|
|
Čeští uprchlíci z okupovaného pohraničí ve druhé republice
Benda, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
V poslední době se rozšířily příspěvky k problému uprchlíků, kteří v důsledku Mnichovské dohody a mnoha dalších důvodů, ať už politických, rasových, či ekonomických opustili své domovy na území zabraném Německem, Polskem a Maďarskem. Stalo se tak pravděpodobně i v souvislosti s tlakem sudetoněmeckých krajanských sdružení na odškodnění za zabavený majetek po 2. světové válce. Pozornost není upřena jen na ně, ale i na české přestěhovalce ze Slovenska. Obecně mě k tomuto tématu inspirovaly články Miroslava Šišky v sobotním Právu a snaha poznat situaci v mém městě, které leželo na cestě uprchlíků z pohraničí do hlavního města. Důvodem byla také snaha vidět téma s konkrétními aktéry - osobami, které dosavadní obecná literatura, vzhledem ke své podstatě, může velmi těžce zachytit. I proto jsem se rozhodl, směřovat jádro této práce k osvětlení situace v Kralupech nad Vltavou -okresním městě ve středních Čechách, které se muselo ze dne na den vypořádat s přílivem stovek uprchlíků. (Uprchlíkem je pro mě každý, kdo splňoval definici tohoto označení uvedenou v Jednacím řádu Ústavu pro péči o uprchlíky. Se stejným významem používám i další označení hraničáři, či utečenci.) Pozornost této sondy by měla být upřena zejména na situaci ve městě včetně místní péče o uprchlíky, kteří přišli do Kralup ze svých domovů. Z...
|
|
|
Čeští uprchlíci z okupovaného pohraničí ve druhé republice
Benda, Jan ; Gebhart, Jan (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
V poslední době se rozšířily příspěvky k problému uprchlíků, kteří v důsledku Mnichovské dohody a mnoha dalších důvodů, ať už politických, rasových, či ekonomických opustili své domovy na území zabraném Německem, Polskem a Maďarskem. Stalo se tak pravděpodobně i v souvislosti s tlakem sudetoněmeckých krajanských sdružení na odškodnění za zabavený majetek po 2. světové válce. Pozornost není upřena jen na ně, ale i na české přestěhovalce ze Slovenska. Obecně mě k tomuto tématu inspirovaly články Miroslava Šišky v sobotním Právu a snaha poznat situaci v mém městě, které leželo na cestě uprchlíků z pohraničí do hlavního města. Důvodem byla také snaha vidět téma s konkrétními aktéry - osobami, které dosavadní obecná literatura, vzhledem ke své podstatě, může velmi těžce zachytit. I proto jsem se rozhodl, směřovat jádro této práce k osvětlení situace v Kralupech nad Vltavou -okresním městě ve středních Čechách, které se muselo ze dne na den vypořádat s přílivem stovek uprchlíků. (Uprchlíkem je pro mě každý, kdo splňoval definici tohoto označení uvedenou v Jednacím řádu Ústavu pro péči o uprchlíky. Se stejným významem používám i další označení hraničáři, či utečenci.) Pozornost této sondy by měla být upřena zejména na situaci ve městě včetně místní péče o uprchlíky, kteří přišli do Kralup ze svých domovů. Z...
|
|
|
Aktivistický novinář Vladimír Krychtálek (1903-1947)
Juroška, Martin ; Gebhart, Jan (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
Vladimír Krychtálek (27.1.1903, Brno - 22.4.1947, Praha), označovaný za jednoho z tzv. aktivistických novinářů, působil v průběhu své novinářské praxe mj. ve Francii, jako zahraniční dopisovatel Lidových novin v SSSR a Jugoslávii a posléze jako redaktor a šéfredaktor ve Venkovu a Večeru. V období druhé republiky uskutečnil Krychtálek dvě informativní cesty do Berlína a po vzniku Protektorátu Čechy a Morava využíval svých kontaktů s představiteli německé okupační správy ve prospěch podniku Novina, který vydával listy Večer a Venkov. Krychtálek se v květnu 1939 stal šéfredaktorem listu Večer a od léta tohoto roku začal novinářsky působit ve prospěch spolupráce s okupanty. Od podzimu 1939 se Krychtálek společně s vybranými českými novináři účastnil důvěrných rozhovorů se zástupci německé okupační správy pro tiskové záležitosti Karlem von Gregorym a Wolfgangem Wolframem von Wolmarem, v jejichž průběhu dostávali protektorátní novináři pokyny o čem a jak psát články podporující spolupráci Čechů s Německem. Krychtálek se společně s novináři Vladimírem Rybou a Jaroslavem Křemenem v létě a na podzim roku 1940 neúspěšně pokusil ovlivnit v autoritativním proněmeckém duchu Národní souručenství. O rok později, v létě 1941 Krychtálek spolu s dalšími proněmecky orientovanými tzv. aktivistickými novináři usiloval o získání...
