|
|
Změny elektrického pole srdce u poruch glukózového metabolismmu a možnosti jejich ovlivnění úpravou narušené autonomní nervové regulace
Fialová, Elena ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Danzig, Vilém (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
Diabetes mellitus (DM) není jen metabolickým onemocněním, ale jedná se prakticky o kardiovaskulární onemocnění, což je ještě více nápadné u diabetu II. typu (DM II). Pacienty s DM mají vysoký výskyt poruch vegetativního nervového systému ve smyslu zvýšené aktivity sympatického nervového systému (SNS), které korelují s periferní autonomní neuropatii a jsou považované za hlavní patofyziologický mechanismus rozvoji Diabetes mellitus II. typu (DM II). Cílem naší studie bylo zjistit, zda komplexní lázeňská léčba může mít vliv na tonus sympatiku pacientů s DM. Jako indikátory nastavení tonu autonomního nervového systému zvoleny vybrané EKG parametry, odvozené z analýzy HRV, mikrovoltové T-wave alternans a mikrovoltové R-wave alternans. Elektrofyziologické vyšetření pacientů bylo provedeno před a po třítýdenní lázeňské léčbě pomocí systému KARDiVAR. Metoda se používá k vyšetření současného stavu autonomního nervového systému a provádí analýzu rizikových faktorů a adaptačních schopností organismu. Výsledky prokázaly příznivé změny u pacientů s DM II po lázeňské léčbě, především ve smyslu snížení aktivity sympato-adrenálního systému, zlepšení stability myokardu a zvýšení centrálně řízené variability srdeční frekvence bez přetížení kardiovaskulárního systému. V balneologii můžeme používat metodu nejen při...
|
|
|
Vliv pulzatility krevního toku na vaskulární postižení u pacientů s mechanickou srdeční podporou
Ivák, Peter ; Netuka, Ivan (vedoucí práce) ; Štádler, Petr (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
Mechanické srdeční podpory jsou důležitou terapeutickou modalitou v oblasti pokročilé chirurgické terapie terminálního srdečního selhání. Doposud používaná zařízení generují převážně nepulzatilní tok krve. Navzdory prokazatelným klinickým úspěchům této léčby se setkáváme s komplikacemi specifickými pro zařízení s kontinuálním průtokem. Komplikace jsou připisovány zejména zvýšenému smykovému zatížení a změnám cév, krevních elementů a endotelu. Cílem práce bylo zjistit vliv kontinuálního průtoku na vaskulaturu a krevní elementy pomocí longitudinálního sledování vybraných biomarkerů vaskulárního zdraví. Ve studii byly sledovány cirkulující mikročástice, endoteliální progenitorové buňky a kmenové buňky a byla vyšetřena dynamika degradace von Willebrandova faktoru a jeho funkce. Výsledky dosažené v naší studii potvrzují stanovenou hypotézu o změnách dynamiky sledovaných markerů v závislosti na změně charakteristiky krevního toku. Ve sledovaném období byl pozorován pravděpodobný negativní vliv kontinuálního průtoku na sledované parametry. Při sledování degradace multimerů von Willebrandova faktoru s vysokou molekulární hmotností byl pozorován pravděpodobný pozitivní vliv arteficiální pulzatility. Další výzkum může poskytnout významné podklady při vývoji specifických charakteristik nových generací...
|
|
|
Mírná léčebná hypotermie a oxidativní stres po srdeční zástavě
Krüger, Andreas ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Vízek, Martin (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Souhrn Úspěšná kardiopulmonální resuscitace a obnovení spontánní cirkulace po srdeční zástavě je zcela nezbytným krokem k záchraně života; povšechná ischemie během oběhové zástavy však vede k aktivaci celé řady procesů, které mohou způsobit další poškození. Jedním z klíčových patogenetických pochodů, odpovědných za ischemicko-reperfuzního poškození, je oxidativní stres. Současná evidence o možné účasti oxidativního stresu v patogeneze poresuscitačního syndromu je však zcela nedostatečná. V naší práci jsme testovali následující hypotézy: (i) ischemicko-reperfuzní poškození při srdeční zástavě je provázeno oxidativním stresem a (ii) mírná léčebná hypotermie snižuje oxidativní stres. V experimentální části na zvířecím modelu oběhové zástavy jsme posuzovali účinky hypotermie a normotermie na hemodynamické parametry, na známky orgánového poškození a na ovlivnění oxidativního stresu. Dále jsme srovnávali účinky hypotermie, ischemického postconditioningu a podání oxidu dusnatého při extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci. Zjistili jsme, že mírná hypotermie působí protektivně na sledované parametry a snižuje oxidativní stres jak ve srovnání s normotermií, tak alespoň v některých hodnotách i ve srovnání s ischemickým postconditioningem a oxidem dusnatým. V klinické části byl hodnocen oxidativní stres a...
