|
|
Antimikrobiální, cytotoxické a antiproteinázové vlastnosti stříbra používaného pro léčbu chronických infikovaných ran
Pavlík, Vojtěch ; Arenbergerová, Monika (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Alena (oponent) ; Resl, Vladimír (oponent)
Souhrn Chronické rány představují závažný socio-ekonomický problém. Příčin, proč se rána zcela nezhojí nebo je hojení protrahované, je celá řada. Jedním z významnějších důvodů je infekce rány. Ta podporuje prozánětlivou odpověď organizmu, která mimo jiné brání postupu rány do dalších fází hojení. V důsledku bakteriální infekce jsou také zvýšené hladiny proteináz, které degradují mezibuněčnou hmotu. Navíc řada bakterií produkuje vlastní proteinázy, aby si zajistily živiny a zvýšily svou virulenci. Kvůli snížení bakteriální nálože jsou chronické rány ošetřovány antiseptiky. To jsou antimikrobiální látky působící převážně nespecifickými mechanismy. Tato neselektivita představuje výhodu, ale i nevýhodu. Kromě bakterií jsou antiseptiky zasaženy i hostitelské buňky v ráně. Poškození oněch hostitelských buněk však komplikuje zacelení rány. Toto nespecifické poškození eukaryotických i prokaryotických buněk je způsobeno i pravděpodobně nejrozšířenějším antiseptikem v léčbě chronických ran - stříbrem. Jeho efekt byl v této indikaci prokázán řadou klinických studií. Disertační práce se komplexně věnuje efektům, které stříbro vyvolává v in vitro kontextu co nejrelevantnějšímu chronické ráně. Byly srovnávány vlastnosti čtyř komerčně dostupných krytů chronických ran obsahujících stříbro. Sledovali jsme jejich...
|
|
|
Hodnocení úspěšnosti adjuvantní terapie melanomu pomocí real time RT-PCR
Gkalpakiotis, Spyridon ; Arenberger, Petr (vedoucí práce) ; Resl, Vladimír (oponent) ; Pánková, Růžena (oponent)
Melanom patří k nádorům, vyznačujícím se značnou heterogenitou exprese nádorově specifických proteinů. Sledování dvou a více markerů může výrazně zvýšit účinnost detekce. V naší studii jsme se soustředili na 5 markerů: Melan-A/MART-1, gp 100, MAGE-3, MIA a tyrozináza. Dalším potenciálním nádorovým markerem byla telomeráza. Nejcitlivějším markerem progrese se ukázal MAGE-3 (17 z 18 nemocných), dále byl pozitivní marker gp100 (10 z 18 nemocných), MIA (9 z 18) a tyrozináza (1 z 18). U Melan-A nedošlo k statisticky signifikantnímu zvýšení oproti cutoff u všech sledovaných pacientů s progresí. Tyrozináza byla jako marker pro cirkulující melanomové buňky používána v minulosti nejčastěji. Její role jako markeru je velice diskutovaná a liší se v různých publikacích. Například úspěšnost vyšetřování tyrozinázy jako jediného markeru progrese se pohybovala od 6 % do 59 % (32,56,60,68). Důvodem může být technická chyba, vysoké procento falešně pozitivních výsledků např. z důvodů kontaminace nebo snížení exprese tyrozinázy v pokročilejších stádiích, jenž je spojené se snížením diferenciace nádorových buněk a poklesem melanizace nádoru (63). Vzhledem k tomu, že v naší práci se u progredující choroby nejčastěji našly současně 3 pozitivní markery, podporuje to detekci několika markerů jako velmi vhodnou a senzitivní metodu....
