|
|
Přechodový rituál obláčka a časné sliby u řeholní komunity bosých karmelitek a boromejek
Moravcová, Anežka ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Obřad obláčka a časné sliby představuje důležitý okamžik v životech řeholnic. Tyto dva obřady (u některých řeholních společenství se jedná o jeden obřad), vykazují podle mé hypotézy znaky přechodových rituálů. Řeholnice si poprvé oblékají hábit, nasazují závoj a stávají se členkami uzavřeného společenství. Obřad se udržuje stále stejný, až na několik drobných změn, lze říct, že rituál je stále živý a pro komunitu má velký význam. V práci na základě vlastního výzkumu ukazuji, že se o přechodový rituál, jak jej Arnold van Gennep popisuje, skutečně jedná, a také jakou roli hraje při vstupu do řádu. Význam funkce tohoto přechodového rituálu pro uzavřenou komunitu řeholního řádu znamená nejen zaměření se na průběh samotného rituálu, ale také na roli ve vyprávění životního příběhu členek řádu. Z tohoto důvodu jsem zvolila jako hlavní metodu výzkumu jak polo- zúčastněné pozorování, tak i biografickou metodu. Na schématu sociálního dramatu podle Victora Wittera Turnera popisuji funkci rituálu pro komunitu a také pro každou řeholnici jednotlivě. Vstup nové členky do uzavřené komunity také poskytuje možnost nahlédnout na společenství skrze vnímání informátorek a určit, zda se jedná o společenství communitas, či nikoliv. Výzkum obřadu byl veden u řeholního řádu bosých karmelitek a také u Kongregace...
|
|
|
Fenomén "zámků lásky" na území Prahy jako vynalezená tradice
Procházková, Alžběta ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zámky lásky, tedy individuálně dotvořenými visacími zámky se specifickou společenskou funkcí, připevněnými ve veřejném prostoru. Práce zkoumá různé aspekty tohoto novodobého fenoménu v Historickém centru Prahy s cílem zmapovat současnou situaci a potvrdit zařazení fenoménu zámku lásky mezi vynalezené tradice. Při výzkumu byly využity metody pozorování, polostrukturovaných rozhovorů, dotazníkových šetření a obsahové analýzy internetového obsahu. Byla vytvořena fotodokumentace a mapa výskytu zámků lásky v Historickém centru Prahy. Rešerší odborné literatury i textů neakademické povahy a na základě výsledků mého vlastního výzkumu se potvrdilo, že fenomén zámků lásky je vynalezenou tradicí.
|
|
|
Konstrukce a užívání démonologických folklorních témat a motivů v populární kultuře: Případová studie videoher
Vozáb, Jakub ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Videohry v současnosti reprezentují velmi rozšířený kulturní fenomén. Velká část z nich k tvorbě herních příběhů a herního světa využívá rearanžované a komodifikované prvky inspirované vernakulárním folklorem. Díky těmto hrám se do velké míry dokázaly popularizovat některé projevy ústní slovesnosti, a to převážně zástupci orální prózy, konkrétně pak démonologické pověsti, a to nejenom v kolektivní paměti určité skupiny, ale díky masovosti populární kultury i ve všeobecné populaci. Na základě identifikace, zpracování, studia a dokumentace těchto projevů ve vybraném vzorku videoher s převážně folklorní tématikou a následným výzkumem mezi hráči a vývojáři ohledně znalostí těchto projevů lze zjistit, jakým způsobem tyto hry pracují s prvky inspirovanými folklorem nebo jestli už tyto projevy nesouvisí s folklorismem, případně folkloreskou. Práce si klade za cíl prozkoumat tato tvrzení a prozkoumat možnosti zachování projevů ústní slovesnosti v kolektivní paměti subkultury hráčů počítačových her s přesahem na všeobecnou populaci. Klíčová slova ústní tradice, ústní slovesnost, vyprávění, populární kultura, démonologické pověsti, videohry, případová studie, folkloreska, kolektivní paměť
|
|
|
Teoretické vymezení černého humoru
Kubelka, Michal ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Cílem této práce je teoreticky ukotvit černý humor, popsat jeho role a společenské funkce, představit jeho místo v současném folkloru a popsat dichotomii mezi běžným a černým humorem. Činí tak představením různých teorií humoru a jejich aplikací na černý humor. Zároveň text pracuje s řadou dokumentovaných příkladů ústního a internetového humoru, přičemž ukazuje převážně vtipy spadající pod černý humor. Práce se dále zabývá pojmy, které se s černým humorem do jisté míry překrývají či jsou mu významově podřazeny. Představuje tedy koncepty jako jsou šibeniční, zvrácený či katastrofický humor a popisuje jejich vztah k černému humoru.
