|
Integrace dětí cizinců do vzdělávacího systému ČR
Chvojková, Lenka ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce zpracovává problematiku integrace dětí cizinců do vzdělávacího systému České republiky. Zaměřuje se na problematiku školní úspešnosti těchto dětí v závislosti na jejich sociokulturních predpokladech. Součástí diplomové práce je pedagogický experiment zaměřený na zjištění předpokladu pro přijímání dětí cizinců do vzdělávacího systému ze strany dětí cizinců a jejich rodin i strany zastupující vzdělávací systém České republiky.
|
|
Fyzioterapie u pacientů s dlouhodobou srdeční podporou
Vaňková, Kateřina ; Chvojková, Lenka (vedoucí práce) ; Heřmanová, Ivona (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Kateřina Vaňková Vedoucí práce: Mgr. Lenka Chvojková Název bakalářské práce: Fyzioterapie u pacientů s dlouhodobou srdeční podporou Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fyzioterapie u pacientů po implantaci dlouhodobé srdeční podpory (v tomto případě podpory typu HeartMate 3). Cílem práce je zmapování možností fyzioterapie v rámci kardiovaskulární rehabilitace po chirurgické implantaci srdeční podpory a následné aplikování těchto poznatků v praxi. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Část teoretická poskytuje základní informace o srdečním svalu a srdečním selhání, jakožto nejčastější příčině implantace dlouhodobé srdeční podpory. Dále jsou představeny jak srdeční podpory celkově, tak konkrétně podpora HeartMate 3. V neposlední řadě je prostor věnován kardiovaskulární rehabilitaci. Část praktická byla tvořena na základě odborné praxe v nemocnici IKEM na přelomu července a srpna 2020. Byly zpracovány kazuistiky dvou probandů, při kterých bylo využito funkční testování v podobě 2 Minute Walk Test a Barthel Indexu. Výsledky porovnání vstupních a výstupních vyšetření jsou shrnuty v diskusi a závěru. Klíčová slova: fyzioterapie, kardiorehabilitace, srdeční selhání, HeartMate 3, dlouhodobá srdeční podpora
|
|
Integrace dětí cizinců do vzdělávacího systému ČR
Chvojková, Lenka ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce zpracovává problematiku integrace dětí cizinců do vzdělávacího systému České republiky. Zaměřuje se na problematiku školní úspešnosti těchto dětí v závislosti na jejich sociokulturních predpokladech. Součástí diplomové práce je pedagogický experiment zaměřený na zjištění předpokladu pro přijímání dětí cizinců do vzdělávacího systému ze strany dětí cizinců a jejich rodin i strany zastupující vzdělávací systém České republiky.
|
|
Evropská politika výzkumu a její dopad na finanční management vysokých škol
Chvojková, Lenka ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent) ; Janíček, Ladislav (oponent) ; Neuvirtová, Karolína (oponent)
Doktorská disertační práce se zaměřuje na teoretickou a empirickou analýzu výzkumné politiky EU a jejího dopadu. Hlavním cílem je zhodnotit vliv této politiky na finanční management vysokých škol, resp. dopad finančních pravidel definovaných Evropskou komisí (EK) v 7. rámcovém programu EU (7.RP) na zavádění metodik full cost na vysokých školách v EU27. Disertační práce zároveň zkoumá, jak silný je vliv a jak by mohla vypadat politika EK v tomto ohledu v nadcházejícím 8.RP HORIZON 2020, aby odrážela priority EU a zároveň požadavky organizací účastnících se tohoto programu. Hodnotí tedy praktické uplatňování principů european good governance. Stanovený cíl vychází ze tří hypotéz, které jsou v práci ověřovány: Hypotéza 1: Vysoké školy z EU27, které se účastní 7.RP, zavádí metodiky full cost. Hypotéza 2: Pro vysoké školy z EU27 jsou jedním z hlavních motivů pro zavádění metodik full cost požadavky EK v 7.RP. Hypotéza 3: Při tvorbě a zdokonalování metodiky full cost existuje dialog mezi vysokými školami z EU27 a EK. Disertační práce je strukturována do čtyř kapitol. První, teoreticko-metodologická kapitola, charakterizuje problematiku koncepce european good governance a jeden z jejích nástrojů, tj. hodnocení politik EU a jeho využití v práci (včetně analýzy provedeného dotazníkového šetření). Obsahem druhé kapitoly je rámcový popis využívaných pojmů souvisejících s finančním managementem vysokých škol. Třetí kapitola se věnuje deskripci výzkumné politiky EU, jejímu historickému vývoji, hlavním nástrojům (RP), aktérům a vývoji problematiky full cost. V poslední čtvrté kapitole jsou detailněji zanalyzovány zkušenosti a postoje vysokých škol z EU27 k problematice zavádění metodik full cost. Hlavním výsledkem disertační práce je prokázání, že výzkumná politika EU má silný vliv na finanční management vysokých škol v EU27 a zavádění metodik full cost těmito institucemi. Bylo mimo jiné prokázáno, že celých 70 % vysokých škol z EU27, které zatím v 7.RP metodiku full cost nevyužívá, ji hodlá v budoucnu zavést; že pravidla 7.RP motivují téměř 2/3 vysokých škol z EU27 účastnících se tohoto programu k tvorbě metodik full cost a že 3/4 vysokých škol z EU27 aplikujících metodiky full cost v 7.RP na toto téma s EK komunikovalo. Všechny tři hypotézy se tak podařilo potvrdit, zároveň však bylo konstatováno, že EK nedostatečně aplikuje základní principy teorie good governance, protože se nyní od problematiky full cost odklání.
