|
|
Vnímání a reprezentace intimity ve středověké literatuře
Šorm, Martin ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Malura, Jan (oponent) ; Drška, Václav (oponent)
Vnímání a reprezentace intimity ve středověké literatuře Martin Šorm Abstrakt Tato dizertační práce představuje analýzu korpusu staročeské literatury se zaměřením na otázku, jak byla v pozdním středověku (zejm. ve druhé polovině 15. století) reprezentována intimita, a jak zkoumané texty dosahovaly intimních účinků. Korpus je vymezen materiálním dochováním textů (tzv. Pinvičkův sborník, rkp. KNM, II F 8, z let 1459-1463) a rozšířen je o další celky i jednotlivé texty umožňující komparaci (příbuzné rukopisy či blízká literární díla, jinojazyčné verze, rytířská epika, žánr veršovaného sporu, atd.). Práce se zaměřuje na techniky, jimiž zkoumané texty usilovaly o formování publika; popisuje způsoby, jimiž byly ztvárňovány vztahy mezi psaním a čtením, niterným působením a vnímáním vazeb mezi jedincem a prostředím, v němž žije. Zaměřuje se na genderové kódy a zabývá se jak dominantními, tedy maskulinními perspektivami, jimiž byly reprezentace subjektu určovány, tak minoritními modely. V lyrických vícehlasech interpretuje smysl a funkce rysů typických pro veršované spory, přičemž akcentuje žánrovou kontinuitu a intertextualitu, jež se podílely na působivosti zkoumaných figurací stvoření i lidského nitra jako sebereflexivního, dialogického různohlasí. Ve fikčních narativech práce sleduje hodnotově strukturované...
|
|
|
Intimita a samota v díle Chrétiena de Troyes a v dvorském románu českém
Šorm, Martin ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Jaluška, Matouš (oponent)
(česky) Intimita a samota v díle Chrétiena de Troyes a v dvorském románu českém Diplomová práce se zabývá literárními obrazy niternosti, myšlenkové a citové hloubky, samoty a potřeby soukromí, jak jsou zachyceny v románech Chrétiena de Troyes a v dílech jeho pokračovatelů, zvláště v románech napojených na tradici tristanovskou. Interpretuje je jako projev úsilí středověkých literátů působit na publikum, kultivovat je a v rouchu fikčního příběhu zobrazovat palčivé otázky a předkládat zajímavá témata k diskuzi. Výrazná jsou líčení nerovnováhy mezi samotou a společenskými povinnostmi, pozitivní či negativní hodnocení lidské samoty vždy v závislosti na ideovém záměru pisatele, či využívání symbolických objektů z intimní sféry jako zjevných prostředků politické reprezentace. Martin Šorm
|
host ::
RSS.