|
|
Ochrana oznamovatelů škodlivých jednání
Mihaliková, Zuzana ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce je ochrana whistleblowerů, neboli osob oznamujících škodlivá jednání, jak je pojem do češtiny často překládán. První část se věnuje přiblížení problematiky, historii oznamování, vymezení základních pojmů nezbytných pro její pochopení a obecným východiskům, proč je třeba oznamovatele chránit. Dále se tato práce přes závazky, které pro oblast ochrany oznamovatelů vyplývají z mezinárodního práva a zejména z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, dostává až k rozboru pravidel, která přináší nová unijní Směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie. Tato Směrnice byla na půdě EU schválena v závěru roku 2019. Představuje ucelený soubor principů a pravidel, jejichž cílem je pomocí zavedení jednotných minimálních standardů zajistit vysokou úroveň ochrany oznamovatelů porušování práva Unie napříč všemi členskými státy, Českou republiku nevyjímaje. Ta je, stejně jako ostatní členské státy EU, povinna Směrnici transponovat do svého vnitrostátního právního řádu nejpozději do 17. 12. 2021. Závěrečná část této práce je věnována rozboru české právní úpravy oznamování škodlivého jednání. Jde jak o úpravu stávající, o jejíž dostatečnost byla v posledních několika letech zástupci z řad odborné veřejnosti několikrát zpochybňována, tak o dva nové návrhy zákona o ochraně...
|
|
|
Pracovní doba a s ní související instituty ve zdravotnictví
Nyklová, Aneta ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Pracovní doba a některé další s ní související instituty zaměstnanců ve zdravotnictví Abstrakt Tato diplomová práce řeší pracovní dobu zaměstnanců pracujících ve zdravotnictví, ovšem vyjadřuje se i k dalším oblastem, které jsou s pracovní dobou spojeny. Je možné v ní najít ucelený přehled platné a účinné právní úpravy, která je doplněna o relevantní evropskou judikaturu vztahující se k právě řešené oblasti. Vedle aktuálního stavu bylo cílem práce také ověřit, zda je právní úprava efektivní a zda je dodržována. Práce je členěna do několika kapitol, přičemž začíná výkladem pracovněprávních zásad a ústředních pojmů celé práce- zaměstnanec a zaměstnavatel ve zdravotnictví. Nejobsáhlejší kapitolou je kapitola věnovaná hlavnímu tématu této práce, a to pracovní době. Je zde rozebrán pojem pracovní doby, její evidence a délky, přičemž nebyl vynechán ani pojem zkrácené a kratší pracovní doby. Další kapitoly se věnují institutům jako je noční práce, práce přesčas, pracovní pohotovost nebo doba odpočinku. V kapitole věnované práci přesčas je rozebráno i její odměňování, jako jediné odměňování v celé této práci, a to proto, že odměny za práci přesčas ve zdravotnictví tvoří velkou část měsíčních odměn a je tedy vhodné na tento fakt poukázat. Doba odpočinku je v této práci naopak zkrácena o právní úpravu dovolené. Na...
|
|
|
Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru
Nová, Karolína ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru Abstrakt Rozvoj nových technologií zcela změnil pohled na to, jak se zpracovávají osobní údaje v pracovněprávních vztazích. Prověřování uchazečů o zaměstnání na sociálních sítích či užití umělé inteligence za účelem analýzy předpokladů uchazeče představují na první pohled mnohem méně intenzivní a nápadné formy zásahu do soukromí než tradiční metody sledování, jakou je například používání bezpečnostních kamer. Zaměstnanci i uchazeči o zaměstnání se proto nachází ve značně nevýhodné pozici, kterou se zatím nepodařilo na úrovni unijní legislativy reflektovat. Právní úprava ochrany osobních údajů je značně specifická svou abstraktností. Při zpracování osobních údajů je třeba mít především na paměti její základní zásady, a každé zpracování má proto být (mimo jiné) účelově omezené, minimalizované, transparentní a korektní. Tyto pojmy jsou však natolik abstraktní, že jejich výklad je předmětem nespočtu debat i mezi experty, kteří se problematikou ochrany osobních údajů zabývají. S ohledem na výše uvedené je pochopitelné, že je pro řadu zaměstnavatelů velmi obtížné si pod takovými pojmy představit konkrétní opatření. Z toho důvodu v praxi dochází ke značnému formalismu aplikace některých institutů, které pramení z nepochopení jejich účelu, tedy nikoliv zajištění...