|
|
Vitální kapacita plic po operaci srdce v Institutu klinické a experimentální medicíny Praha
CHVOJKOVÁ, Lenka
Kardiovaskulární onemocnění v České republice jsou hlavní příčinou úmrtí a významně přispívají k nemocnosti a předčasné invaliditě. Možnosti léčby kardiovaskulárních onemocnění se v dnešní době čím dál více rozvíjejí. Důležitou součástí je navazující lázeňská péče a v dostatečné míře prováděna účinná kardiorehabilitace. Teoretická část charakterizuje funkční vyšetření plic a zátěžové testy v kardiologii. Současně také popisuje časnou lázeňskou péči a definuje kvalitu života. Cílem diplomové práce, která se zabývá vitální kapacitou plic, bylo prokázat pozitivní vliv časné lázeňské péče na vitální kapacitu plic a na zlepšení kvality života, konkrétně na pozitivní vnímání svého celkového fyzického zdraví. Hypotézy ? H1: Časná lázeňská terapie pozitivně ovlivňuje hodnoty spirometrie. H2: Pacienti s časnou lázeňskou terapií lépe vnímají své celkové fyzické zdraví. K ověření stanovených cílů a hypotéz diplomové práce byla zvolená forma kvantitativního výzkumu. Ke sběru byl využit standardizovaný mezinárodní dotazník kvality života Short Form SF ? 36. Ke zjištění objektivních funkčních parametrů byla použitá spirometrie. K porovnání bylo použito hodnot spirometrického vyšetření. Do výzkumu bylo zařazeno 32 pacientů po kardiorevaskularizační operaci, kteří 6 ? 8. den po operaci byli přeloženi do Lázní Poděbrady, 22 mužů (69 %) a 10 žen (31 %). Průměrný věk probandů byl 66,06 + 11,48 let. Kontrolní skupinu tvořilo 10 zdravých dobrovolníků. Do výzkumu bylo zařazeno 8 žen (80 %) a 2 muži (20 %) s průměrným věkem 37,1 + 13,3 let. Z výsledků spirometrie před operací srdce v Kardiocentru IKEM, při vstupním a výstupním vyšetření v Lázních Poděbrady vyplývá, že rozdíl ve výsledcích mezi druhou a třetí spirometrií nastal. Druhé a třetí spirometrické vyšetření je období, kdy respondent absolvuje časnou lázeňskou péči. Po operaci srdce dochází k zhoršení spirometrických výsledků a v průběhu lázeňské terapie se hodnoty zlepší. Z výzkumu vyplynulo, že pocit vnímání celkového fyzického zdraví po operaci srdce je závislý na vnímání bolesti, která podle výzkumu negativně ovlivnila pocit celkového vnímání fyzického zdraví. H1 se potvrdila a H2 se nepotvrdila. Pro zlepšení současné situace by bylo vhodné v průběhu lázeňské terapie věnovat nejen kardiorehabilitaci, ale i zlepšení vnímání bolesti, například psychoterapii (arteterapie, muzikoterapie?). Důležité je i rozšířit možnost ambulantní kardiorehabilitace v každém kardiocentru pro pacienty po operacích srdce.
|
|
Možnosti těhotenství po transplantaci srdce
CHVOJKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá možnostmi těhotenství žen ve fertilním věku po transplantaci srdce. Cílem je zjistit zda jsou v ČR ženy po transplantaci srdce, které otěhotněly, porodily dítě, snaží otěhotnět anebo se alespoň zajímají o těhotenství. Kvalitativní výzkum využívá dotazníkové metody, která byla směrovaná lékařům pečujícím o pacienty po transplantaci srdce. Dále byl použit nestandardizovaný rozhovor s lékařkou z Ambulance transplantovaných v IKEM a s její pacientkou, která se v současné době snaží otěhotnět. K výzkumu bylo použito pro upřesnění studium osobních dokumentů pacientky snažící se otěhotnět. Z výsledků je patrné, že žen po transplantaci ve fertilním věku je malá skupina. Proto bylo k zjištění výsledku použito zahraniční literatury, která popisuje již úspěšná těhotenství po transplantaci srdce u těchto žen. Rizika těhotenství je nutno rozdělit na rizika pro matku a pro plod. Těhotnou ženu po transplantaci srdce nejvíce ohrožuje hypertenze, dále nebezpečí epizody rejekce štěpu, infekce, těhotenská cukrovka a preeklampsie. Plod je ohrožen nejvíce nebezpečím infekce a předčasným porodem. Většina novorozenců se rodí s nízkou porodní váhou. Potratovost, s porovnáním úspěšných porodů, je relativně nízká. Pokud žena chce otěhotnět, je vždy informována o rizicích spojených s těhotenstvím po transplantaci. Rizika, která ohrožují matku i plod, ale při dobře sledovaném těhotenství se dají snížit na minimum. Práce může být využita pro větší informovanost žen po transplantaci srdce, které chtějí otěhotnět.
|