|
|
The Application of the Due Diligence Principle in Cyberspace
Botek, Adam ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Princip náležité péče je ustálený obecný princip mezinárodního práva. Jeho použití se osvědčilo v mnoha zvláštních režimech mezinárodního práva, zvláště v mezinárodním právu životního prostředí. Kybernetický prostor je dalším režimem, kde se aplikace principu náležité péče zdá žádoucí. Vhodná aplikace principu náležité péče by mohla zmírnit problém přičitatelnosti kybernetických operací a také pomoci v odstraňování bezpečných přístavů nestátních aktérů provádějících škodlivé kybernetické operace. Vhodnost použití principu náležité péče je dále možno dovozovat z výsledků diskuzí na půdě mezinárodních organizací a nastupujícího trendu podpory aplikace principu v oficiálních prohlášeních států ohledně aplikace mezinárodního práva v kybernetickém prostoru. Tato diplomové práce dále navrhuje, jak by měl být princip náležité péče aplikován. Uvádí tři prvky, které dávají vzniknout povinnosti náležité péče a tři možné přizpůsobující prvky k nim. Práce také představuje podstatu některých sporných aspektů aplikace principu náležité péče a upozorňuje na okolnosti specifické pro kybernetický prostor, které je třeba brát v potaz při určování porušování povinnosti náležité péče a vyhodnocování oprávněnosti reakcí na takové porušení. Práce také vysvětluje, proč princip prevence, který je součástí náležité péče v...
|
|
|
Svoboda projevu médií: komparace judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva
Davidová, Barbora ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionální ochranou svobody projevu, a to se zaměřením na média. Cílem práce je provést komparativní analýzu relevantních regionálních dokumentů ochrany lidských práv a zejména pak vybrané judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva týkající se svobody projevu médií a zjistit, v čem se přístupy těchto regionálních soudů ke svobodě projevu médií liší a v čem se naopak tyto soudy vzájemně ovlivňují či inspirují. Práce je rozdělena na tři části. První, úvodní část, se zabývá teoretickým ukotvením médií a otázkou svobody projevu médií z pohledu historie a mezinárodního práva. Druhá část představuje ochranu svobody projevu médií v rámci dvou regionálních systémů ochrany lidských práv: evropského a interamerického. S pomocí tuzemské i zahraniční odborné literatury jsou v samostatných podkapitolách představeny oba regionální systémy ochrany lidských práv, přičemž důraz je kladen nejprve na procesní stránku, tedy na otázky, kdo se může ochrany domáhat, před jakým orgánem a jakým způsobem, zda tak může učinit i samotný novinář nebo třeba vlastník média, jenž se domnívá, že jeho právo na svobodu projevu bylo porušeno. A dále je věnována pozornost konkrétním lidskoprávním dokumentům a jejich ustanovením zabývajícím se svobodou projevu ve...
|
|
|
Aplikace mezinárodního humanitárního práva na kybernetické vedení boje
Surá, Kateřina ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Aplikace mezinárodního práva na kybernetické vedení boje Předmětem zájmu této diplomové práce s názvem Aplikace mezinárodního humanitárního práva na kybernetické vedení boje je kritické posouzení možností aplikovatelnosti současných norem mezinárodního humanitárního práva v kybernetickém prostoru. Válečné aktivity v kybernetickém prostoru jsou bohužel realitou dnešní doby, tudíž je více než žádoucí podrobit tezi o aplikovatelnosti mezinárodního humanitárního práva, kterou zastává většina mezinárodního společenství, reálnému rozboru. Výzkumnou otázkou tedy není pouze, zda je mezinárodní humanitární právo aplikovatelné na kybernetické vedení boje, ale také do jaké míry. Diplomová práce se kromě úvodu a závěru skládá ze čtyř kapitol. První kapitola se věnuje základní charakteristice mezinárodního humanitárního práva a stručnému vývoji, se zaměřením na vývoj válečnictví jako předpokladu pro militarizace kybernetického prostoru. Následující kapitola definuje pojmy spojené s kybernetickým prostorem, aby byly dále v souladu s těmito definicemi používány. Stěžejní část diplomové práce tvoří rozbor aplikovatelnosti základních principů mezinárodního humanitárního práva na kybernetické vedení boje a upozornění na vybrané problematické aspekty přenosu existujících norem mezinárodního humanitárního práva do...