|
|
|
Českoslovenští letci v německém zajetí 1940-1945
Kudrna, Ladislav ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Hanzlík, František (oponent) ; Gebhart, Jan (oponent)
Příslušníci RAF, čs. letce nevyjímaje, byli ze strany velitelství RAF připraveni na možnost zajetí. Předně znali svá práva a povinnosti vyplývající ze Ženevské konvence. Zajatec mohl udat pouze své vojenské číslo, jméno a hodnost. Nic víc. Pokud by porušil tato ustanovení, vystavoval se po skončení války možnosti vojenského postihu. Velení RAF však svoje muže připravilo nejen na to, co mají dělat v případě zajetí, ale i na to, jak se zajetí vyhnout. Ukázali jsme si, že velení RAF nechalo v roce 1941 seznámit svoje příslušníky s příběhem letce, který upadl do zajetí a podařilo se mu z něho utéct a probít se zpět do Velké Británie. Na příkladě tohoto muže mělo být ukázáno, jak se v případě zajetí zachovat, co mohli letci očekávat v případě německých výslechů, a jak využít příležitost k útěku. Letci byli rovněž seznámeni s tím, jak se zachovat v případě sestřelení nejen nad Německem, ale i nad okupovanou Evropou, především nad Francií. Letci potom byli na operace nad nepřátelským územím vybaveni různými pomůckami, které jim měly pomoci probít se zpět do Velké Británie. I když se velení RAF snažilo své muže co nejlépe připravit na možnost sestřelení nad nepřátelským územím, přesto několik čs. letců po válce do protokolu uvedlo, že neměli potřebné instrukce, jak se v takovém případě zachovat. Tedy jak se vyhnout...
|
|
|
Politický okres Most v roce 1938
Mocová, Jitka ; Gebhart, Jan (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila "Politický okres Most v roce 1938". Cílem bylo postihnout vzájemný vztah českého a německého živlu v průběhu necelých 70. let, a to se zaměřením na rok 1938, jako na přelomový okamžik tohoto vztahu. Okres Most byl svým charakterem, v rámci pohraničních oblastí, zcela specifický. Jednalo se o oblast, kde se německé obyvatelstvo muselo vyrovnávat se silnou českou menšinou. Sleduji politický okres od doby, kdy se začala jeho národnostní struktura měnit v souvislosti s těžbou uhlí, tedy do 70. let 19. století. Z tohoto důvodu je práce rozdělena do tří částí: I. část Habsburská monarchie (od 70. let 19. století do r. 1918), II. část Československá republika (1918-1935) a m. část: Rok 1938. Jednotlivé části jsou dále děleny na kapitoly. V první části se snažím zachytit změnu národnostního složení obyvatelstva politického okresu v závislosti na rozvoji těžby hnědého uhlí. Opírám se především o práce Jana Měchýře l popisující jednak proces zakládání dolů, ale i život a smýšlení tehdejších horníků. Práce jsou staršího data a částečně ovlivněny dobovou ideologií, ale přesto, pokud se týče faktografických údajů a znalostí problematiky, jedná se o díla vysoké hodnoty. V kapitole, zabývající se národnostními poměry, využívám údajů Z. Šubrta a L. Fediuka2 , kteří prováděli v...