|
|
|
Přechod práv a povinností v pracovněprávních vztazích v kontextu rozhodovací praxe SD EU
Povetz, Oskar ; Morávek, Jakub (oponent)
Tato práce se věnuje problematice přechodu práv a povinností v pracovněprávních vztazích. Hlavním cílem práce je zmapovat dosavadní judikaturu SD EU a shrnout závěry z ní vyplývající. Práce je rozdělena do několika kapitol, kdy po krátkém popisu části historického vývoje právní úpravy této problematiky v České republice a také v Evropské unii, je stručně řešena otázka, zda je judikatura SD EU závazná pro soudy členských států. Dle mých zjištění tomu tak je. Podstatná část této práce se proto věnuje právě závěrům judikatury SD EU vztahujícím se k výkladu směrnice Rady 2001/23/ES. Tato judikatura je tak stěžejním zdrojem informací pro vypracování této práce. Z dotčené judikatury zjistíme, že dle výše uvedené směrnice je přechod práv a povinností vázán na hospodářskou jednotku, která si zachovává svou identitu. Taková hospodářská jednotka může mít dvě základní podoby v závislosti na vykonávané činnosti, tj. může být tvořena skupinou zaměstnanců, nebo ji vytváří hmotný či nehmotný majetek. Podle toho, o jaký typ hospodářské jednotky se jedná, je třeba posuzovat jednotlivá kritéria k tomu, aby mohlo být rozhodnuto, zda taková jednotka byla převedena či nikoli. Přechod práv a povinností může nastat pouze v důsledku smluvního převodu nebo sloučení závodu nebo jeho části. Pojem smluvní převod je ovšem dle...
|
|
|
Legální a nelegální práce cizinců v České republice
Novakovská, Ivana ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Tématem této diplomové práce je legální a nelegální práce cizinců v České republice. Jelikož se problematika jak zaměstnávání cizinců, tak i jejich výkonu nelegální práce vztahuje na výkon závislé práce, na začátek je analyzována definice pojmu závislé práce, kdy autorka popisuje jednotlivé definiční znaky a další podmínky výkonu závislé práce tak, jak jsou dány nejen zákonem, ale i příslušnou judikaturou. Na konec první části jsou vysvětleny testy zaměstnanosti, které napomáhají výkon závislé práce identifikovat. V druhé části se autorka zabývá podmínkami pobytu a zaměstnávání cizinců v České republice, kteří jsou rozděleni do dvou skupin. Jako první je skupina občanů EU, EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků, u kterých je rozebrána zejména svoboda volného pohybu pracovníků zakotvená ve Smlouvě o fungování evropské unie a neméně důležitá problematika vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb. Druhou skupinou jsou pak občané třetích zemí, kteří, pokud nedisponují volným vstupem na trh práce, mohou za účelem zaměstnání na určitém pracovním místě u určitého zaměstnavatele získat buď povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Představeny jsou také vládní programy ekonomické migrace. Následuje poslední, třetí...
|
|
|
Ochrana těhotných zaměstnankyň před skončením pracovního poměru v evropském a českém právu
Betuštiaková, Anna ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Diplomová práce poskytuje rozbor a porovnání unijní a vnitrostátní právní úpravy týkající se ochrany těhotných zaměstnankyň před skončením pracovního poměru. Práce je zaměřena především na porovnání ochranných institutů vycházejících ze směrnice Rady 92/85/EHS a institutů zakotvených v zákoně 262/2006 Sb., zákoníku práce. Těhotná žena se nachází ve specifickém postavení v rámci pracovněprávních vztahů, a je považována za slabší stranu. Nicméně za slabší stranu je považován zaměstnanec jako takový, avšak při porovnání ochrany zaměstnance jako takového a těhotné zaměstnankyně dospějeme jednoznačně k závěru, že míra ochrany těhotné zaměstnankyně je mnohonásobně větší. A to z legitimního důvodu vzhledem ke skutečnosti, že těhotná zaměstnankyně je po dobu těhotenství a mateřství ohrožena nejen z fyziologického hlediska, ale také z hlediska materiálního zabezpečení. Z tohoto důvodu jsou právní předpisy, upravující postavení těhotných zaměstnankyň, ať už na české či evropské úrovni, převážně nakloněny v jejich prospěch. Současně tato práce uvádí i několik soudních rozhodnutí, které se v této oblasti opět přiklání zejména ve prospěch těhotné zaměstnankyně. Tato práce rozebírá míru ochrany těchto zaměstnankyň a hodnotí dostatečnost a případné vady těchto právních předpisů. Při pohledu na ochranou úpravu...
|
|
|
Obecná povinnost zaměstnance k náhradě škody
Langhammerová, Šárka ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Obecná povinnost zaměstnance k náhradě škody Abstrakt Diplomová práce se zabývá institutem obecné povinnosti zaměstnance k náhradě škody. Obecná povinnost zaměstnance k náhradě škody stanoví, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Daná problematika je nepochybně stále aktuální a v praxi vysoce frekventovaná. Tento institut pracovního práva má zajistit vyšší ochranu zaměstnance jako slabší strany pracovněprávního vztahu. Toto zvýhodnění je opodstatněno charakterem pracovněprávního vztahu, kde se zaměstnanec nachází v závislém postavení, a dále obecně sociálně společenským kontextem. Zaměstnanec, pokud naplní předpoklady obecné povinnosti k náhradě škody, má výhodnější pozici i oproti jiným škůdcům, kteří odpovídají za škodu dle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. Za pomoci deskriptivní, analytické a komparativní metody se diplomová práce pokouší nastínit a zodpovědět důležité otázky ohledně podstaty a aplikace obecné povinnosti zaměstnance k náhradě škody. Práce je rozdělena do deseti částí. Za účelem ukotvení daného institutu v obecné problematice odpovědnosti je nejdříve vyložen pojem právní odpovědnosti, následuje výklad pracovněprávní odpovědnosti a odpovědnosti za...
