|
|
Strahovský opat Metoděj Jan Nepomuk Zavoral
Jeřábková, Lenka ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
RESUMÉ Strahovský opat Metoděj Jan Nepomuk Zavoral Metoděj Jan Nepomuk Zavoral, jehož životopisu se práce věnuje, byl významnou osobností českých církevních dějin konce 19. a první poloviny 20. století. Počátkům jeho života až po volbu opatem se věnuje úvodní část práce. Zavoral se narodil 28. srpna 1862 v Neveklově a pocházel ze skromných poměrů; přesto vystudoval v letech 1872-1880 gymnázium (Benešov, Akademické gymnázium Praha) a téhož roku vstupuje do noviciátu premonstrátského kláštera na Strahově. Časné sliby skládá o rok později, zároveň vstupuje na teologickou fakultu. 19. října roku 1884 pak skládá své věčné sliby a roku 1885, přijímá kněžské svěcení. Působí na dvou řádových farách, a to v Sepekově (1885-1888) a v Jihlavě (1888-1905). Zde je činný rovněž jako pedagog na německé reálce a věnuje se též literární činnosti. V roce 1905 je přeložen zpět na Strahov. Téhož roku umírá opat Zikmund Starý; Zavoral je pak 24. ledna 1906 zvolen ve svých čtyřiceti třech letech novým opatem. Jeho hlavní úlohou se stalo vedení řeholní komunity a řízení chodu celého kláštera; této tématice je věnována první část popisu období jeho opatského úřadu. Zavoralovi bylo dopřáno klidné první období (1906-1914), kdy mohl důkladně proniknout do celé hloubky svého úřadu. Díky tomu pak převedl klášter i komunitu obtížným...
|
|
|
Dejiny farnosti Konská do jej rozdelenia v roku 2003
Sandánus, Pavol ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Resumé DEJINY FARNOSTI KONSKÁ DO JEJ ROZDELENIA V ROKU 2003 Pavol Sandánus Diplomová práca Dejiny farnosti Konská do jej rozdelenia v roku 2003 spracúva prehľad dejín farnosti od jej predpokladaného vzniku v roku 1228 až do rozdelenia v roku 2003. Prvopočiatky vzniku farnosti zasahujú do obdobia 13. storočia, keď bola súčasťou farnosti Rajec. Po jej osamostatnení nepretrvala ani jedno storočie, lebo pre vtedajšie politické, mocenské a majetkové spory na krátke obdobie zanikla. Napriek rôznym prekážkam bola farnosť v 14. storočí obnovená. Bez väčších problémov pretrvala až do polovice 16. storočia, keď vlastníci panstva Lietava, ktorému farnosť podliehala, prijali protestantizmus. Z farnosti vznikli dve evanjelické farnosti augsburského vyznania, v Konskej a v Kamennej Porube. Pretože platilo pravidlo "Cuius regio, eius religio" a farnosť sa dostala do rúk katolíckemu zemepánovi Františkovi Révayovi, kostoly a majetky od roku 1628 pripadli katolíkom. Počas Rákociho povstania sa evanjelická farnosť v Kamennej Porube neobnovila, ale v Konskej bola evanjelická farnosť obnovená v roku 1707. Táto farnosť však pretrvala iba niekoľko mesiacov, pretože začalo obdobie rekatolizácie, ktorú v kraji vykonávali jezuiti zo Žiliny. V novodobých dejinách na území farnosti Konská prevládal katolicizmus. Možno konštatovať, že...
|
|
|
Historický vývoj inkorporace farností řeholním společnostem
Hofmann, Filip ; Kubín, Petr (oponent)
Resumé Historický vývoj inkorporace farností řeholním společnostem Inkorporační právo se vyvinulo z vlastnického práva a práva patronátního. Inkorporaci je možné historicky popsat jako druhou dceru institutu vlastnických kostelů a mladší sestru patronátu. V době zápasu církve o svobodu bylo třeba docílit nezávislosti církve na vlastnících pozemků a kostelních budov. Světští vlastníci kostelů se postupně proměnili v patrony, kteří již neměli ke kostelům vlastnická práva, i když dále mohli chod kostelů ovlivňovat např. prezentací duchovních. Církevní subjekty (nejčastěji kláštery), které měly na svých pozemcích kostely, byly v jiné situaci, protože nehrozilo, že by se práva církve dostala do necírkevních rukou. Kláštery dostaly oproti patronům mnohem více práv, který se později začalo říkat inkorporační. Kláštery směly své kostely spravovat a obsazovat svými řeholníky, mohly se považovat za vlastníky farního majetku a v mnohých případech na sebe přebraly i některé biskupské pravomoci (ustanovování duchovních u svého kostela). Práva klášterů ke svým kostelům se záhy rozdělila na dvě základní oblasti: majetkovou (temporalia) a duchovní (spiritualia). V majetkové oblasti nebylo nikdy zpochybňováno vlastnictví kostela klášterem, pokud byl kostel postaven na pozemku patřícím klášteru nebo byl klášteru darován...
