|
|
Redefinice identity Slovinska po roce 1989 na příkladu vnější prezentace země
Fišar, Jan ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Národní identita je důležitou součástí identifikace každého, nejen nově vzniklého, státu a promítá se také do jeho zahraniční politiky. Diplomová práce pojednává o vnější (re)konstrukci slovinské národní identity v rámci politického diskurzu od roku 1991, kdy Slovinsko získalo samostatnost, do roku 2004, kdy vstoupilo do EU. Předmětem zájmu jsou projevy a texty vrcholných politických představitelů země, prezidentů, předsedů vlád a ministrů zahraničních věcí, kteří se největší měrou podíleli na prezentaci Slovinska v zahraničí, a dokumenty zahraniční politiky. Hlavním cílem práce je na základě kritické diskurzivní analýzy zmíněných pramenů odpovědět na otázku, jakým způsobem byla ve vztahu k vnějšímu světu konstruována slovinská národní identita a co mělo být cílem této konstrukce. Slovinci získali na začátku 90. let 20. století poprvé v historii svůj nezávislý stát a museli se vypořádat s řadou problémů, mezi které patřila mnoholetá historická přítomnost v jugoslávské federaci spojená s existencí v rámci Východního bloku, geografická poloha na křižovatce evropských regionů nebo těsné sousedství neklidného a negativně nahlíženého Balkánského poloostrova. Výhodou byla široká shoda v rámci slovinského politického prostředí na budoucí podobě země. Složité situaci nového státu museli jeho političtí...
|
|
|
Zásah ústřední česko-slovenské vlády na Slovensku v březnu 1939, příčiny a důsledky
Fišar, Jan ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vojensko-politickým zásahem ústřední česko-slovenské vlády na Slovensku provedeným v březnu 1939 s cílem stabilizovat vnitropolitickou situaci republiky. Jejím hlavním předmětem zájmu je analýza příčin a důsledků, které vládu k tomuto kroku vedly jak z českého, tak ze slovenského pohledu, a vnímání zásahu Čechy, Slováky i zahraničím. Nezbytně se tak zabývá obecnými důvody zásahu pramenícími z vypjatých česko- slovenských vztahů na přelomu let 1938 a 1939, ovlivněných zejména bojem za slovenskou autonomii a pozdějšími slovenskými separatistickými tendencemi, a také složitou zahraničněpolitickou situací, ve které se Československo potažmo Slovensko ve stejné době nacházelo. Na ty navazuje analýza bezprostředních a konkrétních příčin, domácích i zahraničních, stručné představení samotného zásahu a analýza jeho důsledků pro Slovensko i celou republiku. V závěru je bakalářská práce doplněna analýzou českého, slovenského a německého tisku a způsobu, jakým referoval o březnovém zásahu v jeho průběhu i ve dnech předcházejících a následujících. Analýza tisku objasňuje tehdejší vnímání zásahu jednotlivými společnostmi a přispívá k jeho pochopení jako celku.
|
host ::
RSS.