|
|
Historie ukrytá v kusu kamene
Ševčík, Tomáš ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je rekonstrukce události, která se stala dne 1. června 1942 na střelnici v Kladně - Krnčí za použití metody orální historie. Krátce po válce byl na místě popravy postaven pomník připomínající tuto tragédii, a jež byl brzy zapomenut. Hlavní slovo zde mají nahrané rozhovory s pamětníky události a rodinnými pozůstalými. Vedle toho se práce opírá o informace poskytnuté z různých fondů Národního archivu, státních okresních archivů a Archivu bezpečnostních složek, popřípadě o zdroje přístupné na internetu a tištěných podobách. V textu autor popisuje svůj první kontakt s metodou orální historie a poukazuje na situace, do kterých se tazatelé mohou dostat. Autor se zaměřil na nahrávání rozhovorů s pamětníky událostí, v jednom případě i syna popravené. Největší část textu je věnována pohledu narátorů na událost v roce 1942 tak, jak ji měli možné slyšet, zažít. Porovnáním archivních pramenů a interpretací narátorů se pak rekonstrukce příběhu stává uceleným přehledem, co předcházelo popravě v roce 1942. Autor se kromě hlavní teze, o použitelnosti metody při rekonstrukci minulosti, zamýšlí i nad praktickými zkušenostmi použití metody orální historie. Klíčová slova: Kladno - Krnčí, poprava 1. června 1942, metoda orální historie, druhá světová válka.
|
|
|
Vojenský újezd Ralsko
Janků, Dagmar ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce posuzuje, zda měl příchod sovětských vojsk vliv na každodennost občanů, žijících ve VÚ Ralsko. Za pomoci metody natočení orálně historických rozhovorů a jejich zanalyzování pomocí symbolické antropologie je v této práci rozebírána každodennost v bývalém vojenském újezdu Ralsko. Autorka došla k závěru, že přítomnost sovětských vojsk měla vliv na každodennost v několika bodech. Po příchodu sovětských vojsk museli opustit domov vojáci ČSLA a jejich rodiny. Přišli tak o svůj domov, přátele a zaměstnání. Otázka bezpečnosti je problematickým tématem. Např. ještě dnes obyvatelé VÚ Ralsko spekulují nad přítomností jaderných zbraní. Dalším problémem byly zahraniční cesty nebo zákazy vstupů do lesů ve VVP. Společné soužití Sovětů a běžných občanů existovalo na dvou místech - sídliště Letná a Hradčany. Poklidnějším místem byly Hradčany. Sovětští vojáci neměli pevnou vojenskou morálku a dokázali znepříjemnit život občanům VÚ Ralsko. Na druhou stranu na základě jejich přítomnosti se občanům dostalo možnosti přísunu rozmanitého sortimentu. I tak však docházelo ke konfliktům v obchodech, kdy se manželky důstojníků hádaly o zboží. V červnu 1991 opustili sovětští vojáci definitivně naší zemi a v bývalém VÚ Ralsko začalo rabování. Klíčová slova: Ralsko, každodennost, vojenský újezd, sovětští vojáci,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Čeští kaskadéři - od těžkých začátků až ke světové špičce
Kolářová, Denisa ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Cílem práce je rozšířit dosud povrchní poznatky o historii a vývoji povolání českých filmových kaskadérů, a to v období od šedesátých let 20. století až do porevolučního období s přesahy do současnosti. Prostřednictvím metody orální historie (v kombinaci s dostupnými prameny) se práce zaměří na profesní vývoj. Pozornost bude věnována vzniku profese jako takové, klíčovým filmům či kontaktům se zahraničními produkcemi. Mezi další dílčí témata spadá trénink kaskadérů, kaskadérské vybavení nebo pohled z pozice ženy na toto převážně mužské povolání.. Témata budou reflektována v předrevolučních a porevolučních letech. Následně budou zhodnoceny očima kaskadérů největší profesní rozdíly, které se v průběhu let udály. Klíčová slova: kaskadéři, koně, filmování, orální historie, nebezpečí
|
|
|
Indiánská subkultura v České republice
Bridges, Eliška ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma české indiánské subkultury, tedy skupinu osob, které se zajímají o kulturu severoamerických indiánů a transformují její určité znaky do našeho prostředí. Výzkum byl prováděn metodou orální historie s využitím te rozhovorů s biografickým úvodem, které byly realizovány během jednoho setkání. Metodologie výzkumu ve svých jednotlivých fázích od výběru a oslovování narátorů, přes realizaci rozhovorů až po analytické a interpretační postupy je uvedena v první části práce. Ta končí hodnocením kvality výzkumu a jeho etickými aspekty. Druhou část práce tvoří interpretace shromážděného materiálu. Ta nejprve popisuje historii hnutí s přesahem do současnosti. Věnuje se jeho zrození a následnému vývoji, vyzdvihuje urč aktivity a věnuje se také občanskému sdružení Indian Corral. Následně se zabývá znaky a projevy subkultury, kam spadají aktivity členů subkultury, otázka duchovna, obchodu a vliv koníčku na životní styl členů subkultury.
