Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost
Šafránková, Anna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Harvánek, Jaromír (oponent) ; Beran, Karel (oponent)
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost Abstrakt Disertační práce se zabývá dualismem soukromého a veřejného práva od doby římského práva po současnost. Zaměřuje se na vývoj obsahu těchto pojmů v historickém kontextu. Na základě zkoumání primárních římskoprávních pramenů poukazuje na výrazný rozdíl mezi rozlišováním soukromého a veřejného práva v římském právu a pozdější dezinterpretací tohoto fenoménu. Všímá si přístupu právní vědy k pojmům soukromého a veřejného práva v průběhu jednotlivých fází recepce římského práva a poukazuje na jednotlivé politické okolnosti, které vedly k využití římskoprávní dvojice pojmů ius publicum a ius privatum a které také posouvaly obsah těchto pojmů. Práce srovnává hlavní rozdíly mezi novodobou společností a dřívějším společenským uspořádáním, zejména pokud jde o společensko-právní strukturu vztahů. Popisuje novověké ideové zdroje hodnot, na nichž spočívá novodobá společnost, a sleduje promítání těchto hodnot do novodobých právních řádů. Konstitucionalismus, důraz na zákon jako psaný pramen práva, koncept přirozených práv člověka a koncept právního státu se v kontinentální právní kultuře promítly do pojetí soukromého a veřejného práva. Pojmy soukromého a veřejného práva jsou přitom v novodobém právu užívány s odlišným významem než v dřívější době - navíc...
Ochrana osobnosti z hlediska právní filozofie a platného práva
Němec, Ronald ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Harvánek, Jaromír (oponent) ; Beran, Karel (oponent)
OCHRANA OSOBNOSTI Z HLEDISKA PRÁVNÍ FILOZOFIE A PLATNÉHO PRÁVA 1. Závěr Na právo se můžeme dívat ze dvou hlavních pohledů. Právo buď je jen soubor psaných pravidel, které jsou připraveny lidmi na základě jistých zájmů, nebo jde o soubor pravidel, které jsou sice psané, ale jejich podstata vychází z vyššího normativního systému. První pohled je pohledem současným. Současná právní věda preferuje platné právo jako soubor pravidel, uveřejněných ve sbírce zákonů. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Avšak tato právní filozofie vede k destabilizaci společnosti. Zákonodárce každý rok přijímá stovky novel a vytváří nové zákony, aby postihl nové skutečnosti, které se objevují ve společnosti. I přes snahu zákonodárce, je společnost stále nespokojenější s právním stavem společnosti. Společnost zjišťuje, že právo neplatí pro ty, kteří jsou schopni si najmout velké právní kanceláře, jenž jim dokáží nalézt mezeru v zákoně. I. Kant jako jeden z prvních nastínil problém mezi legalitou a legitimitou. Nejde však jen o otázku u zákonodárce, zdali činí legitimně i legálně, ale i u recipienta právní normy. Je každý legální úkon recipienta právního řádu České republiky legální i legitimní? Legální, pokud není v nesouladu s právním řádem, ano. Ale je i legitimní? A je i morální? juspozitivismu stačí jen ta skutečnost, že akt...
Příčinná souvislost jako prvek právní odpovědnosti
Haščák, Josef ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Beran, Karel (oponent) ; Harvánek, Jaromír (oponent)
dizertační práce Příčinná souvislost jako prvek právní odpovědnosti Pojem právní odpovědnosti není jednotně chápán, ačkoliv představuje stěžejní právní institut umožňující fungování práva. Povaha a účel právní odpovědnosti však v české právní vědě zůstává předmětem diskuzí, což je podpořeno i faktem, že pozitivní právní úprava používá pojmu odpovědnosti nahodile. V rámci sankčního pojetí právní odpovědnosti jako sekundární právní povinnosti vzniklé v důsledku porušení primární právní povinnosti můžeme rozeznat několik základních prvků. Jedná se zejména o porušení právní povinnosti, negativní následek spočívající v porušení či ohrožení právních hodnot a konečně příčinná souvislost mezi závadným jednáním a negativním následkem. Právě příčinná souvislost představuje stěžejní prvek právní odpovědnosti, který představuje objektivní prvek přičitatelnosti závadného chování určitému subjektu. Příčinná souvislost tak zprostředkovává sankční povinnost danému subjektu. Nalezení prvku porušení právní povinnosti a negativního následku ve většině případů není problémem. V případě příčinné souvislosti je však situace mnohem komplikovanější. V první části se tato práce zabývá zkoumáním pojmu právní odpovědnosti v českém a československém právu a jeho vymezením. Rekapituluje dosavadní přehled a vývoj názorů na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.