|
|
Vlastnictví a odpovědnost při těžbě nerostných surovin na Měsíci a asteroidech
Sviatkin, Ivan ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Caban, Pavel (oponent)
Vlastnictví a odpovědnost při těžbě nerostných surovin na Měsíci a asteroidech Abstrakt Tato práce se zabývá právním rámcem týkajícím se vlastnických práv k přírodním zdrojům získaným v kosmickém prostoru a otázkou ručení za činnosti spojené s těžbou ve vesmíru. Průzkum a využití kosmických nerostných surovin se stávají stále důležitějšími vzhledem k potenciálním ekonomickým a vědeckým přínosům, které by z takových činností mohly plynout. Neexistence jasného právního rámce týkajícího se vlastnických práv a odpovědnosti ve vesmíru však představuje pro rozvoj kosmického průmyslu značné problémy. V úvodu se práce zabývá stávajícím režimem kosmického práva, včetně Kosmické smlouvy a Dohody o Měsíci, které zakotvují základní principy pro průzkum a využití kosmického prostoru. V práce je poté pojednáváno o právních debatách kolem vlastnických práv k vesmírným přírodním zdrojům, včetně diskuse mezi Spojenými státy a dalšími zeměmi ohledně výkladu Kosmické smlouvy a vznikající národní vesmírné legislativy. Práce se rovněž věnuje problematice odpovědnosti za kosmické těžební činnosti a problémům při určování odpovědnosti, popřípadě ručení, v případě nehod nebo způsobení škody. V závěru je pak zdůrazněna potřeba jasného právního rámce, který bude vyvažovat zájmy různých stran účastnících se kosmického průmyslu,...
|
|
|
Jurisdikce Mezinárodního soudního dvora ve sporných věcech
Šindelková, Soňa ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Caban, Pavel (oponent)
1 Jurisdikce Mezinárodního soudního dvora ve sporných věcech Abstrakt Tato disertační práce se zabývá jurisdikcí Mezinárodního soudního dvora (MSD) ve sporných věcech (neboli spornou jurisdikcí). MSD působí v prostředí, kde platí zásada par in parem non habet imperium. V důsledku toho je sporná jurisdikce MSD založena na souhlasu států, které jsou stranami sporu (princip konsensuální jurisdikce). Tato práce se zabývá především následujícími otázkami. Jak se právo, praxe států a zejména samotná rozhodovací činnost MSD vyrovnává se specifiky horizontálního systému mezinárodního práva? Koho a kdy může MSD soudit? A konkrétněji, jak MSD rozhoduje o vlastní jurisdikci a čím je v tomto ohledu determinován? Jak vymezení jeho pravomoci vzniklo a jakou prošlo za sto let proměnou? Sporná jurisdikce MSD, nejvýznamnějšího mezinárodního soudu, je mezinárodně právním fenoménem zásadního významu. Vzniká a funguje v určitých rámcích, jako je systém historický, právní, nebo procesní. Zejména základní znalost historického vývoje je klíčová pro pochopení současného systému. Vznikl v roce 1921 a bez zásadních změn funguje dodnes. Kontinuita a konzistentnost jsou jeho výraznými rysy. Článek 36 odst. 6 Statutu MSD zakotvuje princip compétence de la compétence. Toto ustanovení umožňuje fungování systému a jeho důsledky...
