|
|
Prolínání literatury a filmu v románu Manuela Puiga
Lašťovková, Lucie ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
V diplomové práci "Prolínání literatury a filmu v románu Manuela Puiga" jsme se zabývali vztahem filmové a literární techniky v románu Nejhezčí tango. Cílem této práce bylo především zodpovědět na otázku, do jaké míry a jakým způsobem se tyto dvě formy uměleckého ztvárnění v díle prolínají a ovlivňují. V úvodní části práce jsme se pokusili charakterizovat vztah literatury a filmu jakožto dvou svébytných uměleckých forem, které využívají k zobrazení daných jevů odlišné výrazové prostředky. Nastínili jsme, jaké prostředky to jsou a zda se filmový a literární jazyk skutečně výrazněji liší. V této části jsme se dále zabývali vlivem filmového umění na tvorbu Manuela Puiga obecně. Zmínili jsme názory kritiků i spisovatele na přítomnost či nepřítomnost prvků filmového jazyka v jeho románech, a to jak prvků v oblasti formy (vypravěč, charakteristika postav, dialog), tak tematické stránky (sentimentální motivy, melodrama). V hlavní části diplomové práce jsme se zaměřili na Puigův román Nejhezčí tango a přítomnost jednotlivých uměleckých postupů a prvků, které byly představeny v části předchozí. Charakterizovali jsme formu tohoto díla, a to především s ohledem na titul, kompoziční členění románu, vypravěče a s tím související způsob popisu postav. Konstatovali jsme, že pozice vypravěče je pro toto dílo klíčová,...
|
|
|
Prostor ve Valle-Inclánových Sonátách
Mathé, Lukáš ; Fousek, Michal (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
V první kapitole naší práce jsme stručně přiblížili některé teoretické přístupy ke studiu poetiky prostoru v literárním díle. Cílem bylo na základě různých inspirací vytvořit metodu, která by vyhovovala zkoumání prostorové konfigurace čtyř Sonát Ramóna M. del Valle- Inclána. Vedoucí inspirací se stala studie polského teoretika Januzse Sławińskeho. V závislosti na ní jsme se rozhodli zaměřit nejdříve na styl a specifika popisu prostoru. Centrální částí našeho zkoumání se pak mělo stát podrobné studium struktury nejdůležitějších prostorů Pamětí markýze Bradomína, vedoucí k určení významotvornosti prostorové složky pro textový celek a k odhalení jejího vztahu k složkám dalším. V kapitole o popisu jsme shrnuli nejzávažnější rysy a specifika deskripce prostorů v Sonátách. Sledovali jsme metodu francouzského teoretika Philippa Hamona, srovnávajíce jeho závěry ze zkoumání popisu v realisticko-naturalistickém diskursu s podobou popisu v Sonátách. Jako nejvýznamnější charakteristiky deskripce v tomto díle jsme určili vysokou míru vypravěčovy subjektivity při popisu, dynamizující zdobnost podtémat jednotlivých prostorů a používání kulturních klišé, jež vede k aktivnímu zapojení čtenáře do literární komunikace. Popisující odkazuje na kulturně známé vzory takových prostorů, čtenář si má představit příkladný objekt...
