|
|
Patofyziologická charakterizace autoimunitních puchýřnatých kožních chorob
Krabcová, Jana ; Arenbergerová, Monika (vedoucí práce) ; Kuklová, Ivana (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent)
SOUHRN DISERTAČNÍ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Autoimunitní puchýřnaté choroby jsou závažná a chronicky probíhající onemocnění sliznic a kůže s neznámou etiologií. Jsou charakterizovány tvorbou specifických protilátek proti adhezivním molekulám v epidermis nebo v oblasti tzv. dermoepidermální junkce. Vazba protilátek na cílové struktury vede v dané oblasti k poruše adheze, a tak vzniku puchýře - intraepidermálně při onemocněních skupiny pemphigu či subepidermálně v oblasti dermoepidermální junkce při onemocněních skupiny pemphigoidu. Detekce autoprotilátek vázaných v tkáni či cirkulujících v séru je esenciální v diagnostice autoimunitních puchýřnatých chorob. U bulózního pemphigoidu jsou typické specifické protilátky produkované proti hemidesmosomálním antigenům BP180 a BP230, které spojují bazální keratinocyty a bazální membránu. Diagnóza je založená na pozitivitě minimálně dvou specifických markerů - histologický průkaz, detekce tkáňově vázané protilátky frakce imunoglobulinu G a C3 složky komplementu v oblasti bazální membrány epidermis metodou přímé imunofluorescence, detekce cirkulujících protilátek frakce imunoglobulinu G pomocí nepřímé imunofluorescence na opičím či králičím jícnu nebo na tkáňovém substrátu štěpeném 1mol/l NaCl, detekce antigenů BP180/ BP230 pomocí ELISA. Klinický obraz může pomoci při...
|
|
|
Antimikrobiální, cytotoxické a antiproteinázové vlastnosti stříbra používaného pro léčbu chronických infikovaných ran
Pavlík, Vojtěch ; Arenbergerová, Monika (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Alena (oponent) ; Resl, Vladimír (oponent)
Souhrn Chronické rány představují závažný socio-ekonomický problém. Příčin, proč se rána zcela nezhojí nebo je hojení protrahované, je celá řada. Jedním z významnějších důvodů je infekce rány. Ta podporuje prozánětlivou odpověď organizmu, která mimo jiné brání postupu rány do dalších fází hojení. V důsledku bakteriální infekce jsou také zvýšené hladiny proteináz, které degradují mezibuněčnou hmotu. Navíc řada bakterií produkuje vlastní proteinázy, aby si zajistily živiny a zvýšily svou virulenci. Kvůli snížení bakteriální nálože jsou chronické rány ošetřovány antiseptiky. To jsou antimikrobiální látky působící převážně nespecifickými mechanismy. Tato neselektivita představuje výhodu, ale i nevýhodu. Kromě bakterií jsou antiseptiky zasaženy i hostitelské buňky v ráně. Poškození oněch hostitelských buněk však komplikuje zacelení rány. Toto nespecifické poškození eukaryotických i prokaryotických buněk je způsobeno i pravděpodobně nejrozšířenějším antiseptikem v léčbě chronických ran - stříbrem. Jeho efekt byl v této indikaci prokázán řadou klinických studií. Disertační práce se komplexně věnuje efektům, které stříbro vyvolává v in vitro kontextu co nejrelevantnějšímu chronické ráně. Byly srovnávány vlastnosti čtyř komerčně dostupných krytů chronických ran obsahujících stříbro. Sledovali jsme jejich...
|
|
|
Patofyziologická charakterizace autoimunitních puchýřnatých kožních chorob
Krabcová, Jana ; Arenbergerová, Monika (vedoucí práce) ; Kuklová, Ivana (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent)
SOUHRN DISERTAČNÍ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Autoimunitní puchýřnaté choroby jsou závažná a chronicky probíhající onemocnění sliznic a kůže s neznámou etiologií. Jsou charakterizovány tvorbou specifických protilátek proti adhezivním molekulám v epidermis nebo v oblasti tzv. dermoepidermální junkce. Vazba protilátek na cílové struktury vede v dané oblasti k poruše adheze, a tak vzniku puchýře - intraepidermálně při onemocněních skupiny pemphigu či subepidermálně v oblasti dermoepidermální junkce při onemocněních skupiny pemphigoidu. Detekce autoprotilátek vázaných v tkáni či cirkulujících v séru je esenciální v diagnostice autoimunitních puchýřnatých chorob. U bulózního pemphigoidu jsou typické specifické protilátky produkované proti hemidesmosomálním antigenům BP180 a BP230, které spojují bazální keratinocyty a bazální membránu. Diagnóza je založená na pozitivitě minimálně dvou specifických markerů - histologický průkaz, detekce tkáňově vázané protilátky frakce imunoglobulinu G a C3 složky komplementu v oblasti bazální membrány epidermis metodou přímé imunofluorescence, detekce cirkulujících protilátek frakce imunoglobulinu G pomocí nepřímé imunofluorescence na opičím či králičím jícnu nebo na tkáňovém substrátu štěpeném 1mol/l NaCl, detekce antigenů BP180/ BP230 pomocí ELISA. Klinický obraz může pomoci při...
|
|
| |
|
|
Cutaneous Malignant Melanoma - Epidemiology, risk factors and prevention
Moan, Jon Magne ; Arenbergerová, Monika (vedoucí práce)
Worldwide, 160 177 people were diagnosed with cutaneous malignant melanoma (CMM) in 2002. According to WHO, the incidence of CMM is increasing faster than any other cancer. Recent epidemiological studies show that this pattern is fading out in some regions, and that the incidence is even falling in some countries. Norway together with the rest of Scandinavia and Northern America are countries where this change is most evident. Still, in Norway, CMM is one of the most frequent cancers in young people. Exposure to ultraviolet (UV) radiation is the main environmental risk factor for developing CMM, but genetic susceptibility also plays an important role. The effect of sunscreens and the risk of sun bed use are debated. More research on these topics are needed. Early recognition of melanoma is of prime importance for improving the survival rate. It is documented, that public education, as a preventive measure, in respect of sun exposure habits and recognition of changing nevi can decrease the incidence of CMM.
|
|
| |
host ::
RSS.