|
|
|
"Sinking Islands" and the United Nations Security Council
Bruner, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Karlas, Jan (oponent)
Vybrané malé rozvíjející se ostrovní státy (dále jen jako "SIDS"), například Tuvalu či Kiribati, bývají často nesprávně nazývány "potápějícími se ostrovy", neboť jejich nejvyšší body leží pouze několik metrů nad hladinou moře. Vzrůst hladiny moří způsobuje, že se jejich teritorium mění na neobyvatelné území pomalu mizející pod mořskou hladinou. Zhoršování životních podmínek způsobuje vnitřní přesidlování, migraci a další problémy. SIDS opakovaně upozornily na svou situaci Radu bezpečnosti OSN, a to mj. při jednáních v letech 2007, 2011, 2015, 2018 a 2019. Požadovaly, aby Rada bezpečnosti jejich situaci řešila jako možné bezpečnostní riziko a zajistila spravedlivější rozdělení environmentálních rizik a nákladů. V průběhu jednání Rady bezpečnosti se různé státy snažily interpretovat a re-interpretovat mandát Rady způsobem, který by vyhovoval jejich zájmům. Zástupci SIDS navrhovali, aby Rada rozhodovala na základě principů distributivní spravedlnosti, a tudíž zajišťovala rovné sdílení environmentálních rizik, břemen a hrozeb. Rychle se rozvíjející státy takovémuto návrhu oponovaly. Implicitně předpokládaly, že rozhodování Rady bezpečnosti by mělo být postaveno na principech komutativní spravedlnosti, to znamená, že by Rada měla rozhodovat pouze v přesně vymezených situacích, kdy dochází k porušení pravidel...
|
|
|
Legalita vojenského zásahu během občanské války v Jemenu
Hambálek, Jiří ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Shrnutí Cílem této práce bylo odpovědět na otázku, byl-li vojenský zásah koalice vedené Saúdskou Arábií, provedený v rámci operace Decisive Storm v průběhu občanské války v Jemenu v roce 2015 v souladu s mezinárodním právem či nikoli. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří částí. První část práce, tvořená kapitolami 1 - 6, je zaměřena na rozbor případů legálního použití síly v mezinárodních vztazích, tedy případů sebeobrany, akcí Rady bezpečnosti podle kapitoly VII Charty OSN, intervence na pozvání vlády, koncept humanitární intervence a koncept R2P a roli oblastních dohod a organizací kolektivní bezpečnosti při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Druhá část, tvořená kapitolou 7, obsahuje případovou studii, jejímž předmětem je počátek občanské války v Jemenské republice na přelomu let 2014 a 2015. Tato kapitola se zabývá příčinami a průběhem politické krize, která přerostla v občanskou válku mezi hútijskými milicemi a vládními ozbrojenými silami a vyvrcholila svržením prezidenta Hádího a následnou intervencí vojenských sil koalice arabských států vedené Saúdskou Arábií, na podporu jemenské vlády. Účelem této kapitoly je poskytnout ucelený a podrobný přehled aktivit jednotlivých aktérů konfliktu, zejména politických rozhodnutí prezidenta Hádího, okolností jejich přijetí, rozbor příslušných...
|
|
|
The term genocide in international law
Lukáč, Radovan ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Genocída je zločinom podľa medzinárodného práva, ktorá je páchaná fyzickými osobami v mocenskom postavení porušujúce so súhlasom štátu alebo priamo výkonom verejnej funkcie normy medzinárodného práva verejného. Práca sa venuje pojmu genocídy od jeho vzniku. Za pojem genocídy vďačíme poľskému právnikovi židovského pôvodu Raphaelovi Lemkinovi, ktorý ju charakterizoval už v roku 1944 vo viere, že sa použije ako skutková podstata na stíhanie a odsúdenie nacistických vojnových zločincov v Norimbergu. Bohužiaľ sa tak nakoniec nestalo, ich zločiny boli posudzované iba ako zločiny proti ľudskosti a vojnové zločinov. Genocída neposlúžila na odsúdenie protiprávneho konania nacistických pohlavárov na etnických a národnostných menšinách, súdy ju preto subsumovali pod termíny ako "vyhladzovanie" alebo "masové vraždy". Dohovor o zabránení a trestaní zločinu genocídy bol prijatý až po skončení činnosti Medzinárodného vojenského tribunálu v Norimbergu a to v roku 1948. Genocída po subjektívnej stránke vyžaduje zvláštny úmysel zničiť, úplne alebo čiastočne národnú, etnickú, rasovú alebo náboženskú skupinu. Na naplnenie objektívnej stránky je nutné, aby bol spáchaný jeden z činov vymenovaných v článku II Dohovoru o zabránení a trestaní zločinu genocídy. Práca pozostáva z analýzy definície genocídy podľa Dohovoru a...
|
|
|
"Sinking Islands" and the United Nations Security Council
Bruner, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Karlas, Jan (oponent)
Vybrané malé rozvíjející se ostrovní státy (dále jen jako "SIDS"), například Tuvalu či Kiribati, bývají často nesprávně nazývány "potápějícími se ostrovy", neboť jejich nejvyšší body leží pouze několik metrů nad hladinou moře. Vzrůst hladiny moří způsobuje, že se jejich teritorium mění na neobyvatelné území pomalu mizející pod mořskou hladinou. Zhoršování životních podmínek způsobuje vnitřní přesidlování, migraci a další problémy. SIDS opakovaně upozornily na svou situaci Radu bezpečnosti OSN, a to mj. při jednáních v letech 2007, 2011, 2015, 2018 a 2019. Požadovaly, aby Rada bezpečnosti jejich situaci řešila jako možné bezpečnostní riziko a zajistila spravedlivější rozdělení environmentálních rizik a nákladů. V průběhu jednání Rady bezpečnosti se různé státy snažily interpretovat a re-interpretovat mandát Rady způsobem, který by vyhovoval jejich zájmům. Zástupci SIDS navrhovali, aby Rada rozhodovala na základě principů distributivní spravedlnosti, a tudíž zajišťovala rovné sdílení environmentálních rizik, břemen a hrozeb. Rychle se rozvíjející státy takovémuto návrhu oponovaly. Implicitně předpokládaly, že rozhodování Rady bezpečnosti by mělo být postaveno na principech komutativní spravedlnosti, to znamená, že by Rada měla rozhodovat pouze v přesně vymezených situacích, kdy dochází k porušení pravidel...