|
|
|
Černá smrt a umění v Čechách na konci 14. století
Vyšohlídová, Marie ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Anglická anotace The Black Death and the art in Bohemien at the end of the 14th century The study discusses the relation between the art and the Black Death in Bohemian lands at the end of the 14th century. The aim of the study is not just to present concrete productions or artists, but also to demonstrate the impact of critical events that time on human beings and subsequently their impact on the art. The study is focused on the art against background of historical, political and socio- cultural events.The main aim of this study was trying to find the sources of inspiration of iconographic subject matters of Bohemian pieces and set them in the comparison with subject matters of foreign fellows. Art Bohemia Black Death Death Iconography
|
|
|
Kaple sv. Huberta na zámku Konopiště
Sedláčková, Jana ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
RESUMÉ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KAPLE SV. HUBERTA NA ZÁMKU KONOPIŠTĚ Jana Sedláčková Státní zámek Konopiště je jedním z nejvýznamnějších památkových objektů v České republice. Ne náhodou je cílem mnoha badatelů, studentů, grantových projektů. Konopiště bylo založeno před více jak sedmi sty lety. Nese v sobě prvky všech významných architektonických slohů, bylo svědkem mnoha významných událostí českých dějin. Zámek je dnes spravován Národním památkovým ústavem. Jedná se o objekt, ve kterém jsou shromážděny jedny z nejvzácnějších a nejobsáhlejších sbírek v Evropě. Poslední majitel Konopiště, František Ferdinand d'Este, získal tyto sbírky v dědictví po rodech Este. Svou sběratelskou aktivitou je doplnil a rozšířil a nechal umístit v zámku Konopiště, kde se z velké části nacházejí dodnes. Poté, co byl zámek vyvlastněn Československou republikou, sloužil různým účelům a institucím. Pro veřejnost byl znovuotevřen až po druhé světové válce. Bylo nutné upravit prostory zámku do expoziční podoby. Interiér se upravoval podle dobových fotografií, které pro Františka Ferdinanda d'Este pořídil Rudolf Bruner-Dvořák. Fotografie zachycují interiéry zámku z let 1900 - 1914, kdy na zámku František Ferdinand se svou rodinou bydlel. Podle nich byly jednotlivé prostory opět zařizovány a vybavovány stávajícími sbírkovými předměty....
|
|
|
Historie farnosti Nusle v letech 1903-1938
Kasková, Kateřina ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Resumé bakalářské práce Kateřina Kasková HISTORIE FARNOSTI NUSLE V LETECH 1903 - 1938 Cílem práce je zmapování života ve farnosti Nusle od jejího založení v roce 1903 až do začátku II. světové války. Vzhledem k tomu, že o obci, od roku 1898 městu a od roku 1922 nové pražské čtvrti Nusle, není dostupné mnoho seriosní literatury, bylo v této práci čerpáno hlavně z pramenů. Stěžejními prameny byla Pamětní kniha farnosti Nusle uložená na faře, Kronika náboženské obce církve Československé v Nuslích, uložená ve farním archivu církve Československé Husitské v Nuslích a Kronika II. chlapecké školy obecné v Nuslích, uložená na základní škole v Táborské ulici v Nuslích. Dále byly použity materiály z archivu hl. m. Prahy - Knihy změn náboženství, Knihy biřmovaných, Knihy pořádků služeb Božích a také zde uložený nezpracovaný fragment archivu farnosti Nusle. V Národním archivu byla objevena část korespondence Ordinariátu s prvním Nuselským farářem Karlem Jandou a na Pražském arcibiskupství bylo možno čerpat z Katalogů kléru. Záznamy o životě ve farnosti Nusle mají svá bílá místa, protože se v průběhu doby ztratil jak archiv obce Nusle, tak i archiv hejtmanství Vinohradského, kam Nusle správně patřily. Pamětní kniha farnosti také končí v roce 1919, po roce 1920 katolickou farnost zabrala pro své účely církev...
|
|
|
Historie břevnovského kláštera v první polovině 20. století
Boháčová, Blanka ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Resumé: "Historie břevnovského kláštera v první polovině 20. století" Bakalářská práce si klade za cíl přiblížit dobovou situaci života mnichů v kulturním a společenském kontextu. Pozornost je věnována především historickému období mezi léty 1900 a 1950. Práce je členěna do sedmi kapitol, které postihují jak historický rámec, tak i konkrétní etapu dějin života mnichů v břevnovském klášteře. První kapitola pojednává o počátcích mnišství obecně a o životě sv. Benedikta zakladatele benediktinského řádu. Svatý Benedikt sepsal pro své mnichy řeholi, ve které se snoubí prvky vyváženého uspořádání dne mezi duchovním rozjímáním a manuální prací, bere ohled na lidskou slabost a snaží se o vztah plný porozumění a lásky k bratřím. Další kapitola popisuje obecný průřez historií břevnovského kláštera. Začíná vyprávěním o Svatém Vojtěchovi, který společně s knížetem Boleslavem II. založil břevnovský klášter nad pramenem potoka Brusnice roku 993 poblíž vesnice Břevnová. Hlavní část práce je věnována břevnovskému klášteru a dějinným souvislostem. Popisuje se zde život v klášteře od konce 19. až do padesátých let 20. století. Významným specifikem bylo, těsné svázání břevnovského kláštera s broumovským klášterem v tzv. dvojklášteří. Tato břevnovsko-broumovská unie tvořila skoro až do konce druhé světové války dvojjazyčnou...
