|
|
Zázemí Kouřimi v době přemyslovské
Dvořáček, Daniel ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Bakalářská práce se věnuje nejbližšímu zázemí raně středověkých centrálních lokalit Staré Kouřimi, Kouřimi - sv. Jiří až po vznik královského města ve 13. století, přičemž hlavní důraz je kladen na Kouřim - sv. Jiří. Jedním z výsledků je souborný katalog nalezišť shrnující dosavadní poznatky o archeologických akcích a náhodných nálezech z Kouřimi a nejbližšího okolí. Velká pozornost je věnována povrchovým sběrům, které byly prováděny za účelem identifikace nových lokalit, a následné práci se získanou keramikou. Získané poznatky jsou shrnuty do celku, který utváří současný stav bádání o kouřimském zázemí (sídelní aglomeraci). Práce je doplněna o srovnání poznatků z jiných zázemí center. Klíčová slova: raný středověk, centrální lokality, zázemí (sídelní aglomerace), povrchové sběry, analýza keramiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Vraclav v raném středověku
Kučera, Karel ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickým a archeologickým poznáním středověkého hradu Vraclav. Shrnuje dosavadní stav bádání týkají se tohoto střediska, začleněného v polovině 12. století do hradské soustavy. Mimo správní funkce si všímá i významu hradu při tzv. Trstenické stezce, údajné spojnici provincií Hrutov a Úsobrno, tedy Čech a Moravy. Dále se věnuje archeologickým výzkumům, které se na hradišti nebo v jeho těsné blízkosti uskutečnily. Podrobněji je zde rozpracován průzkum akropole hradiště z roku 1962, který nebyl v žádné literatuře doposud publikován. Cílem práce je zasazení hradu Vraclav do historického kontextu a zpracováním výzkumu obohatit naše znalosti nejen o něm, ale i o k němu náležící provincii.
|
|
|
Velkomoravská pohřebiště v Rajhradicích
Hendrychová, Soňa ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Ungerman, Šimon (oponent)
Předložená práce je věnována celkovému zhodnocení velkomoravského pohřebiště v Rajhradicích (okr. Brno- venkov), odkrytého v letech 1952- 1953 a 1975. Práce vychází z katalogu pohřebiště publikovaného spolu se sousedním pohřebištěm v Rajhradě Čeňkem Staňou. Sleduje jednotlivé aspekty pohřebního ritu na nekropoli, vyhodnocuje hrobový inventář a na jeho základě dospívá k dataci pohřebiště a jeho zařazení do kontextu velkomoravských pohřebišť. Klíčová slova Rajhradice - Velká Morava - pohřební ritus - chronologie
|
|
|
Milodary a osobní výbava zemřelých v raně středověkých hrobech a vyznívání zvyku vybavovat zesnulé těmito předměty
Halašková, Stanislava ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Téma bakalářské práce je milodary a osobní výbava zemřelých v raně středověkých hrobech a vyznívání zvyku vybavovat mrtvé těmito předměty. Práce je rozdělena na tři části. První z nich je věnována analýze vybraných raně středověkých pohřebišť a seznámení s jednotlivými předměty hrobové výbavy. V druhé kapitole jsou tyto předměty blíže charakterizovány a datovány. V poslední kapitole jsem se pokusila vysledovat příčiny jevu vyznívání předmětů hrobové výbavy na raně středověkých pohřebištích. Cílem práce je na českých raně středověkých pohřebištích sledovat změny ve frekvenci výskytu předmětů vkládaných do hrobu, zaměření se na jednotlivé druhy hrobových nálezů, stanovení chronologické určení a interpretace příčin sledovaného jevu.
|
|
|
Fortifikační stavitelství 10. a 11. století ve střední Evropě. Raně středověké opevnění Žatce.
