|
|
Využití cytogenetických a molekulárně cytogenetických metod v prenatální diagnostice
Rašpličková, Tereza ; Novotná, Drahuše (vedoucí práce) ; Zemanová, Zuzana (oponent)
Abnormální ultrazvukový nález u plodu zvyšuje pravděpodobnost záchytu chromozomových odchylek. Ty jsou příčinou až jedné čtvrtiny spontánních potratů a mrtvěrozených plodů a rozvoje řady vrozených vývojových vad životaschopných plodů a novorozenců. Karyotypování je technika využívaná pro chromozomovou analýzu prenatálních vzorků jako metoda první volby. Naproti tomu array CGH je v prenatální diagnostice prozatím používaná obvykle jako metoda doplňková a ověřovací, následující až po karyotypování. Cílem této práce bylo dokázat, že metodou array CGH je možné zachytit více chromozomových nálezů v porovnání s karyotypováním. Při splnění tohoto předpokladu mohou čipové metody nahradit konvenční karyotypování jako primární screeningovou metodu genetického vyšetřování plodů s ultrazvukovým nálezem. Současně oběma metodami bylo vyšetřeno celkem 45 prenatálních vzorků fetální DNA, indikovaných k invazivnímu vyšetření z důvodu abnormálního nálezu na ultrazvuku. Karyotypováním byly identifikovány aberace u dvou (4,4 %) plodů a metodou array CGH u pěti (11,1 %) plodů, přičemž oba nálezy detekované pomocí karyotypování byly též nalezeny i metodou array CGH; tzn., že metoda array CGH zachytila o 6,7 % více nálezů ve srovnání s karyotypováním. Výsledky této práce se shodují se závěry odborných článků, které...
|
|
|
Přínos molekulárně genetických a cytogenetických analýz k diagnostice a predikci léčebné odpovědi u pacientů s non-Hodgkinskými lymfomy
Berková, Adéla ; Zemanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Goetz, Petr (oponent) ; Smolej, Lukáš (oponent)
Maligní lymofoproliferace zahrnují vysoce heterogenní skupinu nádorů vycházejících z lymfocytů, tj. lymfomů (Non-Hodgkinových - NHL, i Hodgkinova), leukémií, mnohočetného myelomu a dalších. V současnosti je známa řada chromosomových aberací jak s diagnostickým, tak prognostickým významem, což zařadilo molekulárně cytogenetické analýzy genomu nádorových buněk mezi důležitá vyšetření. Disertace se věnuje především chronické lymfocytární leukémii (CLL), která patří mezi periferní B lymfoproliferace a je nejčastějším typem leukémie. Metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH) jsme vyšetřovali přítomnost čtyř nejčastějších aberací (delece 13q14, delece genu ATM a TP53 a trisomie 12), doplněnou u části pacientů o detekci aberací genu IgH, a porovnali jsme nálezy s dalšími faktory a klinickými charakteristikami. Práce ukazuje, že vyšetření klasického karyotypu je relativně málo relevantní. Metoda FISH byla pro záchyt aberací u CLL mnohem přínosnější. Přítomnost žádné ze čtyř zmíněných aberací není pro CLL specifická, má však prognostický význam, zejména delece TP53. Detekce některých translokací IgH genu je nepostradatelná v diferenciální diagnostice CLL a dalších NHL (velkobuněčného, folikulárního, Burkittova lymfomu, lymfomu z buněk plášťové zóny). Věnovali jsme se potvrzení významu jednotlivých...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Zemanová, Zuzana ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce je podmíněné zastavení trestního stíhání. Tento institut je jedním z alternativních způsobů vyřízení trestní věci, které souhrnně označujeme termínem odklon. Jejich teoretickým základem je koncept tzv. restorativní justice. Podmíněné zastavení trestního stíhání je institutem trestního práva procesního, který je významným projevem subsidiarity trestní represe. Představuje poskytnutí určitého privilegia obviněnému spočívajícího v tom, že trestní řízení není dovedeno do svého standardního konce výměnou za to, že dojde k reparaci trestným činem narušených vztahů s poškozeným. Tato práce je rozčleněna do šesti kapitol, které se snaží postihnout především zvolené téma i některé jeho širší souvislosti. Na úvod je pozornost věnována koncepci restorativní justice a koncepci odklonů. Stěžejní část této práce se nachází v kapitole třetí a je celá věnována výhradně podmíněnému zastavení trestního stíhání. Autorka se zde snaží postihnout všechny aspekty tohoto institutu a jeho aplikace. Následující kapitola je věnována i ostatním typům odklonů. Vzhledem k omezenému rozsahu této práce je však tato pozornost pouze okrajová. V rámci předposlední kapitoly je zpracována a analyzována zevrubná statistika. Závěrečná kapitola se zabývá možným vývojem odklonů de lege ferenda. Cílem této...