|
|
|
Národní soud s generálem Radolou Gajdou 1947. Případová studie
Král, Martin ; Gebhart, Jan (oponent) ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce)
Tématem práce je kauza bývalého legionáře a československého generála Radoly Gajdy před Národním soudem v roce 1947. Po stručném představení Radoly Gajdy se tato práce věnuje jeho činnosti v druhé republice a protektorátu. V druhé kapitole nastiňuje vznik retribučního soudnictví, především se však soustřeďuje na Gajdovu kauzu. Položil jsem si otázky týkající se objektivity soudu, způsobu jeho přístupu k obžalovanému a možností zásahů do soudcovské nezávislosti. Prozkoumal jsem též způsob informování stranického tisku o tomto případu. Zjistil jsem, že Radola Gajda již nebyl roku 1947 politicky významná osobnost a nepodařilo se mi najít žádné významné zásahy do vyšetřování a soudního přelíčení. Soud dal obhajobě i obžalobě rovnocenný prostor a důkazy obou stran racionálně zhodnotil. Tisk jednotlivých politických stran informoval o přelíčení velmi stručně a především levicové deníky daly přednost informacím zaměřeným proti obžalovanému.
|
|
|
Lední hokej v éře Protektorátu Čechy a Morava
Kunert, Petr ; Gebhart, Jan (oponent) ; Randák, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá ledním hokejem v období Protektorátu Čechy a Morava. Popisuje roli sportu za nacistické okupace a zpracovává lední hokej po sportovní i společenské stránce. Nabízí také stručné životopisy nejvýznamnějších hráčů této éry. Práce je příspěvkem k dějinám jednoho z nejpopulárnějších českých sportů.
|
|
|
S cílem jednothého usměrnění všech sil. Činnost vlády a nejvyšší rady obrany státu v letech 1932-1938
Straka, Karel ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent) ; Hanzlík, František (oponent)
Tato disertační práce se zabývá vývojem vojensko-politických rozhodnutí v oblasti obrany Československé republiky z let 1932-1938. Jejím záměrem je podat podstatné poznatky o opatřeních ve prospěch efektivní obrany státu. Československým obranným přípravám z kritických 30.let byla věnována již značná pozornost, kterou ale namnoze poutala čistě vojenská stránka této problematiky. Vojenská situace na území Československa v době Mnichova je již značně probádaná, ale efektivní obranná opatření se připravovala již od 1. poloviny 30. let. Vojensko-politická rozhodnutí čs. exekutivy z let 1932-1938 nebyla do nynějška uchopena se snahou o podchycení jejich komplexu a uspokojivě prozkoumána. Střed tématu této práce tvoří činnost Nejvyšší rady obrany státu (NROS), která dosud stála stranou badatelského zájmu. I když je tématické těžiště situováno takto, je záběr práce širší především z důvodu zachování potřebných souvislostí. Tato disertační práce je rozdělena do pěti chronologicky uspořádaných kapitol, přičemž je ale respektováno věcné vrstvení a rozvětvení problematiky na jednotlivých časových úrovních. Standardní součást práce tvoří úvod, jenž obsahuje základní východiska, výzkumné záměry, cíle, použité badatelské metody a kritickou analýzu pramenů a literatury. Další klasická součást práce, závěr, reprezentuje...
|
|
| |
|
|
Politické představy Bohumila Laušmana - příběh demokratického socialisty
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Bohumil Laušman nebyl v mládí váhavým politikem, jednal vždy intuitivne podle svého svedomí, jež v detství utvárel jeho otec, venkovský ucitel, i cetba historických vlasteneckých románu se sociální tématikou. Masarykovo morální heslo "Tábor je náš program." prijal absolvent obchodní akademie za své a zanícene ho propagoval. Nechápal ho však v náboženském, ale v politickém a sociálním smyslu. Sociální program odvozoval prímo z národních tradic a jako jeho reprezentantku si vybral sociální demokracii, do níž po maturite vstoupil. V denních soubojích místní politiky ve východních Cechách pak celil, jak sám ríkával, "rudé" komunistické a "zelené" agrární demagogii. Presvedcení o morálním ospravedlnení podnecovalo prímocarost v politické cinnosti, v níž dokázal využívat žurnalistické, recnické a organizacní nadání. Díky dynamické osobnosti byl po deseti letech regionální politiky zvolen za Pardubicko do Národního shromáždení, v jednatriceti letech se stal nejmladším poslancem. Laušmanova politická hvezda zacala stoupat po mnichovských událostech, v dobe, kdy hrozilo, že zmizí i zbytky demokratického pluralismu. Jako príslušník mladé nezkompromitované generace organizoval vznik druhého parlamentního uskupení, Národní strany práce. Schopný organizátor prokazoval nejen odvahu, ale i smysl pro realitu, když v nové,...
|
host ::
RSS.