|
|
Fenomén památníků jako míst paměti mezi lety 1945-2015
Hartmannová, Johana ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tématem bakalářské práce je zmapování budování a vývoje vybraných památníků v letech 1945-2015 na našem území, které se dodnes dochovaly nebo se nově budují. V práci je na památníky nahlíženo jako na místa paměti, která zprostředkovávají pohled do minulosti širší společnosti. Tento pohled ale není statický a tzv. druhý život míst paměti bývá dynamický v souvislosti s politickými i celospolečenskými změnami.
|
|
|
Situace československých Němců v první polovině 20. století ve Šluknovském výběžku
Kumpfová, Kristýna ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Práce se zabývá postavením občanů německé národnosti v regionu Šluknovsko od počátku 20. století v rámci Rakousko - Uherska, v nově vzniklé Československé republice, v době okupace, respektive připojení k Třetí říši, a v době po osvobození Československa. Šluknovský výběžek v první polovině 20. století byl poměrně specifický region s velmi výrazným německým osídlením, ekonomicky a kulturně autarkní. Připojení regionu k Třetí říši mělo zásadní vliv na život tamního obyvatelstva, který bude ilustrován na osudech konkrétních osob. Následná obměna populace po druhé světové válce měla pro tento region výrazné ekonomické i sociokulturní důsledky. Cílem práce je popsat změny postavení Němců v konkrétním regionu během bouřlivého půlstoletí od příslušníků vládnoucího národa za Rakousko - Uherska, přes tolerovanou menšinu v Československu, nadřazenou rasu v době Třetí říše až po vyhnance z vlastního území.
|
|
|
Předsedové senátů Mimořádného lidového soudu v Jihlavě (Třebíči) a jejich role v retribučním procesu (1945-1947)
Hanák, Zdeněk ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
(česky) V této diplomové práci je na případové studii zkoumána činnost Mimořádného lidového soudu v Jihlavě v první fázi restitučního období (1945-1947). Dosavadní výzkum retribučních soudů se soustředil především na analýzu retribučních rozsudků. Tato práce se od předcházejících prací liší především v pohledu na činnost retribučního soudu. Výzkum práce se soustředí na správní činnost jihlavského retribučního soudu (t. j. na činnost přednosty retribučního soudu a jeho zástupců) a na roli předsedů jednotlivých retribučních senátů. Na rozhodovací činnost retribučního soudu není pohlíženo jen jako na výsledek činnosti soudu, ale analýze je podrobena i činnost jednotlivých soudních senátů. K jednotlivým trestním případům je přihlíženo pouze za předpokladu, že pomáhají odkrýt každodenní pracovní kolorit justičních pracovníků, případně mají vztah k osobě předsedy senátu, nebo se spisový materiál svým obsahem vymyká standardnímu retribučnímu řízení u jihlavského retribučního soudu. K práci bylo využito především prameny úřední provenience, které jsou uloženy u Zemského archivu v Brně, Národním archivu v Praze a v Archivu bezpečnostních složek.
|
|
|
Využití umělého spékaného kameniva vyráběného z pevných energetických odpadů do betonu
Batelka, Michal ; Stehlík, Michal (oponent) ; Kolář,, Karel (oponent) ; Cigánek,, Jindřich (oponent) ; Adámek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce řeší problematiku zaměřenou na možnost zpracování dosud nevyužívaného materiálu v podobě černouhelných hlušin. Práce zahrnuje mj. výrobu, její optimalizaci a využití nového druhu umělého kameniva při výrobě betonů. Možnost výroby umělého kameniva je řešena na principu samovýpalu surovinové vsázky na aglomeračním roštu. Optimalizace procesu výpalu byla provedena jak na homogenizované, tak vrstvené vsázce. Další část práce je zaměřena na výrobu betonů a stanovení jejich parametrů, tato etapa je významným způsobem rozšířena také o porovnání základních a specifických vlastností nového druhu betonu s betony běžně vyráběnými. V poslední části je řešena ekologicko-ekonomická situace této problematiky. Navržené řešení poukazuje na možnost využití černouhelných hlušin, které jsou ukládány na haldy. Podařilo se optimalizovat proces výpalu a najít nejvhodnější systém pro ukládání surovinové vsázky na aglomerační rošt. Dále bylo prokázáno, že z betonů při jejich výrobě bylo použito nového druhu kameniva je možné vyrábět i konstrukční betony s pevnostmi nad hranicí 50 MPa, které je možné uplatnit i v náročnějších prostředích. Tyto betony disponují také nižší objemovou hmotností a velmi dobrými ohybovými vlastnostmi. Hlavním zjištěním, ze kterého plynou i přínosy této práce je, že z dosud nevyužitelného materiálu je možné vyrobit poměrně kvalitní a tepelně stabilní kamenivo o pevnostech na hranici 5 MPa jehož uplatněním při výrobě betonů lze dosáhnout velmi dobrých výsledků i v této oblasti. Velkým přínosem může být také skutečnost, že předběžná ekonomická bilance výrobního procesu umožňuje poměrně rychlou návratnost vstupní investice.
|
|
|
Role filmu v kulturní politice Československa 1945-1948
Danko, Marek ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá filmem v období let 1945-1948 s důrazem na role jemu připisované v rámci kulturní politiky poválečného Československa. Cílem práce je zjistit, nakolik filmová produkce (filmy, zvolená témata, vyjednávání a zdůvodňování konkrétní tvorby) odpovídala dobovým politickým a společenským poměrům poválečné republiky. Analyzovány budou projevy dobových představitelů kulturní politiky i kinematografie, tisku, ale i odborná literatura a archivní materiály, jež ne-potvrdí teze a hlasy znějící veřejným prostorem.
