Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 59 záznamů.  začátekpředchozí33 - 42dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
MUSCLES ACTIVATIONS DURING "SHOULDER MOUNT" POLE ACROBATIC EXERCISE
Sanni, Modinat ; Vilímek, Miloslav (vedoucí práce) ; Šifta, Petr (oponent)
Autor: Bc. Modinat Sanni Vedoucí práce: Ing. Miroslav Vilímek, PhD Název práce: AKTIVACE SVALŮ BĚHEM "SHOULDER MOUNT" CVIKU NA VERTIKÁLNÍ TYČI. Vymezení problému: Tato empiricko- teoretická práce shrnující v teoretické části poznatky z funkční anatomie, kineziologie, biomechaniky ramenního komplexu a způsob vzniku netraumatických úrazů a možnosti jejich léčby využitím odborných literatur. Práce v praktické části porovnává pomocí povrchové elektromyografie amplitudy, tvary a průběhy myoelektrických signálů z m. latissimus dorsi, m. pectoralis maior, m. biceps brachii, m. infraspinatus a m. supraspinatus na dominantní horní končetině u dvou zdravých jedinců během Shoulder Mount cviku na vertikální tyči. Účel byl zaznamenat změny za použití dvou různých pomůcek tj. kineziotapu a ortézy na tenisový loket k zjištění jejich schopnosti ovlivnit výše uvedených parametrů elektromyografických signálů zvolených svalů. Dále je součástí záznam a analýza Shoulder Mount cviku k dalším zpracováním. Metoda a materiály: Potenciálně vhodné odborné články, zaměřující se na využití kineziotapů a tenisových ortéz, měřeno pomocí EMG se záměrem ovlivnit myoelektrickou aktivaci ramenního komplexu, byly pro tuto práci hledány z EbscoHost, BMJ, Embase, MEDLINE, PeDro a jiných databázích. Využity byly elektrody z nerezových...
Vliv cyklistického posedu na svalové napětí m.triceps surae
Králíčková, Iva ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Otáhal, Jakub (oponent)
Název: Vliv cyklistického posedu na svalové napětí m. triceps surae Cíle: Cílem této diplomové práce je zjistit, jaký má vliv změna cyklistického posedu na svalové napětí m. triceps surae. A zda se zvýšením posedu dojde i ke zvýšení svalového napětí lýtkového svalu. Metody: Práce je rozdělena na část teoretickou, kde jsou zpracovány informace z odborné literatury k danému tématu a část praktickou. Teoretická část obsahuje anatomický popis a reologické vlastnosti kosterní svaloviny, svalové napětí a jeho regulaci. Součástí je také biomechanika jízdy na kole, geometrie kola a možnosti nastavení cyklistického posedu a také rizikové dopady při nesprávně nastaveném cyklistickém posedu. Praktická část byla zpracována jako výzkum formou měření svalového napětí pomocí myotonometru. Pro měření byl zvolen m. triceps surae na dominantní dolní končetině u sedmi probandů. Měření proběhlo dvakrát s dvoutýdenním odstupem, při rozdílném nastavení výšky cyklistického posedu. . Výsledky: Výsledky měření potvrdily, že změna cyklistického posedu má vliv na svalové napětí a že se při zvýšení posedu zvýší i svalové napětí lýtkového svalu. Klíčová slova: cyklistický posed, nastavení posedu, svalové napětí, m. triceps surae, myotonometr
Ovlivnění svalového napětí hormonální antikoncepcí
Vojtová, Karolína ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název práce Ovlivnění svalového napětí hormonální antikoncepcí Cíl práce Cílem diplomové práce je zjištění, zda a jakou měrou ovlivňuje užívání hormonální antikoncepce svalové napětí, které se může měnit v závislosti na probíhající fázi menstruačního cyklu ženy. Metoda Diplomová práce je rozdělena na teoretickou část, kde je souhrn poznatků k tomuto tématu získaných z literatury české i světové, a speciální část, která je zpracována jako výzkum formou neinvazivního vyšetření pomocí myotonometru. Měření je provedeno u 12 probandek čtyřikrát v průběhu čtyř týdnů, vždy v určité fázi svého menstruačního cyklu. Výsledky měření jsou porovnány mezi dvěma definovanými skupinami probandů a je zjištěn vliv hormonální antikoncepce na svalové napětí v průběhu menstruačního cyklu. Výsledky Měření pomocí myotonometru ukazuje, že užívání hormonální antikoncepce svalové napětí ovlivňuje. Výsledky měření ukazují na stabilizaci a předvídatelnost změn kolísajícího svalového napětí u probandů užívajících hormonální antikoncepci, avšak míra změn podléhá interpersonálním rozdílům, přičemž z těchto výsledků se nemůže vytvořit obecně platný názor. Klíčová slova Menstruační cyklus, hormonální antikoncepce, svalové napětí, myotonometr
Ovlivnění svalového napětí pomocí jógové relaxace
Štičková, Zuzana ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Ovlivnění svalového napětí pomocí jógové relaxace. Cíle: Cílem této práce je představit jógovou techniku relaxace, jóga nidru, jako jednu z možností snížení psychického i fyzického napětí a zhodnotit její vliv na svalové napětí. Metody: Praktická část práce je pojatá jako pilotní studie se šesti probandy. Pro hodnocení a objektivizaci svalového napětí byla použita metoda myotonometrie. Pro měření byl zvolen m. soleus. Po změření výchozího napětí m. soleus na dominantní končetině probandů, byla skupina účastníků edukována ohledně cvičení jóga nidry a instruována k jejímu 14 dennímu domácímu tréninku pomocí audionahrávky. Po jeho absolvování bylo probandům změřeno svalového napětí pro zjištění dlouhodobého účinku jóga nidry na svalový tonus. Na závěr skupina probandů společně absolvovala skupinovou lekci jóga nidry vedenou jógovým instruktorem. Následné změření svalového napětí m. soleus myotonometrem sloužilo pro zhodnocení bezprostředního efektu jóga nidry na svalový tonus. Výsledky: Po 14 dnech tréninku jóga nidry došlo u 5 z 6 probandů ke snížení svalového napětí m. soleus. Výsledky studie tak potvrzují dlouhodobý vliv pravidelného cvičení jóga nidry na svalové napětí. Studie však nepotvrdila bezprostřední vliv jedné lekce jóga nidry na snížení svalového napětí - u 3 probandů došlo ke...
