|
|
Vývoj chápání pravdy od presokratiků k Platónovi a její smysl v dějinách očima Martina Heideggera
Štěrba, Vojtěch ; Pětová, Marie (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Práce vychází z Heideggerova pojetí pravdy od začátku 30. let 20. století a sleduje vývoj proměny pojetí pravdy v dějinách, jmenovitě od Anaximandra, přes Parmenida až k Platónovi. Toto téma je zkoumáno na vybraných Heideggerových textech, které se presokratikům a tématu pravdy věnují, společně s Platónovým dialogem Parmenidés, na který se váže i anonymní komentář k němu od neznámého autora z dob pozdní antiky. Pro Heideggera se totiž způsob bytí člověka v dějinách nějak mění na základě proměny vztahu k bytí, což bytostně souvisí i s proměnou pojetí pravdy. S tím souvisí také způsob, jakým jsoucno ve světě odkrýváme a co pro nás vůbec jsoucno znamená. Proto můžeme říci, že v tom, jak pravdě rozumíme, se nějak bytostně ukazuje, jak rozumíme sobě i celému světu. Pojetí pravdy je tak sledováno ve spojení s Heideggerovým pojetím dějin, jež pro něj bytostně souvisí s proměnou vztahu člověka k bytí samému, což ovlivňuje nejen to, jak a od čeho si vůbec člověk ve světě rozumí (a tím ovlivňuje i pojetí pravdy v dějinách), ale také to, zda a jakým způsobem se člověk po bytí vůbec ptá. Práce tak začíná vykročením z tradičního pojetí pravdy k tomu původnímu na počátku dějin západního myšlení (Anaximandros, Parmenidés), abychom od něj opět vykročili po cestě, na níž se jeho význam v Heideggerových očích nějak...
|
|
| |
|
|
Vliv prebiotik na přežívání bifidobakterií v trávicím traktu
Štěrba, Vojtěch ; Vlková, Eva (vedoucí práce) ; Jitka, Jitka (oponent)
Mikrobiota intestinálního traktu hospodářských zvířat představuje složitý a rozmanitý ekosystém, který je v přímé korelaci se zdravotním stavem hostitele. Jednou z možností ovlivnění střevní mikrobioty pozitivním směrem je podávání probiotik, prebiotik nebo jejich vhodné kombinace zvané jako synbiotikum. Pomocí subtilních zásahů je možné dosáhnout zdravotních benefitů, zvýšení některých ukazatelů užitkovosti i zlepšení ekonomické situace chovu.
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je vliv prebiotik na současně podávaná probiotika a celkové složení bakteriálních druhů střevní mikrobioty. Sledovány byly tři skupiny telat, jedné skupině byla ve věku dvou dní života podána probiotická směs pěti kmenů bifidobakterií: Bifidobacterium animalis ssp. animalis (2 kmeny), B. choerinum, B. thermophilum a B. longum ssp. suis, pro jejich snadnou diferenciaci, od přirozeně se vyskytujících bifidobakterií, z nich byly vytvořeni rifampicin rezistentní mutanti (RRBif), kteří byli podáni ve formě kysaného mléka. Druhé skupině telat byla podána stejná směs pěti kmenů bifidobakterií a každý den jim bylo do denní krmné dávky přidáváno prebiotikum složené z fruktooligosacharidů a galaktooligosacharidů. Třetí skupina, které nebyla podávána probiotika ani prebiotika, sloužila jako kontrola. Množství jednotlivých složek střevní mikrobioty bylo stanoveno kultivačně.
Z výsledků je patrné, že podané bifidobakterie jsou schopny přežívat průchod trávicím traktem a dva dny od podání se vykytovaly v množství 107 CFU/g u skupiny telat, kterým byla podávána pouze probiotika a 108 CFU/g u telat, kterým byla podávána synbiotika. Dále byl zaznamenán pozvolný pokles až na 104 CFU/g u obou skupin. Signifikantní rozdíl (p=0,05) mezi množstvím RRBif u skupin telat, kterým byla podávána probiotika a synbiotika byl zaznamenán pouze dva dny po podání toho aditiva, tzn. ve čtyřech dnech věku telat. Podávání probiotik a synbiotik zvýšilo množství přirozeně se vyskytujících bifidobakterií, avšak tyto rozdíly nejsou statisticky významné.
|
host ::
RSS.