|
|
Genderované aspekty těla a tělesnosti u downhillových longboardistek
Víznerová, Petra ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šlesingerová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na jezdkyně, které se věnují downhillovému longboardingu - sportu, jenž předpokládá od jezdců a jezdkyň naplňování charakteristik, jež jsou současnou západní společností konstruovány a vnímány jako maskulinní - zejména rychlost, soutěživost, schopnost překonat strach a bolest a podobně. Hlavním výzkumným záměrem této práce je sledovat, jak jezdkyně v tomto maskulinizovaném prostředí vyjednávají svou femininitu. Zejména sleduji, jak se toto míšení tlaků na naplňování maskulinních charakteristik a zachování vlastní femininity promítá do těl jezdkyň, tedy oblasti, která je ovlivňována, formována a normalizována prostřednictvím sociokulturního tlaku. Teoretická část práce se soustředí především na sport jako genderovanou/maskulinizovanou instituci a také podobu ideálního těla, tak, jak je předepisována právě sociokulturním tlakem a institucemi. Část analytická se potom soustředí na zkušenosti českých downhillových longboardistek, a to, jak vyjednávají svou femininitu v maskulinizovaném prostředí soutěžního sportu. Hlavní důraz je přitom na to, jak se genderový řád promítá do těl downhillových longboardistek. Ve své práci se soustředím hlavně na ambivalence, které vznikají z tlaku, jenž je vyvíjen na to, aby ženy naplňovaly hegemonní podobu femininity a zároveň odpovídaly...
|
|
|
Plastická krása - tělo v kontextu estetické chirurgie
Koktová, Eva ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Šlesingerová, Eva (oponent)
Estetická plastická chirurgie zažívá v České republice boom. Tím, že nabízí modifikaci těla, nějakým způsobem také přispívá ke změně pohledu na tělo a tělesnost současného člověka. V této diplomové práci se pokouším nahlédnout estetickou plastickou chirurgii jakožto instituci, ke které vedou tři odlišné cesty - cesta klienta, cesta lékaře a cesta propagace. K tématu jsem přistoupila skrze interview s lidmi, kteří mají s estetickou chirurgií žitou zkušenost. Zajímalo mě zejména, jaká byla jejich individuální zkušenost s tělem, co je přivedlo k rozhodnutí nechat si tělo chirurgicky upravit a jakou roli v tomto rozhodnutí hraje soudobá kultura, jenž neúnavně produkuje idealizované obrazy lidského těla. Tento výzkum jsem doplnila o interview s lékaři, kteří působí na klinikách estetické medicíny a managery těchto klinik, kteří se starají o jejich propagaci. Lidé prostřednictvím svého těla vyjadřují svou osobnost, touží po dosažení ideálního souladu a k tomu jim třeba i drobná úprava zevnějšku může významně pomoci. Tělo se stalo projektem a estetická chirurgie nástrojem, jak nad ním převzít kontrolu - navzdory známkám stárnutí, mateřství či vrozeným vadám.
|
host ::
RSS.