|
|
|
Indiánský svět v románech Alcidese Arguedase a Cira Alegríi
Fauová, Veronika ; Vydrová, Hedvika (oponent) ; Housková, Anna (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se pokusila popsat dva indigenistické romány: Bronzové plémě Alcidese Arguedase a Širý nepřátelský svět Cira Alegríi. Práce je rozdělena do tří oddílů: Indián jako literární téma v andské oblasti, Indigenismus jako zdroj indigenistického románu a Bronzové plémě a Širý nepřátelský svět. V první části jsem se věnovala vývoji andského Indiána jako literární postavy: od prvotního idealizovaného pojetí, které vyústilo v indianistický román, až po román indigenistický. Zlomem mezi těmito dvěma typy románů je román Ptáci bez hnízda od peruánské spisovatelky Clorindy Matto de Turner. Ve druhé části jsem popsala nejvýznamnější historické události, které předcházely vzniku indigenistického románu. Ve třetí a stěžejní části práce jsem rozebrala oba romány z hlediska pojetí prostoru v souvislosti s kompozicí, význam přírody a pokusila jsem se nalézt odpověď na otázku, jaký přístup měli oba autoři k indiánské problematice. Ačkoli je mezi Alcidesem Arguedasem a Cirem Alegríou věkový rozdíl jedné generace, jejich životy a tvorba jsou si velmi podobné. Oba se narodili v andských zemích. Oba pocházeli z rodin s evropskými kořeny, neměli indiánský původ. Oba žili v době, kdy se jejich země zmítají ve válkách z důvodu územních sporů, zažili vlády diktátorů, vojenské převraty. Oba se potýkali s...
|
|
|
Álvar Núñez Cabeza de Vaca: cesta a proměna (Naufragios)
Marešová, Jaroslava ; Housková, Anna (oponent) ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce)
Dílo Álvara Núeze Cabezy de Vaca dnes známé jako Ztroskotání je jedním z nejdůležitějších a nejzajímavějších dokumentů o objevování a dobývání Nového světa, které existují. Během první poloviny 16. století se uskutečnilo mnoho výzkumných a dobyvatelských cest, na nichž musely tisíce mořeplavců, dobyvatelů, obejvitelů, vojáků čelit realitě nově objeveného kontinentu. Zprávy, které někteří z nich sepsali, jsou velmi cenným zdrojem informací o tom, jak toto složité setkání odlišných kultur prožívali. Ztroskotání byla vždy považována za velmi cenný zdroj historických a antropologických údajů, ale byla také studována jako dílo literární. Ve své práci jsem se pokusila nahlédnout na toto dílo celistvě: zasadit jej do kontextu jeho doby, poodhalit literární vlivy, které se v něm odrážejí, popsat prvky a postupy, které autor používá a které bychom mohli nazvat prvky nebo postupy literárními. Také jsem se ovšem zaměřila na postavu autora - hlavní postavy, který prožil komplikované setkání s indiánským světem, o němž jeho dílo pojednává. Chtěla jsem v jeho díle najít stopy proměny, kterou během své cesty prošel. Na začátek své práce jsem zařadila historický úvod, protože se domnívám, že ke správné interpretaci a pochopení tohoto díla je nezbytný. Popisuji v něm události, které vedly k objevení Nového světa, dobovou...
|
|
|
Prostor ve Valle-Inclánových Sonátách
Mathé, Lukáš ; Housková, Anna (oponent) ; Fousek, Michal (vedoucí práce)
V první kapitole naší práce jsme stručně přiblížili některé teoretické přístupy ke studiu poetiky prostoru v literárním díle. Cílem bylo na základě různých inspirací vytvořit metodu, která by vyhovovala zkoumání prostorové konfigurace čtyř Sonát Ramóna M. del Valle- Inclána. Vedoucí inspirací se stala studie polského teoretika Januzse Sławińskeho. V závislosti na ní jsme se rozhodli zaměřit nejdříve na styl a specifika popisu prostoru. Centrální částí našeho zkoumání se pak mělo stát podrobné studium struktury nejdůležitějších prostorů Pamětí markýze Bradomína, vedoucí k určení významotvornosti prostorové složky pro textový celek a k odhalení jejího vztahu k složkám dalším. V kapitole o popisu jsme shrnuli nejzávažnější rysy a specifika deskripce prostorů v Sonátách. Sledovali jsme metodu francouzského teoretika Philippa Hamona, srovnávajíce jeho závěry ze zkoumání popisu v realisticko-naturalistickém diskursu s podobou popisu v Sonátách. Jako nejvýznamnější charakteristiky deskripce v tomto díle jsme určili vysokou míru vypravěčovy subjektivity při popisu, dynamizující zdobnost podtémat jednotlivých prostorů a používání kulturních klišé, jež vede k aktivnímu zapojení čtenáře do literární komunikace. Popisující odkazuje na kulturně známé vzory takových prostorů, čtenář si má představit příkladný objekt...