Provedení golfového švihu u pacientů s amputací dolní končetiny
Richtrová, Michaela ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Šifta, Petr (oponent)
Autor: Bc. Michaela Richtrová Název: Provedení golfového švihu u pacientů s amputací dolní končetiny Cíle: Cílem práce je zhodnocení způsobu provedení golfového švihu u pacientů s různým typem a úrovní amputace dolní končetiny v porovnání s hráčem bez amputace. Dalším cílem je zjištění vztahu mezi fázemi golfového švihu a přenosem hmotnosti s použitím různých golfových holí v porovnání s hráčem bez amputace. Metoda: Práce je svým tématem pilotní studií. Výzkum je rozdělen na tři případové studie popisného charakteru. Do experimentální skupiny byli vybráni dva golfisté amatéři a jeden golfista profesionál. Kontrolní skupinu v našem případě tvořil hráč bez amputace. Pro hodnocení kinematických parametrů (trajektorie ramenních kloubů, boků, kolenních kloubů) byl použit systém Qualysis Motion Capture System. Pro hodnocení dynamických parametrů (přenos hmotnosti těla) v průběhu golfového švihu byly využity dvě dynamometrické desky Kistler. Výsledky: Měření prokázalo, že proband s amputací bérce se v průběhu golfového švihu svým pohybovým chováním vyrovná hráči bez amputace, jak z pohledu kinematiky tak i dynamiky, Stejných výsledků pacient dosáhl i při použití jiného typu golfové hole. U probanda s amputací femuru i u probanda s oboustrannou amputací femuru byla prokázána změna provedení golfového švihu...
Objektivizace využití kineziotapingu k ovlivnění svalového napětí při epikondylitidě
Rosenmüllerová, Lenka ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název práce Objektivizace využití kineziotapingu k ovlivnění svalového napětí při epikondylitidě Cíle práce Cílem diplomové práce je zjistit, jaký má vliv aplikace inhibičního kineziotapu na svalové napětí přetíženého m. extensor digitorum communis a na bolestivost oblasti laterálního epikondylu při laterální epikondylitidě. Metoda Práce je rozdělena na část teoretickou, která slouží jako podklad k šetření v druhé, empirické, části práce. Změna svalového napětí m. extensor digitorum communis po aplikaci kineziotapu bude zjišťována pomocí myotonometrie. Měření bude provedeno u 5 probandů před a po dvoudenní aplikaci kineziotapu. Zároveň bude pomocí dotazníku Numeric pain rating scale zjišťována změna bolestivosti před a po aplikaci kineziotapu a tím závislost bolestivosti na změně svalového napětí. Výsledky Měření myotonometrem po dvoudenní aplikaci kineziotapu ukázalo snížení svalového napětí m. extensor digitorum communis u 4 z 5 testovaných osob. U všech probandů došlo ke snížení pocitů bolestivosti v oblasti laterálního epikondylu. Klíčová slova laterální epikondylitida, tenisový loket, svalové napětí, kineziotaping, myotonometr
Vliv menstruačních fází na svalový tonus
Paurová, Aneta ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název práce: Vliv menstruačních fází na svalový tonus Cíle a metody: Cílem této práce je prokázat vliv jednotlivých menstruačních fází a účastnících se hormonů na viskoelastické vlastnosti kosterního svalu lýtka pomocí neinvazivního přístroje myotonometru. Experimentální část práce je pilotní studií, které se zůčastnilo sedm probandek ve věku 24 až 28 let. Každá probandka se zůčastnila čtyř měření v odstupu sedmi dní. Hlavním kritériem pro výběr probandek bylo neužívání žádných hormonálních antikoncepčních prostředků po dobu nejméně šesti měsíců. Výsledky: Výsledkem měření jsou grafy zobrazující zátěžové části křivek, které představují sílu vyvinutou hrotem myotonometru. Svalové napětí musculus soleus se během menstruačního cyklu mění, nelze však vyloučit další endogenní a exogenní faktory. U jednotlivých probandek jsou naměřené relativní hodnoty svalového napětí rozdílné. Menstruační fáze má markantně nejvyšší průměrnou hodnotu svalového napětí. Nelze vytvořit obecně platný závěr. Klíčová slova: Menstruační cyklus, menstruační fáze, svalový tonus, lýtkový sval, biomechanické vlastnosti, myotonometrie, antikoncepce
Cervikogenní bolest hlavy
