|
|
Kompozita ve staroslověnštině
Zábranský, Lukáš ; Čermák, Václav (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Bauerová, Helena (oponent)
V disertační práci Kompozita ve staroslověnštině se autor snaží osvětlit otázku, jak pohlížet na slova tvořená kompozicí ve staroslověnském písemnictví. Metodologii zpracování kompozit ve staroslověnštině je věnována samostatná kapitola, ve které je mimo jiné shrnuta novější literatura o kompozitech s odkazy na základní díla. Dále se zde vysvětlují a zdůvodňují principy přijaté pro analýzu lexémů. V jednotlivých kapitolách se kromě různých typů kompozice a námi vydělených druhů kompozit u konkrétních příkladů sleduje také žánr či frekvence. V první řadě bylo se zdůvodněním vymezeno, které lexikální jednotky byly v práci zohledněny, a které naopak vřazeny do korpusu nebyly. V kapitole věnované metodologii bylo zdůvodněno použití kritérií a hledisek. Posléze byl věnován prostor problematice tzv. spojovacího morfému kompozit, jeho původu a podobě v konkrétních lexémech, rozboru z hlediska formálního. Pořadí kritérií v kapitolách vyplývá z jejich dosahu, t.j. z jejich aplikovatelnosti na větší či menší okruh složenin. U jednotlivých skupin lexémů bylo přihlíženo ke statistickým údajům. Následně byla kompozita zkoumána z hlediska slovotvorného, kde bylo kombinováno hledisko obsahové a formální. Dále byl analyzován vztah mezi částmi, který byl vymezen jako mikrosyntaktický. Rozsáhlá kapitola byla věnovaná tzv....
|
|
|
Problematika nedostatku míst v mateřských školách v Ústeckém kraji a její souvislosti z pozice jednotlivých aktérů a úrovně vládnutí
Bauerová, Helena ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Souhrn Zvyšující se počty nepřijatých dětí k předškolnímu vzdělávání jsou diskutovanou politickou agendou, které je věnována v posledních letech velká pozornost. Diplomová práce se zaměřuje na vybraná města v Ústeckém kraji, ve kterých byla provedena anylýza strategie měst při řešení nedostatku míst v mateřských školách. Cílem práce byla analýza, jak instituci mateřských škol pojímají obce jako jejich zřizovatelé, čím jsou motivována a ovlivňována jejich konkrétní rozhodnutí týkající se chodu mateřských škol a jak obce požadavky výše zmíněných politik a aktérů reflektují. V diplomové práci byla použita metoda případová studie, při analýze jednotlivých případů obcí a jejich strategie. Další použitou metodou byly polostrukturované rozhovory a jejich obsahová analýzy se zástupci obcí v Ústeckém kraji, kteří byli předem e-mailovou komunikací požádáni o spolupráci a seznámeni s cíli a obsahem práce. Institucionální analýza byla použita zejména ve vymezení legislativních a koncepčních dokumentů. Použila jsem také deskriptivní analýzu dokumentů, zejména při zpracování statistických dat a údajů z matrik. Teoretickými východisky je teorie implementace, konkrétně zúčastněný participační model, kdy obce přejímají cíle dané veřejné politiky, spolupracují s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a usilují o jeho...
|
|
|
Kompozita ve staroslověnštině
Zábranský, Lukáš ; Čermák, Václav (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Bauerová, Helena (oponent)
V disertační práci Kompozita ve staroslověnštině se autor snaží osvětlit otázku, jak pohlížet na slova tvořená kompozicí ve staroslověnském písemnictví. Metodologii zpracování kompozit ve staroslověnštině je věnována samostatná kapitola, ve které je mimo jiné shrnuta novější literatura o kompozitech s odkazy na základní díla. Dále se zde vysvětlují a zdůvodňují principy přijaté pro analýzu lexémů. V jednotlivých kapitolách se kromě různých typů kompozice a námi vydělených druhů kompozit u konkrétních příkladů sleduje také žánr či frekvence. V první řadě bylo se zdůvodněním vymezeno, které lexikální jednotky byly v práci zohledněny, a které naopak vřazeny do korpusu nebyly. V kapitole věnované metodologii bylo zdůvodněno použití kritérií a hledisek. Posléze byl věnován prostor problematice tzv. spojovacího morfému kompozit, jeho původu a podobě v konkrétních lexémech, rozboru z hlediska formálního. Pořadí kritérií v kapitolách vyplývá z jejich dosahu, t.j. z jejich aplikovatelnosti na větší či menší okruh složenin. U jednotlivých skupin lexémů bylo přihlíženo ke statistickým údajům. Následně byla kompozita zkoumána z hlediska slovotvorného, kde bylo kombinováno hledisko obsahové a formální. Dále byl analyzován vztah mezi částmi, který byl vymezen jako mikrosyntaktický. Rozsáhlá kapitola byla věnovaná tzv....
|
|
|
Kompozita ve staroslověnštině
Zábranský, Lukáš ; Čermák, Václav (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Bauerová, Helena (oponent)
V disertační práci Kompozita ve staroslověnštině se autor snaží osvětlit otázku, jak pohlížet na slova tvořená kompozicí ve staroslověnském písemnictví. Metodologii zpracování kompozit ve staroslověnštině je věnována samostatná kapitola, ve které je mimo jiné shrnuta novější literatura o kompozitech s odkazy na základní díla. Dále se zde vysvětlují a zdůvodňují principy přijaté pro analýzu lexémů. V jednotlivých kapitolách se kromě různých typů kompozice a námi vydělených druhů kompozit u konkrétních příkladů sleduje také žánr či frekvence. V první řadě bylo se zdůvodněním vymezeno, které lexikální jednotky byly v práci zohledněny, a které naopak vřazeny do korpusu nebyly. V kapitole věnované metodologii bylo zdůvodněno použití kritérií a hledisek. Posléze byl věnován prostor problematice tzv. spojovacího morfému kompozit, jeho původu a podobě v konkrétních lexémech, rozboru z hlediska formálního. Pořadí kritérií v kapitolách vyplývá z jejich dosahu, t.j. z jejich aplikovatelnosti na větší či menší okruh složenin. U jednotlivých skupin lexémů bylo přihlíženo ke statistickým údajům. Následně byla kompozita zkoumána z hlediska slovotvorného, kde bylo kombinováno hledisko obsahové a formální. Dále byl analyzován vztah mezi částmi, který byl vymezen jako mikrosyntaktický. Rozsáhlá kapitola byla věnovaná tzv....
|
host ::
RSS.