|
|
Fluidní kotle s cirkulující fluidní vrstvou na spalování čisté dřevní hmoty.
Bytešník, Jan ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtem fluidního kotle, jehož specifikem je cirkulující fluidní vrstva. Teplo do kotle přivádí dřevní biomasa. Práce je rozdělena do několika částí, ve kterých bude postupně dosaženo všech potřebných dílčích výsledků: Rozbor paliva a následné určení stechiometrie hoření, pojednání o emisních limitech a jejich dodržování, výpočet jednotlivých ztrát kotle a určení celkové tepelné účinnosti, výpočet a návrh spalovací komory a její tepelná zatížení, výpočet entalpií spalin při daných koncentracích popele, které vedou k návrhu tepelné bilance kotle a návrhu velikostí teplosměnných ploch. Sestavu navrženého kotle obsahuje přiložený výkres.
|
|
|
Výpočet destilační kolony
Bytešník, Jan ; Jecha, David (oponent) ; Jícha, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce je rozdělena na tři hlavní části. První část se zabývá principem a teoretickým základem pro pochopení problematiky destilace. Podstatná část práce je věnována podrobnému řešení elementárních mezikroků, které vedou k výsledným parametrům destilační kolony. Tyto parametry mohou sloužit jako výchozí k dalším výpočtům, jenž směřují k efektivnímu nadimenzování destilační kolony v praxi. Poslední část bakalářské práce porovnává hodnoty získané výpočtem s výsledky, které jsou generovány programem ChemCAD na základě identického schématu a parametrů destilační kolony.
|
|
| |
|
|
Strategie léčby komorových tachykardií po infarktu myokardu a u dalších strukturálních srdečních chorob. Arytmická bouře.
Segeťová, Markéta ; Bytešník, Jan (vedoucí práce) ; Heinc, Petr (oponent) ; Kozák, Milan (oponent)
Cíl studie: Arytmická bouře u pacientů se strukturálním srdečním onemocněním je život ohrožující situace, nepříznivě ovlivňující prognózu. Katetrizační ablace je možnou účinnou metodou v léčbě arytmických bouří. Paroxysmy polymorfních komorových tachykardií/fibrilace komor (pKT/FK) u nemocných s ischemickou chorobou srdeční mohou být spouštěné monomorfními komorovými extrasystolami. Tyto lze také odstranit katetrizační ablací. Cílem naší studie bylo analyzovat akutní i dlouhodobou účinnost této terapie. Metody: Do souboru jsem zařadily 50 pacientů ( průměrný věk 59±13 let, 8 žen); 38 s ischemickou chorobou srdeční, 5 s idiopatickou dilatační kardiomyopatií, 6 s arytmogenní dysplazií pravé komory a jeden nemocný měl kombinovanou etiologii srdečního onemocnění. Všichni podstoupili katetrizační ablaci z důvodu arytmické bouře. Průměrná ejekční frakce levé komory ( EFLK) byla 29±11 %. U 9 pacientů po infarktu myokardu (IM) vznikla arytmická bouře v důsledku fokálně spouštěné pKT/FK. Odstup od IM byl 3dny-171 měsíců. Arytmická bouře se objevila buď časně po IM (do 1 měsíce, skupina 1, n=5) nebo v delším odstupu (více než 1 měsíc, skupina 2, n=4). Výsledky: Arytmická bouře byla potlačena v 86% pacientů. Během následného sledování (18±16 měsíců) u 24 nemocných nedošlo k recidivě komorových tachykardií (48%)....
|
|
|
Strategie léčby komorových tachykardií po infarktu myokardu a u dalších strukturálních srdečních chorob. Arytmická bouře.
Segeťová, Markéta ; Bytešník, Jan (vedoucí práce) ; Heinc, Petr (oponent) ; Kozák, Milan (oponent)
Cíl studie: Arytmická bouře u pacientů se strukturálním srdečním onemocněním je život ohrožující situace, nepříznivě ovlivňující prognózu. Katetrizační ablace je možnou účinnou metodou v léčbě arytmických bouří. Paroxysmy polymorfních komorových tachykardií/fibrilace komor (pKT/FK) u nemocných s ischemickou chorobou srdeční mohou být spouštěné monomorfními komorovými extrasystolami. Tyto lze také odstranit katetrizační ablací. Cílem naší studie bylo analyzovat akutní i dlouhodobou účinnost této terapie. Metody: Do souboru jsem zařadily 50 pacientů ( průměrný věk 59±13 let, 8 žen); 38 s ischemickou chorobou srdeční, 5 s idiopatickou dilatační kardiomyopatií, 6 s arytmogenní dysplazií pravé komory a jeden nemocný měl kombinovanou etiologii srdečního onemocnění. Všichni podstoupili katetrizační ablaci z důvodu arytmické bouře. Průměrná ejekční frakce levé komory ( EFLK) byla 29±11 %. U 9 pacientů po infarktu myokardu (IM) vznikla arytmická bouře v důsledku fokálně spouštěné pKT/FK. Odstup od IM byl 3dny-171 měsíců. Arytmická bouře se objevila buď časně po IM (do 1 měsíce, skupina 1, n=5) nebo v delším odstupu (více než 1 měsíc, skupina 2, n=4). Výsledky: Arytmická bouře byla potlačena v 86% pacientů. Během následného sledování (18±16 měsíců) u 24 nemocných nedošlo k recidivě komorových tachykardií (48%)....
|
|
| |
|
| |
|
|
Fluidní kotle s cirkulující fluidní vrstvou na spalování čisté dřevní hmoty.
Bytešník, Jan ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtem fluidního kotle, jehož specifikem je cirkulující fluidní vrstva. Teplo do kotle přivádí dřevní biomasa. Práce je rozdělena do několika částí, ve kterých bude postupně dosaženo všech potřebných dílčích výsledků: Rozbor paliva a následné určení stechiometrie hoření, pojednání o emisních limitech a jejich dodržování, výpočet jednotlivých ztrát kotle a určení celkové tepelné účinnosti, výpočet a návrh spalovací komory a její tepelná zatížení, výpočet entalpií spalin při daných koncentracích popele, které vedou k návrhu tepelné bilance kotle a návrhu velikostí teplosměnných ploch. Sestavu navrženého kotle obsahuje přiložený výkres.
|
|
|
Výpočet destilační kolony
Bytešník, Jan ; Jecha, David (oponent) ; Jícha, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce je rozdělena na tři hlavní části. První část se zabývá principem a teoretickým základem pro pochopení problematiky destilace. Podstatná část práce je věnována podrobnému řešení elementárních mezikroků, které vedou k výsledným parametrům destilační kolony. Tyto parametry mohou sloužit jako výchozí k dalším výpočtům, jenž směřují k efektivnímu nadimenzování destilační kolony v praxi. Poslední část bakalářské práce porovnává hodnoty získané výpočtem s výsledky, které jsou generovány programem ChemCAD na základě identického schématu a parametrů destilační kolony.
|
|
| |
host ::
RSS.