|
|
Mccarthismus a jeho obraz v tištěných médiích
Šeliga, Vojtěch ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem amerických dějin zvaný mccarthismus v kontextu počátku studené války. Práce se zaměřuje především na roli tisku, který se zásadně podílel na vzniku a později i zániku mccarthismu. Zároveň se zabývá mezinárodními i vnitřními důvody vzniku mccarthismu a osobou senátora McCarthyho. Použitím dat z výzkumů Gallupu je vyobrazen vliv mccarthismu na americkou společnost. Práce vyvozuje, že mccarthismus byl podporován tiskem. Tisk se snažil přinášet zprávy, ale nekomentoval je. Čtenář si měl vytvořit názor sám. Někteří novináři měli strach z vlastního postihu a jiní zase s tažením proti komunistům souhlasili. Další noviny byly motivovány snadným ziskem, který byl tématem komunistické infiltrace přinášen. Jen malá část tisku mccarthismus kritizovala. Důvody pro vznik mccarthismu souvisí převážně s geopolitickou situací. Sovětský svaz získal kontrolu nad velkou částí východní Evropy, získal atomovou bombu, komunisté vyhráli občanskou válku v Číně a nedlouho poté se střetli s USA v Korejské válce. Ve společnosti proto panoval strach z třetí světové války. Konec mccarthismu souvisí naopak s uklidněním mezinárodní situace. Především se smrtí Stalina a s příměřím v Koreji, kdy hrozba třetí světové války přestala být aktuální.
|
|
|
Současná undergroundová subkultura a Voknoviny
Šeliga, Vojtěch ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná diplomová práce Současná undergroundová subkultura a Voknoviny si klade za cíl prozkoumat roli současné undergroundové subkultury. Studie se kriticky zabývá "mýtem underground," tedy představou, že undergroundové společenství mělo zásadní vliv na pád komunistického režimu v Československu. Posledním tématem je role Voknovin jako kmenového média současné subkultury. V teoretické části se práce zaměřuje na historický vývoj undergroundové subkultury a na zhodnocení současného stavu společenství. Stejně tak je v teoretické části věnován prostor teoriím populární kultury a subkultury. Nastíněn je rovněž pohled historiků na normalizaci a roli undergroundu v pádu komunistického režimu. Hlavní část práce se soustředí na analýzu rozhovorů s čtyřmi informátory z řad undergroundu. Výzkumný vzorek je navržen tak, aby pokryl hlavní významné "struktury a instituce" undergroundu. Analýzu rozhovorů doplňuje obsahová analýza posledního ročníku Voknovin. Z výsledků vyplývá, že přestože underground vychází z tradice předrevolučního undergroundu, zapadá dnes do rámců dominantní společnosti. Aktéři se shodli, že role undergroundu v pádu komunistického režimu byla především ve sjednocení opozice. Voknoviny mají sice dnes větší dosah, než mělo předrevoluční Vokno, ale částí subkultury jsou kritizované.
|
|
|
Mccarthismus a jeho obraz v tištěných médiích
Šeliga, Vojtěch ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem amerických dějin zvaný mccarthismus v kontextu počátku studené války. Práce se zaměřuje především na roli tisku, který se zásadně podílel na vzniku a později i zániku mccarthismu. Zároveň se zabývá mezinárodními i vnitřními důvody vzniku mccarthismu a osobou senátora McCarthyho. Použitím dat z výzkumů Gallupu je vyobrazen vliv mccarthismu na americkou společnost. Práce vyvozuje, že mccarthismus byl podporován tiskem. Tisk se snažil přinášet zprávy, ale nekomentoval je. Čtenář si měl vytvořit názor sám. Někteří novináři měli strach z vlastního postihu a jiní zase s tažením proti komunistům souhlasili. Další noviny byly motivovány snadným ziskem, který byl tématem komunistické infiltrace přinášen. Jen malá část tisku mccarthismus kritizovala. Důvody pro vznik mccarthismu souvisí převážně s geopolitickou situací. Sovětský svaz získal kontrolu nad velkou částí východní Evropy, získal atomovou bombu, komunisté vyhráli občanskou válku v Číně a nedlouho poté se střetli s USA v Korejské válce. Ve společnosti proto panoval strach z třetí světové války. Konec mccarthismu souvisí naopak s uklidněním mezinárodní situace. Především se smrtí Stalina a s příměřím v Koreji, kdy hrozba třetí světové války přestala být aktuální.
|
host ::
RSS.