|
|
Spolupráce všeobecné sestry a sanitářky během poskytování ošetřovatelské péče na standardním oddělení interního typu
Szászová, Alexandra ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Hanzlová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou spolupráce sestry a sanitářky na vybraném oddělení III. interní kliniky kardiologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Unikátní situace autorky-studentky oboru všeobecná sestra na 3. Lékařské Fakultě UK, která zde sama pracuje jako sanitářka, byla podnětem k výzkumu. Vzhledem k možnostem, které z pozice autorky plynou, byla zvolena kvalitativní metodologie zúčastněného pozorování, s využitím prvků etnografie a auto etnografie. Sběr dat probíhal po dobu šesti měsíců, dokumentováním každodenních činností obou pozic. Teoretická část je věnována specifikům ošetřovatelství v kardiologii a kompetencím všeobecné sestry a sanitáře, které upravuje zákon. Na toto téma bylo jak v české, tak zahraniční literatuře publikováno jen velmi málo. Rovněž auto etnografická metoda není v ošetřovatelském výzkumu zatím příliš využívána. Cílem autorky bakalářské práce je s využitím originální metodologie, představit téma, které je zatím spíše na okraji zájmu. Práce byla vypracována s přesvědčením autorky, že kvalitní a bezpečnou ošetřovatelskou péči nelze poskytovat bez týmové spolupráce, která spočívá nejen v naplňování kompetencí a dodržování standardů, také v projevech vzájemné úcty a respektu k práci ostatních. Abstract This bachelor's thesis deals with the issue of...
|
|
|
The Importance of a Room of Her Own: Female Spacial Awareness in Selected American Women's Fiction
Hanžlová, Jitka ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce zkoumá, jakým způsobem rozebírané americké autorky využívají prostor, který jejich hrdinky obývají, k tomu, aby zobrazily jejich vnitřní i vnější život. Úvodní teoretická kapitola si nejprve všímá toho, jak je prostor v literatuře vnímán a prezentován. V této části je čerpáno z knih Poetics of Space Gastona Bachelarda a Dwelling in the Text: Houses in American Fiction Marilyn R. Chandler a prostor je zde představen jako prvek literárního díla, který je stejně důležitý jako postavy a děj, protože prostor je vnímán nejen jako produkt utvářený těmi, kteří ho obývají, ale také jako síla, která ty, kdo v něm přebývají, utváří. Dále se tato práce věnuje rozdílům mezi ženským a mužským vnímáním prostoru. A to tak, jak bylo zachyceno v dílech ženských i mužských autorů. Z tohoto zkoumání vyplynulo, že zatímco muži považují své domy především za symboly svého sociálního postavení, ženy mají ke svým domovům mnohem intimnější a bližší vztah. Tato úvaha je inspirovaná esejí Virginie Woolfové A Room of One's Own. Závěrem této kapitoly bylo předneseno tvrzení, že ženské postavy mají tendenci utvářet své osobnosti vzhledem k prostoru, ve kterém žijí, a že tento prostor pro ně může být buď žalářem (diskuze tohoto fenoménu je založena převážně na publikaci Sandry M. Gilbert a Susan Gubar The Madwoman in...
|
|
| |
|
|
Translating titles: strategies in translating the titles of American fiction into Czech
Hanžlová, Jitka ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Tématem této bakalářské práce je zkoumání možných způsobů převodů názvů knih americké literatury. Výběr knižních titulů je omezen na beletristické překlady románů, které vznikaly od roku 1945 do současnosti. Příklady knižních názvů z tohoto období jsou čerpány především z publikace Bibliografie americké literatury v českých překladech, jejímž redaktorem je Marcel Arbeit a která mapuje překlady děl americké literatury od vůbec prvních publikací, které vznikaly již v 19. století, po rok 2000. Práce je rozvržena do dvou částí - úvodní, teoretické a praktické. První část se zaměřuje na problematiku titulu jako takového; co je to titul z hlediska gramatického a stylistického, jakou může mít formu a jaké jsou jeho funkce. Dále je v této teoretické části rozebíráno, jaké požadavky jsou na překlad titulu kladeny a jaké faktory mohou ovlivňovat modelaci titulu při jeho převodu z jedné kulturní a jazykové oblasti do druhé. Tyto faktory je podle Jiřího Levého možné rozdělit do dvou skupin; jedná se zaprvé o důvody, které je možné označit jako objektivní; to jsou kupříkladu specifikum tzv. národní formy, rozdíly jazykových systémů, odlišnosti ve společenském vědomí, tzv. reálie, a v neposlední řadě také překladatelská tradice.6 Vedle této skupiny lze vymezit skupinu faktorů, které jsou ovlivněny osobou překladatele,...
|
host ::
RSS.