|
|
Analýza fondu knihovny Historického kabinetu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Bežová, Michaela ; Římanová, Radka (vedoucí práce) ; Sladká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce analyzuje fond Historického kabinetu. Tato knihovna je oborovou knihovnou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jejím hlavním účelem je půjčování knih studentům a profesorům Filozofické fakulty, ale také se zapojuje do dalších knihovnických projektů (např. Ptejte se knihovny). Jádro fondu knihovny je tvořeno od 80. let 19. století. Práce pomocí rozboru inventárních knih, přírůstkových seznamů i archivních materiálů analyzuje jednotlivé sbírky Historického fondu. Rovněž se zaměřuje na staré tisky, které byly do fondu vřazeny. V této souvislosti zkoumá i exlibris a jiné provenienční znaky, které se objevily právě na starých tiscích. Také se zaměřuje na dary, jelikož ty tvoří až 35% z celého fondu. Skladbu fondu často ovlivnila současná politická situace, kterou práce také zohledňuje.
|
|
|
Berounsko a Hořovicko v mocenské koncepci Lucemburků
Bežová, Michaela ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá oblastí Berounska a Hořovicka ve středověku. Jádrem práce je vláda Lucemburků - Jana, Karla IV. a Václava IV. Pomocí pramenů zkoumá, jak se vyvíjela tamní správa, majetková držba. Rovněž se zabývá tím, do jaké míry byly statky v královském, církevním nebo šlechtickém držení. Popisuje rovněž vznik a vývoj jednotlivých měst a vesnic na Berounsku a Hořovicku. Zaměřuje se na lokální šlechtice a na jejich vztah ke královskému dvoru. Práce rovněž zohledňuje Norimberskou cestu, která touto oblastí procházela, a její vliv na držbu statků. Klíčová slova: Berounsko - Hořovicko - Lucemburkové - Norimberská cesta - lokální šlechta
|
|
|
Analýza fondu knihovny Historického kabinetu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Bežová, Michaela ; Římanová, Radka (vedoucí práce) ; Sladká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce analyzuje fond Historického kabinetu. Tato knihovna je oborovou knihovnou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jejím hlavním účelem je půjčování knih studentům a profesorům Filozofické fakulty, ale také se zapojuje do dalších knihovnických projektů (např. Ptejte se knihovny). Jádro fondu knihovny je tvořeno od 80. let 19. století. Práce pomocí rozboru inventárních knih, přírůstkových seznamů i archivních materiálů analyzuje jednotlivé sbírky Historického fondu. Rovněž se zaměřuje na staré tisky, které byly do fondu vřazeny. V této souvislosti zkoumá i exlibris a jiné provenienční znaky, které se objevily právě na starých tiscích. Také se zaměřuje na dary, jelikož ty tvoří až 35% z celého fondu. Skladbu fondu často ovlivnila současná politická situace, kterou práce také zohledňuje.
|
|
|
Duchovní život na Žebrácku ve vrcholném středověku
Bežová, Michaela ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Hlavním předmětem bakalářské práce je sledování církevní správy v žebráckém regionu ve 14. a na počátku 15. století. Region Žebrácko ležel v podbrdském děkanátu, jehož strukturu autorka popisuje v první části práce. Na základě analýzy pramenů se autorka snaží vytvořit soupis farářů ve farních kostelech sv. Mikuláše v Praskolesích, sv. Jiljí v Hořovicích a sv. Vavřince v Žebráku. Popisuje mobilitu, vzdělanost a další činnost jednotlivých farářů. Snaží se také vysvětlit problematiku kaple sv. Prokopa v Praskolesích, ve které byly v roce 2005 nalezeny fresky ze 14. století. Práce se také zabývá otázkou patronátních práv jednotlivých kostelů. V této souvislosti autorka popisuje střídání majitelů ve vybraných oblastech, neboť často patronátní práva drželi. Poslední část práce se věnuje vizitačnímu protokolu pražského arcijáhna Pavla z Janovic z let 1379 - 1382. Práce popisuje jeho cestu podbrdským děkanátem a zaměřuje se na vizitaci ve sledovaných lokalitách. Podle vizitací se pak autorka snaží přiblížit každodenní život na faře. Klíčová slova: podbrdský děkanát, Žebrácko, farář, vizitační protokol, patronát, kostel
|
host ::
RSS.