|
| |
|
|
Mikrobiální lipázy a jejich využití
Pavlačková, Jana ; Flodrová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium preparátu do odlučovačů tuků a odpadních potrubí, který obsahuje mikroorganismy s lipolytickou aktivitou. Teoretická část práce popisuje lipázy, mikroorganismy, které tyto enzymy produkují a využití lipáz. V této části jsou také uvedeny možnosti identifikace mikroorganismů. Praktická část se zabývá studiem komerčního přípravku Sany Duo Spezial s prokázanou přítomností mikroorganismů s lipolytickou aktivitou. U těchto mikroorganismů byla provedena identifikace metodou PCR. Pomocí této metody byly mikroorganismy identifikovány jako rod Bacillus sp. Další charakteristika přípravku byla zaměřena na stanovení hodnoty CHSKCr a výzkum vlivu různých podmínek kultivačního prostředí na produkci lipáz a jejich aktivitu. Studovaný byl vliv teploty, iontů a pH. Lipolytická aktivita byla stanovována spektrofotometricky s využitím činidla p-nitrofenyllaurátu, který se štěpí na žlutý produkt p-nitrofenol.
|
|
|
Využití biomasy pro energetické účely
Romanová, Kristýna ; Ing.Ondřej Kosík, Ph.D. (oponent) ; Flodrová, Dana (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku biomasy využitelné pro energetické účely, zejména na zemědělské odpady, které se dají využít jako substrát pro bioplynové stanice. Dále rozebírá složení polymerních substrátů, které bioplynový proces ovlivňují nejvíce. Cílem práce bylo proměřit jednotlivé enzymové aktivity vzorku biomasy, který je používán jako surovina pro výrobu bioplynu.
|
|
|
Využití odpadů rostlinného původu
Habáníková, Kamila ; Flodrová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Produkce celulasy a polygalakturonasy pomocí Aspergillus niger a Aureobasidium pullulans byla sledována při kultivaci solid state fermentation (SSF) a submerzní (SmF). Jako substrát byly použity hroznové výlisky a slupky z mandarinek. Pomocí Aspergillus niger byla celulasa na hroznových výliscích detekována po 72 hodinové SSF kultivaci a po 24 hodinách u SmF. Celulasová aktivita byla vyšší u systému SmF. Větší produkce polygalakturonasy byla u SmF kultivace zaznamenána ke konci období. Polygalakturonasová aktivita byla vyšší u SmF kultivace. SSF fermentace na slupkách z mandarinek byla podobná, nejvyšší aktivita byla detekována po 72 hodinách. Produkce polygalakturonasy u SSF systému byla odlišná od produkce u SmF. Srovnáním produkce enzymu na hroznových výliscích a slupkách z mandarinek vyplývá, že polygalakturonasová aktivita je nejvyšší u kultivace SmF se slupkami z mandarinek. U Aureobasidium pullulans byla celulasa na hroznových výliscích detekována u obou fermentací po 48 hodinách. Aktivita celulasy byly vyšší u kultivace SSF. Vyšší hodnoty polygalakturonasy byly detekovány ve druhé půli kultivačního období. Polygalakturonasová aktivita byla vyšší u kultivace SmF. SSF kultivace se slupkami z mandarinek byla podobná – nejvyšší celulolytická aktivita byla zaznamenána po 48 hodinách. Produkce polygalakturonasy byla rozdílná, ale nejvyšší aktivity bylo dosaženo na slupkách z mandarinek u SmF způsobu. Pro oba systémy a oba odpadní materiály byla sledována i produkce mangan-dependentní peroxidasy. Její nejvyšší aktivity bylo dosaženo na počátku kultivace. Rozdíly v produkci enzymů pomocí Aspergillus niger a Aureobasidium pullulans jsou závislé nejen na použitém substrátu, ale také na způsobu fermentace.
|
|
|
Využití mikropreparativní izoelektrické fokusace při analýze biologických vzorků
Vlčková, Zuzana ; Flodrová, Dana (oponent) ; Šalplachta, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací a ověřením podmínek separace proteinů z biologického materiálu. K separaci je využívána nově se rozvíjející technika nazvaná mikropreparativní izoelektrická fokusace. Teoretická část popisuje obecnou analýzu biologického materiálu se zaměřením na proteiny, na nichž byla provedena optimalizace systému. Tato část diplomové práce současně blíže představuje tuto vyvíjenou metodu. Dále jsou zde popsány ostatní techniky využité ke kontrole účinnosti mikropreparativní izoelektrická fokusace. V experimentální části jsou popsány jednotlivé kroky optimalizace mikropreparativní izoelektrické fokusace. Hledání ideálního postupu separace bylo prováděno na samostatných standardních proteinech, následně na jejich směsi a poté byla optimalizace aplikována na reálný biologický vzorek. Účinnost mikropreparativní izoelektrické fokusace byla ověřena pomocí metod SDS-PAGE a MALDI-TOF hmotnostní spektrometrie.