|
|
| |
|
|
Mezinárodně právní otázky spojené s postavením státu Izrael
D´Evereux, Veronika ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Caban, Pavel (oponent)
Mezinárodně právní otázky spojené s postavením státu Izrael Abstrakt Vznik a trvající existence státu Izrael, který je zcela obklopen arabskými sousedními státy, může být jednou z hlavních příčin i nadále aktuálního konfliktu, který v této části regionu započal již před více než sedmdesáti lety. Vznik státu Izrael zároveň představuje určitou výjimku v mezinárodním právu z důvodu, že k němu došlo ve spojení s právně nezávaznou rezolucí orgánu mezinárodní organizace univerzální povahy, konkrétně ve spojení s rezolucí Valného shromáždění OSN 181 (II) z roku 1947. Tato rezoluce předpokládala na části území bývalé Osmanské říše, které bylo coby mandátní území toho času spravováno Velkou Británií, vznik jak židovského, tak i arabského státu. Zatímco stát Izrael vyhlásil svou nezávislosti dne 14. 5. 1948, arabští obyvatelé mandátu tuto rezoluci odmítli a k realizaci jejich práva na sebeurčení došlo až o mnoho desítek let později. Ve spojení s touto skutečností a dále v důsledku několika ozbrojených konfliktů mezi státem Izrael a okolními arabskými státy, došlo zároveň i ke vzniku sporné situace týkající se částí území bývalého Mandátu Palestina, která zároveň nejsou územím státu Izrael. Podle poradního posudku Mezinárodního soudního dvora ve věci Palestinsko - izraelská zeď z roku 2004 jsou tato území zahrnující...
|
|
|
Princip komplementarity v Římském statutu
Urbanová, Kristýna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Caban, Pavel (oponent)
Princip komplementarity v Římském statutu Předložená disertační práce se věnuje analýze ne/fungování principu komplementarity v rozhodovací praxi Mezinárodního trestního soudu a klade si rovněž za cíl posoudit, zda očekávání s tímto principem spjatá byla v této aplikační praxi reálně naplněna. Princip komplementarity se týká vztahu mezi výkonem trestní jurisdikce ze strany ICC a vnitrostátních orgánů a vždy byl vnímán jako základní stavební kámen fungování Mezinárodního trestního soudu, bez kterého by zřejmě státy nikdy k přijetí Římského statutu nedospěly, přičemž byl často stavěn do kontrastu s principem přednosti, jenž byl zakotven ve Statutech obou ad hoc tribunálů zřízených v devadesátých letech Radou bezpečnosti Organizace spojených národů. Před dvaceti lety panovalo jak mezi státy, tak mezi odbornou veřejností rozsáhlé přesvědčení, že díky komplementaritě bude Mezinárodní trestní soud zasahovat až jako nástroj posledního možného řešení a bude vykonávat svoji jurisdikci až tehdy, kdy státy disponující v daném případě jurisdikcí nejsou ochotny nebo schopny vyšetřovat či stíhat osoby podezřelé ze spáchání zločinů podle mezinárodního práva v jurisdikci Soudu. Vzhledem k tomuto důrazu na neochotu či neschopnost státu věc vyšetřit tak měl princip komplementarity zajistit tu správnou rovnováhu mezi...
|
|
|
Státní imunita na prahu 21. století: Soumrak nebo renesance?
Kudrna, Jaroslav ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent) ; Caban, Pavel (oponent)
1/3 ABSTRAKT STÁTNÍ IMUNITA NA PRAHU 21. STOLETÍ: SOUMRAK NEBO RENESANCE? JAROSLAV KUDRNA, ESQ., LL.M. Státní imunita je jedním ze základů mezinárodního práva veřejného. Imunita států vychází ze základního principu mezinárodního práva, a sice rovnosti států - par in parem non habet imperium. Státní imunita je tak projevem státní suverenity a ostatní státy prokazují respekt suverenitě druhých států tím, že dopřávají před svými soudy druhým státům imunitu. Právo státních imunit je dynamickou oblastí mezinárodního práva veřejného. Státní praxe se nepřetržitě vyvíjí skrze vnitrostátní právní úpravy a rozsudky soudů. Cílem práce je snaha postihnout současný vývoj státní imunity a identifikovat možné budoucí trendy. Dalším cílem je ze současného vývoje vyvodit konkrétní praktické doporučení ohledně státní imunity pro investory i státy. 20. století je možno hodnotit jako soumrak státní imunity. Pro minulé století byl charakteristický vývoj státní imunity od absolutního k restriktivnímu pojetí. 20. století vidělo její ústup a roztříštěnost. Naopak 21. století se může stát obdobím jejího znovuzrození, renesancí státní imunity, pokud vstoupí Úmluva OSN v platnost a bude ratifikována velkým počtem států. 21. století může tedy být stoletím, ve kterém státní imunita znovu najde svou harmonii a bude harmonizována na...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.