|
|
|
Heteroploidie v buňkách kostní dřeně u dětí s akutní lymfoblastickou leukemií (ALL)
Matějčková, Nicole ; Zemanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Akutní lymfoblastická leukemie je nejčastějším nádorovým onemocněním u dětí. Jedná se o heterogenní onemocnění, u kterého byla popsána celá řada rekurentních chromosomových aberací. Mezi nejvýznamnější aberace spojené s dobrou prognózou patří translokace t(12;21)(p13;q22), při které vzniká fúzní gen ETV6/RUNX1 a tzv. hyperdiploidie. Naopak nejvýznamnější prognosticky nepříznivé nálezy jsou translokace t(9;22)(q34;q11) vedoucí ke vzniku fúzního genu BCR/ABL1, přestavby MLL genu a tzv. hypodiploidie. Tzv. heteroploidie, patří mezi nejčastější cytogenetické nálezy u dětských ALL. Charakteristickým rysem je nenáhodné zmnožení či ztráta chromozomů z diploidní sady. K nejvýznamnějším nálezům patří hyperdiploidie, při které dochází k nenáhodnému zmnožení některých chromozomů. Hyperdiploidie je spojena s velmi dobrou prognózou, vliv dalších strukturních aberací na prognózu je předmětem dalšího zkoumání. Další prognosticky významnou skupinou v rámci heteroploidií je hypodiploidie. Jedná se o poměrně vzácný nález, který je doprovázen obvykle velmi špatnou prognózou. U hypodiploidie dochází k nenáhodným ztrátám chromozomů. Hypodiploidie může být v některých případech maskovaná zdvojeným hyperdiploidním klonem, což ztěžuje její identifikaci. Přesná a včasná cytogenetická analýza heteroploidních buněk je velmi důležitá,...
|
|
|
Exprese WT1 a jeho sestřihových variant v myeloidních leukémiích
Lopotová, Tereza ; Moravcová, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Zuzana (oponent) ; Rázga, Filip (oponent)
Myeloidní leukémie představují maligní onemocnění charakterizovaná expanzí myeloidní krevní řady. Zatímco v případě chronické myeloidní leukémie (CML) je hlavní příčina onemocnění známa - t(9;22) a aktivita fuzního produktu BCR-ABL, s akutní myeloidní leukémií (AML) je spojena řada translokací a mutací. Cílem této práce je přispět ke zlepšení monitorování pacientů s myeloidními leukémiemi cestou detailního poznání exprese panleukemického markeru, genu Wilmsova tumoru (wt1). Prognostický význam celkové exprese wt1 je znám u pacientů s AML, nebyl ale jednoznačně potvrzen pro pacienty s CML. O expresi jednotlivých izoforem (celkem více než 36 proteinových produktů) existují velmi kusé informace v případě obou diagnóz i zdravé hematopoézy. Většina této práce je soustředěna na CML, AML je věnována pouze omezená část. V rámci první části jsme prokázali vysoký prognostický význam celkové exprese mRNA wt1 pro pacienty s CML. Statistická hodnocení ukázala kritické hladiny wt1, které umožňují v porovnání s rutinně používaným markerem, hladinou transkriptu bcr-abl, upřesnit prognózu pacientů, kteří neodpovídají optimálně na léčbu. Dále jsme navrhli a optimalizovali reverzně transkriptázové PCR v reálném čase pro kvantifikaci vybraných variant wt1 (kombinace sestřihu exonu 5 a KTS sekvence, swt1 vs. wt1 plné...