|
|
|
Historická problematika v hispanoamerickém dramatu období postmoderny. (Acto cultural Josého Ignacia Cabrujase a La noche de Hernán Cortés Vincenta Leñera)
Skleničková, Jana ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Tématem této práce je postmoderní zpracování historické látky v hispanoamerickém dramatu poslední třetiny 20. století. Pozornost je věnována základním konceptuálním i tvůrčím tendencím souvisejícím s prosazováním postmoderní poetiky na latinskoamerické divadelní scéně, s přihlédnutím k novým, inovativním způsobům ztvárnění historické tematiky. Úvodní kapitoly poskytují obecnou teoretickou bázi zahrnující poznámky k teorii dramatu a jeho vztahu k divadlu i vymezení dramatu historického. Dále se zabývají charakteristikou postmoderního umění v latinskoamerickém regionu a uplatňování postmoderních tendencí v produkci dramatické. Důležitou součástí tohoto teoretického úvodu je také náčrt postmoderního přístupu historii a jeho reflexe v dobových historických dramatech. Stěžejní část práce je věnována rozboru dvou postmoderních historických dramat: Acto cultural (Slavnostní akt) Josého Ignacia Cabrujase a La noche de Hernán Cortés (Poslední noc Hernána Cortése) Vicenta Leera. Pro uvedení do kontextu je představeno i dílo obou autorů a okolnosti vzniku zmíněných děl. Analýza textu, doplněná o četné ukázky, je zaměřena nejen na způsob postmoderní reflexe historie těchto dramat, ale také další aspekty relevantní pro jejich interpretaci. José Ignacio Cabrujas si ke své postmoderní dekonstrukci historického období...
|
|
|
Buenos Aires v románu Sobre héroes y tumbas (Kniha o hrdinech a hrobech) Ernesta Sabata
Netíková, Kristina ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Tato práce je pokusem o pohled na Sabatův román Sobre héroes y tumbas (Kniha o hrdinech a hrobech, 1961) z hlediska poetiky míst. Vychází ze spojení románu a města, jako jeho odvěké inspirace. Z prostoru města, který je sám o sobě mnohovrstevnatou sítí textů, stejně tak jako zneklidňujícím dějištěm literárních fikcí. Představuje svébytné Buenos Aires, v jeho jedinečnosti. Jako metropoli na jejímž závratném růstu se podílely milióny imigrantů, kteří následně výrazně ovlivnili její charakter. Jako město - přístav, s kosmopolitním duchem některých jeho čtvrtí, barů a kaváren, ale i s atmosférou stesku a zármutku, kterou je město prodchnuto a kterou tak dobře vyjadřuje tango. Sabatovo Buenos Aires je babylónským městem, ovládaným zlem. Jeho obyvatelé pod tíhou samoty a nemožnosti komunikace, hledají svoji identitu, svoji vlast, svoji víru. Hlavní mužští hrdinové románu Martín a Fernando bloudí prostorem města jako labyrintem. Buenos Aires se tak stává bludištěm v horizontální i vertikální perspektivě. Střed jejich labyrintů je shodně střežený "netvorem"- Alejandrou. Téma hledání matky, kořenů, potřeba schoulit se do bezpečí lůna, se prolíná s pátráním a objevováním historie a tradice Argentiny, s hledáním vlasti. Nejvýraznějším místem a epicentrem románu je dům rodiny Olmosů ve čtvrti Barracas. Je to místo...