|
|
| |
|
|
Studium produkce hydrolytických enzymů pro zpracování celulosového odpadu
Řezáčová, Barbora ; Flodrová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Studium produkce hydrolytických enzymů bylo zaměřeno na produkci celulasy a polygalakturonasy pomocí dvou mikrobiálních kmenů – Aspergillus niger a Aureobasidium pullulans. Enzymy byly produkovány za podmínek procesu "solid-state fermentation". Jako substrát byla zvolena mletá pšeničná sláma a řepné výlisky zvlhčené vodou, bezuhlíkatým mediem nebo glukosovým mediem. Během kultivace byl sledován vliv bezuhlíkatého media a glukosy na produkci daných enzymů. Nejvyšší produkce polygalakturonasy bylo dosaženo při kultivaci Aspergillus niger na řepných výliscích zvlhčených bezuhlíkatým mediem. Nejvyšší produkce celulasy bylo dosaženo při kultivaci Aspergillus niger na mleté pšeničné slámě zvlhčené glukosovým mediem.
|
|
|
Využití odpadního papíru na mikrobiální produkci celuláz
Peterek, Miroslav ; Flodrová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Studium možnosti využití odpadního papíru na mikrobiální produkci celulas bylo prováděno za pomoci kultivace Aspergillus niger na zdroji uhlíku, kterým byl odpadní kancelářský papír a karton, zvlhčený bezuhlíkatým médiem, nebo destilovanou vodou. Kultivace probíhala způsobem SSF v Erlenmeyerových baňkách a kolonách. Byla sledována koncentrace extracelulárních proteinů, jejich celulasová akivita a u vybraných vzorků i aktivita proteasová. Bylo zjištěno, že nejvýhodnějším způsobem kultivace z hlediska produkce celulas je kultivace v koloně, promývané bezuhlíkatým médiem v třídenních intervalech.
|
|
|
Odbourávání tuků v odpadech
Artýszková, Jana ; Flodrová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na studium možností odbourávání tuků v odpadních vodách se zaměřením na využití mikroorganismů s lipolytickou aktivitou pro specifické odpadní vody bohaté na tuky, vznikající v potravinářských provozech či restauracích. V teoretické části práce je pojednáno o čištění odpadních vod se zaměřením na zpracování kalů a využití odlučovačů tuků jako způsobu předčištění těchto odpadních vod. V teoretické části práce jsou popsány lipolytické enzymy mikrobiálního původu a podmínky pro jejich produkci, včetně různých možností jejich využití. Praktická část je věnována optimalizaci kultivačních podmínek pro produkci lipáz u vybraných mikroorganismů (Bacillus subtilis, Geobacillus thermodenitrificans, G. thermocatenulatus a směsná termofilní kultura Thermus a Bacillus) a komerčního preparátu (Sany Duo Spezial). Produkce lipáz a růst mikroorganismů byly testovány spektrofotometricky na různých koncentracích tuků. S použitím tuhého živného média byl posouzen vliv kuchyňských čistících prostředků na růst kultury Bacillus subtilis, neboť jsou často ve zmíněných odpadních vodách přítomny. Závěrem byly výše zmíněné mikroorganismy charakterizovány z hlediska schopnosti rozkládat triacylglyceroly.
|
|
|
Analýza vybraných obsahových látek v extraktu z bezových větviček
Škeřík, Jan ; Flodrová, Dana (oponent) ; Šalplachta, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací a ověřením podmínek pro separaci proteinů obsažených ve větvičkách bezu černého (Sambucus nigra L.) technikou RP-HPLC. Měření probíhalo na HPLC systému s UV-VIS detektorem. Byla použita kolona Zorbax 300SB-C18 300 o rozměrech 4,6x250 mm a velikosti částic 5 mikronů. V teoretické části jsou popsány vlastnosti a využití bezu černého se zaměřením na proteiny, které obsahuje. Dále je zde uvedena základní charakteristika použité HPLC techniky a možnosti stanovení proteinů. V experimentální části jsou popsány jednotlivé kroky optimalizace HPLC metody prováděné na směsi standardních proteinů a následná aplikace této metody na reálném vzorku. V závěru jsou porovnávány analýzy vzorků odebraných v různém období.
|
host ::
RSS.