|
|
|
Dvojité kláštery v premonstrátském řádu
Zemanová, Hana ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
RESUMÉ Tato práce o dvojitých klášterech v premonstrátském řádu popisuje chronologicky vznik těchto klášterů od jejich počátku až do 12. století a to nejen na Východě, ale i na Západě. Dvojité kláštery vznikaly živelně především v době rané církve. Jejich vznik a postupný zánik ovlivňovala nejen náboženská, ale i sociální a politická situace v širším okolí. Nejznámější dvojité kláštery vznikaly ve 12. století v premonstrátském řádu a rychle se šířily z Francie i do sousedních zemí, protože svatý Norbert byl stoupencem takového uskupení. Později ale bylo třeba dát soužití obou pohlaví nějaký řád či pravidla. Bylo tedy rozhodnuto oddělit dvojité kláštery nejen vzdálenostně, ale i právně. V období schizmatu, kdy se generálních kapitul účastnili pouze opati řádu jižně od Rýna, bylo těžké prosazovat oddělení komunit a proto se dvojité kláštery na území dnešního Německa udržely déle než ve Francii. To dokládá i vznik dvojitého kláštera ve Weissenau v roce 1145 a následné přemístění sester do nedalekého Meisenthalu v roce 1156. A tak postupným rušením a přestěhováním konventů sester docházelo současně k rušení dvojitých klášterů a začal se více uplatňovat systém zakládání samostatných ženských klášterů. Dvojité kláštery měly v církevních dějinách svoje místo takové, jaké odpovídalo historické etapě, byly však...
|
|
|
Historie farnosti Liběchov v letech 1837-1877
Šantin, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
HISTORIE FARNOSTI LIBĚCHOV V LETECH 1837 - 1877 Cílem této diplomové práci je zmapování historie farnosti Liběchov v letech 1837 - 1877. Období čtyřiceti let je ohraničeno příchodem na zdejší faru, působením a úmrtím liběchovského faráře P.Filipa Čermáka. Děkan Čermák, který se nesmazatelným způsobem zapsal do života zdejší farnosti, je řazen mezi buditele. Nacházíme zde dva základní momenty, které život zdejší farnosti utvářely a od kterých se vše odvíjelo. Prvním je vstup rodu Veithů do role vlastníka liběchovského panství, druhým příchod obětavého kněze Filipa Čermáka na liběchovskou faru. Veithové, vlastníci panství a farář Čermák, vystupují zde jako osobnosti zcela mimořádných kvalit. V obroditelském díle se snažili o konkrétní podporu místního společenství a hned od počátku vytvořili skutečný tým vzájemné spolupráce faráře a patrona. Výsledkem jejich práce pak bylo skutečné zkvalitnění života místních obyvatel a dokonce příjemné zlepšení místního životního prostředí, ovlivněné romantickým cítěním obou. Vzhledem k dané době, kdy vrcholí národní obrození, objevují se zde i další výjimečné osobnosti našeho kulturního života a působí zde jako vlastenci. Tak zde nacházíme a dokumentujeme důkazy nejen o snaze o hospodářský rozvoj, ale také úžasné snahy o obrodu české řeči a národního cítění. Toto...
|
|
|
Kult svaté Zdislavy z Lemberka
Černá, Renata ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Resumé Kult svaté Zdislavy z Lemberka Renata Černá V předložené diplomové práci jsem se zaměřila na vznik a vývoj neoficiálně uctívaného kultu Zdislavy z Lemberka a pokusila jsem se jej prezentovat novým ucelenějším historicko-literárním způsobem, na rozdíl od dosud publikovaných prací, které většinou bývají volnou zdislavskou biografií s nepřesným dodatkem o prokazování úcty. Přínos pojednání tedy nespočívá v použití dosud neobjevených pramenů, neboť ty, pokud se vyloženě týkaly osobnosti Zdislavy z Lemberka, kompletně shromáždili církevní historikové při opatřování důkazů k beatifikačnímu a kanonizačnímu procesu. Nový přínos je zde hlavně v celkovém propojení Zdislavy jako historické osobnosti se Zdislavou již je prokazována po staletí úcta, a to celé je zasazené do širšího dějinného prostředí, vymezeného hranicemi panství Jablonné a panství Lemberk. Časově sledované období bylo ohraničeno 20. léty 13. století, kdy se Zdislava narodila, na jedné straně a koncem působení dominikánů v Jablonném v roce 1788 na straně druhé. Zdislava z Lemberka byla také převážně uctívána ve zcela konkrétním prostředí relativně nevelké lokality, okruhu řádu dominikánů a šlechtického rodu Berků z Dubé. Práce dále mapuje nakolik byly dějiny a krajina Podještědí ovlivněny a dokresleny kultem "Paní svatého života," s jeho...
|
host ::
RSS.