|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vztahy mezi formou zpracování a mírou realizace strategických plánů
Hauschke, David ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Miškovský, Josef (oponent)
V Česku se začíná stále větší pozornost věnovat strategickému plánování. Tento proces je zakončen dokumentem, který by měl udávat směr rozvoje území. Strategický plán je dokumentem územního rozvoje, který zpracovávají obce a regiony. Aby však strategický plán plnil svůj účel, je nutné ho používat, tedy zajistit realizaci projektů schválených v dokumentu, které povedou k rozvoji. Strategický plán lze zpracovat dvěma základními způsoby (komunitní a expertní forma zpracování). Cílem této práce je určit, zda jedna ze dvou metod zpracování strategického plánu vede k tomu, že je dokument úspěšnější, což v tomto případě znamená především to, že bylo realizováno více aktivit, činností nebo projektů a je v území vidět více pozitivních změn, které by bez strategického plánu nebyly. Hlavní hypotézou je, že komunitní přístup při procesu strategického plánování vede k větší úspešnosti strategického plánu. Tato hypotéza vychází z konceptů sociálního a lidského kapitálu a sociálních sítí, které zdůrazňují spolupráci a schopnost konsenzu. Neméně důležitý je koncept governance, ve kterém je hlavní myšlenkou, že se občané podílejí na vládnutí a jejich názory jsou důležité. Navíc jednou z obecných charakteristik, na které se shoduje více autorů, je otevřenost celého procesu strategického plánování. Hlavní metodou...
|
|
|
Rozvoj obce v chráněném území: Případová studie Křivoklátsko
Janík, Tomáš ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Rozvoj obcí je dán především jejich horizontální a vertikální polohou (Hampl 2010; Perlín a kol. 2010). V malých obcích ležících v CHKO nebo NP je rozvoj ovlivněn existencí územní ochrany přírody, tak tím, že menší obce ve stejné oblasti v rozvoji diferencuje jejich endogenní potenciál (Bernard a kol. 2011) a sociální kapitál (Jančák a kol. 2010, Pileček 2010), který popisuje míru sociálních interakcí v daném místě. Interakce mezi významnými aktéry jsou důležitým faktorem rozvoje. V chráněných oblastech je nutné přihlédnout k tomu, že se zde setkávají dva principy veřejné správy jdoucí proti sobě: top-down, shora jdoucí ochrana přírody a bottom-up, ze spodu působící samospráva obcí (Brown a kol. 2015, Martín-Lopéz a kol. 2011). Zkoumaným územím bylo deset vybraných obcí v CHKO Křivoklátsko, které současně alespoň částí svého území leží na území připravovaného NP Křivoklátsko. Toto území bylo srovnáno se třemi obcemi v NP České Švýcarsko, přičemž tento NP byl vyhlášen z části CHKO. Za území byly zjištěny statistické ukazatele hodnotící demografickou, sociální a ekonomickou situaci, které byly porovnány mezi územími navzájem a s vyššími hierarchickými celky, ve kterých vybrané oblasti leží. Dále byli jako důležití aktéři rozvoje vybráni starostové a vedoucí Správy CHKO a NP a s nimi byl pořízen...
|
|
|
Územní plánování v záplavovém území řeky Dědiny
Petříčková, Zuzana ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Územní plánování v záplavovém území řeky Dědiny Abstrakt Vymezování nových zastavitelných ploch v záplavovém území řeky patří mezi kroky vedoucí ke zvyšování povodňového rizika. Cílem předložené diplomové práce je odhalit, zda a z jakých důvodů dochází v obcích k vymezování nových zastavitelných ploch v území ohroženém povodní. Současně práce sleduje roli starosty, zejména jeho kompetence spojené se správou povodňového rizika, které plynou z této funkce. Teoretické ukotvení vychází z diskuze vývoje součinnosti společnosti s přírodním prostředím a koncepty správy povodňového rizika, tzv. flood risk managementu, zejména vztahu povodňového rizika s procesem územního plánování a organizací veřejné správy. Analýza územního plánování v 5 obcí resp. 14 místních částí ležících na toku řeky Dědiny v Královéhradeckém kraji využívá vymezení záplavového území provedené Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka a hlavní výkresy územních plánů vybraných obcí. Výsledky vychází z kombinace vytvořených grafických výstupů a následné rešerše textové části územních plánů. Konkrétní doplňující informace byly získány během řízených rozhovorů s pěti dotčenými starosty studovaných obcí. Lze konstatovat, že v zájmovém území dochází k vymezování nových zastavitelných ploch v území ohroženém povodní, jehož využití územní plán...
