|
|
Auto - sluha nebo pán?
Barešová, Tereza ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Grznár, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá automobilismem a jeho rozšířením v dnešní společnosti. V první části textu jsou nastíněna teoretická východiska o vlivu a dopadu techniky na člověka, která jsou pak dále pomocí rozhovorů a pozorování aplikována na významný symbol techniky dneška - automobil. Práce vychází z myšlenek Oswalda Spenglera o adaptaci, která dle jeho názoru nutí lidi k přizpůsobování se technice, od které se již není možné odpoutat. Dalším teoretickým východiskem tohoto textu je automatismus podle Arnolda Gehlena, který staví na předpokladu, že lidé vyžadují konzistentní prostředí, ve kterém se určité děje neustále opakují, čímž je navozen řád a stabilita. V rozhovorech a pozorování je následně zkoumáno, zda a jak se tyto koncepty promítají do chování řidičů, kteří využívají auta jako primárního prostředku přepravy. Analýza zjištění ukazuje, že se lidé na podmínky nastolené masovým používáním aut ve většině případů přizpůsobili, čímž se v podstatě stali na automobilech závislými. Původním účelem techniky byla kompenzace tělesných nedostatků člověka, který si právě různými technickými postupy zlepšoval své schopnosti. Tyto výhody, které auto lidem zprostředkovává, jsou v dnešní době kvůli množství aut na silnicích menší než dříve. Lidé se ale průběžně na tyto nové podmínky adaptují a díky procesu...
|
|
|
Mezinárodní srovnávací analýza úmrtnosti na sebevraždy
Barešová, Tereza ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Ženíšková, Aneta (oponent)
Mezinárodní srovnávací analýza úmrtnosti na sebevraždy Abstrakt Cílem této bakalářské práce je v mezinárodním měřítku popsat vývoj sebevražednosti v období 2000- 2015. Na začátku práce shrnuje historický vývoj zkoumání této příčiny úmrtí a vědecké přístupy, kterými lze na sebevražednost nahlížet. Dále popisuje hlavní rizikové faktory sebevražednosti a identifikuje nejvíce sebevraždou ohrožené skupiny lidí. Dostupná data jsou zkoumána pomocí standardizované míry úmrtnosti celkem a ve vybraných věkových skupinách, a také pomocí indexu mužské nadúmrtnosti. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 47 zemí (36 evropských, 7 asijských, 1 africký a Kanada, Austrálie a Nový Zéland). Nejvyšší míra sebevražednosti byla zjištěna ve státech východní Evropy. Zároveň tyto země ve sledovaném období zaznamenaly nejvýraznější pokles těchto měr. Dlouhodobě nejnižší úrovní sebevražednosti se vyznačují státy jižní Evropy. Ve všech analyzovaných zemích se potvrdila hypotéza o vyšší nadúmrtnosti mužů na sebevraždu. Kromě případu finských, norských kanadských a australských žen se v práci potvrdil i předpoklad, že intenzita úmrtnosti na sebevraždy roste přímo úměrně s věkem. Klíčová slova: úmrtnost, sebevražednost, standardizovaná míra úmrtnosti, mezinárodní analýza, mužská nadúmrtnost
|
|
|
Zobrazení etnicity a rasy a ve vybraných science fiction seriálech
Barešová, Tereza ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce se věnuje zobrazením etnicity a rasy "ne-lidí" v prvních dvou řadách science fiction seriálů Star Trek: The Next Generation, Battlestar Galactica a Defiance. Vychází při tom z postkolonialistické teorie, která se zabývá dominantním vztahem kolonizátorů ke kolonizovaným. Ten se vytvořil mezi lidmi ze západní společnosti při osidlování nově objevených území a domorodým obyvatelstvem. V případě science fiction jsou "ne-lidé" v pozici kolonizovaných a lidé kolonizátory. Prostor je také věnován posthumanistické teorii, která představuje vizi bytosti založené na kombinaci biologických a mechanických částí. Vybrané seriály jsou zkoumány pomocí metody kvalitativní obsahové analýzy. Ukázalo se, že lidé jsou ve science fiction seriálech rasou, od které se odvíjí zobrazování všech ostatních "ne-lidských" ras. Lidé jsou také ve většině případů jiným rasám nadřazeni, což se projevuje mnoha způsoby. Hodnoty, které uznává dnešní západní společnost, jsou prezentovány jako hodnoty celé lidské rasy. Od nich se odvíjí i vnímání "ne-lidí" a jejich společností. Ve science fiction se také odrážejí problémy, které měla západní společnost v době jejich vzniku.
|
|
|
Auto - sluha nebo pán?
Barešová, Tereza ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Grznár, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá automobilismem a jeho rozšířením v dnešní společnosti. V první části textu jsou nastíněna teoretická východiska o vlivu a dopadu techniky na člověka, která jsou pak dále pomocí rozhovorů a pozorování aplikována na významný symbol techniky dneška - automobil. Práce vychází z myšlenek Oswalda Spenglera o adaptaci, která dle jeho názoru nutí lidi k přizpůsobování se technice, od které se již není možné odpoutat. Dalším teoretickým východiskem tohoto textu je automatismus podle Arnolda Gehlena, který staví na předpokladu, že lidé vyžadují konzistentní prostředí, ve kterém se určité děje neustále opakují, čímž je navozen řád a stabilita. V rozhovorech a pozorování je následně zkoumáno, zda a jak se tyto koncepty promítají do chování řidičů, kteří využívají auta jako primárního prostředku přepravy. Analýza zjištění ukazuje, že se lidé na podmínky nastolené masovým používáním aut ve většině případů přizpůsobili, čímž se v podstatě stali na automobilech závislými. Původním účelem techniky byla kompenzace tělesných nedostatků člověka, který si právě různými technickými postupy zlepšoval své schopnosti. Tyto výhody, které auto lidem zprostředkovává, jsou v dnešní době kvůli množství aut na silnicích menší než dříve. Lidé se ale průběžně na tyto nové podmínky adaptují a díky procesu...
|
host ::
RSS.