|
| |
|
|
Využí proxydat v hydrologii: Rekonstrukce řady kulminačních průtoků v Praze pro období 1118 až 2002.
Elleder, Libor ; Hladný, Josef (vedoucí práce) ; Munzar, Jan (oponent) ; Brázdil, Rudolf (oponent)
1 Abstrakt Cílem předkládané práce bylo poukázat na význam proxy-dat. V konkrétním případě na jejich význam pro hydrologii a vodní hospodářství. Historická hydrologie, jejímž předmětem proxy-data jsou, nabízí škálu postupů vedoucích k extrapolaci poznatků o hydrologických jevech do poměrně vzdálené minulosti. Práce obsahuje rešerši na dané téma, zaměřenou zejména na způsoby a historii záznamů hydrometeorologických jevů, vznik historické hydrologie, její metodologii a možnosti. Vlastní práce je zaměřena na využití především již vyzkoušených metod. Přináší však i nové metodologické přístupy jako jsou rekonstrukce kulminačních průtoků, rekonstrukce hydrogramů historických povodní, aj. Hlavním cílem bylo odvození řady odhadnutých kulminačních průtoků v Praze pro období 1118-2002. Prakticky to znamenalo navázat na dřívější výsledky publikované ve formě chronologií interpretovaných a prověřených dokumentárních zdrojů. Tyto zdroje byly doplněny o opravené klementinské záznamy vodních stavů. Byly využity nově zaměřené epigrafické doklady a na základě popisů starších povodní byla provedena analýza záplav historického terénu Prahy. S pomocí nových postupů a zdrojů bylo možné provést rekonstrukci průběhů povodní např. v letech 1582, 1784, 1830, 1876. Veškerá data dotýkající se historické hydrologie byla soustředěna do...
|
|
| |
|
|
Vodní mlýny, hamry, pily, valchy a papírny za přívalové povodně v létě 1714.
Elleder, L. ; Šírová, J. ; Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Lopaur, M. ; Dragoun, Z.
Mimořádná povodňová katastrofa v létě 1714 v povodí Sázavy, Svratky, Loučné i Chrudimky představuje jednu z největších známých přívalových povodní v české povodňové historii. Tato povodeň zničila nejen desítky obytných domů, ale i řadu mlýnů, hamrů a dalších hospodářských budov. Významnou roli v průběhu povodně sehrálo i množství protržených rybníků. Tato událost podstatným způsobem ovlivnila vývoj vodních mlýnů a možná i vývoj rybniční sítě v postižené oblasti.
Plný tet: UGN_0472198 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
| |
|
|
Dokumentace povodní na českých řekách koncem 18. a v 19. století na základě nejstarších hydrologických měření
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Elleder, L.
Pomineme-li staré povodňové značky, lze za počátek hydrologických měření na českých tocích považovat příležitostná pozorování prof. A. Strnada na Vltavě v Praze v 80.letech 18. století, který pozoroval extrémní vodní stavy z observatoře v Klementinu dalekohledem. Jako počátek pravidelných pozorování u nás se obvykle považuje měření na Vltavě v Praze s letopočtem 1825, je to však poněkud sporné (dle našeho názoru jsou doloženy až o dva roky později). Autorům příspěvku se však podařilo najít doklady o tom, že na Odře v Bohumíně se prováděla pozorování vodních stavů již od roku 1820, která pak na rakousko- pruském úseku této řeky trvala úctyhodných 60 let. Těžištěm referátu je rozbor a hodnocení jejich pozapomenutých výsledků.
|
|
|
Středoevropský srážkový rekord a povodně ve střední Evropě koncem července 1897
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Elleder, L.
V roce 2007 jsme si připomněli 10. výročí přírodní katastrofy z července 1997, která postihla více států střední Evropy; v České republice se jednalo o „povodeň století“. Určitou analogií je extrém, k němuž došlo přesně o sto let dříve, v létě 1897, tedy dnes již před 110 roky. Zatímco v červenci 1997 byly překonány dosavadní rekordy vícedenních úhrnů srážek, jednodenní úhrn 345,1 mm z 29. 7. 1897 na stanici Nová Louka v Jizerských horách překonán nebyl. Je tedy dodnes českým a pravděpodobně i přinejmenším středoevropským rekordem. Mimořádné srážky v létě 1897 vyvolaly velké povodně, které postihly značnou část střední Evropy. Na území dnešní České republiky se vyskytly především v povodí horního Labe.
|
host ::
RSS.