla sestavena sada úloh z prostředí Pavučin a...
|
|
|
Přístup učitele k jazykové a situační rovině matematické slovní úlohy
Viktorová, Martina ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Macháčková, Jana (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, jak pracují učitelé na 1. stupni ZŠ se slovní úlohou z pohledu jazykové a situačně-kontextové roviny úlohy. Dále se práce zaměřuje na přístupy učitelů k práci se slovní úlohou a identifikaci jevů směřujících k některému z kognitivních módů - paradigmatickému či narativnímu -, které popisují J. S. Bruner (1986) a O. Chapmanová (2006). Hlavní výzkumnou metodou je pozorování učitelek při práci se slovní úlohou ve třídě, rozhovor s učitelkami a žáky. V teoretické části práce je vymezena slovní úloha a je věnována pozornost slovní úloze z hlediska jazyka a kontextu. Je zde popsán poznávací proces myšlení žáka a dva přístupy řešení problémů - narativní a paradigmatický - podle J. S. Brunera a jejich aplikace při řešení slovních úloh, které se věnovala O. Chapmanová. Dále je popsáno zakotvení slovních úloh v rámcovém vzdělávacím programu a specifikace nestandardních slovních úloh. Praktická část je postavena na kvalitativním výzkumu. Výzkum je navržen tak, aby poskytl objektivní informace o tom, jaký přístup volí učitelé při práci se slovní úlohou a jakým způsobem pracují s její jazykovou a situační rovinou. Výzkum proběhl ve dvou etapách, každá z nich je rozdělena do čtyř fází - rozhovor s učiteli o jejich běžné práci se slovní úlohou, pozorování práce učitele s...
|
|
|
Analýza kritických míst při řešení slovních úloh pro žáky I. stupně
Chudík, Jan ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Kloboučková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s kritickými místy při řešení slovních úloh v matematice na 1. stupni základní školy a na konkrétních úlohách se pokusit o analýzu jednotlivých řešitelských strategií. Především jde o snahu odhalit potíže žáků a získání informací o řešitelském procesu pomocí písemného záznamu řešení a následných hloubkových rozhovorů. Teoretická část rozdělena do šesti kapitol, které pojednávají o vymezení termínu slovní úlohy, o jednotlivých oblastech, které mohou ovlivňovat úspěšnost řešení slovních úloh a také o dílčích procesech. Praktická část pak obsahuje rozbor jednotlivých žákovských řešení, který je doplněn o analýzu a popis jevů, které se v řešeních jednotlivých žáků vyskytly a způsoby gradované dopomoci ze strany učitele. KLÍČOVÁ SLOVA slovní úloha, žákovská řešení, analýza rozhovorů, otázky, řešitelský proces
|
|
| |
|
|
Způsoby překonávání rozdílů v tempu žáků v hodinách matematiky
Plívová, Anežka ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Macháčková, Jana (oponent)
- 3 - ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na problematiku týkající se strategií učitele v hodinách matematiky při rozdílném tempu žáků, konkrétně žáků s nadprůměrně rychlým pracovním tempem. V teoretické části diplomové práce jsou shrnuty a vysvětleny základní pojmy týkajících se identifikace bystrých a nadaných žáků. Další část patří modelům nadání, výuce žáků s nadprůměrným pracovním tempem, dále transmisivnímu a konstruktivistickému přístupu k výuce. Použitou výzkumnou metodou bylo pozorování a využití diskusí při ohniskových skupinách. Základem praktické části diplomové práce je soubor posbíraných informací a uspořádání do tzv. typologie strategií učitele při práci s žákem, který pracuje nadprůměrně rychlým tempem v hodinách matematiky s popsanými výhodami či riziky jednotlivých strategií. Hlavním cílem této diplomové práce bylo sesbírat vyzkoušené způsoby, kterými se učitel vyrovnává s rozdílným tempem žáků v hodinách matematiky, převážně se zaměřením na žáky s nadprůměrným pracovním tempem. K jednotlivým sepsaným způsobům pak popsat výhody a také rizika, které by mohly při aplikaci strategií nastat. KLÍČOVÁ SLOVA nadprůměrné tempo, výuka matematiky, nadaný žák, bystrý žák, strategie učitele
|
|
|
Logické úlohy typu zebra u žáků 1. stupně ZŠ
Laštovková, Tereza ; Slezáková, Jana (vedoucí práce) ; Havlíčková, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem logických úloh typu zebra, komentováním žákovských strategií a jejich vývojem při řešení logických úloh typu zebra na prvním stupni základní školy. K této práci byly vytvořeny dvě gradační série těchto logických úloh, které řešili žáci od 1. - 5. ročníku. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku logických úloh typu zebra, jejich vymezení, historií logických úloh typu zebra a jejich současné využití. Podrobněji ukazuje a rozebírá nejčastější způsoby a strategie, kterými je možné tyto úlohy řešit jako je řešení pomocí tabulky, vyplněné tabulky a další. Také se zaměřuje na gradační parametry, které posloužily jako základ pro sestavení dvou gradačních sérií pro žáky na prvním stupni základní školy v praktické části. V praktické části nalezneme popis a komentáře žákovských strategií při řešení logických úloh typu zebra u dvou zvolených gradací, které obsahují deset úloh.. Praktická část poukazuje na vývoj strategií žákovských řešení během získávání zkušeností s řešením logických úloh typu zebra, a to popsanými fenomény u žáků i u samotných úloh. KLÍČOVÁ SLOVA gradační parametry úloh, kontext úlohy, logika, negace, řešitelská strategie žáků na 1. stupni ZŠ, úloha s podmínkami, tabulka jako nástroj řešení úlohy, vztahy
|
host ::
RSS.