|
|
|
Role aktérů územního rozvoje při regeneraci brownfields na území dolních Holešovic a dolní Libně
Rathová, Adéla ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Kasl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí jednotlivých aktérů územního rozvoje, současně vývojem území a regenerací brownfields ve vnitřní části Prahy. Případové území dolních Holešovic a dolní Libně je charakteristické několika specifiky: blízkou polohou k městskému centru, prostoupením řekou Vltavou a množstvím rozvojových ploch. Práce je zarámována do teoretických východisek regenerace města, brownfields, konceptů rozvoje města, územního plánování a forem governance. Cílem práce je zjistit, kdo jsou nejvýznamnější aktéři rozvoje a jakým způsobem oblast ovlivňují. Metodika práce je založena na realizaci rozhovorů s jednotlivými aktéry územního rozvoje z veřejného, soukromého a neziskového sektoru a dále na analýze územně-plánovací dokumentace Prahy a její částí. Výsledky diplomové práce potvrzují hypotézu rozdílných přístupů a zapojení jednotlivých aktérů, ale i předpoklad výrazné změny funkčního využití, struktury a podoby území. Klíčová slova: regenerace města - brownfields - územní plánování - aktéři územního rozvoje - Holešovice - Libeň - Praha
|
|
|
Hodnocení účinnosti Strategického plánu LEADER 2007-2013 Místní akční skupiny Krajina srdce
Svoboda, Petr ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Smejkal, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem strategického plánování a rozvoje venkova. Objektem výzkumu byla Místní akční skupina Krajina srdce. Cílem práce bylo zjistit účinnost Strategického plánu LEADER za uplynulé programové období 2007-2013. Analytická část je rozdělena na dvě části. Prostřednictvím kvalitativního výzkumu - standardizovaného pozorování znaků rozvojového potenciálu sídel - bylo zjištěno, že vybrané proměnné (především výše dotací investovaných v obci) mají zanedbatelný vliv na estetický vzhled obcí. Druhá část analytické části byla prováděna kvantitativní metodou. Analyzováním statistických ukazatelů rozvoje opět nebyla zjištěna závislost mezi výší hodnocení těchto ukazatelů se zmíněnými proměnnými. Nepodařilo se prokázat znatelnou účinnost strategického plánu LEADER pomocí zvolených výzkumných metod.
|
|
|
Hodnocení změn v územním plánu města Sušice v průběhu posledních 15 let
Havránková, Ivana ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení změn zastavitelných ploch a ploch přestavby v územním plánu města Sušice, které probíhaly mez lety 1999 - 2014. V první části práce jsou tyto změny hodnoceny na základě kvantitativních dat z hlediska vývoje v čase, z hlediska funkčního vymezení a z hlediska naplněnosti územního plánu z pohledu zastavěnosti. V druhé části práce jsou změny hodnoceny na základě kvalitativních dat získaných ze strukturovaných rozhovorů se zástupci veřejné správy ve městě Sušice a se soukromými projektanty, kteří zpracovávali změny v územním plánu. Výsledky práce poukazují, že v průběhu sledovaného období byly ve městě Sušice vymezovány nadměrné kapacity zastavitelného území, které nemohly být využity. Z hlediska funkčního využití byly u nově vymezených ploch identifikovány funkce bydlení. A jako nejčastější příčiny vymezování nových zastavitelných ploch a ploch přestavby v průběhu sledovaného období byly zjištěny požadavky soukromých vlastníků pozemků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.