Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium sekrečních granulí buněčných linií a tkání produkujících insulin.
Halušková, Petra ; Žáková, Lenka (vedoucí práce) ; Koblas, Tomáš (oponent)
Slinivka břišní (pankreas) je místem tvorby mnohých významných exokrinních a endokrinních látek, mezi které patří i insulin. Tento hormon je v těle tvořen téměř výhradně v specializovaných β-buňkách Langerhansových ostrůvků, kde je skladován v sekrečních granulích. β-buňky jsou plné těchto sekrečních váčků, čímž je umožněna rychlá reakce organismu na stimul glukosy. Správně upravený, zralý insulin se pravděpodobně vyskytuje v sekrečních granulích ve formě hexameru insulinu koordinovaném okolo dvou zinečnatých iontů. Adekvátní reakce β-buněk na zvýšenou hladinu glukosy v krvi a následná sekrece insulinu, jsou jedními z klíčových pochodů regulace metabolismu v těle. Při studiu tvorby insulinu, jeho účinků nebo procesu sekrece se mimo primárních buněk z pankreatických ostrůvků využívají jako biologický model permanentní pankreatické buněčné linie. Tato diplomová práce se zaměřila na buněčné linie INS-1E a BRIN-BD11. Zjišťovali jsme schopnost těchto buněk tvořit proinsulin a insulin a obsah jejich zinečnatých iontů, které mohou mít na tvorbu a zpracování insulinu velký vliv. Ve všech metodách, které jsme používali, jsme linie porovnávali navzájem a posléze také s β-buňkami potkaních Langerhansových ostrůvků. Také se nám podařilo izolovat insulinové sekreční granule ze všech tří používaných buněčných...
Syntéza a charakterizace peptidu 5 z Drosophila melanogaster podobného insulinu
Halušková, Petra ; Žáková, Lenka (vedoucí práce) ; Poljaková, Jitka (oponent)
V přírodě pozorujeme mnoho evolučně konzervovaných proteinů a mechanismů a jedním z nich je insulin a jeho signální dráha. Mnoho částí této dráhy je velice podobných jak v organismu člověka, tak v nižších organismech, jako je například muška octomilka obecná, Drosophila melanogaster. Insulin je jednou z nejvíce zkoumaných molekul na světě, v těle působí zejména jako hormon, ale díky evoluční příbuznosti a podobnosti s IGF dokáže působit i jako růstový faktor. Dodnes není znám přesný mechanizmus vazby této molekuly na insulinový receptor a ani přesně jak insulin nebo peptidy podobné insulinu ovlivňují regulaci metabolismu, buněčnou proliferaci, buněčný růst a tím i velikost orgánů i velikost celého těla. Studium rodiny peptidů podobných insulinu a jejich signální dráhy v bezobratlých by mohlo být, díky vysoké evoluční konzervovanosti, využito pro pochopení celé řady metabolických pochodů u vyšších živočichů. Pro náš výzkum jsme vybrali dlouhodobě používaný modelový organismus mušku Drosophila melanogaster. Z celkově sedmi peptidů D. melanogaster podobných insulinu jsme se v této studií pokusili připravit analog peptidu 5 (DILP5) složeného z řetězce A lidského insulinu a řetězce B DILP5. V řetězci B byly zároveň všechny methioniny vyměněny za aminokyselinu norleucin. Cílem práce bylo prozkoumat...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.