|
|
|
Vasopresin a jeho analogy v terapii náhlé zástavy oběhu
Truhlář, Anatolij ; Černý, Vladimír (vedoucí práce) ; Kasal, Eduard (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
Vasopresin a jeho analogy v terapii náhlé zástavy oběhu Úvod: Současné doporučené postupy pro kardiopulmonální resuscitaci (KPR) zahrnují farmakoterapii jako nedílnou součást léčby. Použití vasopresorů je do resuscitačních postupů zařazeno za účelem zvýšení perfuze myokardu a mozku při srdeční masáži. Výzkum KPR se zabývá hledáním alternativních vasopresorů vůči adrenalinu, u kterého dosud nebyl prokázán jednoznačný přínos pro dlouhodobé přežití nemocných. Úspěšné použití terlipresinu při náhlé zástavě oběhu (NZO) bylo zdokumentováno na malých souborech NZO u dětí a v ojedinělých kazuistikách. Při NZO kardiální etiologie dosud nebyl terlipresin zkoumán v žádné klinické studii, ani v experimentu. Cíle práce: Zhodnocení úlohy katecholaminů a neadrenergních vasopresorů, vasopresinu a terlipresinu, při KPR na základě přehledu vybraných studií. Zavedení standardizovaného experimentálního modelu fibrilace komor (VF) na praseti domácím pro výzkum léčebných intervencí během KPR. Porovnání účinků léčby kombinací terlipresinu s adrenalinem nebo placeba s adrenalinem na perfuzi vitálně důležitých orgánů v průběhu déletrvající KPR na prasečím modelu VF. Testovanou hypotézou bylo, že terlipresin podaný současně s první dávkou adrenalinu během KPR pro VF zvýší CorPP anebo CPP oproti léčbě kombinací adrenalinu s placebem....
|
|
|
Význam genetického testování v prevenci krvácivých komplikací invazivních výkonů v kardiologii
Sionová, Magdalena ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Úvod: Periprocedurální krvácení je nejčastější komplikací spojenou se selektivní koronarogarfií (SKG) a perkutánní koronární intervencí (PCI) a je spojeno s horší krátkodobou i dlouhodobou prognózou. Určení rizikových faktorů a genetických variací spojených s vyšším rizikem krvácení může zlepšit cílené použití opatření ke snížení rizika krvácení a tak být využito v prevenci krvácení. Cíl: Cílem naší práce bylo a) určit nezávislé rizikové faktory (ze základních charakteristik, klinických, laboratorních a procedurálních dat) spojené s rizikem periprocedurálního krvácení b) určit validitu CRUSADE a NCDR algoritmů rizika krvácení c) analyzovat vztah mezi přítomností vybraných jednonukleotidových polymorfismů klíčových destičkových proteinů (GPIa, GPVI, P2Y12, COX-1) k riziku periprocedurálního krvácení. Metodika: Do studie bylo zařazeno 73 pacientů s akutní či chronickou formou ischemické choroby srdeční, u kterých došlo v průběhu 30 dní po invazivním výkonu (SJG/PCI) k rozvoji krvácivé komplikace. Kontrolní skupinu tvořilo 331 pacientů bez krvácení. Byly sledovány základní charakteristiky, klinický stav při přijetí, laboratorní data (kreatinin, krevní obraz, INR) a procedurální data. Na obě skupiny byly retrospektivně aplikovány algoritmy rizika krvácení CRUSADE a NCDR. Ze vzorku žilní krve byly analyzovány...
