Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Počátky a vzestup pánů z Házmburka
Gerleová, Jana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Studium české nobility patří v současné době v historiografii k vyhledávaným tématům. Pro historický výzkum se nabízí celá řada panských a šlechtických rodů, jejichž vývoj, genealogie, majetkové poměry a vazby k panovnickému dvoru nebyly dosud podrobněji zpracovány. Právě z tohoto důvodu jsem si již jako téma své bakalářské práce vybrala rod Buziců se zaměřením na jeho valdeckou větev. Členové rodu Buziců obklopovali česká knížata a krále již od počátků českého "státu". Zmínky o nich tak nalezneme v mnoha pramenech jak diplomatické, tak vyprávěcí povahy. V diplomové práci jsem se proto rozhodla pokračovat s výzkumem historie tohoto rodu dále. Práce bude především zaměřena na další odnož tohoto rodu, a to pány ze Žebráka. I mezi nimi nalezneme mnoho významných osobností. Jednou z nich byl Zbyněk Zajíc ze Žebráka, který ve 30. letech 14. století směnil s králem Janem Lucemburským prosperující žebrácké panství za menší, ale výnosnější panství budyňské. Zbyněk od krále odkoupil i nedaleký hrad Klapý, jejž dle svého přízviska přejmenoval na Házmburk. Z pánů ze Žebráka se stali páni z Házmburka. Práce se bude zabývat počátky pánů ze Žebráka v jejich podbrdské doméně, následnou směnou panství a pokračováním rodu na Litoměřicku. Zmapována bude nejen genealogie rodu, aktivita jeho členů v rámci dvora a...
Král v neklidné době: Přemysl Otakar II.
Žemlička, Josef
Studie je zaměřena na politickou a hospodářskou činnost Přemysla Otakara II., především zakládání měst.
Hranice a hraničení ve středověké střední Evropě
Marková, Markéta ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent) ; Lukačka, Ján (oponent)
Disertační práce se zabývá hranicí jako geografickým fenoménem ve středověké střední Evropě. Hledá odpověď na otázky, co je hranice, proč a jak vznikla a jak se vyvíjelo její chápání. Zabývá se způsoby vymezování prostoru, hraničními znaky a rituály. Zkoumá průběh a pojetí hranic především ve střední Evropě ve středověku, ale přihlíží také k situaci ve starší i v novější době. Věnuje se zemským hranicím Čech a Moravy, ale i hraničení uvnitř českých zemí ve srovnání s obdobnými příklady ze střední Evropy. Práce je založena na vyhodnocení písemných i hmotných pramenů k hranicím a spojuje v sobě metody a postupy více vědních oborů: vychází z výsledků archeologických, právně historických, sídelně historických, historicko-geografických, obecně historických i pomocně-vědných studií a výzkumů.
České království v kronice Otakara Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce České království v kronice Otakara Štýrského se na základě pramenné analýzy kroniky a studia sekundární historiografické i literárně-vědné literatury věnuje otázce příběhu českého království ve Veršované kronice Otakara Štýrského. Práce si klade za cíl komplexní náhled na kroniku jako historický pramen ke středoevropským dějinám přelomu druhé poloviny 13. a počátku 14. století. Diplomová práce zahrnuje zhodnocení soudobého kontextu pramenů středoevropského prostoru, pátrá po palčivé otázce kronikářova životopisu i jeho motivaci k sepsání díla o takřka 100 000 verších. V jednotlivých kapitolách je nahlíženo na sociální skupiny, které se dostávají do hledáčku kronikářovy pozornosti (panovnické dynastie, šlechta, měšťanská vrstva, lid). Jednotlivé sociální skupiny však nelze nahlížet solitérně, v práci jsou zdůrazněny i jejich vzájemné vazby. Další tematický celek představuje popis jednotlivých středoevropských regionů (Rakousy, Štýrsko, Korutany, Uhry, Polsko, Říše), na základě kterého lze odhalit i kronikářovu potenciální pramennou a informační základnu. Z výše uvedeného kontextu vyplývá příběh Českého království. Na základě tohoto přístupu lze konstatovat, že se lze vymezit proti tezi starších českých dějepisců (hlavně František Palacký, Josef Šusta, ve druhé polovině 20. století...
Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku
Novotná, Markéta ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Markéta Novotná Abstrakt disertační práce - Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku Studie se věnuje marginalizované problematice lenního institutu v raném novověku na příkladu karlštejnské manské soustavy a ve srovnání s dalšími soubory lén z oblasti bývalého královského hvozdu, spadajícími pod panovnickou doménu. Vzhledem ke specifičnosti daného tématu byla vlastnímu faktografickému rozboru předeslána část teoretická s dvěma samostatnými oddíly, které se zabývají jednak uchopením lenního institutu jak v české, tak i v zahraniční historiografii a jednak vnímáním výše zvolené soustavy v kontextu různých pramenů popisujících hrad Karlštejn. Třetí a hlavní faktografická část sleduje již avizovanou problematiku karlštejnské manské soustavy v období od poslední třetiny šestnáctého století až do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let století následujícího, a to ve spojitosti s procesy, které zasáhly zdejší panství. Součásti studie jsou i samostatné exkurzy týkající se čtyř vybraných lenních statků. Klíčová slova: Karlštejn, historiografie, léna, manské soustavy, panství, komora, nižší šlechta
Lov zvěře v raném středověku
Vaníčková Žemličková, Andrea ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
(česky) Práce se věnuje lovu zvěře v raném středověku na území České republiky. Shrnuje poznatky písemných i ikonografických pramenů a porovnává je s výsledky archeozoologických souborů z lokalit datovaných do tohoto období. Práce se zabývá loveckým právem na našem území, revíry i organizací lovu. Převážná část práce je věnována samotné zvěři, druhům, které se lovily a jejímu využití. Protože lov nebyl v tomto období dostupný všem vrstvám obyvatel stejnou měrou, je sledován také podíl lovené zvěře na hradištích a sídlištích.