|
|
|
Město Tábor v období tzv. pražského jara a v počátcích normalizace (1968-1970)
Rozkydalová, Pavla ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je postihnout kulturu okresního města Tábor na pozadí historických událostí let 1968 až 1970. Na pozadí historie jsou popsány jednotlivé kulturní události a život města a ovlivnění politickým děním, které mělo za následek návrat k období před "zlatými šedesátými" léty. Metodou orální historie byly uskutečněny rozhovory s narátory, kteří měli aktivní vztah ke kulturnímu dění města. Na základě jejich svědectví byla vybrána témata ilustrující kulturní pohyb konce šedesátých let jako období uvolnění až po normalizaci, jejímž důsledkem bylo utlumení kulturního vývoje města, především událostí, které se později neslučovaly s politickým vývojem v zemi. Dalšími zdroji, které dokreslují atmosféru tohoto období, jsou prameny politických orgánů města a také Kronika města Tábora. Autorka se snažila na základě sdělení narátorů a s použitím archivních pramenů co nejvěrněji zachytit atmosféru dění ve městě v tomto období. Narátorům byly v rámci rozhovorů položeny otázky z kulturního i politického dění města v daném období, ale stejně tak otázky osobního charakteru. Na jejich základě pak mohl být ilustrován plastický obraz města ve třech daných letech prizmatem pohledu narátorů. KLÍČOVÁ SLOVA Tábor, tzv. pražské jaro, kultura, společenské dění, normalizace, bigbeat, divadlo, kino
|
|
|
1. vojenská mise českých vojáků po roce 1989
Jedlička, František ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
I. vojenská mise českých vojáků po roce 1989 4 Abstrakt Hlavním cílem práce je připomenout českou účast v 1. Válce v Zálivu v letech 1990-91 a přispět tak k rozšíření poznatků a informací, které máme o této významné události světových dějin. Stěžejními zdroji poznání byly rozhovory vedené metodou Orální historie s příslušníky Československého protichemického praporu, kteří se pod velením plukovníka Vala války za osvobození Kuvajtu zúčastnily. Předkládaný text čerpá dále ze sbírek Vojenského ústředního archivu a relevantních literárních pramenů a prací. S ohledem na specifičnost tématu, kdy byla poprvé po roce 1989 nasazena do zahraniční vojenské mise větší jednotka československé armády, jejíž příslušníci strávili do té doby drtivou většinu svého života a služby v režimu, který se stavěl nepřátelsky k armádám států NATO, s nimiž členové kontingentu na území Saúdské Arábie a Kuvajtu spolupracovali, jsem se snažil postihnout nejen samotný válečný střet a naší účast v něm, ale také předchozí profesní život československých vojáků, jejich vztah k práci, kterou vykonávali, k režimu v němž žili a motivaci k účasti v misi, neboť mě zajímalo, jak se s veškerou touto svou výbavou z minulosti dokázali srovnat při kooperaci s nedávnými protivníky. Vedle toho se práce hlavně věnuje otázkám jejich pohledu na...
|
|
| |
|
|
Československé aerolinie v 70. a 80. letech z pohledu zaměstnanců podniku
Andraschko, Rudolf Vladimír ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá profesním a soukromým životem skupiny zaměstnanců Československých aerolinií - posádek v kokpitu, zejména pilotů - v letech 1970-1989 s přesahem do 60. a 90. let v kontextu zkoumaného období. Práce je vypracována za pomocí metody orální historie. Nahrávky s jednotlivými narátory byly zpracovány do ucelených celků, které ukazují jednak to, odkud přicházeli do aerolinie lidé zastávající pilotní funkce, ale také to, jakým způsobem se začleňovali do denního styku se zahraničím, postupovali během své kariery, jak se jich dotýkaly jednotlivé proměny v historii Československa a Československých aerolinií v "normalizačním" období. Autor této práce se snažil na základě vypracování stručné historie Československé aerolinie, archivních pramenů o rozvoji a změnách v letectví a výpovědí jednotlivých narátorů poskytnou náhled do historie profese pilotů ČSA a představit širšímu publiku jejich reflexi daného období jak v sociálním, tak historickém kontextu.
|
host ::
RSS.