|
|
|
Jiné světy v románu Julia Cortázara
Řeřichová, Michaela ; Vydrová, Hedvika (oponent) ; Housková, Anna (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je zachytit různé vztahy a souvislosti mezi vnímáním reality, místy a románovými postavami, jež se vzájemně zrcadlí a promítají. Tento tvárný postup uvedeme do vztahu s principem románového dvojníka se zaměřením na tři dvojnické páry: Horacio - Traveler, la Maga - Talita a autor - Morelli. Nejasná hranice mezi viditelnou realitou a tím, co je pod ní, souvisí s tématem hledání, kterému se věnuje třetí část diplomové práce. Soustředí se na interpretaci různých aspektů tématu hledání: hledání vlastní identity, domova, životní cesty v rovině postav; hledání pravé skutečnosti v rovině vypravěče a současně zapojení čtenáře do tohoto procesu. Čtenář se tedy stává jednou z románových postav a zároveň se podílí na utváření románu společně s autorem.
|
|
|
Prolínání literatury a filmu v románu Manuela Puiga
Lašťovková, Lucie ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent) ; Housková, Anna (vedoucí práce)
V diplomové práci "Prolínání literatury a filmu v románu Manuela Puiga" jsme se zabývali vztahem filmové a literární techniky v románu Nejhezčí tango. Cílem této práce bylo především zodpovědět na otázku, do jaké míry a jakým způsobem se tyto dvě formy uměleckého ztvárnění v díle prolínají a ovlivňují. V úvodní části práce jsme se pokusili charakterizovat vztah literatury a filmu jakožto dvou svébytných uměleckých forem, které využívají k zobrazení daných jevů odlišné výrazové prostředky. Nastínili jsme, jaké prostředky to jsou a zda se filmový a literární jazyk skutečně výrazněji liší. V této části jsme se dále zabývali vlivem filmového umění na tvorbu Manuela Puiga obecně. Zmínili jsme názory kritiků i spisovatele na přítomnost či nepřítomnost prvků filmového jazyka v jeho románech, a to jak prvků v oblasti formy (vypravěč, charakteristika postav, dialog), tak tematické stránky (sentimentální motivy, melodrama). V hlavní části diplomové práce jsme se zaměřili na Puigův román Nejhezčí tango a přítomnost jednotlivých uměleckých postupů a prvků, které byly představeny v části předchozí. Charakterizovali jsme formu tohoto díla, a to především s ohledem na titul, kompoziční členění románu, vypravěče a s tím související způsob popisu postav. Konstatovali jsme, že pozice vypravěče je pro toto dílo klíčová,...
|
|
|
Violencia and social issues in Colombian children's literature
González Espinosa, Lillyam Rosalba ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent) ; Lukavská, Eva (oponent)
Tato disertační práce přináší kritický pohled na latinskoamerickou dětskou literaturu, její vývoj, jakož i konkrétní témata a předkládá analýzu souboru děl kolumbijské dětské literatury, která se z pozice realistické fikce zabývá otázkami souvisejícími s kolumbijským vnitřním konfliktem. Cílem práce je vyzdvihnout specifické rysy kolumbijské dětské literatury, které ji odlišují v rámci latinskoamerické literární produkce, a zároveň poukázat na způsob jejich tvorby. Metodologie této práce vychází z literární teorie s ohledem na specifika žánru dětské literatury, jež je kladena do souvislosti s politickou a sociální situací v Kolumbii 20. století. Práce se zabývá zejména literární analýzou, konkrétně pracuje s prvky naratologie (V. Propp, G. Gennette), sociokritiky (M. Bachtin a koncept ideologie) a kulturních studií Latinské Ameriky (A. Rama). Dizertace dále bere v potaz teoretické koncepty dětské literatury z pohledu pedagogiky (T. Colomer), estetiky (M. Nikolajeva), ideologie (P. Hollindale) a opírá se o historiografii literatury pro děti a mládež v Latinské Americe, a to především o dějiny dětské literatury od autorů, jako jsou A. Rodríguez (1993, 2010), M. Muñoz (2009), B. Robledo (1997, 2012) či L. Borrero (2001). První část disertační práce analyzuje koncepty a charakteristické rysy...
|
host ::
RSS.