|
|
Prameny k dějinám napoleonských válek v rodinných archivech Kinských. K českým předkům knížete Józefa Poniatowského
Švehelka, Ondřej ; Bělina, Pavel (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Tato práce sleduje dva vzájemně provázané cíle. Prvním z nich je postihnutí dějin starého a významného českého rodu Kinských v osmnáctém století a za napoleonských válek, což má podpořit druhý, hlavní cíl, a sice popsat životní osudy několika předků polského knížete a vojevůdce Józefa Poniatowského, který sloužil v Napoleonových vojskách, a který padl roku 1813 v bitvě u Lipska. Těmito předky byli jeho rodiče Andrzej Poniatowski a Marie Terezie Kinská, a dále její otec Jan Leopold Kinský z chlumecké hraběcí rodové větve. Andrzej Poniatowski a Leopold Kinský vykazují určitou podobnost - oba byli neprávem zastíněni; zatímco Andrzej svým synem, tak Leopold svými slavnějšími předky, kteří významně zasahovali do osudů habsburské monarchie na konci sedmnáctého a v první polovině osmnáctého století. Z tohoto důvodu bych chtěl také poukázat na význam těchto dvou mužů.
|
|
|
Válečné pomníky a historická paměť. K recepci sepulkrálně-militárních památek v českých zemích z válek mezi lety 1757 - 1914
Kessler, Vojtěch ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vojtěch Kessler Válečné pomníky a historická paměť. K recepci sepulkrálně-militárních památek v českých zemích z válek mezi lety 1757-1914 Abstrakt Tématem disertační práce je recepce válečných pomníků na našem území, které se vztahují k událostem z období mezi sedmiletou válkou a prusko-rakouskou válkou. V práci je na pomníky nahlíženo jako na specifická místa paměti, jejichž tzv. druhý život modifikuje historické povědomí o zmiňovaných válečných událostech české, potažmo německo-české společnosti ve sledovaném období. Proměny vztahu k historické památce bývají dynamické; výrazné diskontinuity, jako jsou změny politických režimů, společenských systémů či odsuny celých etnik, se projevují i ve změnách recepce a pojímání míst, objektů a potažmo i historické paměti, která je těmito místy utvářena.
|
|
|
Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války
Mišaga, Vít ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hroch, Miroslav (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vít MIŠAGA, Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války, disertační práce, Univerzita Karlova v Praze 2014 Abstrakt V rámci české i evropské historiografie raně novověkých dějin patří období třicetileté války (1618 - 1648) mezi ty nejsledovanější. Je to logicky především osud českého stavovského povstání, tak zvaná česká fáze třicetileté války (1618 - 1621), která poutá zájem domácí historické obce. Období dánské fáze (1625 - 1629) se už takovému zájmu netěší. Vítězové byli takříkajíc "dáni" a dlouhé peripetie války už na osudu českých zemí nic nezměnily. Druhé polovině dvacátých let proto dominují v historickém podání jiná témata. Také v zahraniční literatuře můžeme hovořit o jistém upozadění dánského zásahu do války. Jakoby neúspěšné angažmá Kristiána IV. Dánského v boji proti císaři jen vyplňovalo čekání na zářivý vstup švédského Lva ze Severu, Gustava II. Adolfa. Takový je alespoň pohled "vševědoucího" současníka, který zná výsledek. Předložená práce se pokouší tuto optiku změnit. Badatelsky vychází ze studia vpádu generála Arnošta z Mansfeldu a Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu v letech 1626 až 1627, které proběhlo v magisterském studiu. Jde nám především o pohled z pozice protihabsburské strany. Dlouho očekávané tažení...
|
|
|
České země a válka v roce 1813. Reflexe hospodářských obtíží a ohlas válečných událostí u venkovského i městského obyvatelstva
Kessler, Vojtěch ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Bělina, Pavel (oponent)
Ve své práci se snažím analyzovat válečné události roku 1813, které se bezprostředně odehrály na našem území. Důraz jsem kladl zejména na ohlasy událostí u venkovského i městského obyvatelstva. Klíčová otázky tedy zněly - jakým způsobem obyvatelé nahlíželi a jak chápali velké válečné události své doby. Stranou zájmu však nezůstala ani reflexe hospodářských obtíží vzniklých vojenskými akcemi, či prostými průchody vojsk. Z pochopitelných důvodů jsem se zaměřil na obyvatele převážně severočeského regionu. Ukázalo se, že válka je u prostého člověka počátku 19.století stále ještě vnímána jako "boží úděl", či jako "rozmar mocných". Její destruktivní horizont si tehdejší lidé uvědomovali jen potud, pokud se jich přímo dotýkal. Dá se říci, že míra odsouzení a nářků je nepřímo úměrná vzdálenosti mezi místy bojů a průchodů vojsk a bydlištěm osoby, jenž je projevuje. I přes válečné útrapy a hospodářské vyčerpání se velmi brzy poté, co boje ustaly, opět objevují v zápisech písmáků a farních kronik, zprávy z běžného života, např. o přírodních cyklech nebo o kvalitách sklizně. Což byly nepochybně události, které měly pro tehdejšího člověka prvořadý význam.
