|
|
Formy a vývoj kolaborace ve Vichy 1940-1944
Šrédlová, Petra ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Formy a vývoj kolaborace ve Vichy 1940-1944 Petra Šrédlová Abstrakt Bakalářská práce pojednává o různých druzích kolaborace Francie s Německem během let 1940 až 1944. Zaměřuje se na tři nejpodstatnější druhy kolaborace, a to státní, ekonomickou a kolaboracionismus. Práce je rozdělena do tří kapitol o jednotlivých druzích kolaborace, přičemž každá z nich se člení na podkapitoly mapující jejich chronologický vývoj. Státní a ekonomická kolaborace probíhaly na vládní úrovni Vichy, přičemž vláda nezastávala postoj totální kolaborace. V případě kolaboracionismu se jedná o ideové následování nacistického Německa, kdy kolaboracionisté zastávali absolutní kolaboraci. Cílem této práce je analýza chronologického průběhu jednotlivých druhů kolaborace se zaměřením na rozbor proměn postojů jednotlivých aktérů. Jejich přístup se měnil především v závislosti na externím faktoru válečných úspěchů Německa, které se s postupem války snižovaly, a také v závislosti na zvyšujících se německých požadavcích především v ekonomické oblasti. Práce také sleduje otázku efektivity jednotlivých druhů kolaborace s ohledem na motivy, které Vichy ke kolaboraci vedly. Kolaboracionismus se od státní a ekonomické kolaborace liší především svým oddaným přístupem vůči Německu, kdy na rozdíl od vlády Vichy, která s blížícím se koncem války...
|
|
|
Vývoj fáze obsese syndromu Vichy: Klaus Barbie v článcích deníku Le Monde 1988-2017
Šrédlová, Petra ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Petra Šrédlová Abstrakt diplomové práce Abstrakt Proces s Klausem Barbiem představoval důležitý aspekt ve francouzské paměti režimu Vichy. Pro odsouzení Barbieho byl změněn výklad zločinu proti lidskosti ve francouzském právním systému, byla poskytnuta příležitost veřejně svědčit jeho obětem a došlo k vývoji židovské paměti a paměti odboje. Proces s Klausem Barbiem ustanovil základní právní a postupový rámec, ze kterého poté soudy vycházely v procesech se zločinci Vichy. Osobnost Klause Barbieho nalezla v negativním smyslu odraz ve francouzské paměti, kdy byl často připomínán u příležitosti různých událostí. Cílem této diplomové práce je dokázat, že na základě kvalitativní obsahové analýzy článků deníku Le Monde obsahujících pojem "Klaus Barbie" v časovém rozmezí 3. července 1988 a 4. července 2017 lze vysledovat další vývoj fáze obsese syndromu Vichy, společně s určením jeho tematických kategorií a intenzity a že vývoj paměti nepostupoval konzistentně, ale vracel se v událostech, které měly nejen Klause Barbieho a jeho proces, ale i další aktéry a události z dob okupace, připomenout. Práce se tak začleňuje do debaty okolo teoretického modelu tzv. syndromu Vichy vytvořeného historikem Henrym Roussoem představením případové studie věnující se osobě Klause Barbieho a jeho procesu a jejich zobrazení v deníku...
|
|
|
Vývoj fáze obsese syndromu Vichy: Klaus Barbie v článcích deníku Le Monde 1988-2017
Šrédlová, Petra ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Petra Šrédlová Abstrakt diplomové práce Abstrakt Proces s Klausem Barbiem představoval důležitý aspekt ve francouzské paměti režimu Vichy. Pro odsouzení Barbieho byl změněn výklad zločinu proti lidskosti ve francouzském právním systému, byla poskytnuta příležitost veřejně svědčit jeho obětem a došlo k vývoji židovské paměti a paměti odboje. Proces s Klausem Barbiem ustanovil základní právní a postupový rámec, ze kterého poté soudy vycházely v procesech se zločinci Vichy. Osobnost Klause Barbieho nalezla v negativním smyslu odraz ve francouzské paměti, kdy byl často připomínán u příležitosti různých událostí. Cílem této diplomové práce je dokázat, že na základě kvalitativní obsahové analýzy článků deníku Le Monde obsahujících pojem "Klaus Barbie" v časovém rozmezí 3. července 1988 a 4. července 2017 lze vysledovat další vývoj fáze obsese syndromu Vichy, společně s určením jeho tematických kategorií a intenzity a že vývoj paměti nepostupoval konzistentně, ale vracel se v událostech, které měly nejen Klause Barbieho a jeho proces, ale i další aktéry a události z dob okupace, připomenout. Práce se tak začleňuje do debaty okolo teoretického modelu tzv. syndromu Vichy vytvořeného historikem Henrym Roussoem představením případové studie věnující se osobě Klause Barbieho a jeho procesu a jejich zobrazení v deníku...
|
|
|
Formy a vývoj kolaborace ve Vichy 1940-1944
Šrédlová, Petra ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Formy a vývoj kolaborace ve Vichy 1940-1944 Petra Šrédlová Abstrakt Bakalářská práce pojednává o různých druzích kolaborace Francie s Německem během let 1940 až 1944. Zaměřuje se na tři nejpodstatnější druhy kolaborace, a to státní, ekonomickou a kolaboracionismus. Práce je rozdělena do tří kapitol o jednotlivých druzích kolaborace, přičemž každá z nich se člení na podkapitoly mapující jejich chronologický vývoj. Státní a ekonomická kolaborace probíhaly na vládní úrovni Vichy, přičemž vláda nezastávala postoj totální kolaborace. V případě kolaboracionismu se jedná o ideové následování nacistického Německa, kdy kolaboracionisté zastávali absolutní kolaboraci. Cílem této práce je analýza chronologického průběhu jednotlivých druhů kolaborace se zaměřením na rozbor proměn postojů jednotlivých aktérů. Jejich přístup se měnil především v závislosti na externím faktoru válečných úspěchů Německa, které se s postupem války snižovaly, a také v závislosti na zvyšujících se německých požadavcích především v ekonomické oblasti. Práce také sleduje otázku efektivity jednotlivých druhů kolaborace s ohledem na motivy, které Vichy ke kolaboraci vedly. Kolaboracionismus se od státní a ekonomické kolaborace liší především svým oddaným přístupem vůči Německu, kdy na rozdíl od vlády Vichy, která s blížícím se koncem války...
|
host ::
RSS.