|
|
|
Legalita použití síly proti tzv. Islámskému státu
Mlčák, Jiří ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnotit legalitu použití síly proti tzv. Islámskému státu na území Sýrie ze strany Spojených států amerických, a to z hlediska ius ad bellum. Za tímto účelem je diplomová práce rozdělena do tří částí. První část se zaměřuje na posouzení subjektivity Islámského státu. Subjektivita je zkoumána zejména s ohledem na kritéria vyplývající z Montevidejské úmluvy o právech a povinnostech států a z odborné praxe. Islámský stát je posouzen z hlediska vymezeného území, stálého obyvatelstva, efektivní vlády, schopnosti vstupovat do mezinárodních vztahů, nezávislosti a legitimity. Druhá část se zabývá právní úpravou použití síly v mezinárodních vztazích. Po představení historického vývoje je věnována pozornost především Chartě OSN a z ní vyplývajícímu zákazu hrozby silou nebo použití síly v mezinárodních stycích. V souvislosti s použitím síly proti Islámského státu jsou představeny legální výjimky z tohoto zákazu, které by mohly být v boji proti Islámskému státu použity. Nejprve je věnována pozornost výjimkám vyplývajícím z Charty OSN, kterými jsou sebeobrana podle čl. 51 a kolektivní akce podle hlavy VII. V souvislosti se sebeobranou jsou rovněž rozebrány dva druhy sebeobrany, a to obrana individuální a kolektivní. Dále jsou představeny kolektivní akce Rady bezpečnosti podle...
|
|
|
Přínos Benátské komise v oblasti rozvoje a ochrany základních lidských práv
Illková, Natalie ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Předkládaná práce se zabývá činností Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva neboli Benátské komise, která jakožto odborný orgán Rady Evropy poskytuje státům právní poradenství v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv. Cílem této diplomové práce je zjistit, zda Benátská komise vzhledem ke své agendě týkající se lidských práv nějakým způsobem skutečně přispívá k rozvoji a ochraně lidských práv, a v případě že ano, jakými prostředky tak činí a jak jsou tyto efektivní. Práce je rozdělena do sedmi částí, které jsou dále rozděleny do jednotlivých kapitol. V části 1. je Benátská komise představena - zejména její struktura a členská základna. V další části jsou přehledně uvedeny typy výstupů a činností Benátské komise, skrze které poskytuje státům rady, jak sladit jejich právní úpravu s evropskými standardy. Část 3. pak zaznamenává vývoj tohoto mezinárodního orgánu, neboť v průběhu jeho téměř 30 leté existence se jeho úkoly částečně měnily. V dalších částech se práce zaměřuje na konkrétní působení Benátské komise v Evropě a dalších regionech. Analyzuje, jaké systémy ochrany lidských práv v regionech existují, jak regiony přistupují k lidskoprávní legislativě a jak země v regionech v tomto ohledu s Benátskou komisí interagují, respektive jak spolupráce s ní ovlivňuje přístup...
|
|
|
Územní spory v Jihočínském moři
Rožnovská, Veronika ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Územní spory v Jihočínském moři Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje územním sporům v Jihočínském moři a jejich aktérům. Cílem práce je popsat právní tituly účastníku sporu a analyzovat jejich nároky na území v Jihočínském moři- Důvodem územního sporu je přílišná blízkost států a skutečnost, že v Jihočínském moři se nachází velký počet útvarů nárokovaných okolními zeměmi, jejichž nároky se však vzájemně vylučují. Navíc, jeden z účastníků sporu - Čína, si pro sebe nárokuje téměř 90 % celého území. Práce rovněž popisuje ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu, jež jsou stěžejní pro územní konflikt, stejně tak prostředky řešení sporů, které Úmluva poskytuje. Filipíny, jako jeden z účastníku sporu, se rozhodly iniciovat arbitrážní řízení za účelem nalezení mírového řešení. Arbitrážní tribunál v této věci rozhodl ve prospěch Filipín, avšak, jak je uvedeno v závěreční kapitole, Čína se rozhodla ignorovat arbitrážní rozhodnutí a pokračuje v utlačování dalších států. Z toho důvodu se mírové vyřešení v blízké budoucnosti jeví jako vysoce nepravděpodobné. Klíčová slova Jihočínské moře, výlučná ekonomická zóna, územní spor
|
host ::
RSS.