|
|
Signaling pathways of leukocyte membrane receptors, their regulation and deficiencies
Fabišik, Matej ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent) ; Otáhal, Pavel (oponent)
Buněčná signalizace má zásadní vliv na chování a funkci buněk, a proto musí být činnost signálních drah pečlivě regulována. Porucha regulace signalizace může poškodit organismus tím, že nezareaguje na nebezpečí nebo na něj zareaguje příliš silně. Proto se různé regulační mechanismy staly nezbytnou součástí signálních drah. Tyto mechanismy se uplatňují na všech úrovních, včetně ligandů, receptorů, signálních enzymů, adaptorových proteinů a dalších signálních mediátorů, jakož i transkripčních faktorů. V této práci předkládám výsledky výzkumu funkcí transmembránových a membránově asociovaných adaptorových proteinů LST1, SCIMP, PSTPIP2 a WBP1L při regulaci signalizace a homeostázy leukocytů. Transmembránový adaptorový protein LST1 je krátký protein exprimovaný v buňkách myeloidní linie. Pozorování myší LST1-/- odhalilo, že tato zvířata jsou zdravá, bez viditelného fenotypu, s výjimkou mírného snížení populací myeloidních buněk, NK a NKT buněk v normálním stavu. Nedostatek LST1 měl naopak významný ochranný účinek při akutní kolitidě vyvolané dextran-sodium-sulfátem, což naznačuje úlohu LST1 v regulaci zánětu střev. Studie PSTPIP2 a SCIMP prezentované v této práci se také zaměřují na zánět. Ukazují roli PSTPIP2 v regulaci produkce reaktivních forem kyslíku a souvisejícího zánětlivého poškození kostí a...
|
|
|
Microvesicle and exosome detection in immune-related diseases
Šťastná, Evelína ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Fabišik, Matej (oponent)
Exozómy (ES) a mikrovezikuly (MV), súhrnne extracelulárne vezikuly (EV), sú submikroskopické vezikuly obalené fosfolipidovou dvojvrstvou. Menšie ES (40 - 100 nm) majú pôvod v endozomálnom kompartmente, zatiaľ čo väčšie MV (50 - 1000 nm) sú odvodené od cytoplazmatickej membrány bunky. EV sú vylučované všetkými typmi buniek. Pozostávajú z lipidov a proteínov, ale ich zloženie sa líši v závislosti od stavu bunky, z ktorej pochádzajú. Rovnako sa líšia aj obsahom, ktorý transportujú (DNA, RNA a proteíny). Vyskytujú sa vo všetkých telových tekutinách v oveľa vyššom počte ako samotné bunky, čo z nich robí atraktívny a prístupný biomarker autoimunitných ochorení, kardiovaskulárnych ochorení alebo nádorov. Na detekciu EV je používaná citlivá prietoková cytometria (FCM), ktorú budem porovnávať s alternatívnymi metodikami. Súčasťou práce bude popis biogenézy EV a zameriam sa na rolu EV pri koagulácii a zápale v imunitne-podmienených poruchách, akými sú autoimunitné ochorenia, konkrétne reumatoidná artritída (RA).
|
host ::
RSS.