|
|
Tragično ve vybraných dílech norské literatury posledních desetiletí
Mittnerová, Lucie ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Cílem práce je analyzovat pět vybraných děl současné norské literatury z hlediska teorie tragédie. V této souvislosti budeme vybraná díla zkoumat ze čtyř základních hledisek. Na prvním místě se pokusíme zachytit a definovat pojem tragično, a to prostřednictvím představení teorií tragédie, které: 1) jsou obecně považovány za významné 2) mají specifický význam ve vztahu k interpretaci děl vybraných v této práci. Na druhém místě se práce pokouší vytyčit hlavní témata, na jejichž základě je možné tragédii identifikovat a zkoumat. Tyto oblasti jsou pak rozebírány a popisovány v rámci vybraných románů. V tomto směru práce zahrnuje i vymezení dalších, v úvodu práce nepopsaných charakteristik tragédie. Kromě toho jsou zde interpretovány a aplikovány některé další významné teorie související s tragičnem. V rámci těchto rozborů také dochází k průběžnému konfrontování klasické tragédie a tragédie moderní. V závěru pak práce shrnuje nejvýznamnější a ve všech románech se objevující motivy, které jsou podle našeho názoru indikátorem tragična v daných literárních dílech (toho práce dosahuje mimo jiné porovnáním čtyř "tragických" románů s pátým z nich, který na základě našeho zkoumání tragický není), a na základě tohoto shrnutí postuluje, že klasická a moderní tragédie mají pozoruhodně často podobné rysy. Zkoumaná...
|
|
|
Rozpor romantismu a biedermeieru v pohádkách H. Ch. Andersena "Malá mořská víla", "Sněhová královna" a "Zvon" a funkce přírodního symbolu v nich
Kačenová, Kristýna ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Tématem bakalářské práce je rozpor biedermeieru a romantismu v pohádkách H. Ch. Andersena "Malá mořská víla", "Sněhová královna" a "Zvon". Práce se věnuje uvedeným směrům ve vztahu ke každodennímu životu. V pohádkách zkoumáme, zda je jeden ze směrů hodnocen kladně a druhý záporně či zda jeden hrdinu negativně ovlivňuje a nutí jej, aby odešel z domova, a druhý jej oproti tomu formuje pozitivně. Součástí práce je také rozbor přírodních symbolů. Pro oba směry, biedermeier i romantismus, je příroda velmi důležitá a přírodní symboly ve zkoumaných pohádkách dokreslují charaktery osob a objasňují jejich konání. Téma práce je zkoumáno pomocí sekundární literatury převážně v dánském, ale i německém, anglickém a českém jazyce. V prvních dvou pohádkách je romantismus hodnocen kladně a biedermeier záporně, ve třetí pohádce jsou oba směry na stejné úrovni, hodnoceny jsou kladně.
|
|
| |
|
|
Jastrauova pouť městem, obraz člověka a města v románu Hærværk Toma Kristensena
Vašáková, Lenka ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Tématem práce jsou motivy města, poutníka a pouti v meziválečném románu Hærværk dánského spisovatele Toma Kristensena. Úvodní, teoretická část stručně charakterizuje změny v podobě města a jeho obrazů v literární teorii a dílech 19. a 20. století. Zároveň poukazuje na reciproční povahu vztahu člověka a města a na důležitou roli města při utváření identity jeho obyvatel. Následující analytická část práce obsahuje vlastní rozbor románu a zaměřuje se na způsob, jakým se pocit odcizení hlavní postavy projevuje na deskriptivním obrazu románového města. Práce zkoumá chybějící opory v životě hlavní postavy, a to prostřednictvím městských budov a staveb, které je zastupují, a které jsou v románu kritizovány či zcela vynechány. Dalším zkoumaným motivem je dobrovolná cesta hlavní postavy ke dnu, interpretovaná jako důsledek meziválečných pochyb o společnosti, jejích principech a obecně lidských hodnotách. Práce uvádí příklady různých typů odcizených městských chodců, s nimiž hlavní postavu porovnává. Rovněž analyzuje pohyb protagonisty městem, který na základě jeho nejvýraznějších směrů, vertikály a spirály, vykládá jako introspektivní cestu za hlubším poznáním vlastní podstaty. Poslední část práce se zabývá formálními aspekty románu a románového obrazu města, které rozebírá s ohledem na vybrané literární...
