|
|
Teplotní režim povrchové vrstvy morén v údolí Adygene, Kyrgyzský hřbet
Martinásková, Daša ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Uxa, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na teplotní režim povrchové části morén, který je jedním z indikátorů rozšíření periglaciální a glaciální zóny v horském prostředí. Úvodní část práce vychází z rešerše dostupné literatury a je zaměřena na charakteristiky teplotního režimu sedimentů a jeho vztah k hranici horského permafrostu, poloze věčnosněžné čáry a teplotním podmínkám na bázi horských ledovců. V následujících částech předložené práce jsou popsány fyzicko-geografické podmínky zájmového území, kterým je údolí Adygine v Kyrgyzském hřbetu (severní Ťan-Šan), a metodika práce. V hlavní části práce vyhodnocuji teploty naměřené v morénách zájmového území, a to nejdříve obecně, poté z hlediska regelačních charakteristik a nakonec tyto poznatky vztahuji k podmínkám místního glaciálního prostředí. Podle výsledků měření je zřejmé, že existuje mnoho faktorů, které teplotní režim půd ovlivňují. Mezi nejzákladnější patří teplota vzduchu, místní cirkulační poměry, sněhová pokrývka a místní stanovištní podmínky. Poznatky získané v praktické části ukazují, že lokality měření se vyznačují poměrně slabou regelační aktivitou, nacházejí se mimo oblast souvislého horského permafrostu nebo v oblasti mocné činné vrstvy a bázi čela ledovce Adygine lze označit za teplou (vlhkou). Klíčová slova: teplotní režim půd,...
|
|
|
Paleoenvironmentální význam ledových a mrazových klínů
Friedlová, Zuzana ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
- Paleoenvironmentální význam ledových a mrazových klínů Bakalářská práce se zabývá studiem pseudomorfóz mrazových a ledových klínů. V rešeršní části je shrnuto, z čeho a jak pseudomorfózy vznikají a v jakých podmínkách. Z toho důvodu je zde popsáno rozšíření a stavba permafrostu, mrazové pukání, definice ledových klínů, jejich typy a přeměna v pseudomorfózy. Další část této práce popisuje morfologické znaky polygonů pseudomorfóz mrazových klínů na studované lokalitě u obce Šaratice. Ty byly dále porovnávány s evropskými pseudomorfózami a následně byla odvozena jejich paleoklimatická a paleoenvironmentální rekonstrukce vzniku. Pseudomorfózy jsou porovnávány i z jejich morfologického hlediska. Klíčová slova: ledové klíny, mrazové klíny, pseudomorfózy
|
|
|
Kontinentální zalednění severovýchodní části Frýdlantského výběžku
Lehejček, Jiří ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Severovýchodní část Frýdlantského výběžku v podhůří Jizerských hor představuje prostor, který byl během středního pleistocénu nejméně dvakrát zasažen severoevropským ledovcovým štítem. Zároveň se jedná o oblast, jež dosahuje nadmořských výšek okolo předpokládané výšky ledovcového zásahu. Z těchto důvodů se jedná o příhodnou oblast ke studiu výšky ledovcové trimline. Přístup využívající vlastností tvrdoměrného kladiva (Schmidt hammer) zkoumající míru zvětrání povrchu a dávající jí do souvislosti s nadmořskou výškou představoval základní metodu zjišťování ledovcové trimline. Ve spolupráci s ostatními přístupy (GIS analýzy, mapování výchozů, balvanových polí a eratik) byla nadmořská výška ledovcové trimline pro severovýchodní část Frýdlatského výběžku stanovena na přibližně 500 m n. m. ± 20 m.
