|
| |
|
|
Krajinářské zhodnocení vybraného úseku řeky
Kotápišová, Kateřina ; Halamová, Jana (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá krajinářským hodnocením řeky Vltavy na jejím dolním toku, v úseku mezi Roztoky a Mělníkem.
Teoretická část je zaměřena na definování pojmů spojených s vodním tokem a krajinou říční nivy. Popisuje funkce říční nivy, vliv člověka na krajinu, uvádí problémy, které se v ní vyskytují a popisuje způsoby jejího využití. Dále se zabývá vnímáním krajiny, obrazem říční krajiny v umění, charakterizuje ideálně a negativně ovlivněný stav toku a uvádí přístupy k tvorbě v říční nivě.
V praktické části jsou nejprve vymezeny hranice řešeného území a provedena podrobná analýza z hlediska přírodních podmínek a historického vývoje a využívání říčního toku.
Součástí projektové části práce bylo vytvoření metodiky využitelné pro krajinářské hodnocení. Na základě terénního šetření bylo území podle metodiky rozčleněno do jednotlivých kategorií dle kvality prostředí. Pro jednotlivé kategorie byla vytvořena rámcová doporučení, která by měla vést k zachování a ochraně hodnot v krajině, nebo ke zlepšení jejich stavu. S pomocí historických map byla provedena podrobná analýza vývoje krajiny z hlediska velikosti a členění pozemků a krajinného pokryvu. Poté byla vybrána ta část území, která byla nejvíce ovlivněna činností člověka a byla nejhůře hodnocenou. Pro tuto konkrétní oblast byly vypracovány další analýzy, sloužící jako podklad k návrhu řešení.
Vzhledem k tomu, že říční tok a okolní krajina jsou intenzivně využívány, je koncept řešení zaměřen především na zlepšení prostupnosti, obytnost krajiny a na obnovu krajinných struktur.
|
|
|
Zájmové vzdělávání
Halamová, Jana ; Mužík, Jaroslav (oponent) ; Šerák, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se snaží popsat oblast zájmového vzdělávání. Je založena na pracích odborníků z různých oblastí (vzdělávání, sociologie atd.) a doplněna některými pohledy a myšlenkami autorky. Zájmové vzdělávání je důležitou součástí vzdělávání dospělých. Lidé, kteří se účastní tohoto druhu vzdělávání, tráví svůj volný čas hodnotným a zajímavým způsobem. Zájmové vzdělávání s sebou přináší osobní uspokojení a pocit seberealizace, kterých nebývá vždy dosaženo v práci. Různé zájmy mohou jednotlivci také pomoci překonat nepříznivá životní období (např. nezaměstnanost, odchod do penze, nemoc). Tato diplomová práce se pokouší pojednat o nejdůležitějších aspektech zájmového vzdělávání. Jsou to zejména: užívaná terminologie (včetně anglických ekvivalentů); druhy, funkce, cíle, formy a metody zájmového vzdělávání; současná situace v České republice a oblast volného času. Se zájmovým vzděláváním rovněž úzce souvisí oblast masových médií, která si zaslouží zvláštní pozornost.
|
|
| |
|
| |
|
|
Volný čas, práce a vzdělávání
Halamová, Jana ; Faltýn, Jaroslav (oponent) ; Šerák, Michal (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je problematika volného času ve vztahu k práci a vzdělávání, ale i dalším aspektům . V současnosti stojí na tomto poli většinou v popředí zájmu otázky týkající se zaměstnání a profesního vzdělávání, avšak i volný čas je důležitou součástí života člověka. Doba volna slouží nejen k odpočinku, ale člověk v ní může nalézt též prostor pro své uspokojení a seberealizaci, které nemusí vždy nacházet v práci. Volný čas se ovšem může stát i zdrojem některých problémů, kterým je vhodné včas předcházet. V následujících kapitolách se pokusím poukázat na dosavadní nejdůležitější poznatky z této oblasti. V 1. kapitole "Volný čas a práce" se snažím vysvětlit různá pojetí pojmů "volný čas" a "práce" tak, jak je definují někteří autoři, zabývající se touto problematikou. Prostor věnuji také souvislostem mezi volným časem a prací z historického pohledu. Kapitola č. 2 "Psychologické aspekty volného času" se bude věnovat různým vlivům, jejichž prostřednictvím může volný čas (ale i práce) působit na lidskou psychiku. Mohou to být vlivy jak pozitivní (např. pocit uspokojení z činnosti ve volném čase), tak i negativní (nuda, škodlivé způsoby trávení volného času apod.). Způsoby využívání volného času j sou též velmi důležitými prvky duševní hygieny. V kapitole č. 3 "Sociologické aspekty volného času"...
|
|
|
Zhodnocení dopadu revitalizace příměstského veřejného prostoru
Pihera, Václav ; Halamová, Jana (vedoucí práce) ; Andrea, Andrea (oponent)
Diplomová práce se zabývá dopadem revitalizace příměstského veřejného prostoru, jímž je v tomto případě část (ostrov) příměstského lesoparku. Vyslovenou hypotézou, kterou práce ověřuje, je tvrzení, že revitalizace říčního ostrova Santos v Sušici přinesla pozitivní dopad na zkvalitnění života obyvatel ve městě i návštěvníků a synergicky pozitivní důsledky na vzhled a funkčnost této příměstské části. Cílem je zhodnocení dopadu revitalizace s důrazem na potenciál lokality a pochopení jejího významu. Z výsledků šetření jednoznačně vyplývá důležitost příměstské přírodní lokality nabízející dostatek prostoru pro volnočasové aktivity, zábavu, sport i relaxaci, vnímání takového prostoru jako důležité části města, o kterou je třeba pečovat, a ocenění jejího současného atraktivního vzhledu a životaschopnosti. Sociologický význam blízké přírody zmírňující dopady tempa městského života, je svou důležitostí, podobně jako význam funkční a vzhledový, citlivě vnímaný i ze strany vlastníka, města Sušice.
|
|
|
Typologie skladebných prvků kulturní krajiny na pískovcovém podloží.