|
|
|
Neplatné a zdánlivé skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Baběrad, Jan ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
70 Neplatné a zdánlivé skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá neustále aktuálním tématem, kterým je neplatnost a zdánlivost skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Samotný text práce je členěn do pěti kapitol, které jsou dále rozděleny do podkapitol, přičemž některé z nich jsou členěny dále na nižší úroveň. První kapitola pojímá historický vývoj pracovního práva a jeho vyčlenění z práva občanského do samostatného právního odvětví s vlastním zákoníkem. V následující kapitole jsou vymezeny zásadních pojmy, kterými jsou pracovní poměr a právní jednání, ale i neplatnost a zdánlivost právního jednání. Druhá kapitola obsahuje také úvahu nad smysluplností institutu zdánlivosti v pracovním právu. Třetí kapitola rozebírá specifika neplatnosti právního jednání v pracovním právu a následky neplatnosti při skončení pracovního poměru. Jádrem diplomové práce jsou kapitoly čtvrtá a pátá, které obsahují nevyčerpávající výčet důvodů neplatnosti a zdánlivosti skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a podrobnější vymezení těchto důvodů, včetně detailnějšího rozboru některých sporných otázek. Mezi důvody zdánlivosti skončení pracovního poměru nemůže chybět neúčinné doručení písemnosti, u kterého je z důvodu novelizace zákoníku práce uvedena jak...
|
|
|
Zaměstnanecké benefity
Kučerová, Markéta ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Název diplomové práce - Zaměstnanecké benefity Diplomová práce se zabývá zaměstnaneckými benefity, podmínkami a pravidly jejich poskytování. Cílem této práce je především poskytnout strukturovaný pohled na důležité aspekty týkající se obecně veskrze všech benefitů a jejich poskytování a následně se zaměřit na několik konkrétních benefitů a u nich poukázat na jejich specifické otázky, praktické problémy, jakož i případné možnosti řešení těchto problémů. Vedlejším cílem práce je vymezení jevu spočívajícího v rostoucích zásazích státu do oblasti pracovněprávních vztahů, speciálně při poskytování benefitů, včetně úvah nad tímto jevem a jeho dalším vývojem. Tato práce je rozdělena do pěti hlavních částí, z nichž každá se dále dělí na další kapitoly. První část této práce pojednává o samotném pojmu a poté o rozdělení zaměstnaneckých benefitů do jednotlivých skupin z různých úhlů pohledu. Popisuje jejich funkce a možné způsoby, jakými lze zaměstnanecké benefity poskytovat. Druhá část řeší otázku právní úpravy zaměstnaneckých benefitů, přičemž je zde poukázáno na fakt, že pro zaměstnanecké benefity v současné chvíli neexistuje žádná komplexní zákonná úprava. Existují ovšem některé právní předpisy, které se zaměstnaneckých benefitů více či méně dotýkají. Jak konkrétně je dále obsahem této části diplomové...
|
|
|
Whistleblowing v pracovněprávních vztazích v kontextu evropské úpravy
Blahová, Luisa ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Whistleblowing je již po řadu let diskutovaným tématem odbornou i laickou veřejností. V říjnu 2019 byla přijata evropská Směrnice na ochranu oznamovatelů, kterou dala českému zákonodárci už jasnou lhůtu pro přijetí legislativní úpravy. V současné chvíli je některým oznamovatelům poskytována dílčí a neefektivní ochrana. V minulosti se již objevilo několik neúspěšných legislativních návrhů a nový návrh je v současné chvíli ve fázi po rozeslání do mezirezortního připomínkového řízení. Tato práce stručně představuje pojem whistleblowingu, účel a dopady tohoto institutu ve světle mezinárodních a evropských dokumentů a judikatury. V rámci teoretického základu jednotlivých prvků ochrany oznamovatelů je pak detailně diskutována nová Směrnice na ochranu oznamovatelů. Vzhledem k minimalistické úpravě v řadě členských států EU lze Směrnici považovat za velmi pokrokový předpis. Práce dále poskytuje detailní analýzu irského zákona o chráněných oznámench a představuje jeho některé aplikační problémy. Irský zákon poskytuje ochranu širokému okruhu osob oznamující v podstatě jakékoli porušení nebo závadné jednání. Zákon také stanoví poměrně detailní pravidla týkající se jednotlivých kanálů pro oznámení. Ochrana oznamovatelů je zaručena v několika aspektech, zejména je pak zaručena ochrana totožnosti, možnost...
|
host ::
RSS.