|
|
|
Dánský vpád do Slezska a na Moravu v letech 1626-1627
Mišaga, Vít ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bělina, Pavel (oponent)
Není mnoho okamžiků v historii, kdy by naše země byla v úzkém kontaktu s Dánskem. Styky obou zemí byly a do jisté míry stále jsou náhodné. Jako by velká "přehrada" - Německo - oddělovala obě země radikálně a navždy. Jen několik střípků se dá poskládat do drobné mozaiky česko-dánských kontaktů. Od dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., muselo uběhnout několik staletí, než se v našich zemích přívlastek "dánský" výrazně objevil u hvězdáře Tychona de Brahe na dvoru Rudolfa II. Po bohulibých vědeckých bádáních měli další příběh psát vojáci třicetileté války. Tato práce pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627. Zatímco Mansfeld měl vojsko vlastní, resp. placené nizozemskými stavy a Anglií, vévoda velel plukům dánského krále Kristiána IV. Ten stál v letech 1625 až 1629 v čele protihabsburské koalice ustanovené v Haagu. Diverze do zmíněných zemí byla zahájena v červenci 1626. Úkolem výpravy bylo splnění mnoha cílů a až do října 1626 do ní byly vkládány mnohé naděje. Odvážný podnik měl získat haagské alianci strategickou převahu. Cílem bylo přenést válku dál od Dolnosaského kraje až na nepřátelské uzemí a po spojení se sedmihradským vévodou Gáborem Bethlenem táhnout snad až na Vídeň. Vinou...
|
|
|
Na okraji vojenské společnosti. Vojenští invalidé, zběhové a delikventi v císařsko-královské armádě za sedmileté války
Švehelka, Ondřej ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Bělina, Pavel (oponent) ; Petráň, Josef (oponent)
Tato práce pojednává o vojenských invalidech, zbězích a delikventech v císařsko-královské armádě za sedmileté války (1756-1763). Její těžiště spočívá ve výzkumu písemností vzniklých z činnosti reprezentací a komor, nejvyšších zastupitelských úřadů v Čechách a na Moravě. Základní metodologický přístup vychází z pozitivistického pojetí, interpretuje tedy informace zjištěné z pramenů jako v jistém smyslu příběh založený na skutečnostech, které zaznamenávají. Teoretická část je doplněna výsledky studia pomocných knih zvaných elenchy, které podávají informace i o pramenech, které se do dnešních dnů nedochovaly. Snažím se zde zodpovědět otázku, nakolik je i přesto možné je uplatnit. Hlavní složku práce představují tři kapitoly, které jsou věnovány jednotlivým kategoriím vojenských osob ve výše uvedeném pořadí. Představuji v nich výsledky pramenného bádání, týkající se v případě invalidů zejména jejich hospodářského zabezpečení a využití pro válečné úsilí habsburské monarchie. Kapitola o vojenských zbězích navazuje na můj dřívější výzkum a doplňuje ho (mimo jiné) o nově zjištěné skutečnosti v oblasti přístupu osvícensko-absolutistického státu k jejich pronásledování, trestání i amnestování. Třetí část podává výklad o excesech, tedy činech páchaných vojenskými delikventy a představuje jejich nejčastější...
|
|
|
Válečné pomníky a historická paměť. K recepci sepulkrálně-militárních památek v českých zemích z válek mezi lety 1757 - 1914
Kessler, Vojtěch ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vojtěch Kessler Válečné pomníky a historická paměť. K recepci sepulkrálně-militárních památek v českých zemích z válek mezi lety 1757-1914 Abstrakt Tématem disertační práce je recepce válečných pomníků na našem území, které se vztahují k událostem z období mezi sedmiletou válkou a prusko-rakouskou válkou. V práci je na pomníky nahlíženo jako na specifická místa paměti, jejichž tzv. druhý život modifikuje historické povědomí o zmiňovaných válečných událostech české, potažmo německo-české společnosti ve sledovaném období. Proměny vztahu k historické památce bývají dynamické; výrazné diskontinuity, jako jsou změny politických režimů, společenských systémů či odsuny celých etnik, se projevují i ve změnách recepce a pojímání míst, objektů a potažmo i historické paměti, která je těmito místy utvářena.
