|
|
Školská politika v Maroku a Tunisku za francouzského protektorátu
Gavenda, Lukáš ; Ženka, Josef (vedoucí práce) ; Beránek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním francouzské školské koloniální politiky v protektorátech severní Afriky, Maroka a Tuniska. Zkoumaným jevem jsou rozdílné výchozí situace obou zemí a reformy prováděné koloniálními úředníky. Hlavní argument práce je postaven na zhodnocení vlivů představitelů koloniálních režimů, generální rezidentů Cambona a Lyauteye a jejich ředitelů školských úřadů Machuela a Hardyho. To je dosaženo skrze zkoumání primárních pramenů vyjadřujících jejich názory na školství a koloniální politiku a jejich následné uplatňování v praxi. Práce se zabývá počátečním obdobím protektorátů tj. prvními dvěma desetiletími, kdy byly položeny základy francouzského systému.
|
|
|
Školská politika v Maroku a Tunisku za francouzského protektorátu
Gavenda, Lukáš ; Ženka, Josef (vedoucí práce) ; Beránek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním francouzské školské koloniální politiky v protektorátech severní Afriky, Maroka a Tuniska. Zkoumaným jevem jsou rozdílné výchozí situace obou zemí a reformy prováděné koloniálními úředníky. Hlavní argument práce je postaven na zhodnocení vlivů představitelů koloniálních režimů, generální rezidentů Cambona a Lyauteye a jejich ředitelů školských úřadů Machuela a Hardyho. To je dosaženo skrze zkoumání primárních pramenů vyjadřujících jejich názory na školství a koloniální politiku a jejich následné uplatňování v praxi. Práce se zabývá počátečním obdobím protektorátů tj. prvními dvěma desetiletími, kdy byly položeny základy francouzského systému.
|
|
|
Transformační proces v Alžírsku (1988-1999)
Beránek, Zdeněk ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Mendel, Miloš (oponent) ; Pirický, Gabriel (oponent)
- Transformační proces v Alžírsku (1988-1999) Předkládaná práce analyzuje politické změny v Alžírsku po roce 1988, kdy byl po nepokojích v hlavním městě zahájen liberalizační proces a urychleny ekonomické tržní reformy. Politické reformy měly posílit postavení prezidenta Bendžedída a jeho spojenců na úkor konzervativních oponentů a zároveň obnovit legitimitu režimu. Autoři reforem každopádně nepočítali s výraznějším sdílením moci. Nečekaný úspěch islamistické strany mobilizoval konzervativce a protiislamisticky zaměřené armádní velení. Zrušení voleb kvůli jednoznačnému vítězství islamistů v lednu 1992 vedlo k eliminaci islamistické i sekulární opozice. Obnovený autoritářský režim dokázal dostat pod kontrolu islamistické povstání a s pomocí MMF i kritickou ekonomickou situaci. Návrat k ústavnímu režimu proběhl bez účasti islamistické i sekulární opozice, která byla fragmentovaná a režim ji dokázal částečně kontrolovat. Po roce 1996 byl nastolen autoritářský režim s omezenými pluralitními prvky s dominantním postavením prezidenta, které je však oslabováno výrazným vlivem armádního velení. Politické strany mohou působit, ale jejich vliv je omezen. Jisté limity má i svoboda tisku. Došlo k posílení soukromého sektoru, postavení státu je však stále výrazné a ekonomika je závislá na vývozu ropy a zemního...
|
host ::
RSS.