Cimburová, Dorotea ; Veith, Tomáš (vedoucí práce) ; Halamová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje typologii staveb vybudovaných v pískovcovém podloží a jejich vztahu k přírodním podmínkám, kterými je myšlen především reliéf.
Klade si za cíl porovnat a zhodnotit uplatnění typologií, které se pískovcovým stavbám věnují. Typologie různých autorů jsou proto nejprve srovnávány v literární rešerši. Jejich použitelnost je následně zhodnocena na základě terénního výzkumu. Ten probíhal v modelovém území Holanských rybníků. Nalezené prvky využívající pískovcového podloží byly vyfotografovány a následně zaneseny do podkladové mapy v prostředí geoinformačních systémů.
Dalším podstatným cílem je zhodnotit strukturu krajiny modelového území. K tomu je využíván geosystémový přístup ke krajinné struktuře, který je podrobně popsán v literární rešerši. Tento přístup člení krajinnou strukturu na prvotní, druhotnou a terciální. Prvotní krajinná struktura je v práci zastoupena reliéfem, druhotná stavbami využívající pískovcové podloží a terciální představuje nehmotná památková ochrana těchto staveb. Práce se zabývá předpokladem, že prvky jednotlivých struktur se vzájemně ovlivňují a jsou na sebe vázány. Největší důraz je kladen především na vazbu mezi reliéfem a stavbami.
Ke zhodnocení a potvrzení předpokládané hypotézy vztahu mezi reliéfem a stavbami je v práci využíváno Biogeografické členění České republiky II. díl a mapa biochor, které informace o reliéfu poskytují. Prvky nalezené v modelovém území byly v prostředí geoinformačních systémů konfrontovány s mapou biochor. Tímto způsobem je popsána prvotní a druhotná krajinná struktura modelového území. K nalezení příkladu vztahu staveb a terciální krajinné struktury je použit především Ústřední seznam kulturních památek České republiky.
Na základě terénního průzkumu byla potvrzena a zhodnocena aplikovatelnost jednotlivých přístupů k řešené problematice. Vyšlo najevo, že typologie některých autorů jsou v řešeném území použitelnější a vhodnější než ostatní. Zároveň byla potvrzena hypotéza, že jednotlivé prvky krajinné struktury modelového území se vzájemně ovlivňují.
|
|
|
Vývoj a krajinářské hodnoty obce v oblasti dle vybraného typu reliéfu
Učňová, Klára ; Halamová, Jana (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Cíl diplomové práce je analyzovat vývoj krajiny a permanentních krajinných struktur ve
vybraném území s ohledem na typ reliéfu. Dále zdokumentovat a vyhodnotit krajinářské
hodnoty území (plužiny, rozptýlená zeleň, výhledy, reliéf atd.) a vyvodit doporučení zásad
dalšího rozvoje včetně konceptu návrhu řešení vybrané části území.
Teoretickou část této práce tvoří literární přehled současného stavu problematiky, kde jsou
definovány jednotlivé prvky charakterizující krajinu České republiky. Dále je v práci popsána
historie české krajiny od neolitu do současnosti a vývoj plužin. Součástí teoretické části je také
estetika krajiny a její působení na vnímání člověka svou emocionální a obsahovou stránkou.
V následující kapitole jsou hodnoceny mapové podklady a jejich použitelnosti pro hodnocení
vývoje krajiny.
Praktická část je věnována vlastnímu projektu. V první řadě bylo vybráno území, jehož
charakter zachycuje změny ve vývoji krajiny. K výběru byly použity mapové podklady z roku
1952 a jejich srovnání se současností. Vektorizací mapy historické i současné, doplněné
o vlastní šetření, vznikly dva podklady, z nichž byla vytvořena data, pro vyhodnocení a
porovnání vývoje jednotlivých kategorií land use. Zároveň byla provedena analýza výskytu
vybraných kategorií ve sklonu a nadmořské výšce terénu. Součástí práce je také porovnání
změn ve vývoji mezí. Účelem této práce bylo také zhodnocení krajiny přímo v terénu. Na
základě tohoto šetření a osobních pocitů byl vytvořen koncept pro zlepšení funkce krajiny
a lepší prostupnosti terénu. Koncept byl také ekonomicky zhodnocen.
Na konci práce, v diskuzi, bylo zjištěno, že období kolem roku 1952 bylo pro vývoj krajiny
přelomové. Na území došlo od tohoto roku k vysokému poklesu ploch orné půdy a nárůstu
ploch trvalých travních porostů a lesů. Závěrem je řečeno, že zachování plužin a jejich ochrana
v řešeném území i mimo něj je pro krajinu důležité.
|
host ::
RSS.