|
|
|
Teplotní režim povrchové vrstvy morén v údolí Adygene, Kyrgyzský hřbet
Martinásková, Daša ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Uxa, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na teplotní režim povrchové vrstvy morén v údolí řeky Adygine v Kyrgyzském hřbetu (severní Ťan-Šan). Cílem je vyhodnotit teplotní měření z předpolí ledovce Adygine a interpretovat výsledky vzhledem k průběhu recentní věčnosněžné čáry a oblasti permafrostu. V zájmovém území (3498-3659 m n. m.) je umístěno pět termistorů s dataloggery MINIKIN, které zaznamenávají teploty v hloubkách 15 a 30 cm pod povrchem ledovcových akumulací a dvě čidla stejného typu, která měří teploty vzduchu. Povrchová vrstva morén pravidelně každý rok na tři až pět měsíců roztaje, roční průměrné teploty půdy neklesly pod -2řC a lokality měření se vyznačují poměrně slabou regelační aktivitou. Průměrná roční teplota vzduchu v 3653 m n. m. v roce 2011 byla -4,5ř C a v 3913 m n. m. byla -6,1řC. Porovnání naměřených dat s publikovanými údaji o průměrných teplotách permafrostu v přilehlých pásmech pohoří Ťan-Šan nasvědčuje, že se zájmové území nachází v oblasti nesouvislého horského permafrostu. Nulová izoterma teploty vzduchu se nachází přibližně v 2900 m n. m., linie rovnováhy ledovce v 4000 m n. m., což je níže než linie horského permafrostu, bázi čela ledovce Adygine lze označit za teplou. Klíčová slova: teplotní režim, povrchová vrstva, regelační aktivita, údolí Adygine
|
|
|
Pohyb žulových balvanů na Čertově louce (Krkonoše) v období 2009-2012
Horáčková, Lenka ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Současné výzkumy plovoucích balvanů se zabývají otázkou recentní aktivity balvanů a příčinou vzniku pohybu balvanu po svahu dolů. Výzkum na Čertově louce hodnotil změny polohy balvanů v období 2009 - 2012, dále chod podpovrchových teplot a závislost pohybu na hmotnosti a rozložení sněhové pokrývky. Tříletý výzkum neprokázal závislost pohybu balvanů na hmotnosti, potvrdil však závislost zanoření balvanu na hmotnosti balvanu a výšce balvanu nad terénem. Meziroční změny posunu balvanu byly nepravidelné. V celkovém hodnocení období 2009 - 2012 nastala u více než poloviny balvanů shoda vertikálního a horizontálního směru pohybu směrem dolů po svahu. Pro potvrzení pohybu balvanů po svahu by však bylo zapotřebí delšího časového horizontu měření. Klíčová slova: plovoucí balvany, periglaciální prostředí, východní Krkonoše
|
|
|
Regionální morfologické rozdíly údolní sítě Jizerských hor
Hložek, Martin ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá charakteristikami říční sítě v oblasti Jizerských hor, jejíž vývoj byl poznamenán neotektonickými pohyby. Z tohoto důvodu je hlavním tématem práce vyhodnocení 30 podélných profilů vodních toků, klasifikovaných do čtyř kategorií v závislosti na tvaru profilu. Z průběhu příčných profilů, sestrojených na pěti vybraných tocích, je rovněž patrné tektonické ovlivnění. V oblasti Malé a Velké Jizerské louky byly sledovány změny v průběhu toků Jizerky a Jizery mezi lety 19382012. Na základě vyhodnocených výsledků bylo zjištěno, že oblastí nejvíce postiženou neotektonickou činností je severozápadní (povodí Jeřice) a severní (povodí Smědé) svah Jizerských hor. Neotektonické pohyby se projevují zejména v příčných profilech Smědé, Kwisy a Jizery. Z porovnání průběhu toků v letech 19382012 vyplynulo, že intenzita boční eroze má maximální hodnoty 0,20,5 m/rok.