Kos, Luděk ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Diplomová práce je pokusem o prokreslení obrazu fortifikačního stavitelství 10. a 11. století ve střední Evropě, s důrazem na vztahy prostředí českého a západu střední Evropy. První částí práce je vyhodnocení čtyř nových výzkumů opevnění Žatce, okr. Louny, zejména sond v linii opevnění předhradí. Představena je linie mladohradohradištního opevnění akropole a její perspektivy pro další prohloubení řešených témat. Mimořádně cenná raně středověká lokalita ilustruje mnohé z jevů, popsané v teoretickém oddílu, tento jednak mapuje kořeny užitých fortifikačních technologií, sleduje jejich vývoj ve zmíněném období a hledá pozici popsané žatecké fortifikace v soudobém kontextu. Studie je pro nečetný materiál zaměřena k důkladnému rozboru stratigrafických situací v dostupných řezech a v prostoru výzkumu v zahradě Městského divadla se pokouší o výstavbu ucelené tabulky porovnávající všechny stratigrafické jednotky výzkumem zastižené. Práce tak testuje jednu z cest ke zpracování terénních dat získaných výzkumem fortifikace a hledá také vhodné možnosti dalšího využití představených metod v obdobných případech v budoucnu. Klíčová slova Raný středověk - fortifikace - Žatec - čelní kamenná plenta
|
|
|
Neagrární výroba v raném středověku. Archeologické doklady zpracování kovů.
Wollnerová, Dorotea ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Havrda, Jan (oponent)
Práce se zabývá archeologickými doklady zpracovávání kovů během raného středověku, tedy obdobím 6. - 1. pol. 13. století, v Čechách a na Moravě. Pokouší se zhodnotit jejich chronologický a prostorový vývoj a sledovat tak dynamiku železné i neželezné metalurgie. Soustřeďuje se zejména na proměnu sociálního kontextu výroby na centrálních lokalitách a ve venkovském prostředí. Základním východiskem práce je katalogová evidence a zhodnocení lokalit, kde ke kovozpracujícím aktivitám docházelo. Tento katalog vychází především z údajů publikovaných v literatuře a také z údajů v Archeologické databázi Čech. Byly do něj zařazeny lokality, na kterých byly nalezeny rozmanité doklady metalurgické činnosti, vyloučeny z něj byly nálezy získané povrchovým průzkumem, kde zařazení ke konkrétní chronologické fázi nemůže být nikdy zcela spolehlivé. Klíčová slova raný středověk, neagrární výroba, zpracování železa, zpracování barevných kovů
|
|
|
Středověké osídlení na středním toku řeky Bystřice
Drnovský, Pavel ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Práce se věnuje vybraným kapitolám středověkého osídlení na území ležícího podél středního toku řeky Bystřice v severovýchodních Čechách. Tato oblast je shodná s okolím měst Hořic v Podkrkonoší a Miletínem. Úvodní oddíl zhodnocuje hmotné a písemné prameny. Hlavní část práce, věnující se vývoji osídlení, je rozdělena do několika základních podkapitol. Kvůli klesající výpovědní hodnotě archeologických nálezů, pocházejících většinou z povrchových sběrů, je kladen důraz především na studium osídlení raného a počátku vrcholného středověku. Před 13. stoletím raně středověké osídlení nepřekročilo starou sídelní oblast. Na řadě raně středověkých sídlišť je doložena kontinuita sahající až do průběhu 13. století, kdy byla většina poloh opuštěna. Ve 13. století rovněž vznikají zcela nová sídliště, které se nachází buď v blízkosti starších sídlišť, nebo i na území, kde nebyly dosud raně středověké lokality evidovány. Většina těchto poloh zaniká na konci 13. století, či na počátku 14. století. V jejich blízkosti se pak často nachází dnešní vesnice. Další oddíly se věnují problematice kostelů, pohřebišť a zaniklých středověkých vsí s důrazem na studium sídel drobné šlechty. Součásti závěru práce je katalog všech registrovaných archeologických středověkých nalezišť, který je doprovázen obrazovou přílohou...
|
|
|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|
host ::
RSS.