|
|
|
Stylová úspornost a výrazová střídmost ve vybraných dílech současné norské prózy a otázka jejich překladu do češtiny
Vacková, Martina ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jaká je současná překladatelská praxe při práci s literárními texty, jež nemají přímý stylistický ekvivalent v cílové kultuře. Výzkum je prováděn na základě prozaických děl tří současných norských autorů, jejichž styl je velmi specifický. V teoretické části práce je popsána situace v současné norské i české próze, aby bylo možno porovnat výchozí kontext. Dále se v první části zabýváme teoretickými poznatky z oboru translatologie týkající se překladu literárních textů. V praktické části pak na jednotlivých románech Hanne Ørstavikové, Erlenda Loea a Jona Fosseho představujeme jejich jedinečný styl. Následně na českých překladech zjišťujeme, zda překladatelé originál zpracovávali věrně či spíše volněji a zda se řídili současnou překladatelskou normou.
|
|
|
Opakování jako výrazový prostředek v dramatech Jona Fosseho
Maxová, Pavla ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Diplomová práce pojednává o fenoménu opakování v dramatech norského spisovatele Jona Fosseho. Princip opakování je uchopen v širších souvislostech, které odhalují, že opakování v těchto textech není jen zdobnou estetickou figurou, ale hloubkovou strukturou, která se promítá do všech složek díla. Projevuje se na různých úrovních, od roviny grafickozvukové po kompoziční, přesahuje i hranice jednotlivých děl. Jako materiál pro praktickou analýzu posloužilo drama Ein sommars dag, které bylo zkoumáno v kontextu Fosseho kompletní dramatické produkce.
|
|
|
Křesťanská symbolika v románu Lhář M. A. Hansena jako díle křesťanského existencialismu
Slouková, Radka ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Román Lhář je nejznámějším díle Martina A. Hansena. Je označován jako existencialistický román a má představovat takzvaný křesťanský existencialismus. Ve své diplomové práci se snažím ukázat, že román Lhář je opravdu silně ovlivněn křesťanským existencialismem. V první části se zabývám existencialismem jako filosofickým proudem, který ovlivnil dánskou kulturu a literaturu především po druhé světové válce. Existencialismus klade důraz na člověka jako individuum, které si svými volbami a činy vytváří vlastní existenci. Tento způsob života představuje autentickou existenci. Vedle toho existuje neautentická - člověk je pasivní, nejedná a nepřijímá odpovědnost. Existencialismus také zdůrazňuje svobodu, ke které jsme ovšem odsouzeni. I proto je svět absurdní a nepochopitelný. Ve Lháři nacházíme většinu těchto existencialistických myšlenek. Hlavní hrdina, Johannes Vig, žije neautentický život. Rád si pohrává s lidmi, je pasivní, nejedná. Uprostřed románu se odehraje Johannesova mezní situace - pochopí neautentičnost svého života a pomalu se pokouší najít novou životní cestu. Musí překonat řadu překážek - ztratí ženu, kterou miluje, svede ženu, která miluje jeho. Poté se konečně doopravdy rozhodne změnit svůj život, začne pracovat na topografické knize. Zdá se, že příběh končí happyendem, ovšem jak již název románu...