Majetkové zajištění panovnic do počátku 14. století
Friedlová, Jitka ; Dvořáčková, Dana (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce je zkompletování majetkové držby českých kněžen a královen do počátku 14. století. V souvislosti s královnami se pro počátek 14. století často hovoří o vydělení takzvaných "věnných" měst. Pod tímto pojmem vzniká představa kontinuity předávání vdovských statků. Abychom však mohli dojít k takovému zobecnění, je zapotřebí sledovat na základě rozboru zejména diplomatického materiálu a posléze i narativních pramenů majetkové zaopatření manželek panovníků již z hlediska předcházejícího vývoje. Podle interpretace existujících dokladů o majetkové držbě kněžen a královen, bude možné určit, zda existovala tradice v předávání určitých majetků, a to nejen královských měst, ale i dalších movitých, nemovitých majetků, práv i peněžních platů. Získaná fakta práce zasazuje do kontextu s právním ukotvením manželského a vdovského stavu. Pro tyto 2 kategorie je rozlišeno, zda lze držbu, s níž panovnice disponovala ztotožnit s věnem, obvěněním či čistě osobním vlastnictvím. Vzájemná komparace mezi držbou panovnic cílí na představení různých přístupů k vedení majetkových záležitostí s větší či menší mírou iniciativy. Klíčová slova: Kněžny a královny, obvěnění, vdovské věno, vdovský status, lokace majetku, kontinuita vlastnictví, majetková politika
Patroni, klienti, příbuzní. Sociální svět Starého Města pražského ve 14. století
Musílek, Martin ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Noga, Zdzisław (oponent) ; Nodl, Martin (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na rozbor dvou hlavních pramenů: soudní knihy s trhovými zápisy a seznamů novoměšťanů které byly vedeny mezi v letech 1324 až 1393. Text je rozdělen do několika kapitol. Vedle popisu a představení obou hlavních typů pramenů je podrobena kritice základní literatura a představena použitá metoda: sociální topografie. Sledování trhů se staroměstskými nemovitostmi (zejména domy a venkovskými statky) umožnilo nastínit prostorovou mobilitu, včetně základního topografického obrazu města a jeho proměn. Pozornost byla věnována jak topografickému obrazu Židovského Města, které tvořilo významnou součást středověkého městského areálu, tak soužití křesťanů a Židů uvnitř města. Rozbor seznamu novoměšťanů naopak dovolil pozorovat některé aspekty městského přistěhovalectví. To je obecně považováno nejen za indikátor hospodářského vývoje města, ale umožňuje také sledovat demografické krize městské společnosti. Vzhledem k tomu, že se za každého novoměšťana musel zaručit věřitel, seznamy do města nově příchozích měšťanů naznačují také vazby a vztahy mezi osobami. Ve vzácných případech pak lze propojit údaje soudní knihy a seznamů novoměšťanů, v nichž jsou doložitelné úzké přátelské vazby mezi měšťany. Na případě vztahu rychtářů a jejich písařů naopak na povrch zřetelně vyplývají ve městě rozšířené...
Čechy, Korutany a Tyroly pod vládou Jindřicha Korutanského
Razim, Jakub ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Dvořáčková, Dana (oponent)
ČECHY, KORUTANY A TYROLY POD VLÁDOU JINDŘICHA KORUTANSKÉHO (JAKUB RAZIM) ABSTRAKT Disertační práce si vytkla za cíl popsat vladařskou praxi (Herrschaftspraxis) Jindřicha Korutanského v Čechách, Korutanech a hlavně pak v Tyrolsku, v jehož jižním cípu se rozkládala mocenská základna rodu Menhartovců. Pozornost se soustředila na čtyři klíčové aspekty Jindřichova panství, které lze charakterizovat jako konsensuální, lenní, zástavní a inscenované. Analýza dílčích mocenských technik je vyčleněna do samostatných kapitol, jež čerpají převážnou většinu látky z dokumentů dosud nevydaných, anebo dostatečně nevytěžených. Do první skupiny náležejí tyrolská kancelářská registra (Tiroler Kanzleiregister) a knihy počtů (Tiroler Rechnungsbücher, resp. Raitbücher), do druhé skupiny rakouská dvorská poesie. Po úvodním seznámení s pramennou situací, dostupnou literaturou a metodou zpracování tématu je představen konsensuální rámec, ve kterém se odbývala vláda Jindřicha Korutanského od neformálních porad po rokování v zeměpanské radě. Připojeny jsou seznam a stručné biogramy rádců. Třetí a čtvrtá kapitola se pokoušejí nalézt odpověď na otázku, jakou roli hrály lenní a zástavní právo v Jindřichově vládní každodennosti. V páté kapitole se pojednává o inscenaci panovnického majestátu. Přicházejí zde ke slovu kulturní investice...
Královské město Kolín ve středověku
Cimpl, Marek ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
(česky): Bakalářská práce Královské město Kolín ve středověku je příspěvkem k problematice vzniku a vývoje královského města v období středověku. Cílem mé práce je město Kolín. Na základě kronik a panovnických listin popisuji vývoj, který probíhal ve středověkém městě. Důraz je dále kladen především na důvody translokací v českém a moravském prostředí a srovnání hradebních systémů geograficky si blízkých měst Kolína, Čáslavi a Nymburka.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 55 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Žemlička, J.
1 Žemlička, Jakub
2 Žemlička, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.