Patríková, Jitka ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Název práce Cervikogenní bolest hlavy Cíle práce Cílem předkládané diplomové práce je komplexně s pomocí odborné literatury představit téma cervikogenní bolesti hlavy. Zaměřuje se podrobněji na prevalenci tohoto onemocnění v široké populaci. Dále na to, v jakém segmentu krční páteře dochází nejčastěji k dysfunkci u pacientů s cervikální bolestí hlavy, na spojitost mezi subokcipitálními svaly, cervikální durou mater spinalis a bolestí hlavy a na efektivnost jednotlivých terapií u této diagnózy. Metoda Diplomová práce je koncipována jako literární rešerše. K získání pramenů posloužily odborné databáze Pubmed, PEDro, Medline, HighWire, Science direct. Práce je rozdělena na část teoretickou a deskriptivně analytickou. Pro účely práce byly stanoveny 4 otázky a 4 hypotézy. Výsledky Diplomová práce potvrdila na základě analýz dostupných studií, že výskyt cervikogenní bolesti hlavy v populaci není zanedbatelný a u pacientů trpících bolestí hlavy je tato diagnóza poměrně hodně rozšířená, až u 35 % pacientů. Dostupné výsledky studií ukazují, že dysfunkce krční páteře je příčinou 15-20 % cervikogenních bolestí hlavy, přičemž nejčastěji se jedná o vliv C1-C2, čemuž tak bylo ve více než 60 % případů. Na druhou stranu vliv AO skloubení není příliš častý, vyskytuje se u cca 7 % případů. Koexistence anatomického...
Vliv menstruačních fází na svalový tonus
Paurová, Aneta ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název práce: Vliv menstruačních fází na svalový tonus Cíle a metody: Cílem této práce je prokázat vliv jednotlivých menstruačních fází a účastnících se hormonů na viskoelastické vlastnosti kosterního svalu lýtka pomocí neinvazivního přístroje myotonometru. Výzkumná část práce je pilotní studií, které se zúčastnilo sedm probandek ve věku 24 až 28 let. Každá probandka se zúčastnila čtyř měření v odstupu sedmi dní. Hlavním kritériem pro výběr probandek bylo neužívání žádných hormonálních antikoncepčních prostředků po dobu nejméně šesti měsíců. Výsledky: Výsledkem měření jsou grafy zobrazující zátěžové části křivek, které představují sílu vyvinutou hrotem myotonometru. Svalové napětí musculus soleus se během menstruačního cyklu mění, nelze však vyloučit další endogenní a exogenní faktory. U jednotlivých probandek jsou naměřené relativní hodnoty svalového napětí rozdílné. Menstruační fáze má signifikantně nejvyšší průměrnou hodnotu svalového napětí. Nelze však vytvořit obecně platný závěr. Klíčová slova: Menstruační cyklus, menstruační fáze, svalový tonus, lýtkový sval, biomechanické vlastnosti, myotonometrie, antikoncepce 4
Ovlivnění reologických vlastností svalové tkáně u musculus triceps surae pomocí AEK postupů
Kupec, Karel ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Název diplomové práce: Ovlivnění reologických vlastností svalové tkáně u musculus triceps surae pomocí AEK postupů Autor: Bc. Karel Kupec Studijní obor: Fyzioterapie Vedoucí diplomové práce: PhDr. Petr Šifta, Ph.D. Rok obhajoby: 2013 Souhrn: Cílem této práce bylo zjistit účinek agisticko-excentrických kontrakčních postupů na svalové napětí musculus soleus ve srovnání s pasivní relaxací musculus soleus na druhostranné končetině. Předpokladem bylo, že agisticko-excentrické kontrakční postupy sníží svalové napětí musculus soleus po předchozí prodělané anaerobní zátěži. Druhostranná končetina sloužila jako kontrolní pro srovnání agisticko- excentrických kontrakčních postupů a pasivní relaxace. Svalové napětí bylo měřeno v laboratoři Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Experimentu se zúčastnilo 5 studentů výše zmíněné fakulty. Jako měřící metoda byla použita myotonometrie, která simuluje palpaci. Naměřená data byla přes analogově-digitální převodník zobrazena a dále zpracována. Výsledky této studie ukazují, že agisticko-excentrické kontrakční postupy pozitivně ovlivnili svalové napětí. Kontrolní forma relaxace, pasivní odpočinek, neovlivnila svalové napětí tak významně. Výsledky podporují stanovenou hypotézu, že AEK postupy ovlivní svalové napětí v pozitivnějším slova smyslu, než...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 59 záznamů.   začátekpředchozí33 - 42dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.