|
|
|
Recepce a vliv severských literatur období fin de siécle v Českých zemích
Thál, Jonáš ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Práce se zabývá recepcí skandinávské dekadentně laděné literatury v českém kulturním prostředí, přičemž je brán v úvahu celkový evropský kulturní a myšlenkový kontext konce 19. století; akcentována je zároveň kulturní homogenita evropské literatury období fin de sicle. Skandinávská literatura je v práci vnímána jako důležitý element jak v českých periodicích (nejzásadnější je z hlediska tohoto pojednání činnost skupiny kolem Moderní revue), tak v běžné vydavatelské činnosti. Práce se detailněji věnuje osobnostem skandinávské literatury jako August Strindberg, Ola Hansson, Georg Brandes, Herman Bang, Arne Garborg a jejich vlivu na českou resp. evropskou literární scénu. Autor též zdůrazňuje význam osobního kontaktu mezi jednotlivými osobnostmi literárního a uměleckého světa fin de sicle.
|
|
|
Categories language and its future implementation is an interesting view of the Danish
Haušildová, Kateřina ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Gammelgaard, Karen (oponent) ; Štajnerová, Petra (oponent)
Cilem teto pnice je podat uceleny pohled na kategorii budoucnosti a jeji jazykovou realizaci ve skandinavskych jazycich. V prvni casti disertace, ktera se zabYva filozofickym pojetim kategorie budoucnosti, vytvafim s vychodiskem v jedne ze dvou stezejnich teorii o metafyzice casu, dynamicke A-teorii, intuitivni a z lingvistickeho hlediska relevantni model casu, ktery je na rozdil od tradicnich modelu schopen postihnout temporaini asymetrii charakteristickou pro radu evropskych i mimoevropskych jazyku. Misto tradieni easove pfimky je budoucnost v tomto modelu znazornena jako rozvetveny system potencialnich sledu udalosti, z nichZ nektere jsou pravdepodobnejsi nez jine. Druh east prace je venovana popisu budoucich konstrukci v danstine, norstine a svedstine, tedy jazycich naldejicich k takzvane oblasti bez futura v severni Evrope (jf. Dahl 2000). Konstrukce jsou zde pojednany systematicky podle zpusobu jejich gramatikalizace z lexikalnich prostredku vyjadfujicich modalitu, ze sloves pohybu nebo z gramatickych ryrazu oznaeujicich aspekt. Za ustredni typy gramatickych prostredku pro vyjadreni budoucnosti jsou ve skandinavskych jazycich povaZovany konstrukce s modalnimi slovesy vil a skal (danstina a norstina), ska (svedstina), de-venitivni konstrukce s kommer til at (danstina), kommer til (norstina) a kommer...
|
|
|
Ironie hovoří aneb jak zobrazit skřítka s kloboukem, jenž ho činí neviditelným. Ironie v první kapitole prvního dílu Kierkegaardova spisu O pojmu ironie se stálým zřetelem k Sókratovi
Marková, Kateřina ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá ironií v textu Umožnění tohoto chápání - první kapitole prvního dílu disertace Sorena Kierkegaarda O pojmu ironie se stálým zřetelem k Sókratovi. Diplomová práce má dvě části. První část je příspěvkem do odborné diskuse na téma ironie u Kierkegaarda. Je ironickou interpretací uvedeného textu a zachycuje a popisuje způsob, jakým v něm Kierkegaard znázorňuje ironii. Prostřednictvím analýzy nesouladu mezi deklarovaným záměrem Umožnění tohoto chápání a faktickou realizací tohoto záměru dospívá první část diplomové práce k závěru, že třebaže znázornění ironie není jako záměr textu deklarováno, fakticky jeho záměrem je. Právě prostřednictvím této analýzy se ukáže, jak Kierkegaard v textu ironii znázorňuje. První část diplomové práce tak zároveň ukazuje, že v Umožnění tohoto chápání využívá Kierkegaard nepřímé sdělení. Druhá část diplomové práce je příspěvkem na pole literatury: tvoří ji český prvopřeklad Umožnění tohoto chápání, který ilustruje výklady první části.
|
host ::
RSS.