|
|
|
Vnitřní Pantheon na maloskalském hradě Vranov
Mojsl, Antonín ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Pantheon na maloskalském hradě Vranov a v jeho přilehlém okolí tvoří nespočet svatyní, pomníků a nápisů odkazujících na historické osobnosti a události. Bakalářská práce se zabývá jednou z jeho částí, takzvaného vnitřního Pantheonu, který byl vybudován přímo uvnitř ruin hradu. Projekt místního Pantheonu vznikal z iniciativy Františka Zachariáše Römische (1757-1832), který vlastnil panství Malá Skála mezi lety 1803-1832. Po krátké kapitole o vývoji hradu před jeho přestavbou je prostor v práci věnován životě tohoto podnikatele a pozdějšího šlechtice. Práce si vytyčila za hlavní cíl popsat vnitřní Pantheon podle prohlídkového okruhu, který je v současné době na hradě pro návštěvníky zřízen. Budované místo paměti je postupně představeno od hlavní branky se vstupním portálem přes Památník spolku národů a boje za osvobození Německa a Evropy a pomník Karla IV. až k poustevně a skalnímu oltáři. Hlavní část práce je zakončena pojednáním o novogotickém letohrádku, který byl dokončen roku 1826 a představuje dominantu vranovského hřebenu. Vedle klasického popisu pomníků a nápisů se práce pokouší sledovat důvody a zdroje inspirace pro jejich budování. Nastíněn je zde i vliv romantismu, německého nacionalismu či zemského patriotismu. Závěrečné kapitoly pojednávají o stavu vnitřního Pantheonu na konci 19....
|
|
|
Předběžný průzkum a hodnocení budovy před rekonstrukcí
Bartoň, Vojtěch ; Stehlík, Michal (oponent) ; Cikrle, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stavebně technickým průzkumem zděného objektu s litinovými sloupy. Stavebně technický průzkum byl proveden z důvodů plánované modernizace a přestavby objektu na bytový dům s občanskou vybaveností. Teoretická část se zabývá popisem stavebně technického průzkumu a diagnostických metod, včetně jejich vyhodnocení. Cílem je určit základní vlastnosti zděných konstrukcí a litinových sloupů. Praktická část obsahuje zpracování diagnostického průzkumu. Výsledkem praktické části je určení materiálových a geometrických vlastností konstrukce.
|
|
|
Akce pláteník
Svobodová, Klára ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se bude zabývat jedním z politických procesů 50. let, tzv. akcí Pláteník, která proběhla v Jindřichově Hradci. V rámci této akce bylo Státním soudem v Praze v prosinci 1951 obviněno a odsouzeno celkem 16 osob podle zákona č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky. Jednalo se převážně o příslušníky střední třídy a bývalé členy národně socialistické strany. Hlavní průběh této akce patří do období mezi léty 1950 - 1951 s přesahy do let 1949 a 1952, kdy docházelo k projednávání odvolání několika odsouzených. Při tvorbě práce bude využito převážně dobových materiálů, tzn. spis vedený Státní bezpečností (StB) a spis soudní, jehož součástí jsou i žádosti o odvolání a žádosti o rehabilitaci z počátku 90. let.
|
|
|
Odsun německy mluvícího obyvatelstva z obce Lučany nad Nisou
Buriánková, Tereza ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
NÁZEV: Odsun německy mluvícího obyvatelstva z obce Lučany nad Nisou AUTOR: Bc. Tereza Buriánková ÚSTAV: Ústav českých dějin VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jan Randák, Ph.D. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá odsunem německy mluvícího obyvatelstva z obce Lučany nad Nisou po roce 1945. Zaměřuje se tedy nejen na zmapování odsunového dění, jednotlivé jeho fáze či legislativu, která je upravovala, ale také na případné národnostní konflikty či akty individuálního a hromadného násilí. V poslední části pak předkládá náhled na problematiku některých dobových stereotypů a popisuje soužití německo- jazyčných komunit s nově příchozími i starousedlíky. Práce vychází zejména z archivních dokumentů centrální i místní provenience, sekundární literatury a dobového tisku. KLÍČOVÁ SLOVA: Odsun, vysídlení, vyhnání, čeští Němci, odsun Němců, Německo, Lučany nad Nisou, německy mluvící obyvatelstvo, individuální a hromadné násilí
|
|
|
Stanislav Špaček a jeho americká zkušenost
Weiss, Max ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá vysíláním československých inženýrů a průmyslových pracovníků na praxi do USA v průběhu 20. a 30. let 20. století. Garantem celého projektu byla Masarykova Akademie Práce, ale iniciátorem a organizátorem akce přímo v USA byl Dr. Tech. Stanislav Špaček (1876-1954). Ten pracoval nejdříve jako technický atašé vyslanectví ve Washingtonu a později, kvůli tzv. "Záležitosti Washingtonské", jako vrchní stavební rada na Ministerstvu veřejných prací. Práce se nejdříve zabývá jeho vlastní americkou zkušeností a poté zkušenostmi, které zprostředkoval inženýrům vyslaným do USA, kteří byli schopni jí i díky Stanislavu Špačkovi šířit v Československu. Zkušenosti inženýrů jsou v této práci zpracovány díky korespondenci, kterou Stanislav Špaček vedl s přibližně 123 vyslanými osobami. Tato korespondence se nachází ve fondu Stanislava Špačka v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd. Vzhledem k rozsahu dochované korespondence je v práci blíže zpracována Špačkova korespondence s inženýry Emanuelem Šlechtou, Ludvíkem Helwichem a Josefem Johnem Stanley Hlobilem a absolventem průmyslové školy Ottou V. Drtinou.
|
host ::
RSS.