|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Skoupilová, Michaela ; Mikeš, Stanislav (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Náplní bakalářské práce bylo zhotovení Dokumentace pro stavební povolení a části Dokumentace pro provedení stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG036 - Ateliér architektonické tvorby V. Předmětem této studie byla obnova objektu bývalého státního zastupitelství v Brně pro účely Janáčkovi akademie múzických umění. Objekt se nachází v centru města, nedaleko Malinovského náměstí. Základní ideou návrhu bylo zachování vzhledu pozdně funkcionalistické budovy s minimálními změnami v exteriéru. Nasnadě bylo odstranit neduhy rekonstrukce ze 70. let minulého století, která přistupovala k objektu nešetrně. Funkce budovy vyplynula ze zadání. V mé práci jsem se rozhodla pracovat se všemi třemi požadovanými funkcemi, a to: kavárnou, rektorátem a ústavem scénografie Jamu. Kavárna a výstavní prostor v parteru živě komunikuje s městem a je místem setkávání studentů, pedagogů a návštěvníků. Rektorát má sloužit nejen jako soubor kanceláří, ale bude mít také reprezentativní funkci a tím prezentovat univerzitu jako takovou. Prostor pro studenty scénografie bere ohled na to, že scénografie je odvětví umění spojené s divadlem, a tak má za úkol podporovat rozvoj a kreativní myšlení studentů tohoto oboru.
|
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Páralová, Veronika ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Obsahem bakalářská práce bylo zpracovat dokumentaci pro stavební povolení a část dokumentace pro provedení stavby na základě architektonické studie z Ateliéru architektonické tvorby AG34, která se zabývala návrhem obnovy a nového dnes již nevyužívané sedmipatrové budovy centru Brna, na ulici Pohořelec. Řešený objekt se nachází v historickém jádru města Brna nedaleko Malinovského náměstí. Nejedná se o památkově chráněnou stavbu, ale spadá do Městské památkové rezervace Brno, a proto je dbáno zvýšené pozornosti na zachování jejího původního vzhledu a historické podstaty. Stavba pochází z poválečného období a je postavena ve funkcionalistickém stylu. Budova byla navržena pro účely Janáčkovy akademie múzických umění Brno. Stane se sídlem rektorátu i Ateliéru scénografie. V parteru je navržena kavárna s drobným občerstvením. Podstatou celého návrhu je zachování původního vzhledu současně s adaptací nové funkce a maximálního využití prostoru. Proto jsou zásahy do obvodového pláště budovy minimální a podstatná část změn se projeví spíše v interiéru budovy.
|
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Čech, Daniel ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla obnova a přestavba budovy bývalého Nejvyššího státního zastupitelství na prostory pro Ateliér scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a pro Rektorát Janáčkovy akademie. Budova se nachází na nároží frekventovaných ulic Jánská, Kobližná a Pohořelec, kde vytváří poněkud nevýrazný ukončující bod těchto ulic. Objekt byl postaven v období po druhé světové válce a nese znaky pozdního funkcionalismu. Budova je od devadesátých let nepoužívaná a v současné době chátrá. Parter objektu sloužil komerci, podzemní podlaží technickým zařízením objektu a ostatní podlaží čistě administrativě. Budova má jedno podzemní podlaží a sedm nadzemních podlaží. V parteru budovy byla navržena veřejná kavárna a výstavní prostory. V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží jsou administrativní prostory pro Rektorát Janáčkovy akademie. V pátém až sedmém nadzemním podlaží a v podzemním podlaží jsou prostory pro studenty Ateliéru scénografie. Prostory čítají místa pro ateliéry, učebny, posluchárny a dílny. V nástavbě osmého podlaží se nachází zázemí pro světelný design. Náplní práce bylo objektu vrátit život a vytvořit funkční a esteticky přívětivé prostředí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky. To bylo docíleno obměnou vnitřní dispozice, kde byly odebrány některé dělící konstrukce, včetně vertikálního propojení podlaží a použitím prosklených příček. Dispozice je nyní otevřenější, prosvětlenější a vzdušnější. Výrazným prvkem přestavby je nástavba dalšího podlaží, díky čemuž se zvětšil prostor pro studenty a zaměstnance, a potvrdila se nejasná vertikalita objektu. Celá nástavba působí dominantnějším dojmem, ale s přirozeným respektem vůči okolním budovám. Fasáda nástavby je tvořena předsazenými elektroluminescenčními panely s holografickou fólií. Tato fólie vytváří duhové efekty na fasádě a působí odrazivě, čímž se hmota odlehčuje. V noci díky elektroluminescenčním drátům v souvrství panelu nástavba svítí a upozorňuje na dění uvnitř budovy.