Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Květena jihozápadního okraje Českého krasu
Synek, Michal ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Kačmarová, Lucie (oponent)
Již od svého počátku, sahajícího do první poloviny 19. století, není botanický průzkum v oblasti dnes vymezené jako fytogeografický okres Český kras rovnoměrný. Tato práce se má pokusit shrnout záznamy z jiho-západní části území, která je většinou poněkud přehlížena. V textu lze nalézt geologické, geomorfologické či klimatologické charakteristiky území a samozřejmě také práce, alespoň ty rozsáhlejší, zpracovávající danou oblast. Těchto prací není tolik jako pro ostatní podoblasti Českého krasu, přesto jsou v nich zmiňovány velmi zajímavé lokality. Přes mnohé návrhy na ochranu těchto lokalit se mnohým z nich těchto výsad nedostalo v dostatečné míře. Poslední kapitola se snaží nastínit možnosti potenciálního budoucího floristického mapování sledovaného území.
Co víme o rozšíření, původu a historii slanisek Evropy?
Šemberová, Kristýna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Špryňar, Pavel (oponent)
Slaniska patří k velmi specifickému typu azonálního ekosystému. Vyvíjejí se na místech se zvýšenou koncentrací solí v substrátu. Na pobřeží je jejich vývoj výsledkem kontaktu břehu s mořskou vodou, ve vnitrozemí vznik slanisek závisí na specifických klimatických, geologických a pedologických podmínkách. Aby odolaly zvýšené salinitě a dalším extrémním životním podmínkám, vyvinuly se u rostlin (halofytů) zvláštní adaptace. Tyto adaptace se během evolučního vývoje objevily nezávisle na sobě u několika fylogenetických linií. V závislosti na míře salinity substrátu vytváří struktura a fyziognomie vegetace slanisek ve vnitrozemí i na pobřeží dobře odlišitelné zóny. Klimatické podmínky pleniglaciálu byly pro halofilní vegetaci velmi příznivé. Mezi nejstarší slaniska, plnící roli refugií, patří lokality na mořském pobřeží, ale také ve vnitrozemí střední Asie. Tento druh vegetace zasahoval až na jih střední a východní Evropy. Po odeznění glaciace a nástupu lesa značná část této vegetace vyhynula. V některých vnitrozemských oblastech byla zachována díky člověku, který slaniska již od neolitu využíval jako pastviny. S ústupem pastvy však byla velká část lokalit zrekultivována a odvodněna a využívá se jako zemědělská půda. I to je jeden z důvodů, proč je tento biotop na ústupu a často zachován pouze v rámci...
Invaze fytofágního hmyzu ve střední Evropě
Rejmanová, Aneta ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Koubek, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší zabývající se invazemi fytofágního hmyzu ve střední Evropě (hlavně v České republice). Shrnula jsem zde poznatky z českých i zahraničních studií zabývajících se touto problematikou. Biologické invaze jsou v dnešní době významným fenoménem. Na území České republiky se vyskytuje okolo 400 druhů nepůvodního hmyzu, z toho asi polovinu tvoří hmyz fytofágní. Ve své práci jsem se zabývala terminologií, která se váže k tomuto tématu, některými obecnějšími zákonitostmi ve vztahu rostlin a hmyzu, primárními areály nepůvodního hmyzu, způsobem jejich přenosu a jejich významem. Vybrala jsem také několik známých zástupců pro lepší ilustraci a snažila jsem se zjistit, které rostliny napadá nepůvodní hmyz nejvíce. Klíčová slova: nepůvodní hmyz, fytofágní, rostlina, invazivní

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.