|
|
|
Srovnání metabolických parametrů, hormonálních změn a kardiovaskulárního rizika pacientek s gestačním diabetes mellitus a zdravých kontrol za použití metody mapování EKG a dalších neinvazivních kardiologických metodik
Žákovičová, Eva ; Charvát, František (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Rušavý, Zdeněk (oponent)
Anamnéza GDM nejenže zvyšuje riziko rozvoje DM 2. typu ale i riziko kardiovaskulárních onemocnění nezávisle od rozvoje DM 2. typu. Při hyperglykémii dochází k významným elektrofyziologickým, funkčním a strukturálním změnám kardiovaskulárního systému, které navzájem souvisejí. Není však známo, zda podobné vztahy existují i v rozmezí ještě fyziologických hodnot glykémie. Jedním z našich cílů bylo zhodnocení změn metabolických, hormonálních a detekce změn kardiovaskulárního aparátu a jejich vzájemných vztahů za optimální metabolické kompenzace. Nálezy echokardiografie u pacientek s GDM v našem souboru v souladu s popisovanými nálezy potvrdily počínající strukturální změny levé komory (signifikantně hrubší IVS, PWD a RWT) oproti kontrolní skupině. Původním zjištěním je to, že při srovnání parametrů diastolické funkce levé komory nebyly zaznamenány statisticky významné změny, co připisujeme dobré kompenzaci diabetu. Dále jsme zjistili, že při optimální kompenzaci s regulovaným přírůstkem hmotnosti nedochází k nárůstu nondipper pacientek a procentuální noční pokles krevního tlaku závisí na glykémie nalačno. Depolarizační a repolarizační izointegrálne, izoareové a izopotenciální mapy u pacientek s GDM byly srovnatelné s nálezy u kontrolní skupiny a neprokázaly statisticky významné změny mezi oběma...
|
|
|
Reaktivita krevních destiček při léčbě protidestičkovými léky
Paulů, Petra ; Osmančík, Pavel (vedoucí práce) ; Dyr, Jan (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
ÚVOD: Duální protidestičková léčba je základem terapie u pacientů s ischemickou chorobou srdeční podstupujících perkutánní koronární intervenci (PCI). Prokazatelně snižuje riziko ischemických komplikací u těchto pacientů a tím i morbiditu a mortalitu. I přes veškerou snahu však u nemalého procenta pacientů dochází k rekurenci ischemických komplikací a tím k zhoršení jejich prognózy. Jako příčinu selhání léčby lze označit rezistenci na léčbu, tj. rezistenci na clopidogrel. CÍL: Cílem naší práce bylo a) zjistit incidenci rezistence na clopidogrel v reálné praxi b) stanovit faktory, které jsou asociovány s rezistencí na clopidogrel c) určit, zda je možné reaktivitu destiček měřenou pomocí VerifyNow ovlivnit titrací dávky clopidogrelu d) stanovit faktory, které predikují horší prognózu pacientů léčených duální protidestičkovou léčbou. METODIKA: Zařadili jsme konsekutivní pacienty po PCI, kteří byli indikováni k duální protidestičkové léčbě. Vzorky žilní krve byly odebírány do 24 hodin od PCI a byly stanoveny základní biochemické, hematologické a koagulační parametry, dále byla provedena serologická a genetická analýza a test na reaktivitu destiček pomocí VerifyNow. Jako rezistentní byli označeni pacienti s PRU >240. U daného procenta rezistentních pacientů byla titrována dávka clopidogrelu pomocí opakovaného...
|
|
|
Hodnocení nutričního stavu a kardiálního rizika u pacientek s mentální anorexií .