|
|
|
Genomové změny v buňkách mozkových gliomů
Šediváková, Kristýna ; Zemanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Březinová, Jana (oponent)
Mozkové gliomy jsou heterogenní skupina nádorů různých histologických subtypů, které se liší odezvou na léčbu a prognózou. Nejpočetněji jsou zastoupeny nádory vycházející z astrocytární řady a z oligodendrocytů. Významnou roli ve vzniku a progresi mozkových nádorů hrají genetické změny v genomu gliálních buněk. Diagnostika difúzních gliomů založená na buněčné morfologii je subjektivní a rovněž léčba je vzhledem k jejich lokalizaci a difúznímu charakteru v současné době velmi problematická. Proto je nezbytné hledat nové diagnostické a prognostické ukazatele, které by umožnily efektivnější léčbu a vedly tak ke snížení morbidity a mortality nemocných. Jednou z možností je subklasifikace pacientů do diagnostických skupin podle nálezu specifických chromosomových aberací detekovaných kombinací interfázní fluorescenční in situ hybridizace (I-FISH) a mikročipových technologií. Využití molekulárně cytogenetických metod přispívá k upřesnění diagnózy a prognózy nemocných s difúzními gliomy a k lepšímu pochopení patogeneze mozkových nádorů. Klíčová slova: Mozkové gliomy, genomové aberace, astrocytární nádory, oligodendrogliální nádory, molekulárně cytogenetické metody
|
|
|
Studium genetických změn u dětí s akutními lymfoblastickými leukémiemi (ALL) za využití metod mFISH/mBAND a čipových technologií.
Bártů, Linda ; Zemanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Březinová, Jana (oponent)
Akutní lymfoblastická leukémie patří k nejčastějším maligním onemocněním u dětí. K nejdůležitějším vyšetřením v době stanovení diagnózy patří sestavení karyotypu leukemických buněk, které rozděluje nemocné do prognostických skupin dle cytogenetického nálezu. Až u 90 % nemocných jsou popisovány chromosomové aberace, u většiny z nich je přesně znám jejich klinický význam. Důležitým cytogenetickým nálezem je tzv. vysoká hyperdiploidie (51-68 chromosomů), která je spojena s velmi dobrou prognózou. Přesto i u těchto dětí dochází k relapsům onemocnění. Jedním z vysvětlení by mohla být zvýšená nestabilita genomu leukemických buněk, která je příčinou vzniku kryptických strukturních přestaveb. V retrospektivní studii jsme celkem vyšetřili 232 dětí s nově diagnostikovanou B-ALL pomocí konvenční cytogenetické analýzy a metodou interfázní fluorescenční in situ hybridizace (I-FISH) s panelem DNA sond (Abbott Vysis) pro detekci heteroploidních buněk. U nemocných s podezřením na kryptické strukturní chromosomové aberace jsme karyotypy podrobně analyzovali metodou mnohobarevné FISH a mnohobarevného pruhování (mFISH/mBAND; MetaSystems), rozsah aberací jsme určili metodou komparativní genomové hybridizace na BAC čipech (array CGH; BlueGnome). Buněčné klony s vysokou hyperdiploidií jsme prokázali celkem u 102 dětí (44 %), u...