|
|
|
Digitální dermatoskopické vyšetření u pigmentových kožních projevů (maligní melanomy vs. melanocytové névy)
Fikrle, Tomáš ; Resl, Vladimír (vedoucí práce) ; Arenberger, Petr (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Autor se v práci zabývá využitím digitální dermatoskopie při vyšetřování pigmentových projevů na kůži se zaměřením na diferenciální diagnostiku melanocytových névů a maligního melanomu. Cílem této doktorské dizertační práce je srovnání dermatoskopických nálezů u maligních melanomů a benigních melanocytových névů se zaměřením na obtížné případy z pohledu diferenciální diagnostiky. Úkolem bylo shromáždit dostatečně rozsáhlý a reprezentativní vzorek těchto afekcí, vyšetřit je klinicky a dermatoskopicky, v případě indikace chirurgicky odstranit a histologicky vyšetřit. U souboru časných forem melanomu a atypických melanocytových névů se autor s kolektivem pokusili o porovnání celé řady sledovaných parametrů s využitím klasických postupů dermatoskopie i digitální automatické analýzy. Rozdíly statisticky zhodnotili a vyjádřili se k jejich eventuálnímu významu pro diferenciální diagnostiku pigmentových kožních projevů v praxi.
|
|
|
Hodnocení úspěšnosti adjuvantní terapie melanomu pomocí real time RT-PCR
Gkalpakiotis, Spyridon ; Arenberger, Petr (vedoucí práce) ; Resl, Vladimír (oponent) ; Pánková, Růžena (oponent)
Melanom patří k nádorům, vyznačujícím se značnou heterogenitou exprese nádorově specifických proteinů. Sledování dvou a více markerů může výrazně zvýšit účinnost detekce. V naší studii jsme se soustředili na 5 markerů: Melan-A/MART-1, gp 100, MAGE-3, MIA a tyrozináza. Dalším potenciálním nádorovým markerem byla telomeráza. Nejcitlivějším markerem progrese se ukázal MAGE-3 (17 z 18 nemocných), dále byl pozitivní marker gp100 (10 z 18 nemocných), MIA (9 z 18) a tyrozináza (1 z 18). U Melan-A nedošlo k statisticky signifikantnímu zvýšení oproti cutoff u všech sledovaných pacientů s progresí. Tyrozináza byla jako marker pro cirkulující melanomové buňky používána v minulosti nejčastěji. Její role jako markeru je velice diskutovaná a liší se v různých publikacích. Například úspěšnost vyšetřování tyrozinázy jako jediného markeru progrese se pohybovala od 6 % do 59 % (32,56,60,68). Důvodem může být technická chyba, vysoké procento falešně pozitivních výsledků např. z důvodů kontaminace nebo snížení exprese tyrozinázy v pokročilejších stádiích, jenž je spojené se snížením diferenciace nádorových buněk a poklesem melanizace nádoru (63). Vzhledem k tomu, že v naší práci se u progredující choroby nejčastěji našly současně 3 pozitivní markery, podporuje to detekci několika markerů jako velmi vhodnou a senzitivní metodu....
|
|
|
Digitální dermatoskopické vyšetření u pigmentových kožních projevů (maligní melanomy vs. melanocytové névy)
Fikrle, Tomáš ; Resl, Vladimír (vedoucí práce) ; Arenberger, Petr (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Autor se v práci zabývá využitím digitální dermatoskopie při vyšetřování pigmentových projevů na kůži se zaměřením na diferenciální diagnostiku melanocytových névů a maligního melanomu. Cílem této doktorské dizertační práce je srovnání dermatoskopických nálezů u maligních melanomů a benigních melanocytových névů se zaměřením na obtížné případy z pohledu diferenciální diagnostiky. Úkolem bylo shromáždit dostatečně rozsáhlý a reprezentativní vzorek těchto afekcí, vyšetřit je klinicky a dermatoskopicky, v případě indikace chirurgicky odstranit a histologicky vyšetřit. U souboru časných forem melanomu a atypických melanocytových névů se autor s kolektivem pokusili o porovnání celé řady sledovaných parametrů s využitím klasických postupů dermatoskopie i digitální automatické analýzy. Rozdíly statisticky zhodnotili a vyjádřili se k jejich eventuálnímu významu pro diferenciální diagnostiku pigmentových kožních projevů v praxi.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.