|
|
Autorita a konformismus; sociální psychologie nacismu
Dvořáková, Denisa ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Autorita a konformismus; sociální psychologie Diplomová práce se věnuje nacismu z pohledu sociální psychologie. Jejím cílem je tedy analýza nacismu pomocí vybraných teoretických konceptů sociální psychologie, konkrétně autority a konformismu. Práce začíná uvedením konceptu totalitarismu, když je nejprve obecně vymezen samotný pojem totalitarismus a poté se převážná část této kapitoly zabývá konceptem totalitarismu v pojetí Hannah Arendtové. Na konci této kapitoly jsou pak zmíněny některé limity pojetí Hannah Arendtové. Obsahovou náplní další kapitoly je ideologie nacismu. Jsou zde samostatně vymezeny pojmy ideologie a nacismus a následně je uveden cíl a základní charakteristika nacistické ideologie. Třetí kapitola práce se zabývá autoritou a konformismem jako sociálně psychologickými jevy. První část této kapitoly definuje konformismus, uvádí možné rozlišení jeho příčin a základní typologii důsledků. Dále jsou zde představeny nejdůležitější klasické výzkumy v oblasti vědeckého studia konformity prováděné metodou laboratorních experimentů a krátce je nastíněna problematika dispozičního a situacionistického přístupu. Následuje krátké pojednání o moderním individualismu jakožto možném aspektu konformity. Další část této kapitoly vymezuje základní pojetí autority, zmiňuje její tři ideální typy, tak jak...
|
|
|
Moderní stát a genocidy : osud tureckých Arménů a evropských Židů
Šeferna, Václav ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů Tématem diplomové práce je především vztah mezi modernitou, moderním myšlením a moderním státem na jedné straně a holokaustem a arménskou genocidou, potažmo dalšími genocidami, na straně druhé. Úkolem mé práce je odpovědět na otázku, zda se dá moderní stát považovat za pachatele obou těchto tragédií. Dále ve své práci zkoumám příčiny těchto genocid a to hlavně vliv nacionalismu, byrokracie a rasismu. První část diplomové práce je věnována genocidě a zakotvením tohoto pojmu v mezinárodním právu trestním. Zabývám se vznikem tohoto pojmu, jeho následným vývojem jako samostatného zločinu dle mezinárodního práva. V druhé části se zabývám klasifikací genocid. Nejprve se věnuji typologii genocid dle jednotlivých autorů. Dále zkoumám rozdíly mezi tradičními masakry a moderní genocidou, pojmenovávám stěžejní rysy moderní genocidy a pokouším se odpovědět na otázku, zda lze vůbec mluvit o genocidách tradičních. V další kapitole se zaměřuji na arménskou genocidu. Tuto část začínám krátkým představením Arménů, rychlým přehledem jejich historie a popisem arménské situace v Osmanské říši v předvečer genocidy. Dále zde popisuji samotný průběh této genocidy a jednotlivé faktory, které měly na tuto událost největší vliv. Nejprve zde popisuji vznik a vývoj...
|
|
|
Postavení Nejvyššího soudu v americkém politickém systému a význam jeho rozhodování pro politický proces ve Spojených státech amerických.
Zástěra, Martin ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem této práce je podat analýzu postavení Nejvyššího soudu v politickém systému Spojených států amerických a dále pojednat o vlivu rozhodování této instituce pro politický proces v zemi. Otázkou, na kterou by tato práce měla nalézt odpověď, je to, zda je Nejvyšší soud ve Spojených státech amerických institucí více politického charakteru než je tomu u obdobných institucí ve Velké Británii a na evropském kontinentu a do jaké míry jeho rozhodování ovlivňuje politický proces v zemi. V souvislosti s tím jsou také zdůrazněny klíčové faktory, které determinovaly jeho postavení a předurčily odlišný vývoj oproti Evropě. V úvodní kapitole jsou načrtnuty základní charakteristiky anglosaské tradice ústavního soudnictví, která se nejvýznamnější měrou podílela na koncipování postavení Nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. Tato je porovnána s tradicí kontinentální Evropy, přičemž mým záměrem je především odlišit oba koncepty a upozornit na podstatné rozdíly mezi nimi. V této kapitole jsou zdůrazněny také faktory, které se rozhodující měrou podílely na odlišném vývoji ústavního soudnictví na americkém a evropském kontinentě. Následující kapitola je věnována postavení Nejvyššího soudu v americkém systému, který byl koncipován jako systém brzd a protivah, ve kterém se jednotlivé složky moci mezi sebou...