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Janíčková, Aneta ; Guzdek, Adam (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Předmětem práce je urbanistický a architektonický návrh objektu na nárožní parcele mezi ulicemi Stará a Bratislavská. Navržený objekt hmotově navazuje na přiléhající štíty a dotváří přilehlé nároží. Polyfunkční dům je dělen na jednotlivé funkční plochy. V 1.NP se nachází obchodní parter s kavárnou a sportovním zařízením. V dalších patrech jsou řešeny administrativní plochy, zdravotní zařízení a bytové jednotky. Součástí objektu jsou řešeny podzemní garáže pro návštěvníky a obyvatele domu.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Guzdek, Adam ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Dnešní vstup do zahrady přes čestný dvůr je natolik reprezentativní, že postrádá smysl jej nahrazovat novým kdekoliv jinde. Vstupní objekt s trojúhelníkovým tympanonem se zlatými iniciálami a erbem arcibiskupa Maxmiliána Josefa se podobá šlechtickým městským palácům té doby. Význam prvního patra, tzv. piana nobile, lze lehce rozpoznat na fasádě. Jedná se o podlaží s větší výškou určené k reprezentaci, zpravidla s hlavním sálem. Proto plně využívám stávající historický objekt a veškeré návštěvnické zařízení, výstavní a přednáškové prostory umísťuji právě zde a minimalizuji tak novostavby v zahradě. Obě zahrady řešené v rámci bakalářské práce jsem pojal velmi střídmě. Důvodem je jejich historická podstata. Vždy to byly pouze přidružené prostory k formální části Květné zahrady. Prostory, které sloužily k nějakému účelu (chov vzácných ptáků, kratochvíle u králičího kopečku, pěstování pomerančů a tulipánů). Květnice se stříhanými špalírovými stěnami měla návštěvníkovi umožnit vyžití a zajistit jisté vzrušení dálkovými pohledy sbíhajících stěn, dezorientaci v prostoru, zábavu v kuželně, v bludištích. Tyto prvky by měly zůstat formální části zahrady i dnes. Měly by být ojedinělé a bez konkurence. Navrhuji zahrady s řádem, stejně jako byl navrhován samotný Libosad.
|
|
|
Sídliště Lesná v kontextu času
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Brněnské sídliště Lesná se již od dob výstavby v 60. letech řadí mezi nejlépe hodnocená sídliště v Československu. Je to dáno především jeho ideální polohou na jižních svazích kolem přírodní strže a nadčasovým urbanistickým řešením. Sídliště ve své době představovalo také nejdokonalejší realizaci proudového způsobu stavění u nás. Vznikl tím celek, který ještě před nastěhováním prvních obyvatel byl plně funkční a zcela dokončený. Kultivovaný výraz architektury sídliště byl však v poslední době výrazně zasažen nevhodnou revitalizací. Změna vlastnických struktur po listopadových událostech v roce 1989 otevřela také cestu dravosti developerských společností stavět nové bytové domy. Tomu se však původní obyvatelé brání a usilují o památkovou ochranu celého sídliště.
|
|
|
Bourat se nemusí!
Guzdek, Adam
Nádraží v Havířově bylo postaveno v letech 1964-1969 podle návrhu akademického architekta Josefa Hrejsemnou. Architekt při jeho výzdobě spolupracoval s brutalistním sochařem Václavem Urubou, který je autorem betonové skulptury „Směrník“ před budovou. Spolu s nádražím v Ostravě-Vítkovicích a hlavním nádražím v Ostravě se jedná o unikátní budovu bruselského stylu vycházející ze světové výstavy „Expo 1958“ v Bruselu.
|
|
|
Zprůmyslněné stavebnictví a typizace
Guzdek, Adam
Zprůmyslnění stavebnictví nabízelo jedinou možnou cestu, jak rychle odstranit válečné škody. V prvé řadě bylo důležité začít opravovat stavby železniční dopravy, mostů a vrchních staveb a postupovat tak od zařízení pro stát nejdůležitějších po ty méně nal
|
|
|
Modelová sídliště
Guzdek, Adam
Příkladová sídliště v Ostravě-Porubě, v Brně-Lesné a v Bratislavě Devínské Nové Vsi, která představuji obytné soubory stavěné od 60. do 80. let. 20. století v Československu, se stala předmětem zájmu. Pětidenní mezinárodní workshop o udržitelnosti těchto modelových sídlišť zkoumal možnosti aplikace principů návrhu obytného prostředí v souladu s požadavky udržitelnosti a současným trendem bydlení ve třech modelových sídlištích. Studenti měli za úkol se zabývat porovnáním původního projektu s realizací, analyzovat současný stav a zabývat se potenciálem budoucího vývoje.
|
host ::
RSS.