|
|
Úpadek islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru na přelomu tisíciletí
Červenková, Romana ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Autorka se v této práci zabývá obdobím úpadku islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru v 90. letech 20. století a počátku 21. století. Věnuje se oblasti Federace Bosny a Hercegoviny, distriktu Brčko, které je spravováno jak Federací, tak Republikou Srbskou, a regionem Sandžak, který leží zčásti na území Černé Hory a zčásti na území Srbska. S islámským radikalismem jsou v současnosti spojovány dva proudy, a to salafismus a z něj vycházející wahhábismus. Autorka se podrobněji věnuje rozmachu salafistického hnutí v Bosně a Hercegovině během války (1992-1995). V souvislosti s tím klade důraz na roli zahraničních charitativních organizací a arabských bojovníků v zemi, jejichž aktivity byly, vzhledem k určité kontroverzi, Bosňáky nahlíženy spíše negativně. Samotný počátek úpadku radikalismu v zemi lze datovat od roku 1995, kdy byl nastolen mír a následkem kterého se většina šiřitelů salafismu vracela do rodných zemí. Výrazným mezníkem se stalo 11. září, které obrátilo pozornost nejen Bosňáků, ale i mnoha zahraničních autorů vůči islámskému radikalismu. Zásadním předělem, byla změna zahraničněpolitické orientace Turecka na Balkán. To se prostřednictvím vládních organizací TİKA a Diyanet a nevládního Gülenova hnutí stalo nejvýznamnějším aktérem v zemi. Mimo finanční výpomoc a rekonstrukční...
|
|
|
Migrační krize a bezpečnost ČR optikou Parlamentních listů, Sputniku a Aeronetu v letech 2015-2016
Červenková, Romana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kaleta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá rámcováním migrační krize dezinformačními weby v souvislosti s Českou republikou. Práce vychází z teorie sociálního konstruktivismu, který považuje řečový akt za klíčový faktor sekuritizace určitých témat, a především z díla Thierryho Balzacqa, který za hlavní sekuritizační aktéry považuje média. Teoretický základ práce je doplněn i o teorii morální paniky, ke které dochází právě vlivem sekuritizace konkrétní osoby/skupiny osob/instituce. Práce za užití obsahové a diskurzivní analýzy zkoumá, jakým způsobem byla problematika migrace sekuritizována v letech 2015-2016 servery Parlamentní listy, Sputnik a Aeronet. V rámci kvantitativní analýzy je zkoumána frekvence jednotlivých hesel, které souvisí s tematickými kategoriemi "bezpečnost", "kritika vlády" a "národní identita". Po kvantitativní analýze jsou články podrobeny hloubkové kvalitativní analýze na základě metody Jamese Paula Geeho, která autorovi umožňuje pochopit užitý diskurz a kontext, ve kterém vznikal. V práci jsou poté zkoumány vybrané články v rámci jednotlivých tematických kategorií. Analýza je provedena na základě sedmi tzv. "building tasks", zkoumány jsou i specifické jazykové figury objevující se v textu a titulky daných článků. Práce na základě provedených analýz vysvětluje, v čem se jednotlivé články a...
|
|
|
Úpadek islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru na přelomu tisíciletí
Červenková, Romana ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Autorka se v této práci zabývá obdobím úpadku islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru v 90. letech 20. století a počátku 21. století. Věnuje se oblasti Federace Bosny a Hercegoviny, distriktu Brčko, které je spravováno jak Federací, tak Republikou Srbskou, a regionem Sandžak, který leží zčásti na území Černé Hory a zčásti na území Srbska. S islámským radikalismem jsou v současnosti spojovány dva proudy, a to salafismus a z něj vycházející wahhábismus. Autorka se podrobněji věnuje rozmachu salafistického hnutí v Bosně a Hercegovině během války (1992-1995). V souvislosti s tím klade důraz na roli zahraničních charitativních organizací a arabských bojovníků v zemi, jejichž aktivity byly, vzhledem k určité kontroverzi, Bosňáky nahlíženy spíše negativně. Samotný počátek úpadku radikalismu v zemi lze datovat od roku 1995, kdy byl nastolen mír a následkem kterého se většina šiřitelů salafismu vracela do rodných zemí. Výrazným mezníkem se stalo 11. září, které obrátilo pozornost nejen Bosňáků, ale i mnoha zahraničních autorů vůči islámskému radikalismu. Zásadním předělem, byla změna zahraničněpolitické orientace Turecka na Balkán. To se prostřednictvím vládních organizací TİKA a Diyanet a nevládního Gülenova hnutí stalo nejvýznamnějším aktérem v zemi. Mimo finanční výpomoc a rekonstrukční...
|
host ::
RSS.