|
|
|
Mikroformy pískovcového reliéfu a jejich využití pro relativní datování
Krbcová, Klára ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Mikroformy a mezoformy jsou nedílnou součástí pískovcového reliéfu. Jejich vznik je podmíněn souborem různých procesů, mezi ty hlavní patří zvětrávání a eroze. Pomocí rešerše literatury byla nejprve přiblížena definice pískovců a různé pohledy na jejich klasifikaci, diagenezi a rozšíření. Další částí práce je popis mechanismu zvětrávání a eroze na pískovcích. Na základě převládajícího vůdčího procesu při vzniku jednotlivých tvarů byly tvary rozděleny do kategorií. Důraz byl kladen především na jejich popis, způsob vzniku, vývojová stádia a rozšíření. V praktické části byly hodnoceny vybrané mikrotvary na území rokle Apatyka, která je součástí CHKO Kokořínska. Terénní výzkum byl zaměřen zejména na voštiny, které se v rokli Apatyka vyskytují hojně a tudíž umožňují komplexní analýzu jejich polohy jak v rámci jednotlivých skalních výchozů, tak i v rámci jednotlivých částí rokle. Pomocí vhodně zvolených metod bylo zjištěno, že areály voštin se nacházejí primárně ve východním kvadrantu, s klesající výškou skalního výchozu jejich pokryvnost klesá a jejich výskyt při úpatí a v blízkosti hran skalních výchozů je značně omezen. Další část terénního výzkumu se zaměřuje na relativní datování jednotlivých částí rokle právě pomocí voštin. Mezi nejstarší části patří uzávěrová část rokle a prostřední vertikální stupeň při...
|
|
|
Evaluation of physical-geographical research of the High Tatra Mts in the period 1969 - 2008
Jurdík, Michal ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Táto bakalárska práca rozoberá fyzicko-geografické výskumy o Vysokých Tatrách publikované v rokoch 1969 - 2008. Popisuje pohorie z hľadiska geomorfologických, hydrologických, klimatických, pôdnych a ďalších charakteristík. Ďalej v práci sa venujem porovnávaniu starších a súčasných vedomostí o prírodnom prostredí Vysokých Tatier. Vysoké Tatry predstavujú výnimočný komplex zložiek krajiny a sú modelovým pohorím pre výskum vysokohorského prostredia, pretože sa na malej ploche uplatňuje široké spektrum krajinotvorných faktorov a výšková členitosť im dodáva rôznorodý charakter prostredia. Kľúčové slová: fyzická geografia, Vysoké Tatry
|
|
|
Risk analysis methods of natural catastrophic processes in high mountain areas
Falátková, Kristýna ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Glaciální rizika jako jsou laviny, kamenné a suťové proudy, výron vody z ledovce nebo povodeň z průvalového jezera ohrožují životy lidí i jejich obživu a majetek. Mohou se vyvinout do neočekávaných rozměrů a zasáhnout i vzdálená rozsáhlá území. Pro tyto regiony je nutné vypracovat rizikové analýzy, aby se zabránilo ztrátě života a škodě na majetku. Existují různé metody získávání informací o stabilitě svahu, vnitřním složení morénové hráze nebo dostupnosti uvolněné sutě. Lze je rozdělit na ty používané během terénního průzkumu a metody dálkového snímání. Na základě zpracovaných dat je vytvořena riziková analýza, z které případně vyplývá nutnost provést zmírňující opatření.
|
|
|
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány
Pavurová, Zuzana ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Doklady kontinentálního zaledn ění v reliéfu Moravské brány Abstrakt Ve své diplomové práci se zam ěřuji na území v Moravské brán ě, které bylo b ěhem kvartéru zasaženo kontinentálním zaledn ěním. Cílem mé diplomové práce je porovnání názoru Tyrá čka (2006) na maximální rozší ření kontinentálního ledovce v daném území se získanými poznatky. Hlavní části diplomové práce p ředstavují: vývoj poznatk ů a názor ů na zaledn ění ve zkoumaném území, tvary reliéfu, které vznikají u okraj ů ledovc ů, metody a výsledky výzkumu a diskuze. Diplomovou práci jsem obohatila o mapy, grafy a obrázky. Pro zpracování dat jsem použila program MapInfo Professional 7.0 SCP, ArcGIS 9 a Microsoft Office Excel 2003.
|
host ::