|
|
|
Fenomén současných hororových žánrů na sociálních sítích
Šafaříková, Kateřina ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Ústředním tématem této bakalářské práce je obsahová analýza kolektivně sdíleného internetového hororového obsahu. Jednotlivé kapitoly zkoumají žánry současného digitálního folkloru s hororovou tematikou, jež se vyvíjí v prostředí internetu, a současně komunity uživatelů, jež se na jejich vzniku podílí. Dále práce analyzuje platformy, které umožňují šíření těchto hororových prvků, jejich vliv na postupné proměny těchto textů a také reakce některých uživatelů nad rámec pouhého pasivního čtení v podobě ostenze a příbuzných sociálních praktik. Hlavním tematickým okruhem, kterému se tato práce věnuje, je fenomén creepypasty (hororové narativy či obrázky šířící se po internetu), avšak v rámci výzkumu zkoumá i další audiovizuální tvorbu, která se šíří napříč platformami sociálních sítí (strašidelné internetové memy, videa či podcasty). Cílem práce je analyzovat dynamiku trendu současných internetových hororových žánrů a jejich případné proměny, které souvisí s generační obměnou a vznikem nových internetových sociálních sítí a platforem. Klíčová slova: horor, creepypasta, Slender Man, Momo (hra), internetové memy, současná pověst, hoax, digitální etnografie, internetový folklor, současný folklor
|
|
|
Odkládání krojů v Čechách a rozhodující faktory tohoto procesu
Matyska Mičánková, Tereza ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Výsledkem této práce je zmapování procesu odkládání tradičního lidového oděvu (kroje) v Čechách. Faktory vedoucí k odložení krojů byly utříděny a rozdělleny. Proces odkládání kroje byl prozkoumán z několika hledisek, včetně faktorů, které měly na odkládání kroje rozhodující vliv v jednotlivých regionech, jejich porovnání a chronologie a následného zanesení získaných dat do mapy. Práce je zaměřena konkrétně na oblast středních Čech, kde docházelo k odkládání kroje už na přelomu 18. a 19. století a pokusila se o srovnání faktorů, které vedly k ukončení nošení krojů v tomto kraji a v jiných českých krojových oblastech, tam, kde se kroje udržely déle, např. na Chodsku, Blatech či Doudlebsku.
|
|
|
Folklor nebo folklorismus? Regionální a lokální realita v prostředí jižní Moravy
Habancová, Anna ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Pojmy folklor a folklorismus byly opakovaně definovány v různých encyklopediích a odborných studiích (Standard Dictionary of Folklore, Mythology and Legend, Hans Moser, Herman Bausinger aj.), avšak hranice mezi jejich konkrétními projevy se stírají, jsou často vágní a nezřetelné. Bakalářská práce zaměřená zejména na lidovou hudbu se pokusí ukázat na rozdíly mezi autentickými, spontánními projevy, a naopak hudební kulturou získanou "z druhé ruky" prostřednictvím školy, medií či folklorních souborů. Ukáže rozdíl mezi lidovou hudbou prezentovanou na pódiích oproti spontánně projevované hudbě mimo pódia, při různých neformálních příležitostech a v rámci specifických sociálních kontextů, v nichž se projevy tradiční hudby odehrávají. Osobní zkušenosti z této oblasti v propojení s metodou kvalitativního výzkumu provedenou ve vybraných regionech, lokalitách a v rozhovorech s nositeli hudebních tradic i s laickým folklorním publikem by měly přinést data k analýze zmíněného prostředí a následně závěry z této analýzy plynoucí.
|
|
|
Vliv on-line identity ze světa Damokles na každodennost
Beseda, Jan ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Bužeková, Tatiana (oponent)
Vliv on-line identity ze světa Damokles na každodennost Abstrakt Ve své dizertační práci se zabývám uživateli on-line světa Damokles. Zkoumám jakým způsobem jejich on-line identita ovlivňuje jejich každodenní off-line život, jak díky on-line světu Damokles vznikají sociální vazby a sítě mezi jeho uživateli, jak se konstruuje on-line komunita. Zajímá mě vzájemné ovlivňování on-line a off-line aktivit uživatelů Damokles. Opírám se při tom o kvalitativní metodologii, konkrétně o zúčastněné pozorování členů komunity světa Damokles, jak v on-line prostoru, tak i při jejich off-line aktivitách, dále pak o polostrukturované, neformální rozhovory s členy dané komunity a analýzu a interpretaci textů ze světa Damokles a o světě Damokles. Svou práci řadím pod novou antropologickou subdisciplínu, pod kyberantropologii, která studuje člověka a proměny lidské existence v kontextu moderních počítačových informačních a komunikačních technologií (Soukup 2009, 138). Věnuji se také specifikům této antropologické subdisciplíny a problémům spjatým s výzkumem v on-line prostoru. Klíčová slova: kyberantropologie, on-line svět, každodennost, on-line komunita, etnografie, čas, identita
|
|
|
Přesunuté dřevěné kostely na území ČR a jejich současné využití
Vlčková, Eliška ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Tato práce se zaměřuje na transfer šesti dřevěných kostelů z Podkarpatské Rusi a východního Slovenska na území dnešní České republiky v letech 1929-1937. Jedná se o kostel sv. Michala v Praze na Petříně, kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem, kostel sv. Paraskevy v Blansku, kostel sv. Mikuláše v Hradci Králové, kostel sv. Mikuláše v Nové Pace a kostel v Dobříkově. Na základě rešerše odborné literatury je popsán teoretický základ transportů a nastíněny jsou historické okolnosti přesunů u jednotlivých kostelů. Hlavním cílem této práce je pak popsat současný stav fungování kostelů a jejich současné využití. Metodou sběru dat jsou polo strukturované rozhovory s faráři těchto kostelů a dalšími osobnostmi s nimi spjatými a zdůrazněn je především vliv staveb na formování místních komunit spojených s kostelem a jejich přínos obcím. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Communication and Communities in World of Warcraft: Ethnography of a Guild
Trušina, Natalie ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Tato práce je etnografickým pohledem do světa komunit uvnitř počítačových online her žánru MMORPG. Jejím cílem je představení MMORPG jako zajímavého pole pro antropologický výzkum a pohled na fungování herních komunit - hráčských raidicích guild ve hře World of Warcraft. V práci jsou zkoumány otázky toho, jakým způsobem se guildy drží pohromadě, co motivuje hráče k formování takových seskupení a co všechno jim v tom naopak překáží. Při výzkumu byly použity metody zúčastněného pozorování virtuálního prostředí uvnitř hry, zkoumání prostředí v Internetu kolem hry a rozhovory s hráči. Celý výzkum byl proveden online. Klíčová slova: MMORPG, digitální etnografie, digitální antropologie, gildy, World of Warcraft
|
host ::
RSS.