|
|
|
Receptory zúčastněné v regulacích zánětlivé reakce u renálních onemocnění
Eis, Václav ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Hes, Ondřej (oponent) ; Zemanová, Zdeňka (oponent)
Eis, V., Luckow, B., Vielhauer, V., Sireke, J., Linde, Y., Segerer, S., Perez de Lema, G., Cohen, C. D., Kretzler, M., Mack, M., Horuk, R., Murphy, P. M., Gao, J.-L., Hudkins, K. L., Alpers, C. E., Gröne, H.-J., Schlöndorff, D., Anders, H.-J.: Chemokine receptor CCR1 but not CCR5 mediates leukocyte recruitment and subsequent renal fibrosis after unilateral ureteral obstruction. J Am Soc Nephrol, 15, 2004; 2: 337-347. Práce byla zaměřena na zjištění role chemokinových receptorů CCR1 a CCR5 v infiltraci intersticiálního kompartmentu ledviny a v rozvoji jeho fibrózy. V práci jsme použili model jednostranné obstrukce ureteru, ke studiu efektu receptorů jsme použili CCR1 a CCR5 knock-out myší kmeny a dále blokádu CCR1 nízkomolekulárním antagonistou BX471. Práce ukázala, že chybění nebo blokáda receptoru CCR1 vede ke snížení počtu makrofágů a T lymfocytů infiltrujících do intersticia UUO ledviny u knock-out nebo BX471 léčených myší v porovnání s divokým kmenem myší C57BL/6. Naproti tomu chybění CCR5 nevedlo ke snížení počtu infiltrujících leukocytů. Sledované parametry fibrózy renálního intersticia - počet fibroblastů, objem intersticia, depozice kolagenu a hladina mRNA pro TGF-β1 - byly u CCR1 deficientních myší v poškozené ledvině sníženy. Chybění CCR5 nevedlo k zabránění rozvoje fibrózy UUO ledviny. Shrnuto,...
|
|
|
Funkce adaptorových molekul v procesu leukemogenezy
Švojgr, Karel ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Zemanová, Zuzana (oponent)
Leukémie jsou nejčastějším nádorovým onemocněním u dětí. Na leukemogenezi se podílí faktory vrozené i získané a mimo jiné i aberantní buněčná signalizace. Transmembránové signalizační adaptorové molekuly by mohly být kauzální příčinou vzniku a propagace leukémie. V první části naší práce jsme pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce analyzovali expresi adaptorových molekul PAG, LAT a NTAL ve fyziologických lymfocytárních prekurzorech a v diagnostických vzorcích kostní dřeně dětských pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií (ALL). V průběhu lymfocytárního vývoje se exprese většiny adaptorových molekul významně mění (vzestup LAT a pokles NTAL v průběhu vývoje T-lymfocytů; pokles PAG při vývoji B- lymfocytů). Obdobně se exprese adaptorových molekul velmi liší i v hlavních podtypech ALL. Především TEL/AML1 pozitivní akutní lymfoblastické leukémie mají unikátní profil exprese adaptorových molekul (vysoká exprese PAG a LAT, nízké exprese molekuly NTAL). V T-akutní lymfoblastické leukémii můžeme pomocí molekuly NTAL identifikovat 2 skupiny pacientů - ti, kteří příznivě odpoví na iniciální předléčbu prednisonem, mají většinou vysokou expresi molekuly NTAL. Na druhou stranu pacienti, kteří na iniciální předléčbu prednisonem odpoví špatně, mají většinou hladinu molekuly NTAL nízkou. V druhé části naší...
|
|
|
Zárodek kuřete jako model pro studium vývoje pankreatu za normálních a experimentálních podmínek
Maňáková, Eva ; Jelínek, Richard (vedoucí práce) ; Peterka, Miroslav (oponent) ; Zemanová, Zdeňka (oponent)
Cílem práce bylo popsat změny objemu endokrinních buněk během vývoje pankreatu, pokusit se odhadnout proliferační aktivitu a charakterizovat ultrastrukturálně buňky, které jsou odpovědné za růst tkáně pankreatu během prenatálního období. Použití kuřecího embrya představuje jednoduchý model, na kterém by bylo možno hodnotit výsledky experimentálního působeni zevních vlivů (teratogenů) na vývoj pankreatu. Umožňuje zjednodušení experimentálních podmínek simulujících na přiklad diabetes mellitus matky. Cílem práce bylo prokázat, že trend růstu endokrinní tkáně je u obou modelů (savec, pták) obdobný a že tedy je možné tento model použít, i když metabolismus ptáků se od savců liší.
|
host ::
RSS.