|
| |
|
|
Ordinarium Karla Břízy se zaměřením na chyby v interpretaci v pražských kostelích
Churáčková, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je rozbor Ordinaria Karla Břízy. Analýze předchází pojednání o Břízově životě a dílu. V části Mešní ordinarium pokračujeme krátkým historicko-teologickým výkladem textů ordinaria. Vlastní analýza je tvořena rozborem jednotlivých hudebních složek. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory nahrávek Břízova Ordinaria z pražských kostelů. Cílem je upozornit na některé opakující se chyby, zjistit zda varhaníci dodržují předepsaný doprovod a zhodnotit hudební úroveň pražských farností.
|
|
| |
|
|
Řeč hudby: Claudio Monteverdi jako průkopník moderní práce s textem
Kroupová, Sylvie ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
NÁZEV: ŘEČ HUDBY: Claudio Monteverdi jako průkopník moderní práce s textem ABSTRAKT: Tématem této práce je význam tvorby Claudia Monteverdiho pro vývoj způsobu zacházení s textem v hudbě na přelomu renesance a baroka. Monteverdi je skladatelem, v jehož kompozici můžeme sledovat vývoj od kontrapunktických technik tradiční vokální polyfonie 16. století až po čistě monodický přístup ke skladbě, jak se poté uplatňuje v barokní hudbě. Text je pak tvůrčím prvkem, který autorovu práci ovlivňuje a vede ho od prvních experimentů s hudebním znázorněním jednotlivých slov v madrigalech až k dramatickému vyjádření textu ve stylu malé operní scény a opery. Monteverdi ve svém díle používá zvukomalbu v míře do té doby naprosto nevídané. Pro slova, která obsahují nějaký výrazný emoční náboj, vynalézá nová hudební vyjádření. Prudké disonance pro slova bolestná, či lehké rytmické figury pro slova radostná. Je prvním skladatelem, který dokáže mistrně zkombinovat dokonalé technické zpracování s dramatickou linkou díla. Jeho tvorba je pomyslným mostem mezi hudbou dvou epoch, z nichž v první je text pouze "služebníkem" hudby, kdežto v té následující již hudbě vládne. Práce mapuje stav teorie a praxe v oblasti práce s textem v průběhu 16. a na začátku 17. století v mezích kompozičních stylů tohoto období a zasazuje do tohoto rámce...
|
|
|
Zrození barokní kantáty
Konvalinková, Anna ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Autorský abstrakt Diplomová práce se zabývá vznikem barokní kantáty na území severního a středního Německa. Představuje hudební formy, které zapříčinily vznik kantáty a významně tak ovlivnily její podobu, která vykrystalizovala v období pozdního baroka. Obraz německé hudby raného baroka doplňují medailonky tří stěžejních skladatelů, na jejichž vybrané tvorbě je doložen postupný zrod nové hudební formy - německé barokní kantáty. Druhá část práce je věnována analýze reprezentativního díla Dietricha Buxtehudeho Membra Jesu nostri, které představuje vrcholnou podobu této formy.
|
|
|
Hudební život na Českolipsku po roce 1945
Bendová, Eliška ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Autorský abstrakt Česká Lípa je okresním městem v Libereckém kraji. Vzhledem ke své vzdálenosti od německých a polských hranic zastávala již od středověku důležitou funkci dopravního uzlu. S tím souviselo i pronikání kulturních zvyklostí z okolních zemí, zejména vliv během staletí vzrůstající německé většiny obyvatel hrál významnou roli v dění ve městě i jeho okolí. Po první i druhé světové válce se snažili čeští starousedlíci i noví přistěhovalci obnovit nebo vybudovat zázemí pro společenský život. Přestože od druhé světové války drtivou většinu společenského dění ovlivňovala socialistická ideologie, zakládali tito obyvatelé spolky, pořádali soutěže či festivaly a mnohdy tak budovali tradice, které se zachovaly a z jejichž odkazu čerpají další generace českolipských obyvatel dodnes. Práce, kterou naši předci odvedli, a odkaz, který nám zanechali, jsou z hlediska kulturního dědictví nesmírně cenné. Vzhledem k limitovanému rozsahu a studijnímu zaměření autorky představuje tato diplomová práce zejména hudební ústavy a sborová tělesa na Českolipsku. Množství dochovaných materiálů zároveň neumožňuje obsáhnout veškerou hudební činnost a zmínit všechna hudební tělesa ani osobnosti a události s nimi spojené. Je třeba připomenout, že některé dokumenty mají stále jejich původci, patří do nezpracovaných archivních...
|
|
|
Vlivy sociokulturního okolí na formování hudebních zájmů žáků 2. stupně ZŠ
Mikulová, Radka ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Závěr pro hudebněvýchovnou praxi Diplomová práce se zabývá vlivy sociokulturního okolí na formování hudebních zájmů žáků. Na hudební vývoj dětí mají vliv dva faktory - dědičné dispozice a vlohy a dále právě vliv prostředí. Je potřeba neustále vlohy podněcovat k rozvoji, bez toho nemůže ani sebenadanější dítě uspět. Prvním vlivným činitelem je rodina, především v raném věku dítěte, později škola a hudebně výchovný proces. Hudební zájmy dále formují televize a rozhlas, Internet nebo přátelé a vůbec sociální prostředí, ve kterém se člověk pohybuje. V dnešní době mají žáci ve svém volném čase příležitost k různým činnostem. Po škole mohou navštěvovat nejrůznější kroužky, chodit na angličtinu nebo jiný cizí jazyk, vzdělávat se v hudbě nebo jiném oboru, trávit čas u počítače komunikací s kamarády nebo hraním her, dívat se na filmy. Jak zajistit, aby se žáci věnovali zrovna hudebním činnostem? Prof. Václav Holzknecht1 už kdysi napsal, že je potřeba pečovat o to, aby se hudba dostala k lidem včas a vhodně. Že je nutné, aby ji poznali, sblížili se s ní a zamilovali si ji - a toho se dá dosáhnout pouze v dětském a mladistvém věku. K dosažení dobrých výsledků nabízí dvě možnosti: dotovat hudební výchovu dostatečným počtem hodin a sehnat si nebo vychovat dobré kantory. 1 HOLZKNECHT, V. Úvaha o působnosti hudby. In...
|
|
|
Muzikálový sbormistr jako interpretační poradce
Balašová Trčková, Jana ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
RESUME Cílem práce je zmapovat na základě historického a společenského pozadí vývoj muzikálu jako hudebního žánru a v rámci uvedených souvislostí sledovat proměnnou úlohu sborových partů v tomto hudebně dramatickém oboru. Na vybraných sborových ukázkách demonstrovat, jakou cestou se ubíral vývoj interpretace muzikálových sborů. Tato teoretická východiska vyústí v konkrétní doporučení pro práci muzikálového sbormistra. Druhá část je zaměřena na úlohu dechu v přípravě interpreta na výkon.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.