Pálová, Sabina ; Charvát, Jiří (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Zamrazil, Václav (oponent)
Mentální anorexie (MA) je závažné psychiatrické onemocnění spojené s významnou mortalitou. Jednou z hlavních příčin úmrtí pacientek s mentální anorexií jsou kardiální komplikace. V letech 2003 - 2010 jsme vyšetřili 30 pacientek se stanovenou diagnózou mentální anorexie. U pacientek s MA jsou běžně užívané nutriční parametry i při těžké malnutrici v normě a nelze je použít pro diagnostiku a sledování nutričního stavu. V naší práci jsme se proto zaměřili na zhodnocení plasmatických hladin aminokyselin. Dle našich zjištění je u pacientek s MA přítomna mírná hyperaminoacidémie a nalezli jsme signifikantně vyšší poměr Gly/Val a Phe/Tyr. V druhé části naší práce přinášíme komplexní přehled výsledků neinvazivních kardiálních vyšetření u rizikových pacientek s MA. Nálezy echokardiografie a EKG potvrzují výsledky předchozích prací. Původním zjištěním je nález významně nižší postischemické dilatace brachiální tepny a její normalizace po realimentaci. Dále jsme nalezli při zhodnocení 24 hodinového záznamu krevního tlaku významně nižší hodnoty krevního tlaku v aktivním období dne podmíněnézměnami parametrů variability srdeční frekvence. Snížené hodnoty krevního tlaku u pacientek s mentální anorexií v poloze ve stoje byly spojené se zvýšením HF power vleže a zejména s chyběním zvýšení LF power po vertikalizaci. Tyto...
|
|
|
Význam produkce oxidu dusnatého a reaktivních forem kyslíku při akutním koronárním syndromu
Šnorek, Michal ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Al-Hiti, Hikmet (oponent)
V kardiologii existují různé stavy spojené s uvolněním volných radikálů při některé z forem hypoxie, jako je například ventilační hypoxie nebo porucha perfúze. Úloha volných radikálů při hypoxii v kardiologii je klíčovým bodem našeho zájmu. V prezentované práci jsme se zaměřili na hypoxií indukovanou plicní vazokonstrikci a akutní ischémii myokardu. Hypoxická plicní vazokonstrikce (HPV), jako důležitý fyziologický mechanizmus, je regulována změnami produkce a interakcí reaktivních forem kyslíku (ROS). Přetrvává nicméně kontroverze, je-li HPV regulována vzestupem nebo poklesem v produkci ROS. Rovněž role oxidu dusnatého (NO) zůstává nejasná. Prezentované výsledky ukazují, že snížení koncentrace superoxidu pomocí mimetika superoxid dismutázy tempolu vede k omezení HPV nezávisle na produkci NO i bazálním tonu plicních cév. V experimentálním modelu jsme dále studovali efekt třídenního hladovění na ischemickou odolnost myokardu. Akutní kalorická restrikce je prokazatelně spojena s omezením produkce ROS. Naše výsledky ukazují, že třídenní hladovění efektivně chrání myokard vůči dvěma hlavním následkům akutního ischemicko-reperfúzního poškození: brání vzniku závažných reperfúzních komorových arytmií a omezuje rozsah infarktu myokardu. Tyto příznivé účinky mohou být spojeny se změněným redoxním stavem mitochondrií,...
|
|
|
Advanced heart failure in the 21st century: new physiological insights and new therapeutic avenues
Boilson, Barry Anthony ; Aschermann, Michael (vedoucí práce) ; Vítovec, Jiří (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
V současné době země s rozvinutými ekonomikami čelí epidemii srdečního selhání, jehož prognóza je v pokročilých formách srdečního selhání velmi špatná. Jedním z terapeutických možností u pokročilého srdečního selhání je transplantace srdce. Nicméně počty transplantací provedených v USA a i v jiných státech stagnují navzdory zvyšujícímu se počtu případů pacientů v konečné fázi HF a primárně pro nedostatek vhodných dárců. Proto nové terapeutické přístupy k náhradě srdeční funkce (jako jsou levostranné kardiální podpory, left ventricular assist devices, LVADs), jiné nástroje k podpoře srdeční funkce včetně léčby arytmií (kardiální resynchronizační terapie, CRT nebo implantabilní kardioverter-defibrilátor, ICD) byly testovány a jsou používány v klinické praxi. Testována byla i léčba kmenovými buňkami a další výzkum probíhá v oblasti endogenních progenitorových buněk. Nicméně účinek těchto nových terapeutických přístupů či jejich kombinace na patofyziologii pokročilého srdečního selhání a také role endogenních progenitorových buněk je neúplně objasněná, což vyžaduje další výzkum. Hlavní cíle PhD. práce korespondující se třemi hlavními hypotézami byly celkem tři. První byl studovat fyziologický účinek LVADs na plicní vaskulární hypertensi a incidenci a toleranci komorových arytmií u pacientů s pokročilým...
|
host ::
RSS.