|
|
|
Ústavní aspekty zániku československé federace
Šnajdaufová, Eva ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Československá federace (ČSFR) byl československý stát. Československý stát vznikl v roce 1918 právem národa na sebeurčení. Vznikl právem národa československého na sebeurčení. Přirozeným a historickým právem došlo k přičlenění Slovenska k historickým zemím Koruny České. Vzniklo Československo. Československý národ dříve neexistoval. Byl utvořen z lidu území českého a lidu území slovenského, jako fikce, která pomohla obhájit státotvornou ideu. Československý stát byl utvořen jako stát národní, který byl ovšem mnohonárodnostní. Neřešené národnostní otázky byly jednou z hlavních příčin zániku československého státu. Vždy spolu se celospolečenskými změnami docházelo k přehodnocování vztahu česko-slovenského. Již před vznikem státu byla Slovákům přislíbena jistá autonomie v rámci Československa. Nenaplnění slibů pro slovenskou část republiky se jako červená nit táhlo celou historií československého státu. Češi, kteří se téměř okamžitě ztotožnili s československou státností, si svůj mírně přezíravý postoj ke slovenským požadavkům příliš neuvědomovali. Koncepce jednotného československého národního státu patrně již od počátku směřovala k zániku. Z formálního hlediska bylo nejdůležitější změnou v ústavním uspořádání československého státu přijetí ústavního zákona o československé federaci v roce 1968....
|
|
|
Pokušení neliberální demokracie v postkomunistické Evropě
Ščeblykin, Kirill ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Pokušení neliberální demokracie v postkomunistické Evropě Abstrakt Tato práce se věnuje konceptu neliberální demokracie. V obecné části poskytuje nástin debaty, ze které se tento koncept zrodil. Popisuje rozdíl mezi koncepty liberalismu a demokracie a zároveň vysvětluje, jak jsou spolu spojeny. Popisuje také pojem defektních demokracií politologa Wolfganga Merkela. V rámci této části také stručně nastiňuji ústavněprávní debatu o konceptu neliberální demokracie. Ve zvláštní části se pak aplikuje Merkelův teoretický rámec na případ Polska a Maďarska. Smyslem je ověřit, zda se v daném časovém období jednalo o liberální demokracie. Zkoumaným časovým obdobím je moment, kdy v Polsku strana Právo a spravedlnost a v Maďarsku strana Fidesz získaly dostatečné většiny na to, aby mohli provádět rozsáhlé institucionální změny ve svých zemích. Zkoumaná období končí chvílí, kdy vůči těmto zemím byl aktivován článek 7. odst. 1 Smlouvy o Evropské unii. Práce ve zvláštní části sleduje strukturu Merkelových kritérií. Rozebírá, nakolik byl v obou zemích zachováno volební právo a svobodný přístup k moc, zda jsou to volení zástupci, kdo v zemi přijímá politická rozhodnutí, zda existuje vzájemná kontrola mezi institucemi a jakým způsobem může státní moc zasahovat do autonomní sféru občanů. Docházím k závěru, že ani Polsko ani...
|
|
|
Demokracie a právní stát: harmonie, nebo konflikt?
Jícha, Martin ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Demokracie a právní stát: Harmonie, nebo konflikt? Abstrakt Cílem této diplomové práce je vymezit pojem právního státu a pojem demokracie a vystihnout, jaký je jejich vzájemný vztah. Definování právního státu i demokracie je učiněno na základě rešerše odborné literatury a porovnání přístupů jednotlivých autorů. S ohledem na to, že přístupy autorů se zásadně liší a není možné je zahrnout do jediné definice, jsou oba pojmy, demokracie a právní stát, rozděleny do několika subkategorií, a to procedurální a substantivní demokracie, legalistický, formální a materiální právní stát. Přitom materiální právní stát považuje autor této práce za natolik svébytný, že je vhodné jej označovat jiným způsobem. Zvolil pro něj termín ústavní liberalismus. Vlastní vztah demokracie a právního státu se odvíjí od pojetí jednotlivých pojmů, a proto je také tato část práce rozčleněna na kapitoly zabývající se vztahem právního státu a demokracie v závislosti na tom, jak jsou chápány a výše vysvětleny. Obdobná je také metoda, neboť nejdříve byly vyhledány a porovnávány pohledy na vztah právního státu a demokracie v odborné literatuře, aby se následně autor pokusil o zobecnění. Právní stát, procedurální demokracii a ústavní liberalismus považuje autor práce za odlišné koncepty, které stojí na rozdílných filosofických základech a...
|
|
|
Limity demokracie
Folková, Zsófia ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je problematika určení hranic demokracie, otázka, jaké vlastnosti ji odlišují od jiných politických režimů, která kritéria jsou nezbytná pro její existenci, a jaké režimy vzniknou, pokud jedno nebo více z těchto kritérií nejsou naplněna. První část práce prezentuje nejdůležitější koncepty a teorie, které se této problematice věnují, cílem druhé části je aplikace těchto teoretických poznatků na konkrétní zemi - Maďarsko. První část se zabývá především definicí demokracie a demokracie, fungováním a charakteristikami režimů "šedé zóny" na pomezí demokracie a autoritářství, definicemi relevantních pojmů z hlediska diskuse o těchto režimech a způsoby, kterými různé teorie demokracie, autoritářství a hybridních režimů k těmto pojmům a definicím přistupují. První kapitola prezentuje teorie demokracie, které jsou relevantní z hlediska diskuse o hybridních režimech: minimalistickou koncepci, procedurální minimum a rozšířené procedurální minimum. Druhá kapitola se věnuje definici opaku demokracie, třetí kapitola analyzuje vzájemné vztahy demokracie a autoritářství, především z kognitivně lingvistického V posledních dvou kapitolách první části se vedle stručného přehledu teorií hybridních režimů zaměřím na prezentaci konceptů, které jsou z hlediska druhé části práce klíčové: na teorii...