|
|
|
Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války
Mišaga, Vít ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hroch, Miroslav (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vít MIŠAGA, Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války, disertační práce, Univerzita Karlova v Praze 2014 Abstrakt V rámci české i evropské historiografie raně novověkých dějin patří období třicetileté války (1618 - 1648) mezi ty nejsledovanější. Je to logicky především osud českého stavovského povstání, tak zvaná česká fáze třicetileté války (1618 - 1621), která poutá zájem domácí historické obce. Období dánské fáze (1625 - 1629) se už takovému zájmu netěší. Vítězové byli takříkajíc "dáni" a dlouhé peripetie války už na osudu českých zemí nic nezměnily. Druhé polovině dvacátých let proto dominují v historickém podání jiná témata. Také v zahraniční literatuře můžeme hovořit o jistém upozadění dánského zásahu do války. Jakoby neúspěšné angažmá Kristiána IV. Dánského v boji proti císaři jen vyplňovalo čekání na zářivý vstup švédského Lva ze Severu, Gustava II. Adolfa. Takový je alespoň pohled "vševědoucího" současníka, který zná výsledek. Předložená práce se pokouší tuto optiku změnit. Badatelsky vychází ze studia vpádu generála Arnošta z Mansfeldu a Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu v letech 1626 až 1627, které proběhlo v magisterském studiu. Jde nám především o pohled z pozice protihabsburské strany. Dlouho očekávané tažení...
|
|
|
České země a válka v roce 1813. Reflexe hospodářských obtíží a ohlas válečných událostí u venkovského i městského obyvatelstva
Kessler, Vojtěch ; Bělina, Pavel (oponent) ; Stellner, František (vedoucí práce)
Ve své práci se snažím analyzovat válečné události roku 1813, které se bezprostředně odehrály na našem území. Důraz jsem kladl zejména na ohlasy událostí u venkovského i městského obyvatelstva. Klíčová otázky tedy zněly - jakým způsobem obyvatelé nahlíželi a jak chápali velké válečné události své doby. Stranou zájmu však nezůstala ani reflexe hospodářských obtíží vzniklých vojenskými akcemi, či prostými průchody vojsk. Z pochopitelných důvodů jsem se zaměřil na obyvatele převážně severočeského regionu. Ukázalo se, že válka je u prostého člověka počátku 19.století stále ještě vnímána jako "boží úděl", či jako "rozmar mocných". Její destruktivní horizont si tehdejší lidé uvědomovali jen potud, pokud se jich přímo dotýkal. Dá se říci, že míra odsouzení a nářků je nepřímo úměrná vzdálenosti mezi místy bojů a průchodů vojsk a bydlištěm osoby, jenž je projevuje. I přes válečné útrapy a hospodářské vyčerpání se velmi brzy poté, co boje ustaly, opět objevují v zápisech písmáků a farních kronik, zprávy z běžného života, např. o přírodních cyklech nebo o kvalitách sklizně. Což byly nepochybně události, které měly pro tehdejšího člověka prvořadý význam.
|
|
|
Dánský vpád do Slezska a na Moravu v letech 1626-1627
Mišaga, Vít ; Bělina, Pavel (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Není mnoho okamžiků v historii, kdy by naše země byla v úzkém kontaktu s Dánskem. Styky obou zemí byly a do jisté míry stále jsou náhodné. Jako by velká "přehrada" - Německo - oddělovala obě země radikálně a navždy. Jen několik střípků se dá poskládat do drobné mozaiky česko-dánských kontaktů. Od dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., muselo uběhnout několik staletí, než se v našich zemích přívlastek "dánský" výrazně objevil u hvězdáře Tychona de Brahe na dvoru Rudolfa II. Po bohulibých vědeckých bádáních měli další příběh psát vojáci třicetileté války. Tato práce pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627. Zatímco Mansfeld měl vojsko vlastní, resp. placené nizozemskými stavy a Anglií, vévoda velel plukům dánského krále Kristiána IV. Ten stál v letech 1625 až 1629 v čele protihabsburské koalice ustanovené v Haagu. Diverze do zmíněných zemí byla zahájena v červenci 1626. Úkolem výpravy bylo splnění mnoha cílů a až do října 1626 do ní byly vkládány mnohé naděje. Odvážný podnik měl získat haagské alianci strategickou převahu. Cílem bylo přenést válku dál od Dolnosaského kraje až na nepřátelské uzemí a po spojení se sedmihradským vévodou Gáborem Bethlenem táhnout snad až na Vídeň. Vinou...
|
host ::
RSS.