|
|
|
Právní úprava postavení politických stran v ČR
Pilař, Jan ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Smyslem této práce je prozkoumat a zhodnotit právní úpravu postavení politických stran v České republice a její historický vývoj. Práce se zabývá právem stran v úzkém slova smyslu, tedy zejména úpravou na ústavní úrovni a zákonem o politických stranách. Podle Ústavy ČR je náš politický systém založen na soutěži politických stran, přesto nebývá způsobu jejich zakotvení v právu věnována dostatečná pozornost. Text využívá interdisciplinární přístup, zejména propojení právní vědy a politologie. Práce obsahuje celkem sedm kapitol přičemž postupuje od obecného ke konkrétnímu. První kapitola se zabývá pojmem politické strany. Nejprve na něj nahlíží všeobecně prizmatem společenských věd, poté se zabývá politologickými definicemi a nakonec z právního řádu extrahuje definice zákonné a charakterizuje soukromoprávní postavení stran. Druhá kapitola popisuje funkce stran obecně i podle zákona. Třetí kapitola pojednává podrobně o vývoji právního postavení stran od roku 1852 do současnosti. Čtvrtá kapitola rozebírá platný zákon o politických stranách, jeho vznik a novelizace. Pátá kapitola řeší podmínky vzniku stran. Šestá kapitola rozebírá zánik politických stran a konečně sedmá navazuje s analýzou konkrétního případu, rozpuštění Dělnické strany. Napříč kapitolami je pak využívána relevantní judikatura. V závěru...
|
|
|
Ústavní aspekty zániku československé federace
Šnajdaufová, Eva ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Československá federace (ČSFR) byl československý stát. Československý stát vznikl v roce 1918 právem národa na sebeurčení. Vznikl právem národa československého na sebeurčení. Přirozeným a historickým právem došlo k přičlenění Slovenska k historickým zemím Koruny České. Vzniklo Československo. Československý národ dříve neexistoval. Byl utvořen z lidu území českého a lidu území slovenského, jako fikce, která pomohla obhájit státotvornou ideu. Československý stát byl utvořen jako stát národní, který byl ovšem mnohonárodnostní. Neřešené národnostní otázky byly jednou z hlavních příčin zániku československého státu. Vždy spolu se celospolečenskými změnami docházelo k přehodnocování vztahu česko-slovenského. Již před vznikem státu byla Slovákům přislíbena jistá autonomie v rámci Československa. Nenaplnění slibů pro slovenskou část republiky se jako červená nit táhlo celou historií československého státu. Češi, kteří se téměř okamžitě ztotožnili s československou státností, si svůj mírně přezíravý postoj ke slovenským požadavkům příliš neuvědomovali. Koncepce jednotného československého národního státu patrně již od počátku směřovala k zániku. Z formálního hlediska bylo nejdůležitější změnou v ústavním uspořádání československého státu přijetí ústavního zákona o československé federaci v roce 1968....
|
|
|
Fenomén prezidentské volby. Vývoj volby československého a českého prezidenta 1918-2008
Kočicová, Anna ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Fenomén prezidentské volby. Vývoj volby československého a českého prezidenta 1918-2008. Tématem této diplomové práce je analýza vývoje volby prezidenta československého, později českého státu v letech 1918 až 2008 v kontextu svébytného chápání role prezidenta republiky v kolektivní paměti českého národa. Důvodem pro propojení analýzy volby prezidenta ve vymezeném časovém období s rovinou české zkušenosti s percepcí postavení prezidenta v politickém systému České republiky je neoddělitelná spjatost obou témat, v rámci níž specifická percepce prezidenta v očích české veřejnosti vývoj institutu volby prezidenta podmiňuje a má tak potenciál úspěšně jej interpretovat. V tomto smyslu pak lze prezidentskou volbu označit za fenomén: jev nesoucí určité historické, kulturní a sociologické rysy percepce postavení prezidenta v kolektivní paměti českého národa, jež byly v průběhu fungování institutu prezidentské volby v českém prostoru zásadní pro další formování podoby tohoto institutu a zároveň z něj učinily jev charakteristický svým potenciálem prošlý vývoj vysvětlit a budoucí předznamenat. Hlavním cílem této práce je prostřednictvím analýzy jednotlivých voleb českých, resp. československých prezidentů fenomén prezidentské volby co nejlépe ilustrovat a zároveň poskytnout odpovědi na dílčí otázky, jež z...
|
host ::
RSS.